2) Fyziologie slyšení a klasifikace sluchových vad Význam sluchu: důležitý pro komunikaci (sociální vztahy) pramen informací o věcech a dějích v okolí základem pro vytvoření vnitřní řeči a rozvoj abstraktního myšlení citová vazba na okolní svět (duševní zdraví) plastičnost vnímání (povrch, hloubka) orientace v prostoru, jistota pohybu (nositel varovných signálů) Anatomická stavba sluchového analyzátoru zevní ucho boltec a zevní zvukovod atrézie = zúžení zvukovodu, vrozená vada střední ucho bubínek sluchové kůstky ® kladívko, kovadlinka, třmínek Eustachova trubice ® propojení středního ucha a nosohltanu ® vyrovnání tlaku mezi dutinou bubínku a zevním prostředím vnitřní ucho hlemýžď, vestibulum a polokruhovité kanálky nervové dráhy VII. a VIII. hlavový nerv Etiologie sluchového postižení vnitřní příčiny (endogenní) dědičnost (hluchota) vnější příčiny (exogenní) prenatální ® nemoc v těhotenství (rubeola,toxoplazmóza, spalničky) ® RTG v těhotenství ® RH inkompatibilita rodičů perinatální ® vlásečnicové krvácení do labyrintu ® protrahovaný porod, klešťový porod ® NPH (nízká porodní hmotnost) postnatální (enviromentální faktory, získané) ® infekce (zánět mozkových blan – percepční nedoslýchavost, příušnice, spála, spalničky, černý kašel, meningoencefalitida, příušnice, spálový zánět středouší) ® léčba ototoxickými léky - opakované záněty středního ucha (Streptomycin, Canamycin, Gentamycin) ® mechanická závada - ucpání zevního zvukovodu (převodní vady) ® úraz - ucha (perforace bubínku), hlavy či mozku ® cévní krvácení ® akustické trauma - zalehnutí uší, šum/hluk v uších Typy sluchových vad Periferní nedoslýchavost či hluchota převodní důvodem překážka ve zvukovodu nebo perforace bubínku percepční vada, při které je porušena funkce vnitřního ucha, sluchového nervu nebo mozkové kůry smíšená kombinace převodní a percepční Centrální postižen korový a podkorový systém sluchových drah Krizové období diagnostické období dozrávání sluchových vad 7. – 9. měsíc života senzitivní vývojová perioda do dvou let věku velká plasticita mozku = významné pro rozvoj jazyka Náš sluch sluchové buňky reagují v oblasti 20-20 000 Hz v běžném životě nejdůležitější oblast: 125-8000 Hz oblast řečových frekvencí: 500-2000 Hz = postižení v této oblasti má nejhorší dopad na verbální komunikaci člověka ZÁKLADNÍ VYŠETŘOVACÍ METODY SLUCHU Metody subjektivní Klasická zkouška sluchová ► posouzení stavu sluchu i rozumění na základě opakování slov, které vyšetřující předříkává běžná hlasitost řeči ze vzdálenosti 10m, šeptaná řeč ze vzdálenosti 6m Subjektivní (tónová) audiometrie ► audiometrické vyšetření, jehož písemný záznam označujeme jako AUDIOGRAM audiometr ® generátor čistých, frekvenčně nastavitelných tónů a šumů audiometrické vyšetření ® v tichých vyšetřovacích komorách, ® vyšetřovaný sám signalizuje okamžik, kdy zaslechne tónový podnět vyšetření vzdušného i kostního vedení Metody objektivní Tympanometrie ► vyšetření středoušní funkce měření akustické energie, která se odráží od blanky bubínku BERA ► měření bioelektrických signálů v mozkovém kmeni na základě akustické stimulace Měření OAE vláskové buňky vnitřního ucha zdrojem měřitelného zvuku do vnějšího zvukovodu je vysílán zvuk ® pokud jsou vláskové buňky nepoškozené, je možné zaznamenat citlivým mikrofonem slabounký zvuk SSEP ► vyšetření ustálených evokovaných potenciálů není třeba spolupráce dítěte především u kandidátů na kochleární implantát Důsledky sluchového postižení oblast poznávání orientace v prostoru narušení pocitu sebejistoty a osobní bezpečnosti ztráta zvukového pozadí oblast vztahu k okolí zhoršená komunikace s intaktní populací oblast osobnosti citová nevyrovnanost, labilita, neadekvátní reakce, vztek, agresivita OSOBNOST NESLYŠÍCÍCH dětí bez plně rozvinuté komunikace podnětová a citová deprivace vyšší počet perinatálních traumat a dysfunkcí dlouhodobě vyšší počet stresových faktorů důsledky nevhodného přístupu ke specifickým potřebám neslyšících frustrace z nepochopení v komunikaci neucelená identita pocity méněcennosti Doporučená literatura: LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003.