PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011. Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr, kombi. studium. Sylaby k okruhům č. 1, 3, 4, 10, 11 Význam sluchu pro člověka: - možnost získávání informací o věcech a dějích v okolí - orientace v prostoru – nositel varovných signálů - důležitý pro komunikaci a rozvoj sociálních vztahů, vytváří se citová vazba na okolí - sluchem přijímáme nejvýznamnější podíl informací o světě Základní informace: - sluchové postižení je v populaci jedno z nejrozšířenějších somaticko – funkčních postižení (Neubert, in Leonhardt, 2001) - na světě je více než 500 milionů lidí s poruchou sluchu - v roce 2015 je odhadováno, že tento počet dosáhne 700 milionů (www.widex.cz) - v ČR žije dle statistik až 500 tisíc osob se sluchovým postižením, většinu z nich tvoří lidé se stařeckou nedoslýchavostí. Asi 15 000 osob je zcela neslyšících. KAŽDOROČNĚ: - se v ČR narodí přibližně 80 - 100 dětí se sluchovým postižením - ohluchne zhruba 6 - 10 dětí - přibližně 10 -15 dospělých náhle nebo postupně ztratí sluch Osoby se sluchovým postižením tvoří nehomogenní skupinu!!! - nedoslýchavost - lehká 20 - 40 dB , střední 40 -70 dB, těžká 70 - 90 dB - hluchota (ztráta více než 90 dB) - ohluchlost - stařecká nedoslýchavost - presbyakusis - ušní šelest – tinnitus Stařecká nedoslýchavost - presbyakusis - oslabení sluchu způsobené věkem - sluchová ostrost obvykle klesá po 55. roce života - jedná se o normální fyziologický projev stárnutí. Jedna pětina všech dospělých a více než polovina starších osob 60 let má horší sluch. Jedinec lidskou řeč slyší, ale špatně jí rozumí. Ušní šelest - tinnitus (z lat. tinnire, tzn. znít nebo zvonit) - člověk slyší zvuk (šelest, šum) bez vnějšího zdroje tohoto zvuku. Tinnitus je fenomén, za určitých okolností jej mají „všichni“ lidé. PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011. Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr, kombi. studium. SURDOPEDIE - obor speciální pedagogiky zabývající se výchovou a vzděláváním sluchově postižených. Název je vytvořen z lat. surdus – hluchý, řec. paidagogikos – týkající se výchovy. Vymezení základních cílů oboru surdopedie: - komplexní péče o SP - výchova a vzdělávání SP, profesní uplatnění - sociální zařazení (integrace – inkluze) Metody v surdopedii: orální metody a vizuálně motorické metody (znakový jazyk neslyšících) Komplexní péče o sluchově postižené: - zdravotnická péče -depistáž (screening sluchu u dětí), diagnostika - speciálně pedagogická péče – SPC, SRP - sociálně právní péče - sociální dávky a příspěvky - rodinná péče - úzká spolupráce rodiny s odborníky Další důležité pojmy: - Prelingválně sluchově postižení - sluchové postižení vrozené, příp. získané v raném věku. Postlingválně sluchově postižení - sluchové postižení získané ve školním věku, v produktivním a v postproduktivním věku. - Neslyšící podle kulturní definice hluchoty (viz níže kultura Neslyšících) - neslyšící podle audiologické definice hluchoty Klasifikace sluchových vad dle různých hledisek: z hlediska kvantity slyšeného zvuku se můžeme setkávat s různými hodnotami, které vymezují jednotlivé stupně sluchových poruch. Stav sluchu je možné posuzovat podle ztráty v decibelech, které jsou měřeny pomocí audiometrie: Tab. č. 1 Posouzení výsledků audiometrie podle ztráty v decibelech pro vzdušné vedení v oblasti řečových frekvencí (Lejska, 2003, s. 36) normální stav sluchu 0 dB – 20 dB lehká nedoslýchavost 20 dB – 40 dB středně těžká nedoslýchavost 40 dB – 60 dB těžká nedoslýchavost 60 dB – 80 dB velmi těžká nedoslýchavost 80 dB – 90 dB hluchota komunikační (praktická) 90 dB a více hluchota úplná (totální) bez audiometrické odpovědi PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011. Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr, kombi. studium. Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila v roce 1980 mezinárodní škálu stupňů sluchových poruch takto (viz tab. č. 2): Velikost ztráty sluchu podle WHO Názvy sluchových ztrát Kategorie dle vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb. 0 – 25 dB Normální sluch 26 – 40 dB Lehká ztráta sluchu Lehká nedoslýchavost 41 – 55 dB Střední ztráta sluchu Středně těžká nedoslýchavost 56 – 70 dB Středně těžká ztráta sluchu Těžká nedoslýchavost 71 – 90 dB Těžká ztráta sluchu Praktická hluchota 91 dB a více (body v audiogramu nad 1 kHz) Velmi těžká sluchová ztráta Hluchota 91 dB a více (v audiogramu žádné body nad 1 kHz) Velmi těžká sluchová ztráta Úplná hluchota Tab. č. 2 Klasifikace sluchových vad – jednotlivé kategorie ztráty sluchu (Hrubý, 1996, s. 13) Typy sluchových vad Periferní nedoslýchavost - Převodní vada (conductiva) - způsobena různými překážkami znemožňující mechanický převod zvukových vln od zvukovodu do vnitřního ucha. - Percepční vada (perceptiva) - zahrnuje všechny typy nedoslýchavosti, při kterých je porušena funkce vnitřního ucha, sluchového nervu nebo mozkové kůry. - Smíšená vada (mixta) Centrální nedoslýchavost - zahrnuje komplikované defekty způsobené různými procesy, které postihují podkorový a korový systém sluchových drah. Příznaky jsou velmi rozmanité a mohou být způsobeny jednak organickou změnou či funkční změnou Etiologie sluchového postižení Endogenní příčiny - genetický podmíněné (asi 60%) (př. nejčastěji se objevuje mutace genu GJB2 kódujícího connexin 26 – asi každý 30. člověk je přenašečem této mutace, možnost prenatální diagnostiky) Exogenní příčiny (asi 40%) - Prenatální období - nemoc matky v průběhu těhotenství – virové onemocnění, chřipka, zarděnky, spalničky, CMV, herpes, příušnice, toxoplazmóza, RTG záření,… - Perinatální období - děti nedonošené, nezralé – nízká porodní hmotnost – méně než 1500g, špatná fce plic, asfyxie, nedokysličení krve – špatná výživa buněk (odumření vláskových PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011. Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr, kombi. studium. buněk vnitřního ucha), krvácení do mozku či vnitřního ucha /labyrintu/ - porod protrahovaný, klešťový porod, novorozenecká sepse – léčba antibiotiky s ototoxickým účinkem,… - Postnatální období - biologické podmínky – infekční onemocnění, klíšťová encefalitida, meningitida, opakované záněty středouší (dlouhodobé), otoskleróza, cholesteatom - většinou z neléčené chronické otitidy, léčba zánětu léky s ototoxickým účinkem, nádorové onemocnění sluchového nervu - fyzikální podmínky – hlučné prostředí, stres - mechanické podmínky – úrazy hlavy a ucha, perforace bubínku Diagnostika sluchového postižení - Lejska (2003) vymezuje tyto základní vyšetřovací metody: Klasická zkouška sluchu - posouzení stavu sluchu i rozumění na základě opakování slov, která vyšetřující předříkává. Hodnotí se vzdálenost, ze které vyšetřovaný slova opakoval (orientačně míra sluchové vady), rozdíl mezi opakováním hlubokofrekvenčních a vysokofrekvenčních slov a rozdíl mezi hlasitou řečí a šepotem. Audiometrie - audiometrické vyšetření, jehož písemný záznam stavu sluchu označujeme jako audiogram. a.)Tónová audiometrie  vyšetřovaný sám signalizuje okamžik, kdy zaslechne tónový podnět  záznam tónové audiometrie se zpracovává do audiogramu b.)Slovní audiometrie  slovní sestavy o 10 slovech, sestavy informačně rovnocenné (častost výskytu, počet slabik, výška frekvence atd.) Tympanometrie - vyšetřuje středoušní funkce, měří množství akustické energie ve vnějším zvukovodu, která se odráží od blanky bubínku. Otoakustické emise (OAE) - vychází z toho, že ucho (vláskové buňky vnitřního ucha) jsou zdrojem jistého zvuku. Tento typ vyšetření by měl v budoucnu fungovat v rámci celoplošného screeningového vyšetření sluchu u všech novorozenců v ČR. VRA (Visual Reinforcement Audiometry) - využívá se vytvoření podmíněné reakce na současně produkovaný zvuk a výrazný světelný podnět. BERA (ABR) - měření vyvolaných potenciálů v mozkovém kmeni, měření bioelektrických signálů na základě akustické stimulace. SSEP – vyšetření ustálených evokovaných potenciálů, není potřeba spolupráce dítěte, provádí se především u kandidátů na kochleární implantát. PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011. Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr, kombi. studium. Doporučená literatura k tématu: HORÁKOVÁ, R. Uvedení do surdopedie. In PIPEKOVÁ, J. et al. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3., přepr. a rozšíř. vyd. Brno: Paido, 2010 LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003. ŠLAPÁK, I., FLORIÁNOVÁ, P. Kapitoly z otorhinolaryngologie a foniatrie. Brno: Paido, 1999. Sluchová protetika Sluchadlo  elektroakustický přístroj, který zesiluje a moduluje zvuky podle typu a stupně sluchové vady  musí být dokonale přizpůsobeno vadě sluchu  typ a nastavení sluchadla doporučuje foniatr nebo odborný lékař – oddělení ušní, nosní, krční (ORL)  na zakoupení sluchadla částečně přispívá pojišťovna (Zákon č. 48/1997 Sb. – o veřejném zdravotní pojištění) Dělení sluchadel - podle způsobu zpracování signálu  analogová  digitální - podle tvaru (konstrukčního provedení)  krabičkové – kapesní  závěsné - zajišťují stereofonní slyšení, umožňují přibližně určit směr, ze kterého zvuk přichází  do zvukovodu, do boltce  brýlové - sluchadlo je uloženo ve straničce od brýlí  BAHA sluchadlo – kostní sluchadlo u výrazných převodních vad sluchu při zachovaném kostním vedení PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011. Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr, kombi. studium. Problémy, které mohou nastat při užívání sluchadel:  vybitá baterie  tvarovka ucpaná ušním mazem  špatně těsnící tvarovka či prasklá zvukovodová hadička – pískání sluchadla = akusticky zpětná vazba - pokud z ucha ven uniká zvuk zesílený sluchadlem – SP může tento zvuk zaslechnout mikrofonem sluchadla – sluchadlo ho okamžitě opět zesílí (ještě jednou zesílený zvuk unikne opět z ucha) – mikrofon ho zaslechne – zesílí a zapíská. Jediným akusticky správným řešením je dokonale sedící ušní tvarovka.  okluze – jestliže mluví sám SP, rozechvívá svým hlasem chrupavčité stěny zvukovodu, vibrace směřují na bubínek, SP popisují zvuk svého hlasu jako nepřirozený a jako dunění v sudu Kochleární implantát  smyslová neuroprotéza, které dráždí elektrickými impulzy nervová zakončení sluchového nervu (VIII. hlavový nerv - vestibulokochleární)  toto elektronické zařízení umožní do určité míry obejít nefunkční vnitřní ucho. Skládá se ze 2 částí: a) vnější část – mikrofon umístěný za uchem zachycuje zvuky, ty vedou do řečového procesoru, zde se zachycené zvuky kódují a zpracovávají, ty pak odchází do vysílače (upevněn na hlavě za uchem) b) implantabilní část (vnitřní) - přijímač se voperovává pod kůži do kosti skalní za uchem, do hlemýždě se zasunou mikroelektrody (celkový počet 22) Kritéria výběru kandidátů na KI:  dítě  rodina  rehabilitační péče Implantace se v ČR provádí v Praze (Motole) - doc. MUDr. Z. Kabelka. K prosinci 2010 bylo v ČR implantováno 400 dětí a 150 dospělých. PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011. Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr, kombi. studium. Kmenový implantát  sluchový implantát NucleusABI je určen k obnovení sluchových vjemů prostřednictvím elektrické stimulace kochleárních jader, elektrody mají tvar terčíků na plochém nosiči, aby se mohly "položit" na sluchová jádra v mozkovém kmeni Další kompenzační pomůcky pro SP: Osoby se SP mají možnost požádat o jednorázový příspěvek na opatření zvláštní pomůcky. Ten lze čerpat ze zákona č. 182/1991 Sb., § 33 – vyřizuje sociální odbor MÚ v místě bydliště osoby s SP. Např.: Signalizace bytového a domovního zvonku včetně instalace, světelný nebo vibrační budík, telefonní přístroj se zesílením zvuku pro nedoslýchavé včetně světelné indikace zvonění, televizor s teletextem… Doporučená literatura k tématu: HAVLÍK, R. Sluchadlová propedeutika. Brno: Mikadapress, 2007 HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu (II. díl). Praha: FRPSP, 1998 HRUBÝ, J., BAREŠOVÁ, J. Didaktické a technické pomůcky pro sluchově postižené. Praha: SEPTIMA, 1999 KOCHLEÁRNÍ IMPLANTÁTY: rady a zkušenosti. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 2009 SVOBODOVÁ, K. Logopedická péče o děti s kochleárním implantátem. Praha: Septima, 2005 Doporučené zdroje k tématu: www.kompone.cz, www.ckid.cz, www.kochlear.unas.cz