PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011.
Podklady pro výuku specializace surdopedie se znakovým jazykem, 1. roč. Mgr., kombi. studium.
Sylaby k okruhům č. 1, 3, 4, 10, 11
Význam sluchu pro člověka:
- možnost získávání informací o věcech a dějích v okolí
- orientace v prostoru – nositel varovných signálů
- důležitý pro komunikaci a rozvoj sociálních vztahů, vytváří se citová vazba na okolí
- sluchem přijímáme nejvýznamnější podíl informací o světě
Základní informace:
- sluchové postižení je v populaci jedno z nejrozšířenějších somaticko – funkčních postižení
(Neubert, in Leonhardt, 2001)
- na světě je více než 500 milionů lidí s poruchou sluchu
- v roce 2015 je odhadováno, že tento počet dosáhne 700 milionů (www.widex.cz)
- v ČR žije dle statistik až 500 tisíc osob se sluchovým postižením, většinu z nich tvoří lidé se
stařeckou nedoslýchavostí. Asi 15 000 osob je zcela neslyšících.
KAŽDOROČNĚ:
- se v ČR narodí přibližně 80 - 100 dětí se sluchovým postižením
- ohluchne zhruba 6 - 10 dětí
- přibližně 10 -15 dospělých náhle nebo postupně ztratí sluch
Osoby se sluchovým postižením tvoří nehomogenní skupinu!!!
- nedoslýchavost - lehká 20 - 40 dB , střední 40 -70 dB, těžká 70 - 90 dB
- hluchota (ztráta více než 90 dB)
- ohluchlost
- stařecká nedoslýchavost - presbyakusis
- ušní šelest – tinnitus
Stařecká nedoslýchavost - presbyakusis - oslabení sluchu způsobené věkem - sluchová ostrost
obvykle klesá po 55. roce života - jedná se o normální fyziologický projev stárnutí. Jedna pětina všech
dospělých a více než polovina starších osob 60 let má horší sluch. Jedinec lidskou řeč slyší, ale špatně
jí rozumí.
Možné příčiny nedoslýchavosti ve stáří:
 s přibývajícím věkem počet sluchových buněk ve vnitřním uchu ubývá - degenerativní
změny v Cortiho orgánu
 snižuje se pružnost bubínku a řetězu sluchových kůstek
 poruchy mikrocirkulace v cévách vnitřního ucha v důsledku aterosklerózy
 degenerativní změny v centrálním nervovém systému
 poruchy krevního oběhu, přidružené cévní choroby
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011.
Podklady pro výuku specializace surdopedie se znakovým jazykem, 1. roč. Mgr., kombi. studium.
 poruchy metabolismu (cukrovka), metabolické a cévní škodliviny
 ototoxické změny ve sluchovém analyzátoru
 profesní nedoslýchavost
 akustické trauma – špatné prokrvení sluchového orgánu
 hluk, stres
Ušní šelest - tinnitus (z lat. tinnire, tzn. znít nebo zvonit) - člověk slyší zvuk (šelest, šum) bez vnějšího
zdroje tohoto zvuku. Tinnitus je fenomén, za určitých okolností jej mají „všichni“ lidé.
90% případů subjektivního tinnitu vzniká z otologických příčin:
 chronické záněty středního ucha s cholesteatomem
 porucha vnitřního ucha a smyslových buněk, příp. nádory VIII. hlavového nervu
 presbyakusis
 profesionální nedoslýchavost (riziková pracoviště, nadměrný hluk a vibrace)
 Meniérova nemoc – porucha rovnováhy tekutin ve vnitřním uchu, přetlak (hydrops)
labyrintu » záchvaty závratě s nevolností, ušní šelest, později trvalá porucha sluchu
 otoskleróza – přestavba kostních částí středního ucha – fixace a nehybnost třmínku v
oválném okénku, zpočátku možný chirurgický zákrok
 problémy s krční páteří, endokrinní potíže, otřesy a zlomeniny lební spodiny, poranění
mozku
 kardiovaskulární nemoci – výskyt aterosklerózy (až 25% nemocných tinnitem trpí
vysokým krevním tlakem)
 dlouhodobé užívání některých látek, např. aspirin, chinin, těžké kovy, antirevmatika
 psychiatrická onemocnění – psychogenní choroby – somatické příznaky bez organické
příčiny, stres, deprese,…
Objektivní tinnitus:
 je měřitelný
 vzniká např. křečí středoušních svalů nebo měkkého patra
 turbulencí krve ve zúžených tepnách nebo v cévnatých nádorech v oblasti hlavy
 otevřená Eustachova trubice
 nezhoubné nádory krční páteře a hlavy
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011.
Podklady pro výuku specializace surdopedie se znakovým jazykem, 1. roč. Mgr., kombi. studium.
 chronický dekompenzovaný tinnitus - trvá více než 3 měsíce a život člověka je víceméně
negativně poznamenán
 chronický kompenzovaný tinnitus - trvá sice delší dobu, ale člověku nevadí, často na svůj
stav „zapomíná“
Možnosti léčby tinnitu:
 příčinná (kauzální)
 podpůrná (symptomatická) léčba – podávání léků tlumících vnímání tinnitu, „maskery“
tinnitu, psychoterapie, aj.
 konzervativní terapie X operační léčba
 informační skupiny o tinnitu, individuální a skupinové terapie za účelem zvládnutí
doprovodných psychosomatických potíží
 tinnitus retraining terapie (TRT) – prvky psychoterapeutických metod v kombinaci s
hlukovou terapií (šumové generátory), délka terapie 3-18 měsíců
asociační trénink – vyhodnocení jakéhokoliv smyslového vjemu sehrává při vyhodnocení
tinnitu rozhodující roli – akceptace tinnitu » habituace (Thora, C., Goebel, G., 2006)
SURDOPEDIE - obor speciální pedagogiky zabývající se výchovou a vzděláváním sluchově postižených.
Název je vytvořen z lat. surdus – hluchý, řec. paidagogikos – týkající se výchovy.
Vymezení základních cílů oboru surdopedie:
- komplexní péče o SP
- výchova a vzdělávání SP, profesní uplatnění
- sociální zařazení (integrace – inkluze)
Metody v surdopedii: orální metody a vizuálně motorické metody (znakový jazyk neslyšících)
Komplexní péče o sluchově postižené:
- zdravotnická péče -depistáž (screening sluchu u dětí), diagnostika
- speciálně pedagogická péče – SPC, SRP
- sociálně právní péče - sociální dávky a příspěvky
- rodinná péče - úzká spolupráce rodiny s odborníky
Další důležité pojmy:
- Prelingválně sluchově postižení - sluchové postižení vrozené, příp. získané v raném věku.
Postlingválně sluchově postižení - sluchové postižení získané ve školním věku, v
produktivním a v postproduktivním věku.
- Neslyšící podle kulturní definice hluchoty (viz níže kultura Neslyšících)
- neslyšící podle audiologické definice hluchoty
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011.
Podklady pro výuku specializace surdopedie se znakovým jazykem, 1. roč. Mgr., kombi. studium.
Klasifikace sluchových vad dle různých hledisek: z hlediska kvantity slyšeného zvuku se můžeme
setkávat s různými hodnotami, které vymezují jednotlivé stupně sluchových poruch. Stav sluchu je
možné posuzovat podle ztráty v decibelech, které jsou měřeny pomocí audiometrie:
Tab. č. 1 Posouzení výsledků audiometrie podle ztráty v decibelech pro vzdušné vedení v oblasti řečových frekvencí
(Lejska, 2003, s. 36)
Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila v roce 1980 mezinárodní škálu stupňů sluchových
poruch takto (viz tab. č. 2):
Velikost ztráty sluchu
podle WHO
Názvy sluchových ztrát Kategorie dle vyhlášky
MPSV č. 284/1995 Sb.
0 – 25 dB Normální sluch
26 – 40 dB Lehká ztráta sluchu Lehká nedoslýchavost
41 – 55 dB Střední ztráta sluchu Středně těžká nedoslýchavost
56 – 70 dB Středně těžká ztráta sluchu Těžká nedoslýchavost
71 – 90 dB Těžká ztráta sluchu Praktická hluchota
91 dB a více (body v audiogramu
nad 1 kHz)
Velmi těžká sluchová ztráta Hluchota
91 dB a více (v audiogramu žádné
body nad 1 kHz)
Velmi těžká sluchová ztráta Úplná hluchota
Tab. č. 2 Klasifikace sluchových vad – jednotlivé kategorie ztráty sluchu (Hrubý, 1996, s. 13
(V originální verzi dostupné na http://www.who.int/pbd/deafness/hearing_impairment_grades/en/index.html)
Další klasifikace sluchových vad podle BIAP (The International Bureau for Audiophonology) dostupné
na http://www.biap.org/biapanglais/rec021eng.htm
normální stav sluchu 0 dB – 20 dB
lehká nedoslýchavost 20 dB – 40 dB
středně těžká nedoslýchavost 40 dB – 60 dB
těžká nedoslýchavost 60 dB – 80 dB
velmi těžká nedoslýchavost 80 dB – 90 dB
hluchota komunikační (praktická) 90 dB a více
hluchota úplná (totální) bez audiometrické odpovědi
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011.
Podklady pro výuku specializace surdopedie se znakovým jazykem, 1. roč. Mgr., kombi. studium.
Typy sluchových vad
Periferní nedoslýchavost
- Převodní vada (conductiva) - způsobena různými překážkami znemožňující mechanický
převod zvukových vln od zvukovodu do vnitřního ucha.
- Percepční vada (perceptiva) - zahrnuje všechny typy nedoslýchavosti, při kterých je porušena
funkce vnitřního ucha, sluchového nervu nebo mozkové kůry.
- Smíšená vada (mixta)
Centrální nedoslýchavost - zahrnuje komplikované defekty způsobené různými procesy, které
postihují podkorový a korový systém sluchových drah. Příznaky jsou velmi rozmanité a mohou být
způsobeny jednak organickou změnou či funkční změnou
Etiologie sluchového postižení
Endogenní příčiny - genetický podmíněné (asi 60%), autosomálně dominantní X autosomálně
recesivní – syndromové, nesyndromové (př. nejčastěji objevující se autosom. recesiv. nesyndrom.
vada je mutace genu GJB2 kódujícího connexin 26 – asi každý 30. člověk je přenašečem této mutace,
možnost prenatální diagnostiky)
Exogenní příčiny (asi 40%)
- Prenatální období - nemoc matky v průběhu těhotenství – virové onemocnění, chřipka,
zarděnky, spalničky, CMV, herpes, příušnice, toxoplazmóza, RTG záření,…
- Perinatální období - děti nedonošené, nezralé – nízká porodní hmotnost – méně než 1500g,
špatná fce plic, asfyxie, nedokysličení krve – špatná výživa buněk (odumření vláskových
buněk vnitřního ucha), krvácení do mozku či vnitřního ucha /labyrintu/ - porod protrahovaný,
klešťový porod, novorozenecká sepse – léčba antibiotiky s ototoxickým účinkem,…
- Postnatální období
- biologické podmínky – infekční onemocnění, klíšťová encefalitida, meningitida,
opakované záněty středouší (dlouhodobé), otoskleróza, cholesteatom - většinou z
neléčené chronické otitidy, léčba zánětu léky s ototoxickým účinkem, nádorové
onemocnění sluchového nervu
- fyzikální podmínky – hlučné prostředí, stres
- mechanické podmínky – úrazy hlavy a ucha, perforace bubínku
Diagnostika sluchového postižení - Lejska (2003) vymezuje tyto základní vyšetřovací metody:
Klasická zkouška sluchu - posouzení stavu sluchu i rozumění na základě opakování slov, která
vyšetřující předříkává. Hodnotí se vzdálenost, ze které vyšetřovaný slova opakoval (orientačně míra
sluchové vady), rozdíl mezi opakováním hlubokofrekvenčních a vysokofrekvenčních slov a rozdíl mezi
hlasitou řečí a šepotem.
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011.
Podklady pro výuku specializace surdopedie se znakovým jazykem, 1. roč. Mgr., kombi. studium.
Audiometrie - audiometrické vyšetření, jehož písemný záznam stavu sluchu označujeme jako
audiogram.
a.)Tónová audiometrie
 vyšetřovaný sám signalizuje okamžik, kdy zaslechne tónový podnět
 záznam tónové audiometrie se zpracovává do audiogramu
b.)Slovní audiometrie
 slovní sestavy o 10 slovech, sestavy informačně rovnocenné (častost výskytu, počet slabik,
výška frekvence atd.)
Tympanometrie - vyšetřuje středoušní funkce, měří množství akustické energie ve vnějším
zvukovodu, která se odráží od blanky bubínku.
Otoakustické emise (OAE) - vychází z toho, že ucho (vláskové buňky vnitřního ucha) jsou zdrojem
jistého zvuku. Tento typ vyšetření by měl v budoucnu fungovat v rámci celoplošného screeningového
vyšetření sluchu u všech novorozenců v ČR.
VRA (Visual Reinforcement Audiometry) - využívá se vytvoření podmíněné reakce na současně
produkovaný zvuk a výrazný světelný podnět.
BERA (ABR) - měření vyvolaných potenciálů v mozkovém kmeni, měření bioelektrických signálů na
základě akustické stimulace.
SSEP – vyšetření ustálených evokovaných potenciálů, není potřeba spolupráce dítěte, provádí se
především u kandidátů na kochleární implantát.
Doporučená literatura k tématu:
HORÁKOVÁ, R. Uvedení do surdopedie. In PIPEKOVÁ, J. et al. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3.,
přepr. a rozšíř. vyd. Brno: Paido, 2010
LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003.
ŠLAPÁK, I., FLORIÁNOVÁ, P. Kapitoly z otorhinolaryngologie a foniatrie. Brno: Paido, 1999.
Sluchová protetika
Sluchadlo
 elektroakustický přístroj, který zesiluje a moduluje zvuky podle typu a stupně sluchové vady
 musí být dokonale přizpůsobeno vadě sluchu
 typ a nastavení sluchadla doporučuje foniatr nebo odborný lékař – oddělení ušní, nosní, krční
(ORL)
 na zakoupení sluchadla částečně přispívá pojišťovna (Zákon č. 48/1997 Sb. – o veřejném
zdravotní pojištění)
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011.
Podklady pro výuku specializace surdopedie se znakovým jazykem, 1. roč. Mgr., kombi. studium.
Dělení sluchadel
- podle způsobu zpracování signálu
 analogová
 digitální
- podle tvaru (konstrukčního provedení)
 krabičkové – kapesní
 závěsné - zajišťují stereofonní slyšení, umožňují přibližně určit směr, ze kterého zvuk přichází
 do zvukovodu, do boltce
 brýlové - sluchadlo je uloženo ve straničce od brýlí
 BAHA sluchadlo – kostní sluchadlo u výrazných převodních vad sluchu při zachovaném kostním
vedení
Problémy, které mohou nastat při užívání sluchadel:
 vybitá baterie
 tvarovka ucpaná ušním mazem
 špatně těsnící tvarovka či prasklá zvukovodová hadička – pískání sluchadla = akusticky zpětná
vazba - pokud z ucha ven uniká zvuk zesílený sluchadlem – SP může tento zvuk zaslechnout
mikrofonem sluchadla – sluchadlo ho okamžitě opět zesílí (ještě jednou zesílený zvuk unikne
opět z ucha) – mikrofon ho zaslechne – zesílí a zapíská. Jediným akusticky správným řešením
je dokonale sedící ušní tvarovka.
 okluze – jestliže mluví sám SP, rozechvívá svým hlasem chrupavčité stěny zvukovodu, vibrace
směřují na bubínek, SP popisují zvuk svého hlasu jako nepřirozený a jako dunění v sudu
Kochleární implantát
 smyslová neuroprotéza, které dráždí elektrickými impulzy nervová zakončení sluchového
nervu (VIII. hlavový nerv - vestibulokochleární)
 toto elektronické zařízení umožní do určité míry obejít nefunkční vnitřní ucho.
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011.
Podklady pro výuku specializace surdopedie se znakovým jazykem, 1. roč. Mgr., kombi. studium.
Skládá se ze 2 částí:
a) vnější část – mikrofon umístěný za uchem zachycuje zvuky, ty vedou do řečového procesoru, zde
se zachycené zvuky kódují a zpracovávají, ty pak odchází do vysílače (upevněn na hlavě za uchem)
b) implantabilní část (vnitřní) - přijímač se voperovává pod kůži do kosti skalní za uchem, do hlemýždě
se zasunou mikroelektrody (celkový počet 22)
Kritéria výběru kandidátů na KI:
 dítě
 rodina
 rehabilitační péče
Implantace se v ČR provádí v Praze (Motole) - doc. MUDr. Z. Kabelka. K prosinci 2010 bylo v ČR
implantováno 400 dětí a 150 dospělých.
Kmenový implantát
 sluchový implantát NucleusABI je určen k obnovení sluchových vjemů prostřednictvím
elektrické stimulace kochleárních jader, elektrody mají tvar terčíků na plochém nosiči, aby se
mohly "položit" na sluchová jádra v mozkovém kmeni
Další kompenzační pomůcky pro SP:
Osoby se SP mají možnost požádat o jednorázový příspěvek na opatření zvláštní pomůcky. Ten lze
čerpat ze zákona č. 182/1991 Sb., § 33 – vyřizuje sociální odbor MÚ v místě bydliště osoby s SP.
Např.: Signalizace bytového a domovního zvonku včetně instalace, světelný nebo vibrační budík,
telefonní přístroj se zesílením zvuku pro nedoslýchavé včetně světelné indikace zvonění, televizor
s teletextem…
Doporučená literatura k tématu:
HAVLÍK, R. Sluchadlová propedeutika. Brno: Mikadapress, 2007
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – katedra speciální pedagogiky PdF MU, jarní semestr 2011.
Podklady pro výuku specializace surdopedie se znakovým jazykem, 1. roč. Mgr., kombi. studium.
HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu (II. díl).
Praha: FRPSP, 1998
HRUBÝ, J., BAREŠOVÁ, J. Didaktické a technické pomůcky pro sluchově postižené. Praha: SEPTIMA,
1999
KOCHLEÁRNÍ IMPLANTÁTY: rady a zkušenosti. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených,
2009
SVOBODOVÁ, K. Logopedická péče o děti s kochleárním implantátem. Praha: Septima, 2005
Doporučené zdroje k tématu: www.kompone.cz, www.ckid.cz, www.kochlear.unas.cz