SP4MP_MTO2 Závěrečný projekt Klára Helusová, UČO: 265170 Téma výzkumu: Volný čas osob s mentálním postižením na Žatecku Výzkumný problém: Nabídka volnočasových aktivit pro osoby s mentálním postižením na Žatecku Výzkumná otázka: Jaké možnosti nabízí Žatec a okolí v oblasti volnočasových aktivit pro osoby s mentálním postižením? Vedlejší výzkumná otázka: Jsou těmito osobami využívány? Je nabídka dostačující poptávce?[u1] Cílem mého výzkumu je zjistit, jaké jsou nabídky volnočasových aktivit pro lidi s mentálním postižením žijícím na menším městě a jak jsou těmito lidmi využívány. Oblast jsem si vybrala v blízkosti svého bydliště, konkrétně v Žatci. V tomto městě se nachází několik zařízení věnující svou péči pro osoby se zdravotním postižením jako například Základní školy praktické i speciální, Kamarád Lorm (nabízí Domov pro osoby se zdravotním postižením, týdenní a denní stacionář, sociálně terapeutickou dílnu) a několik dalších organizací. Můj zájem ale půjde do volnočasové oblasti. [u2] Strategie tohoto výzkumu bude kvalitativní. Z metod jsem si vybrala polostrukturovaný rozhovor, analýzu dokumentů (třídní knihy, přihlášky do kroužků apod.), pozorování (samotných uživatelů ve volnočasových aktivitách). Sběr dat Na základě rozhovorů s potencionálními klienty, jejich zástupci a vychovateli v zařízení, v kterém jsou přes den (učitelky, vychovatelky, tety). [u3] Zároveň bych chtěla použít data z materiálů volnočasových zařízení – nabídka aktivit, počet registrovaných klientů a jejich docházka. Počet respondentů bych omezila na skupinu docházející do sdružení Kamarád Lorm. Ze zařízení bych vybrala ty, která se zaměřují na volnočasové aktivity nejen dětí, ale i dospělých, nejlépe určené pro osoby s mentálním postižením. Kontakty mám zprostředkované přes Kamaráda Lorm, v kterém mám již známé jak vedoucí, tak i klienty. [u4] Výhody/ Nevýhody Výhody vidím v tom, že je možné dát dohromady aktivity, o které by byl zájem a které by pomohli smysluplně zaplnit volný čas těchto lidí. Mnoho z nich je již fyzickým věkem dospělých a nemají šanci navštěvovat kroužky na základních uměleckých školách a podobných školských zařízení. Nevýhody spatřuji v tom, že základ mého výzkumu tvoří rozhovory, které budu vytvářet s lidmi s různým stupněm mentálního postižení, proto nevím, jak bude rozhovor probíhat. Zároveň lze narazit na nepřístupnost volnočasových zařízení případně nepovolení zákonných zástupců respondentů. Návrh otázek Začala bych úvodními otázkami, u kterých se dozvím bližší informace o respondentovi tzn. kolik mu je let, kam denně dochází (do kterého zařízení), co ho baví, co by chtěl dělat, jestli již někam dochází apod. [u5] Potom bych si tyto výpovědi ještě „ověřila“ od zákonných zástupců a zároveň od pedagogů, kteří s nimi pracují a vidí, kam jejich zájem směřuje. Rozhovory by byly podobné strukturou, jen by nebyly stejně podané, protože lidem s mentálním postižením se musí otázka blíže vysvětlit, což u rodičů a pedagogů nepředpokládám. Tyto rozhovory by byly polostrukturované, abych mohla reagovat na aktuální odpovědi. · Kolik je ti let? · Chodíš do školy nebo někam jinam? · A co tam děláte? Co tě z toho, co děláte, nejvíc baví? · Chodíš/ Chodil si někdy/ někam do nějakého kroužku? (Příp. do kolika?) § Pokud ano – jsi tam rád? Baví tě to? § Pokud ne – chtěl bys někam chodit? · Co bys chtěl takhle odpoledne (po škole) dělat? (čím by ses tam chtěl zabývat) · A co obvykle děláš? · Chtěl by ses tomu věnovat třeba každý týden? Citace Citační norma je dané pravidlo, jak uvádět použité zdroje – literaturu, články, internetové odkazy apod. Normy se mohou lišit. Máme danou mezinárodní normu, ale použít se mohou i jiné styly citací. Nejčastější normou, která se používá i na naší fakultě je ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Citace mohou být doslovné, tzn. přesný přepis přebíraného textu, nebo volné, parafrázované, což znamená, že autor textu převezme myšlenku a popíše ji vlastními slovy. Také může být citace nepřímá, kdy zdroj, z kterého jsme čerpali, již danou myšlenku převzal z jiného zdroje. Pro citace platí pravidlo jednotnosti, přehlednosti a úplnosti. Zároveň podle použité citační normy dodržujeme interpunkční znaménka a úpravu textu (př. označení kurzívou). Zapomínat bychom neměli na abecední pořadí uváděných použitých zdrojů, můžeme je seskupit do tematických celků. U internetových zdrojů rozlišujeme, zda se jedná o článek, publikaci, elektronický časopis nebo webovou stránku. U webových stránek se uvádí: · Jméno autora (pokud ho známe). Název díla, dokumentu (kurzívou) a za něj v hranatých závorkách, jak je zdroj dostupný [online]. Pokračuje datum publikování, datum poslední revize [cit. dne]. Přístup ke zdroji – dostupné na: . · Konkrétní příklad: BRATKOVÁ, Eva. Metody citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2 : metodický materiál pro autory vysokoškolských kvalifikačních prací [online]. Verze 2.0, aktualiz. a rozšíř. Praha: Odborná komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací, Asociace knihoven vysokých škol ČR, 2008-12-22 [cit. 2011-04-24]. 60 s. (PDF). Dostupný z WWW: . Poznámky z rozhovoru Realizovaný rozhovor je s paní D., která je ve věku 45 let a je učitelkou na základní škole speciální. Rozhovor nebyl natáčený, proto jsem si zaznamenávala poznámky, zde je jen krátký úryvek. · Paní D. pracuje 13 let ve třídě, kde se vzdělávají děti podle RVP pro obor vzdělání ZŠS, II. Díl určený k vzdělávání dětí s těžkým mentálním postižením. Jednou týdně vede kroužek/skupinu lidí s mentálním postižením. Zaměřuje se na rukodělné činnosti. Ve skupině je 5 lidí, kteří mají pravidelnou docházku a k tomu jsou další tři, kteří dochází různě. Věk docházejících se značně liší, nejmladšímu je 18 a nejstarší je 43 let. Tento kroužek je nabízen specificky pro lidi s těžkým MP a jeho kapacita je omezena na maximálně 8 lidí, z toho může být jeden člověk na vozíku. Jinak to prostory bohužel nedovolují. Z rozhovoru vyplynulo, že paní nikdy neměla nouzi o naplnění kapacity a dokonce musela některé klienty odmítat a s jinými musela dohodnout docházku v určité týdny, protože by nemohli být v jedné třídě (pro příklad uvedla to, že z důvodů stísněných prostor není možné mít ve stejný den dva vozíčkáře). Bohužel zatím neměla možnost rozšířit skupinu, protože nedostala souhlas k vedení další skupiny, který musí dostat od ředitele školy. Skupinu tvoří lidi s různým typem mentálního postižení (PAS, DMO, TMR, apod.) a pro každého je nutné mít připravenou práci. Z výpovědi bylo zřejmé, že o tuto zájmovou aktivitu je zájem, dochází tam klienti nejen z nedalekého zařízení Kamarád Lorm, ale i z rodin z okolních obcí. Zdroje: · BRATKOVÁ, Eva. Metody citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2: metodický materiál pro autory vysokoškolských kvalifikačních prací [online]. Verze 2.0, aktualiz. a rozšíř. Praha: Odborná komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací, Asociace knihoven vysokých škol ČR, 2008-12-22 [cit. 2011-04-24]. 60 s. (PDF). Dostupný z WWW: . · HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. 407 s. ISBN 9788073674854. · KUDLÁČEK, Martin. Inclusion of children with physical disabilities in physical education, recreation and sport. 1st ed. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008. 157 s. ISBN 9788024421568. · MIESENGER, Klaus; KLAUS, Joachim; ZAGLER, Wolfgang. Computers helping people with special needs : 8th International Conference, ICCHP 2002, Linz, Austria, July 15-20, 2002 : proceedings. Berlin : Springer, 2002. 794 s. ISBN 3540439048. · PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. rozš. a přeprac. vyd. Brno : Paido, 2006. 404 s. ISBN 8073151200. · SPÁČILOVÁ, Lenka. Rodina s mentálně postiženým dítětem a její možnosti trávení volného času. Brno, 2004. 75 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. · ŠVAŘÍČEK, Roman; ŠEĎOVÁ, Klára. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. 377 s. ISBN 9788073673130. · TRNA, Josef. Pokyn děkana č. 1/2010: K realizaci závěrečných (bakalářských, diplomových, rigorózních a disertačních) prací [online]. Brno : Masarykova univerzita, 23.02.2010, 1.3.2010 [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: . · VALENTA, Milan. Psychopedie: [teoretické základy a metodika]. 3. dopl. a upr. vyd. Praha: Parta, 2007. 386 s. ISBN 9788073200992. · VÁŽANSKÝ, Mojmír. Základy pedagogiky volného času. 2. upr. a dopl. vyd. Brno: Print-Typia, 2001. 175 s. ISBN 8086384004. [INS: :INS] [INS: :INS] [INS: :INS] [INS: Doporučuji výzkum lépe propracovat a jeho záběr rozšířit, tak abyste utvořila vypovídající obrázek alespoň o jedné dané regionální oblasti. :INS] ________________________________ [u1]Musíte tedy do otázek zařadit i tu, která zjišťuje poptávku, ne? [u2]Může zájem chodit? [u3]Chybí sloveso [u4]Tomu nerozumím – pokud chcete zkoumat nabídku a poptávku po volnočasových aktivitách, musíte přece zkoumat mnohem více skupin! Měla byste také mít představu, kolik lidí s danými handicapy v tom regionu žije, kolik z nich by mělo zájem navštěvovat nějakou volnočasovou aktivitu atd. [u5]To už víte, když bude zkoumat klienty jednoho zařízení.