MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA ZÁVĚREČNÝ PROJEKT JMÉNO: MONIKA PITNEROVÁ OBOR: SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA PŘEDMĚT: SP4MP_MTO2 BRNO 2011 Téma: Závislost mladistvých na návykových látkách Úvod: Počet závislých mladistvých na návykových látkách se rok od roku zvyšuje. Zároveň s růstem počtu závislých se snižuje věková hranice konzumentů návykových látek. Bylo by v zájmu všech, zjistit či zajímat se zda typ školy, vedení školy může nějakým způsobem ovlivnit konzumaci návykových látek. [u1] Problém: Závislost na návykových látkách u studentů středních škol ( gymnázium x učiliště). Převládá více konzumentů návykových látek na gymnáziích či odborných učilištích? Otázka: Jaký vliv má typ školy na užívání a konzumování návykových látek u svých studentů? Kdo je častějším konzumentem návykových látek? (studenti gymnázia x studenti odborných učilišť), a jaký je důvod, že studenti gymnázia/učiliště jsou častějšími konzumenty návykových látek? [u2] Cíl výzkumu: Hlavním cílem projektu je zjistit kdo je častějším konzumentem návykových látek, zda studenti gymnázia či studenti odborných učilišť. Dále se budu zabývat otázkou jaký je rozdíl mezi studenty na gymnáziích a odborných učilištích v užívání návykových látek a zda vedení školy to může nějak ovlivnit. Jaký vliv má typ školy na užívání a konzumaci návykových látek u svých studentů? Kdo je častějším konzumentem návykových látek, studenti gymnázia x studenti odborných učilišť ? A jaká je příčina, že studenti gymnázia/odborného učiliště více konzumují návykové látky? Teoretická hypotéza: Na studenty docházející na gymnázia jsou kladeny větší nároky, proto nemají tolik volného času a tudíž i tolik možností se setkat s návykovými látky narozdíl od studentů odborných učilišť, kteří mají dostatek volného času a jsou na ně od školy kladené menší nároky. Pracovní hypotézy:[u3] 1.) Studenti odborných učilišť mají dostatek volného času a proto je u nich setkání s návykovými látkami častější, než u studentů gymnázia. 2.) Na gymnáziích je přísnější náročnější vedení a očekávání od studentů, tudíž nemají dostatek volného času a tolik možností se setkat s návykovými látkami. 3.) Studenti odborných učilišť jsou častějšími konzumenty s návykovými látkami, než studenti gymnázií. ZÁVISLOST drogová závislost závislost na alkoholu gamblerství Drogová závislost je nejužívanější označení pro stav uváděný také jako toxikomanie nebo závislost na návykových látkách, abúzus atp. Drogou jsou zde míněny návykové látky, tedy psychotropně aktivní látky, které jsou schopny navodit stav náruživosti (tj. velmi těžce zvladatelnou potřebu opakovaného nutkavého užívání těchto látek - viz Definice). Indikátor č.1 - Počet přátel - komunikace - finance - volný čas Indikátor č.2 - stav ( zdraví) - myšlení - agresivita Indikátor č.3 - sociální dovednosti - sociální začlenění - rizika spojená s užíváním [u4] Výzkumná metoda: Pro můj výzkum jsem zvolila dotazníkovou metodu. Cílovou skupinou[u5] , na kterou bude dotazník zaměřen jsou studenti (dívky i chlapci) 2-3 ročníků na odborných učilištích, gymnáziích v Uherském Brodě. [u6] Ukázka dotazníku: Závislost mladistvých na návykových látkách Pozorně si přečtěte otázky v dotazníku a poté označte – zakroužkováním jednu odpověď. Odpovědi jsou zcela anonymní a slouží pouze jako součást výzkumu k diplomové práci. Děkuji za váš čas [u7] 1.) Setkal jsi se někdy v tvém okolí osobně s tvrdší [u8] drogou jako je pervitin, kokain, marihuana, extáze....? a.) ano setkal b.) setkávám se pravidelně c.) ne nikdy 2.) Jaké jsou tvé zkušenosti s drogami? a.) už jsem něco zkoušel b.) užívám drogy pravidelně c.) nikdy jsem drogu nezkoušel a ani nechci zkoušet d.) drogu jsem nezkoušel, ale chtěl bych vyzkoušet Na další otázky ( 2.1, 2.2, 2.3 ) odpovídají pouze ti co odpověděli, že užívají drogu pravidelně. 2.1) Kolikrát do měsíce užíváš (viz. výše zmíněné) drogy? a.) 1 - 5krát b.) 6 – 10krát c.) 11 – 20krát d.) 20krát a více 2.2) V kolika letech jsi se poprvé setkal s touto drogou? a.) v méně než 15 b.) v 15 – 17 rokách c.) v 18 a více 2.3) Jak jsi se k droze dostal? a.) sehnal jsem si ji sám b.) kamarádi mi ji nabídli c.) úplnou náhodou, někdo cizí mi ji nabídl 2.4) Jak drogu jsi užil/ užíváš nejčastěji? a.) extáze b.) marihuana c.) pervitin d.) heroin e.) toulen Na další otázky již odpovídají všichni 3.) Jaký je tvůj osobní postoj k drogám? Představ si situaci, že jsi někde na diskotéce, zábavě s kamarády a dobře se bavíte, najednou se k vám přiblíží cizí kluk a nabídne vám extázi, co by jsi udělal?[u9] a.) bez váhání bych si ji vzal b.) počkal bych co by udělali ostatní a pak bych udělal to samé c.) nikdy bych si nic nevzal 4.) Na jaké škole studuješ? [u10] a.) gymnázium b.) učiliště c.) střední odborná škola 5.) Jaká je prevence/informovanost proti užívání drog? a.) velmi dobrá b.) dobrá c.) mohlo by to být lepší d.) žádná 6.) Máš dostatek volného času? nebo ti studium zabere tvůj veškerý čas?[u11] a.) nemám moc volného času, všechen mi zabírá škola b.) studium není náročné nějaký volný čas mám c.) volný čas mám pořád 7.) Navštěvuješ nějaké mimoškolní kroužky?[u12] a.) ano, mám jich docela hodně b.) navštěvoval jsem, ale už nenavštěvuji c.) ne, nikdy jsem nikam nechodil 8.) Jaké jsi pohlaví? a.) žena b.) muž Konec ukázky[u13] Výhodou zvolené metody je, že bude získáno hodně anonymních odpovědí od respondentů v docela krátkém časovém intervale. Nevýhodou by mohlo být, že odpovědi nemusí odpovídat dané skutečnosti a návratnost dotazníků bude nízká.[u14] [u15] Seznam literatury: DOLEŽAL, X. J. Jak se berou drogy. Praha: FORMÁT, 1998. 174 s. ISBN 80-86155-11-0 GANERI, A. Drogy: Od extáze k agonii. Praha: AMULET, 2001. 149s. ISBN 80-86299-70-8 ILLES, T. Děti a drogy: fakta, informace, prevence. Praha: ISV nakladatelství, 2002. 55s. ISBN 80-85866-50-1 JANÍK, A., DUŠEK, K. Drogy a společnost. Praha: AVICENUM, 1990. 344 s. ISBN 80-201-0087-3 NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: PORTÁL, 2001. 157 s. ISBN 80-7178-515-6 NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H.: Jak předcházet problémům s návykovými látkami na základních a středních školách. Příručka pro pedagogy. Praha: Sportpropag a.s. 1996. PEŠEK, R., VONDRÁŠKOVÁ, A., VESELÝ, O.: Drogová závislost aneb rychlý běh po krátké trati. Písek: Arkáda 2007 PRESL, J. Drogová závislost. Praha: MAXDORF, 1994. 88 s. ISBN 80-85800-25-X SANANIM, kol. autorů. Drogy: otázky a odpovědi. Praha: PORTÁL, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7367-223-2 STŘELEC, S.: Rodina jako výchovné prostředí. Brno: 1998 ZIMMER, L., MORGAN, J. P. Marihuana: mýty a fakta. Praha: Volvox Globator, 2003. 242 s. ISBN 80-7207-463-6 [DEL: :DEL] [INS: Myšlenka výzkumu není špatná, dobře jste pochopila postup kvantitativního výzkumu, úlohu hypotéz atd., ale ne vše je dobře promyšleno a pečlivě propracováno. :INS] [INS: Kde se vám ve výzkumu ztratila ta otázka, zda se závislostním chováním mohou něco dělat školy samotné? :INS] [INS: Když budete dotazovat jen studenty…? :INS] [INS: :INS] ________________________________ [u1]To je nedostatečný úvod, navíc uvádíte řadu ničím nepodložených tvrzení – citujete-li nějaké statistiky, je třeba je uvést. [u2]Výsledek vašeho výzkumu je snadno předpověditelný, ale budiž. Nelze se ale v žádném případě domnívat, že typ školy ovlivňuje konzumaci drog. Míra konzumace drog zcela jistě vychází z typu studentů těchto škol, nikoli ze samotné školy. Pokud chcete zkoumat to, jak může škola do tohoto problému zasáhnout, měla byste spíše zkoumat porovnávat závislostní chování studentů školy stejné kategorie, tedy např. gymnázií atd. [u3]V hypotézách se zásadně nepokoušíme o vysvětlení sledovaných souvislostí!!! [u4]Není správně pochopeno, k čemu indikátory slouží. [u5]Špatná formulace [u6]Kolik jich bude, jak je budete vybírat? [u7]Nedostatečný úvod dotazníku! [u8]??? A co jsou ty „měkčí“ drogy podle vás? [u9]Studenti a učňové budou jistě odpovídat podle pravdy… [u10]Nemusíte klást, přece víte, na jakou školu jdete, stačí dotazníky označit. [u11]Dvojitá otázka? [u12]Kroužky jsou na ZŠ [u13]Dotazník, jehož cílem je sledovat závislostní chování a zkušenosti s drogrami, je třeba zpracovat mnohem promyšleněji a pečlivěji!!! Už samotná otázka „Užíváš drogy“ atd…. může být negativně zodpovězena studenty, kteří např. marihuanu za drogu nepovažují – přesto jsou pravidelnými konzumenty. [u14]Jak to budete řešit? [u15]