MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Metodologie 2 (SPSMP_MTO2): ZÁVĚREČNÝ PROJEKT Anna Férová, UČO 385598 Speciální pedagogika pro učitele OBSAH 1 Výzkumné téma, Představení tématu výzkumu, Cíl výzkumu............................................................... 1 2 Hlavní výzkumná otázka, Vedlejší výzkumná otázka............................................................................ 2 3 Volba výzkumné strategie.......................................................................................... ......................... 2 4 Návrh metody sběru dat, Počet výzkumných jednotek, Způsob kontaktování VJ................................ 3 5 Scénář rozhovoru.......................................................................................... .................................... 4 6 Praktické a etické problémy při výzkumu........................................................................................... 4 7 Terénní poznámky a záznam z prvního realizovaného rozhovoru ......................................................... 5 8 Návrh rozhovoru.......................................................................................... ..................................... 7 9 Seznam literatury......................................................................................... .................................... 11 1 Výzkumné téma, Představení tématu výzkumu, Cíl výzkumu Výzkumné téma: Smyslové vnímání hmatem a čichem u osob se zrakovým postižením v zahradě smyslů. Představení tématu výzkumu: Hmat a čich jsou vedle dalších smyslů jedněmi z nižších kompenzačních činitelů, které osoba se zrakovým postižením využívá k orientaci, rozlišení předmětů... Důraz na rozvoj hmatu a čichu u osob se zrakovým postižením je kladen především v nejútlejším věku dítěte. Avšak v naší práci se zaměříme na rozvoj hmatu a čichu u dospělých osob se zrakovým postižením. Výsledkem našeho výzkumu je popsat a prozkoumat[u1] , jak zahrada smyslů umožňuje osobě se zrakovým postižením rozvíjet hmat a čich. Jedná se o zmapování aktivit[u2] , jež nabízí zahrada smyslů [u3] pro osoby se zrakovým postižením k rozvoji nižších kompenzačních činitelů – hmatu a čichu. Cíl výzkumu: Cíl výzkumu definujeme později ve výzkumné otázce – jaké možnosti nabízí zahrada smyslů k rozvoji hmatu a čichu u osob se zrakovým postižením. [u4] 2 Hlavní výzkumná otázka, Vedlejší výzkumná otázka Hlavní výzkumná otázka: Jak může zahrada smyslů rozvíjet hmat a čich [u5] u osob se zrakovým postižením[u6] ? Vedlejší výzkumné otázky: Jaké umělecké výtvory můžeme umístit v zahradě smyslů pro rozvoj hmatu a čichu u osob se zrakovým postižením? Jakým způsobem můžeme využít nepoužívané objekty v zahradě smyslů k rozvoji hmatu a čichu u osob se zrakovým postižením? [u7] 3 Volba výzkumné strategie Volba výzkumné strategie: Pro náš výzkum jsme zvolili kvalitativní výzkumnou strategii. V kvalitativním výzkumu nemáme na počátku stanoveny základní proměnné, hypotézy a výzkumný projekt není závislý na teorii, kterou již předtím někdo vymyslel. Usilujeme o prozkoumání široce definovaného jevu a snažíme se o něm přinést maximální množství informací. Hovoříme o principu induktivní logiky – po nasbírání dostatečného množství dat, začínáme pátrat po pravidelnostech, které se v těchto datech vyskytují. Výstupem kvalitativního výzkumu je formulování nové teorie či hypotézy, kterou není možné zobecňovat. 4 Návrh metody sběru dat, Počet výzkumných jednotek, Způsob kontaktování VJ Návrh metody sběru dat: Ve výzkumu použijeme hloubkový rozhovor (typ polostrukturovaný), jenž vychází z předem připraveného seznamu témat a otázek. Hloubkový rozhovor jsme zvolili jako optimální variantu sběru dat vzhledem k postižení osob (zrakové postižení), od kterých budeme data sbírat. Počet výzkumných jednotek: Počet osob, se kterými provedeme částečně strukturovaný rozhovor: 5 – 8. Dotazované osoby jsou jedinci s postižením zraku. Způsob kontaktování výzkumných jednotek: Osoby kontaktujeme pozvánkou na otevření nové části zahrady smyslů. V rámci slavnosti, kdy s osobami provedeme hloubkový rozhovor. 5 Scénář rozhovoru Scénář rozhovoru: ñ Představení tazatele (jméno, co dělá/studuje, proč provádí rozhovor). ñ Jaké jsou úkoly dotazovaného při rozhovoru. ñ Ujištění o anonymitě rozhovoru. ñ Seznámit dotazovaného o možnosti neodpovídat na otázky, které jsou pro něj citlivé, osobní. ñ Představit dotazovanému cíl rozhovoru, k jakému účelu bude rozhovor sloužit. ñ Vlastní rozhovor. ñ Poděkování dotazovanému za provedení rozhovoru. 6 Praktické a etické problémy při výzkumu Praktické a etické problémy při výzkumu: V rámci zrakového postižení je nutné vést rozhovor vzhledem k věku, k individuálním zvláštnostem, které má osoba se zrakovým postižením. Jedinec s postižením zraku vnímá svět odlišně oproti osobám z intaktní společnosti. Nezapomínat při vedení rozhovoru na tuto skutečnost! Rozhovor uskutečníme na klidném a nerušeném místě. 7 Terénní poznámky a záznam z prvního realizovaného rozhovoru Terénní poznámky a záznam z prvního realizovaného rozhovoru: Jak jsme již popsali výše, rozhovor s účastníky provedeme až na slavnosti, která bude ku příležitosti otevření nové části zahrady smyslů. Z tohoto důvodu nyní uvádíme rozhovor, který jsme vedli s předsedkyní občanského sdružení Kunštát PRO FUTURO o. p. s. magistrou Zdenou Popelkovou. S paní magistrou spolupracujeme v rámci občanského sdružení. Občanské sdružení bylo založeno na konci roku 2009, jeho hlavní myšlenkou je zlepšení podmínek pro rovnocenné postavení zdravotně postižených osob v běžném životě, snazší integraci do společnosti, překonávání bariér, důsledku postižení. Jednou z aktivit občanského sdružení je vybudování v parku TGM u Jeskyně Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu zahradu smyslů pro osoby se zdravotním postižením. Vážená paní magistro Popelková, v rámci předmětu Metodologie vytváříme závěrečný projekt, ve kterém představujeme výzkumný návrh naší diplomové práce. Téma DP zní „Smyslové vnímání hmatem a čichem u osob se zrakovým postižením v zahradě smyslů“. Cílem práce je zjistit, jaké možnosti nabízí zahrada smyslů k rozvoji hmatu a čichu pro osoby se zrakovým postižením. Rozhovor s paní magistrou Popelkovou Co Vás vedlo k myšlence začít vytvářet zahradu smyslů? Naši postižení spoluobčané jsou často znevýhodněni při prohlídkách památek a jiných kulturních objektů. Jeskyně Blanických rytířů chce vyjít vstříc i této skupině návštěvníků. Jde nám o začlenění nevidomých a těžce zrakově postižených osob mezi intaktní populaci. A jednou z možností se jeví zpřístupnění areálu u Jeskyní Blanických rytířů netradiční formou, formou naučné, tzv. haptické stezky, kde k vnímání přírody nepotřebuje člověk oči. Rostliny může rozeznávat i všemi ostatními smysly. V haptické stezce se prolíná aspekt sociální i kulturní, a to je velice důležité. Chceme-li žít v demokracii, tak nepochybně musíme vynaložit úsilí o začlenění i handicapovaných lidí mezi nás, mezi zdravou populaci. A nevidomí jsou bezpochyby těmi, kteří svojí tvořivostí, citlivostí a vstřícností ve vztazích k přírodě, k její ochraně, k životnímu prostředí přistupují odpovědně. Odkud se inspirujete při vytváření zahrady (domácí zdroje/zahraniční zdroje)? Samozřejmě dostupné domácí zdroje - hmatový záhon Tyršových sadech byl první, dostupná literatura a návštěva Botanické zahrady v Ženevě, její součástí je smyslová zahrada. Měli jsme štěstí. Ředitelství nám vyšlo vstříc podrobně nám vysvětlili všechna úskalí, která na nás při zakládání zahrady smyslů čekají. Jak zahradu smyslů hodnotí návštěvníci z intaktní populace? Zahrada smyslů začne fungovat teprve v letošním roce, ale zdá se že o ní bude zájem i mezi intaktní populací. Každý návštěvník bude mít možnost zažít život s bílou holí, tak že si nasadí klapky na oči a zkusí si zahradu projít. Doprovázet by ho měl zrakově postižený event. nevidomý. Tato výměna rolí bude jistě prospěšná pro oba zúčastněné. Jakou zkušenost máte s návštěvníky s postižením ve Vaší zahradě? Jakkoliv postižení návštěvníci jsou u nás vítáni a máme s nimi jen dobré zkušenosti. Jakou máte vizi do budoucna se zahradou smyslů? Chceme v zahradě smyslů aktivovat nejen hmat a čich ale i sluch. Připravujeme různé zvukové efekty potůček, fontánka… Budeme se inspirovat ve zvukové zahradě ve Švýcarsku. Děkuji za rozhovor. 8 Návrh rozhovoru Návrh rozhovoru, který povedeme s návštěvníky se zrakovým postižením při slavnostním otevření nové části zahrady smyslů: Dobrý den, paní/pane, jmenuji se Anna Férová, jsem studentka MU v Brně, kde na Pedagogické fakultě studuji obor Speciální pedagogika. Svoji závěrečnou práci píši na téma „Smyslové vnímání hmatem a čichem u osob se zrakovým postižením v zahradě smyslů“. Práce je zaměřena na zahradu smyslů a její využívání osobami se zrakovým postižením. Ráda bych práci obohatila o výpovědi účastníků výstavy, které budou jakousi reflexí naší práce. Chtěla bych Vás poprosit, zda-li byste byl/a laskav/a a zodpověděl/a mi několik otázek, které se týkají zahrady smyslů. Odpovědi jsou zcela anonymní, nebudou zneužity. Pokud nebudete chtít odpovídat, nic se neděje, plynule přejdeme k další otázce. Cílem rozhovoru je zmapovat, jak na návštěvníky působila zahrada smyslů, jaké mají pocity, názory. … Děkuji za Vaši ochotu odpovídat na otázky, které jsou pro nás cennými informacemi, jak osoby se zrakovým postižením vnímají zahradu smyslů. Návrh pro vedení rozhovoru s návštěvníkem se zrakovým postižením, který zahradu smyslů již navštívil: Proč jste dnes navštívil zahradu smyslů? Co Vás nejvíce v zahradě upoutalo? Jaké podněty Vám byly příjemné v rámci hmatového vnímání? Jaké podněty Vám byly příjemné v rámci čichového vnímání? Jaký je Váš názor na využití starého objektu (včelínu) v zahradě smyslů pro rozvoj hmatového a čichového vnímání? Co Vám ve včelínu chybělo? Osobní údaje: Žena Muž Věk Druh postižení Návrh pro vedení rozhovoru s návštěvníkem se zrakovým postižením, který je dnes v zahradě smyslů poprvé: Proč jste dnes navštívil zahradu smyslů? Vnímáte v zahradě smyslů nějaký rozdíl oproti běžným parkům, zahradám? Co Vás nejvíce v zahradě upoutalo? Jaké podněty Vám byly příjemné v rámci hmatového vnímání? Jaké podněty Vám byly příjemné v rámci čichového vnímání? Jaký je Váš názor na využití starého objektu (včelínu) v zahradě smyslů pro rozvoj hmatového a čichového vnímání? Co Vám ve včelínu chybělo? Jaké je Vaše oblíbené místo v zahradě a proč? Osobní údaje: Žena Muž Věk Druh postižení 9 Seznam literatury Seznam literatury: ČÁLEK, O. a kol. Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. JESENSKÝ, J. Hmatové vnímání informací s pomocí tyflografiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. KEBLOVÁ, A. Čich a chuť u zrakově postižených. Praha: Septima, 1999. ISBN 80-7216-081-8. KEBLOVÁ, A. Hmat u zrakově postižených. Praha: Septima, 1999. ISBN 80-7216-085-0. LIKVAK, A. G. Nástin psychologie nevidomých a slabozrakých. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. PIPEKOVÁ, J. (ed.): Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno : Paido. 2006. 2. rozšířené a přepracované vydání. ISBN 80-7315-120-0. VÁGNEROVÁ, M. Psychologie handicapu. Praha: Karolinum, 1993. ISBN: 80-7066-582-3. American Horticultural Therapy Association. URL: < http://www.ahta.org/> [cit. 2006-07-05]. European Agency for Development in Special Needs Education. URL: < http://www.european-agency.org/> [cit. 2009-11-18]. KRAMULOVÁ, D. Co vyčteme z tváře. Psychologie dnes, březen 2011, roč. 17, č 2, s. 25. ISSN 1212-9607. ________________________________ [u1]To by bylo zajímavé, ale později ve výzkumu to neděláte. [u2]Na toto ani nepotřebujete rozhovory – stačí popsat, jak zahrada vypadá a s jakým záměrem byly její prvky vytvořeny. [u3]V úvodu by bylo jistě vhodné vysvětlit, co to ta zahrada smyslů je. Jinak OK. [u4]V cíli výzkumu byste měla otázku rozvinout, měla byste uvést, zda jde o to, něco zjistit, změřit, posoudit, pochopit, zhodnotit…. [u5]Zde bych čekala, že budete měřit „rozvinutost“ těchto smyslů před návštěvami zahrady a po nich…. [u6]Myslím, že vaší otázce neodpovídá sběr dat – rozhovory s návštěvníky zahrady. Sběru dat by spíše odpovídala otázka: Jak hodnotí osoby s postižením Zahradu smyslů? O nějaký rozvoj ve smyslu procesu (měřitelného nebo jinak popsatelného) vám už pak ve sběru dat nejde, neděláte ani pozorování. Doporučuji to vše znovu promyslet. [u7]Jak toto zjišťujete? Rozhovory s návštěvníky?