Jenský plán Petera Petersena Mgr. Radek Pospíšil Motto: n n „Učíme se, pracujeme, zpíváme a hrajeme si společně. Všichni jsme za naše společenství odpovědni.“ Peter Petersen (1884-1952) npedagog a filosof ovlivněný Lamprechtem a Wundtem npůsobí na Lichtwarkově pokusné škole v Hamburku-Winterhude nprvní snahy o rozdělení vyučování na základní výuku a kurzy, idea školního společenství nstěžejní rok 1925, nástup na univerzitu v Jeně nspisy Obecná pedagogika (1924), Vnitřní reforma školy a nová výchovy (1925), Nové pedagogické hnutí v Evropě (1925), Malý Jenský plán (1927) a Nauka o vedení vyučování (1937) Základní myšlenky a východiska I. nceloživotní cyklus za účasti vychovávaného i vychovatele (jeho funkce je řídící) nslužba vychovatele dítěti, učitele žáku n„životní společenství“ - seskupení lidí za účelem společného života a práce ve škole nzískávání poznatků ze všech oblastí vlastní činností, rozvíjení myšlení v komplexních souvislostech a schopnosti řešit problémy nzákladem reálná situace a učení se v reálné situaci npřiblížení se životu, realitě implementované do praxe školy Základní myšlenky a východiska II. n„pedagogická situace“ - situace, v níž se tvoří problémy a otázky jak určené učiteli, tak žákovi, tyto otázky je třeba řešit, reagovat na ně, zodpovědět je; propojenost učitele a žáka ndvě roviny (pohled na učitele a jeho aktivitu) - vedení vyučování n - vedení ve vyučování ncílem pedagogiky není tradiční výchova, ale výchova založená na modelu rodinné výchovy nrodič, je v jenském plánu nahrazen tzv. obcí, která vychovává své členy k vzájemné pospolitosti Základní myšlenky a východiska III. nrozdělení vyučovací látky - tři základní pojmy, „bůh, příroda a svět člověka“ ntýdenní plán práce na těchto termínech postaven - okruhy vědění vyjádřené pojmy: bůh, příroda a lidskost (navazuje získávání vědomostí a dovedností za pomoci kursů různého zaměření) ndělení na napěťová pole n - látka (co může být objektem poznání) n - to, co nelze beze zbytku pochopit nsmysl pedagogických situací v tzv. „akceptaci a převzetí napětí“ Základní myšlenky a východiska IV. ndvě propojené roviny: a)v rovině člověka, jenž přijme vnitřní napětí (filosofování a uvažování; nazírání, pociťování a vnímání a proniknutí do problematiky, zbožností) b)na základě tří základních stanovisek vyvozuje čtyři prvotní formy (rozhovor, hra, práce a slavnost) nokruhy týdenního plánu n - bůh (rozhovor, slavnost) n - příroda (rozhovor, práce, slavnost) n - člověk (rozhovor, hra, práce, slavnost) Základní organizace vyučování I. nškola pro 400 – 500 žáků njeden učitel by se měl starat o 50 žáků nčtyři základní kmenové skupiny: n - nižší skupina (1. - 3.ročník) n - střední skupina (4. - 6.ročník) n - vyšší skupina (7. - 8.ročník) n - skupina mládeže (9. - 10.ročník) nděti ve třídě seskupeny dle chronologického věku i se svými vrstevníky n Nižší skupina (1.-3. ročník) věk 6-8 let čtení, psaní, počítání; práce ve skupinách; didaktické hry; kreslení, náboženství, hudebně gymnastická výchova Střední skupina (4.-6. ročník) věk 9-11 let skupinová práce v nauce o kultuře, zeměpise; kurzy v jazyce a počtech; odborné kurzy - cizí jazyk; hudebně gymnastická výchova; náboženství Vyšší skupina (7.-8. ročník) věk 12-13 let skupinová práce; řešení společenských otázek; odborné kurzy; případně druhý cizí jazyk Skupina mládeže (9.-10. ročník) věk 14-15 let vzdělání připravující pro povolání; skupinové vyučování; odborné kurzy Základní organizace vyučování II. Základní organizace vyučování III. nrozvrh nekoncipován do vyučovacích hodin s tradičními vyučovacími předměty, ale do tzv. kurzů nkurzy povinné (základní kurzy mateřského jazyka a matematiky a úvodní kurzy k ostatním předmětům) a volitelné nškolní třída mívá v podobu jednoduché obytné místnosti, tzv. školního obytného pokoje nlehké a jednoduché stolky a židle, řada poliček a skříněk npomůcky dostupné každému, žáci se podílí na výzdobě třídy Základní organizace vyučování IV. nžáci ve školním pokoji pracují ve dvou až čtyřčlenných skupinkách, tyto skupinky mají co největší možnou míru svobody nškolní řád má podobu zákona, který vytváří a určují sami žáci (co kolektiv schválí je závazné pro jednotlivce) nhodnocení – kombinované, známky kritizovány, ale uplatněny, je však možné je doplnit slovním a písemným hodnocením, v prvních letech výuky známkování zrušeno nneexistuje vysvědčení v tradiční podobě Základní organizace vyučování V. nškola musí plynule navazovat na mimoškolní život dítěte ndo týdenního plánu práce se tak včleňuje i sobota a neděle, kterou dítě tráví se svými rodiči v rodině (prakticky probíhá výuka) ntýden bývá zahájen a ukončen slavnostmi počátku a závěru týdne nod úterý do pátku zařazeny kurzy pro matematiku a jazykovou výuku nv závěru dopoledního vyučování úvodní nebo procvičovací kurzy pro jednotlivé kmenové skupiny n Základní organizace vyučování VI. nmezi vyučováním dopoledním a odpoledním je tzv. školní volno, velká přestávka mezi vyučováním v délce 40 - 50 minut ntři části v délce trvání max. 15 minut (pohybová aktivita, klidová část s odpočinkem a volné hry) nodpolední kurzy práce v dílnách, hry, sport, výuka cizích jazyků ndefinuje vnitřní a vnější podmínky pro pedagogickou práci n Základní organizace vyučování VII. na) vnější podmínky n - stanovený počet týdenních hodin pro jednotl.skupiny n - střídání prostor pro různé vyučovací situace n - zvláštní zařízení prostoru pro rozmanité pedag.situace n - souhlasu rodičů podřízený začátek a konec školní práce nb) vnitřní podmínky n - rozdělení individuální a skupinové práce podle pracovního materiálu, který je k dispozici n - průběh vyučování v přesně stanoveném čase během školního dne n - smysluplné zařazení školní práce do přirozených pracovních rytmů dne, týdne a roku Formy vyučování nčtyři základní formy vyučování n rozhovor n hra n práce n slavnost npři účelném střídání forem jsou naplňovány základní cíle Petersenovy pedagogiky - rozvoj sociálních kontaktů, utváření schopnosti sociální komunikace, možnost seberealizace jedince nebo rozvoj jeho tvořivosti Formy vyučování - rozhovor nčinnost učitele a žáků, při níž spolu vzájemně komunikují nkruh – mezi učitelem a žákem žádná překážka, každý dostává možnost vlastního vyjádření, spolurozhodování nblok – žáci i učitel sedí na stolcích sestavených do čtverce či pětiúhelníku, každý má pevně určené místo, jedna daná činnost i úkol nneformální kruh – volné seskupení žáků a učitele, dovoluje žákům komunikovat mezi sebou navzájem a skupiny utvářet podle vlastního přání nkupa – příležitostná forma sjednocení dětí (práce na zahradě, návštěvě divadla, naučná stezka), možnost rozhovoru při práci nebo zaměstnání, v přírodě „tábořící skupina“ Formy vyučování - hra nplánované hry s jasnými pravidly nvolná hra – realizována v místnosti vybavené pro hraní, využití v nižší // spodní skupině jednou týdně v hodinách volného hraní a modelaření nvyučovací hry – výuka ve třídách, vhodně didakticky upraveny núčelové hry – využití o přestávkách, v tělesné výchově, jasně vedeny a předem naplánovány, dokonale promyšleny a připraveny (hry řízené) nvizuální hry – improvizované dramatizace, loutkové hry, hry s maňásky, verbálně improvizační výstupy, vlastní dramatické výstupy dětí v připravených scénkách či divadelní představení s rolemi pro jednotlivé žáky Formy vyučování - práce nnejčastěji používanou metoda, každý den věnováno asi 100 minut nv kmenových skupinách se nejčastěji pracuje formou skupinové práce (skupiny soustředěny okolo pracovních stolků), učitel tvorbu neovlivňuje, žáci je tvoří spontánně, využití při čtení, psaní, počítání, malování; žáci se učí pracovat s informacemi, vyhledávat je, získávat i zpracovávat nkursy – několik druhů kurzů, úvodní kursy - seznamování nových žáků s prostředím, osvojování nových pracovních technik; úrovňové kursy - rozdělují žáky podle nadání, mateřský jazyk a matematika; zaškolovací kurzy - zaškolují žáky do nových technik (použití map, zřizování tabulek); zvláštní kursy - děti se zájmem o jistou oblast; volitelné kursy - žáci sami utváří po stránce obsahu a podporují zvláštní nadání a zájmy Proc bychom se netopili_0 Formy vyučování - slavnost nposiluje vzájemné vztahy v kolektivu a rozvíjí citový život dětí nslavnost rána nebo oslava konce týdne - učitel navrhuje program činnosti, žáci se podílejí na jeho utváření nslavnost adventu, vánoc – učitel řídí a vede slavnosti pořádané u příležitosti různých společenských svátků nslavnost přijímaní nových žáků – učitel řídí slavnost, žáci se podílí ve skupinách nacvičením programu pro nové žáky nslavnosti organizované samotnými žáky – učitel nechává veškerou aktivitu a starosti s přípravou a realizací na žácích; využití u příležitosti narozenin dětí, loučení se s učiteli nebo žáky Učební pomůcky nnevyvinut žádný zvláštní pracovní materiál npoužití pomůcek z jiných alternativních škol (Montessori, Freinet) njednoduché pomůcky si připravují učitelé, často při tom spolupracují s rodiči nučební pomůcky jsou dostupné přímo v učebně npokud se nejedná o hračky, musí mít jednoznačný didaktický charakter, aby s nimi dítě mohlo svobodně a samostatně pracovat a rozvíjet se nmusí umožňovat i kontrolu, zda žák pracuje správně Současnost Jenského plánu nnejvíce rozvinuto v Nizozemí (nepoznamenáno minulostí) ndále Německo, Belgie, USA, u nás nerozvinuto njeden z hlavních přínosů Jenského plánu pro inovaci školy a výchovy - snaha o integraci individuálních a sociálních cílů, snaha o rozvoj jedince jako osobnosti i jako člena lidské pospolitosti Literatura: nDIETRICH, TH. Die Pädagogik Peter Petersens: der Jena-Plan: Modell einer Humanen Schule. Bad Heilbrunn : J. Klinkhardt, 1986. nHRDLIČKOVÁ, A. Alternativní pedagogické koncepce. České Budějovice : Jihočeská univerzita České Budějovice, PdF, 1994. nSVOBODOVÁ, J., JŮVA, J. Alternativní školy. Brno : Paido, 1996. nSVOBODOVÁ, J. (ed.). Výběr z reformních i současných edukačních koncepcí – Zdroje inspirace pro učitele. Brno : MSD, 2007. nPRŮCHA, J. Alternativní školy. Praha : Portál, 1996. nRÝDL, K. Alternativní pedagogické hnutí v současné společnosti. Brno : vlastním nákladem, 1994. nRÝDL, K. Peter Petersen a pedagogika Jenského plánu. Praha : ISV nakladatelství, 2001. Webové odkazy: nhttp://www.obsdewoldstroom.nl/meppel/meppel.htm nhttp://www.pabomeppel.nl/ nhttp://www.jenaplan-schule-jena.de/ nhttp://kmen.uhk.cz/kmen/dvpp/CLANKY/NL_05/NL_05.htm