ANABNR2
Step by Step -
Vzdělávací program „Začít spolu“
Alternativní pedagogika
Duben 2007
Hana Filová

Stationery anabnr2
Původ a historie programu  Step by Step
nPůvodní inspirace vznikla jako reakce na komplikovanou situaci ve vzdělávání menšin v Americe v
době „vzdělanostního (sputnikovského) šoku“ 60.-70. let
n(USA a Kanada: původní obyvatelstvo, imigranti, sociálně slabé skupiny ve slumech apod.).
nOTÁZKA:
nJak dosáhnout podstatně vyšší obecné vzdělanosti (ale i „vychovanosti“) v mladé populaci
(konkurenceschopnost)???

Stationery anabnr2
Závěry a řešení:
nzaměřit se na to, aby každé dítě dostalo příležitost a na základě svých individuálních možností
dosáhlo optimální úrovně vzdělání
n
nzaměřit se na to, aby se děti ve škole učily společně a od sebe navzájem; vycházely při tom ze své
různosti a učily se akceptovat se navzájem (interkulturalita a výchova k toleranci)
n
notevřít školu spolupráci s rodinou a širší veřejností
n

Stationery anabnr2
    Je to vzdělávací program zdůrazňující
nindividuální přístup k dítěti – důraz na osobní rozvoj
n
npartnerství rodiny, školy a širší společnosti v oblasti výchovy a vzdělávání
n
nprosazuje a umožňuje inkluzi dětí se speciálními potřebami (dětí nadprůměrně nadaných, dětí s
vývojovými poruchami, dětí s postižením, velmi se osvědčuje u dětí z různých etnických menšin)
n
ndále klade důraz na podnětné prostředí - netradiční členění třídy do center aktivit,
n
naktivizující výukové strategie - kooperativní učení, projektové vyučování a integrovanou tematická
výuku
n
npracuje se sebehodnocením (prostřednictvím portfolia a individuálního vzdělávacího programu) dětí,
což posiluje pozitivní motivaci dětí k aktivnímu a samostatnému učení.

Stationery anabnr2
Program ZaS v ČR:
nod r. 1994 v MŠ a od r. 1996 na ZŠ
nmezinárodní název tohoto programu je Step by Step – pouze v Česku „Začít spolu“
nIniciátor: Sörosova nadace (Open Society Fund – pro střední  a východní Evropu)
Øna začátku poskytla síť Sorosových nadací (Open Society Founds) společně s neziskovou organizací
Children´s Resources International finanční a metodickou podporu při zavádění vzdělávacího programu
Začít spolu do vzdělávacích systémů jednotlivých zemí (vybavení škol, vzdělávání učitelů, osob.
asistenti apod.)
Øfinanační a metodická pomoc zvenčí trvala podle plánu do r. 1999, školy si nyní hledají peníze z
jiných/ dalších zdrojů (obce – magistráty, rodiče, jiné zdroje)
Øv programu  ZaS pracuje dnes asi 60 MŠ a 45 ZŠ škol a neznámý počet jednotlivých tříd na běžných
školách, jejichž učitelé se nechali oslovit filozofií programu „zaměřeného na dítě“ (Brno –
Pramínek)
Øškoly ZaS jsou metodickými a školicími centry programu
Øspolupráce se sdruženími Otevřená společnost o.p.s., Kritické myšlení apod.

Stationery anabnr2
Vzdělávací výsledky programu ZaS:
n 1997-2001 - rozsáhlý dlouhodobý psychologický výzkum Vliv vzdělávacího programu Začít spolu na
vývoj psychosociálních kompetencí dětí v MŠ 1997/98-2000/01, který mapoval otázky:
n
nJsou výsledky dětí z programu ZaS srovnatelné s výsledky dětí z běžných škol?
nJsou tyto děti schopné pokračovat ve svém vzdělávání na běžné škole bez problémů?
nNemají děti učící se podle programu ZaS problémy při přestupu z I. na II. stupeň?
nVýzkum začal u dětí v MŠ a tým nezávislých odborníků sledoval jejich vývoj  až do školy základní
(ať už dítě pokračovalo na ZŠ programem ZaS či přešlo na školu s jiným programem)
n Výsledky tohoto výzkumu jsou k dispozici na www.sbscr.cz

Stationery anabnr2
Kontexty programu Začít spolu a současných tendencí ve vzdělávání (pro 21. stol.):
nZákladním cílem je individuální rozvoj vnitřních možností každého dítěte (nikoli „všichni musí
umět to samé“)
nSměřuje k rozvoji principů demokracie (svoboda a zodpověd-nost), usiluje, aby se děti co nejvíce
zapojovaly do činností a posléze do veřejného dění (srv. Kovaliková – „životní dovednosti“),
prioritou je rozvoj hodnot a charakteru
nVzdělávání a východiska vyučování stojí na pilířích „evropské vzdělanosti“: učit se poznávat
(učit), učit se jednat (konat - pracovat), učit se být (sám za sebe – svobodný a zodpovědný), učit
se žít společně - s ostatními (komunikovat a kooperovat)
nDidaktická východiska vyučování – konstruktivistické přístupy (psychodidaktika - Piaget),
integrace vzdělávacích obsahů
nUčitel = pomocník při učení, ale zároveň se od dětí neustále učí něco nové (cítí potřebu
celoživotního sebevzdělávání a práce na sobě)
nŠkola je otevřenou institucí a jejím úkolem je profesionální podpora a pomoc (učitelství =
pomáhající profese) dětem, rodině i veřejnosti při vzdělávání
n

Stationery anabnr2
Vyučování v programu ZaS  má konstruktivistický základ, tzn.
nVychází z předpokladu, že každý jedinec má specifické předpoklady poznávat a učit se i zkušenosti
– postupuje osobitým způsobem (ale vždycky už o světě „něco ví“)
nJádrem procesu učení je komplexní poznávání – nacházení souvislostí (směřování k jádru učení)
nÚkolem učitele je vytvořit podnětné prostředí tak, aby si děti  mohly své poznání budovat samy –
ve spolupráci s ostatními dětmi (projekty, diskuse v kruhu, práce v „centrech“) -  objevování
nJe třeba vést vyučování tak, aby se provokovaly okamžiky „AHA!!!“, aby děti mohly neustále klást
otázky a učily se to (učit se „do hloubky“ – nikoli rychle a po povrchu)
nZajistit, aby systematickou součástí učení bylo  tzv. „průbežné hodnocení“ (řízená reflexe a
sebereflexe, portfolio apod.), které směřuje k sebehodnocení a přebírání zodpovědnosti za vlastní
učení
n
n

Stationery anabnr2
Průběh vyučovacího dne:
nRáno se děti (většinou s rodiči) scházejí před začátkem vyučování
nranní kruh – zahájení výuky: slouží  pro rozvoj komunitního života  (pozitivní komunikace), jeho
součástí je seznámení s denním plánem a aktuality
nřízená výuka ve třídě – v blocích (plnění denního plánu dle osnov) cca 90-100 minut
nPřestávka na svačinu (20-30 min)
npráce v centrech aktivit – podle individuálních plánů, práce ve skupinách
nindividuální činnosti – odpoledne (kroužky, zájmové činnosti, příp. domácí příprava)
n

Stationery anabnr2
Role učitele v programu ZaS: vytvořit stimulující prostředí pro učení
nPlánuje kurikulum (vychází z vzdělávacího standardu)
nRozhoduje: (vodítkem je kurikulum a potřeby konkrétní třídy)
nUsnadňuje učení – facilitace: (je manažerem třídy)
nPozoruje a hodnotí, jak se děti učí
nSlouží dětem jako vzor

Stationery anabnr2
Plánuje:
nTvoří vzdělávací program (KURIKULUM)
nFormuluje cíle
nProvádí didaktickou analýzu učiva
nPlánuje konkrétní strategie výuky (práci společnou i individuální v centrech aktivit)
nPromýšlí způsoby hodnocení
nTvoří program spolupráce s rodiči

Stationery anabnr2
1. Rozhoduje: (vodítkem je kurikulum a potřeby konkrétní třídy)
ØOrganizuje prostředí třídy (třída =„laboratoř“)
n– centra aktivit, ale i společný prostor, příp. další speciální prostory (pro cvičení, sklad
pomůcek a materiálů, místnost pro rodiče)
ØVybírá a připravuje didakt. materiály (knihy, učebnice, prac. listy,…); organizuje práci s
portfoliem (nástroj pro hodnocení a zpětná vazba pro dítě – rodiče – učitele)
ØTvoří denní rozvrh - obyčejně
-ranní kruh – pro rozvoj komunitního života (denní plán a aktuality)
-řízená výuka ve třídě – v blocích (plnění denního plánu dle osnov)
-práce v centrech aktivit – podle individuálních plánů, práce ve skupinách
-individuální činnosti – odpoledne (kroužky, zájmové činnosti, příp dom. příprava)
ØOrganizuje skupinovou práci (vybírá děti podle urč. záměru, sleduje rozvoj komunikace a kooperace,
společně s dětmi hodnotí práci skupin)
n

Stationery anabnr2
2. Usnadňuje učení – facilitace:
n
ØKlade otázky
1.pokud možno „otevřené“: „Co se stalo s tvojí kytičkou od té doby, co jsi ji zasadil?“ X „O kolik
ti vyrostla kytička?“
2.osobně zaměřené – zjišťují představy dítěte o věcech („Co si o tom myslíš?“, Proč jsi to tak
nazval? Jak jsi na to přišel? apod.)
3.zaměřené na podstatu věci („Proč jsou v přístavu loďky?“, „Proč magnet přitahuje hřebíky?“)
nVyhýbat se otázkám, na něž existuje jediná správná odpověď!
n
ØOdpovídá na otázky dětí (jasně, pravdivě, přizná neznalost, říká vlastní názor; otázky VÍTÁ)
n
ØPomáhá dětem zamýšlet se nad vlastním učením
n-         psaní deníku (čtenářský, společenský apod., záznamy o vlastním učení)
-diskuse ve skupině (uvažování o problému, vyjadřování názoru, argumentace,… učitel diskusi řídí:
uděluje slovo, udržuje téma vhodnými poznámkami, vybízí děti k účasti, hlídá čas apod.)
-práce v centrech a projekty
-poskytování zdrojů
-reflexe  („všimla jsem si…“ atd.  –  tzv. peer - komentář)  - sebereflexe
1.
Ø
n

Stationery anabnr2
3. Pozoruje a hodnotí: provádí ped. diagnózu
nNa počátku roku: vstupní diagnóza
ØJaké má dítě předpoklady, vlastnosti, znalosti, učební styl, zájmy a motivaci?
ØKteré silné předpoklady a potřeby má?
§Průběžné hodnocení
ØSystematicky vede deník o každém dítěti (podává podrobné zprávy rodičům, píše slovní hodnocení)
ØOrientuje se na splněné cíle (kdy a nakolik)
ØNeustále poskytuje dítěti osobní zpětnou vazbu (nikoli „pěkné“, „dobrá práce práce“, ALE:
„Zajímavý nápad; naučil jsi se hodně o pavoucích. Co se o nich ještě chceš naučit?“
ØHodnotí vždy výkon, nikoli celou osobnost
ØVede k sebehodnocení
§Závěrečné hodnocení
ØSlovní hodnocení
ØVyužití portfolia
n

Stationery anabnr2
4. Učitel jako vzor
nUdává tón třídy (otázky, poznámky, rozhodnutí, chování, síla hlasu, vystupování,…)
nPodporuje rozvoj pozitivního klimatu ve třídě – pravidla sám respektuje: pomáháme si, nasloucháme
si,… (pozitivní formulace)
nChová se jako partner dítěte, jehož úkolem je pomáhat mu při učení --- AUTORITA

Stationery anabnr2
Závěrem:  ZaS – třída zaměřená na dítě (shrnutí)
nPodpora rozmanitých stránek inteligence (Gardner, Kovaliková)
nSpecifické materiály (bádání, zkoumání, encyklopedie, vlastní zdroje,… - zapojení rodičů – besedy,
exkurze,…)
nSpecifická organizace (různorodost, práce v centrech aktivit, svobodná volba úkolu, podpora
vlastní iniciativy v plnění úkolů);
n        Centra: 1. čtení a psaní, 2. vědy, 3. matematiky/manipulativ,
n                    4. výtvarné výchovy, 5. dram. výchovy/tvořivé hry
n       Centra by měla být logicky uspořádána a vybavena všemi pomůckami a materiály
nVýchova k celoživotnímu zájmu o učení - zaměření na vlastnosti :
n                  Produktivita – Tvořivost – Zvídavost – Spolupráce – Empatie
nŘízení chování žáků (pravidla)
nUtváření komunity (rodina a škola)
nPrezentace naučené látky – různé formy, individuální variabilita výstupů (podle zaměření a
schopností dítěte)
nPortfolio
nPřebírání odpovědnosti za vlastní učení: znalost cílů, domácí úkoly, individualizace nároků
n
n
n
n
n

Stationery anabnr2
Základní literatura:
nKREJČOVÁ, V.; KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu pro I. stupeň ZŠ. Praha : Portál, 2003.
nGARDOŠOVÁ, J.; DUJKOVÁ, L. Vzdělávací program Začít spolu pro předškolní vzdělávání. Praha :
Portál 2003.
nKol. Učím s radostí (ve spolupráci Step by Step ČR a o.s. Kritické myšlení). Praha : STROM, 2003.
nWALSH BURKE, K. Začít spolu (program pro děti a rodiče). Vytváření tříd zaměřených na dítě pro 8-,
9- a 10-leté děti. Vyšlo jako manuál OSF (Open Society Fund) pro potřeby ZaS (Začít spolu) – Praha
1998.
nDalší zdroje - internet:
nwww.sbscr.cz
nKritické myšlení
n