ŠkálováníŠkálování Kateřina Vlčková Ph.D. 1 Přednášky Základy pedagogické metodologie TerminologieTerminologie -- škálováníškálování Škálování – pomocí různých druhů posuzovacích škál se hodnotí jevy Posuzovací škála – nástroj, který umožňuje zjišťovat míru vlastnosti jevu 2 – nástroj, který umožňuje zjišťovat míru vlastnosti jevu nebo jeho intenzitu; – posuzovatel vyjadřuje své hodnocení určením polohy na škále Posuzování – jiných lidí, jevů – pozorování – sebe sama – dotazník, aj. • (položky dotazníku mívají velmi často podobu škály) Stupně škályStupně škály • škála mívá 3, 5, 7 či 9 stupňů • počet stupňů ovlivňuje jemnost posouzení • počet stupňů závisí na cíli posuzování • (co se má zjistit, k čemu to má sloužit) 3 • upřednostňuje se lichý počet stupňů ⇒vytváří se symetrická škála (nalevo i napravo od středu stejný počet stupňů) • dává se možnost N = neumím se vyjádřit, nevím, nehodí se • zabraňuje se tím vynucování hodnocení v případě, kdy posuzovatel nemá vyhraněné stanovisko nebo se jev nedá hodnotit (nevyskytl se) Příklad škályPříklad škály • určení polohy (oblíbenosti) na škále Určete oblíbenost vyučovacího předmětu na škále: 1 (nejvíce oblíbený) – 7 (nejméně). 4 škále: 1 (nejvíce oblíbený) – 7 (nejméně). Předměty, které ve vašem ročníku nejsou označte N: matematika 1 2 3 4 5 6 7 N čeština 1 2 3 4 5 6 7 N němčina 1 2 3 4 5 6 7 N Druhy škálDruhy škál • Pořadová • Intervalová • Bipolární 5 • Bipolární • Likertova Pořadová škálaPořadová škála • upořádání jevů do pořadí např. dle oblíbenosti • je to přísnější hodnocení než jen určení polohy na škále • obvykle se žádá pořadí, kde dva jevy nesmí zaujímat stejné místo v pořadí 6 Uveďte pořadí oblíbenosti vyučovacích předmětů. Předměty, které ve vašem ročníku nejsou označte N: matematika _______ čeština _______ němčina _______ výtvarná výchova _______ atd. _______ Intervalová škálaIntervalová škála • jde o kontinuum – vzdálenost mezi stále a nikdy se mění kontinuálně, – ale pro účely škálování se kontinuum zjednodušilo 7 – ale pro účely škálování se kontinuum zjednodušilo a rozdělilo na celé stupně, které tvoří polohy na škále • stále – velmi často – často – občas – nikdy • polohám jde přiřadit číslo na stupnici => dá se matematicky zpracovat Intervalová škálaIntervalová škála Příklad Rád si hraji sám/a 8 1 2 3 4 5 N stále velmi často často občas nikdy nevím zde: jedná se o sebeposuzovací škálu (typické pro dotazníky) Bipolární škálaBipolární škála • např. hodnocení vlastností žáka • krajní polohy (póly škály) označují protikladné vlastnosti 9 • úlohou posuzovatele je určit, do jakého stupně se posuzovaná vlastnost přibližuje k jedné nebo druhé krajní poloze • počet škál závisí na cíli a předmětu posuzování – má být dostatečný, aby pokryl zkoumané vlastnosti, – ale ne tak vysoký, aby způsoboval posuzovateli těžkosti a posuzovatel ztratil hlavní myšlenku – proč byla škála zkonstruovaná Bipolární škálaBipolární škála Vlastnosti žáka: apatický 1 2 3 4 5 6 7 N čilý 10 zakřiknutý 1 2 3 4 5 6 7 N sebejistý pasivní 1 2 3 4 5 6 7 N iniciativní atd. 1 2 3 4 5 6 7 N atd. Zásady tvorby bipolárníchZásady tvorby bipolárních škálškál • ve škále je třeba používat týž slovní druh: • je-li na jedné straně přídavné jméno, musí být i na druhé – (př. vhodný: odborník – laik; nevhodný: odborník – nevyzná se) • druhý výraz nemá být záporem prvního s předponou ne- 11 s předponou ne• (př. vhodný: svědomitý – lajdácký; nevhodný: svědomitý – nesvědomitý) • týž výraz lze použít jen v 1 škále posuzovacího nástroje • pečlivě volit protikladný výraz • častou chybou je nepoužití přesného protějšku – (př. nevhodný: tichý – nervózní; vhodnější: klidný – nervózní) Likertovy škályLikertovy škály • používají se na měření postojů a názorů lidí • skládají se z výroku a stupnice • na stupnice se vyjadřuje stupeň (ne)souhlasu • střídají se formulace negativní – (matematika je můj nejméně oblíbený předmět) 12 – (matematika je můj nejméně oblíbený předmět) – a pozitivní (nejoblíbenější) => posuzovatel střídá dvě hlediska, což zabraňuje upadnutí do stereotypního vyplňování Matematika je můj nejoblíbenější předmět plně souhlasím – souhlasím – nemám vyhraněný názor – nesouhlasím – plně nesouhlasím Požití a vhodnostPožití a vhodnost posuzovacích škálposuzovacích škál • posuzovací škály přiřazují kvalitativní hodnotu posuzované činnosti • na rozdíl od pozorovacích systémů • vhodné pro posuzování sociálně-vztahových 13 • vhodné pro posuzování sociálně-vztahových jevů • což je méně vhodné pro pozorovací systémy, postojů, názorů • => výhodnější (oproti pozorovacím systémům) pro posuzování jevů, které vyžadují větší míru vyvozování Postup použitíPostup použití • sledují se jevy během určitého času (vyučovací hodina apod.) • a na konci se zaznamená na škále 14 • a na konci se zaznamená na škále hodnocení Druhy zkreslení přiDruhy zkreslení při používání posuzovacíchpoužívání posuzovacích škálškál • systematické nadhodnocování pozorovaných vlastností • (zkreslení z důvodu mírnosti) • podhodnocování • (zkreslení z důvodu přísnosti) 15 • (zkreslení z důvodu přísnosti) • centrální tendence • (hodnocení ve středu škály, posuzovatel se vyhýbá krajnímu hodnocení) • haló efekt • (předčasný závěr o určité vlastnosti člověka, jehož prostřednictvím potom posuzovatel hodnotí i další vlastnosti člověka) • zkreslení lze snížit zácvikem posuzovatele Zjišťování reliability škálZjišťování reliability škál • podobně jako při jakémkoli měření hraje velkou roli přesnost a spolehlivost měření (reliabilita) 16 Reliabilita při posuzováníReliabilita při posuzování pozorovaných jevůpozorovaných jevů • posuzovatelé musí být velmi dobře zacvičeni, jak shodně posuzovat • mírou reliability je shoda více (obvykle 2, 3) zacvičených posuzovatelů (podobně jako u 17 zacvičených posuzovatelů (podobně jako u pozorování) • čím větší shoda na výsledcích, tím více reliabilní • když se posouzení odlišuje – malá reliabilita ReliabilitaReliabilita sebeposuzovacích škálsebeposuzovacích škál • mírou reliability je stupeň shody při opakovaném administrování škály 18 • mezi prvním a druhým administrováním nesmí ale „vstoupit do hry“ nic, co by změnilo měřené vlastnosti (postoje, názory) subjektů Zjišťování vnitřníZjišťování vnitřní konzistence posuzovacíhokonzistence posuzovacího nástroje (A)nástroje (A) A/ • uskuteční se pouze 1 měření • zjišťuje se, do jaké míry je nástroj konzistentní 19 konzistentní = do jaké míry jsou jeho prvky (položky, otázky) homogenní • počítá se pomocí Cronbachova koeficientu alfa • (statistické softwary ho obsahují) • čím vyšší homogenita, tím vyšší reliabilita Zjišťování vnitřníZjišťování vnitřní konzistence posuzovacíhokonzistence posuzovacího nástroje (B)nástroje (B) B/ • půlení výzkumného nástroje • nástroj s rozdělí na sudé a liché prvky a zjistí se stupeň shody ve výsledcích obou polovin • shoda se u dichotomických nástrojů (správně – 20 • shoda se u dichotomických nástrojů (správně – nesprávně, souhlasím – nesouhlasím) počítá pomocí korelačního koeficientu; – čím větší shoda, tím vyšší reliabilita • u hodnocení na škále (1-2-3-4-5 apod.) se používá koeficient Cronbach alfa – jeho hodnota je u půleného nástroje nižší z důvodu snížení množství položek Co zvyšuje reliabilitu škál?Co zvyšuje reliabilitu škál? • táž vlastnost se posuzuje více škálami ⇒posuzovací nástroj tak získá větší vnitřní konzistenci => 21 – zjišťovací nástroje, které mají více škál, vykazují vyšší reliabilitu než nástroje s menším počtem škál • (za předpokladu, že jsou homogenní) Zjišťování validity škálZjišťování validity škál Expertní hodnocení • základním způsobem zjišťování validity posuzovacích škál 22 posuzovacích škál • skupina odborníků posoudí obsah a způsob použití nástroje, uzná jeho validitu za přijatelnou nebo nedostatečnou Zjišťování validity škálZjišťování validity škál Křížová kontrola • srovná se hodnocení jevu danou škálou s hodnocením s jinými škálami nebo jiným zjišťovacím nástrojem 23 jiným zjišťovacím nástrojem • když se zjistí při administrování obou podobné výsledky, je posuzovací škála validní a naopak Vyhodnocování škálVyhodnocování škál • lze použít více způsobů vyhodnocování, závisí to na tom, k čemu sloužilo posuzování 24 Vyhodnocování škálVyhodnocování škál Jedna osoba vyplňovala škály • škály můžeme ponechat v nezpracované podobě a srovnávat mezi sebou • můžeme srovnávat, jak jeden posuzovatel 25 • můžeme srovnávat, jak jeden posuzovatel hodnotil různé jevy Více osob vyplňovalo škály • můžeme srovnávat, jak posuzovali tentýž jev – hodnoty téže 1 škály Vyhodnocování škálVyhodnocování škál Hromadné zpracování škál • Procenta • hodnocení téže 1 škály více lidmi se 26 • hodnocení téže 1 škály více lidmi se sloučí; vypočítá se, kolik procent lidí přisoudilo místo na konkrétních polohách škály Vyhodnocování škálVyhodnocování škál Hromadné zpracování škál Průměry, medián • škála chápaná jako kontinuum - např. míra oblíbenosti (5 stupňů) – stupňům škály se přisoudí koeficienty (1-5) podle míry příznivosti odpovědi – a těmito koeficienty se vynásobí frekvence voleb jednotlivých stupňů škály; – hodnoty se sečtou a vydělí počtem respondentů, tak abychom získali průměrnou míru oblíbenosti. 27 – hodnoty se sečtou a vydělí počtem respondentů, tak abychom získali průměrnou míru oblíbenosti. • vypočteme průměry (nebo mediány) pro všechny škály a porovnáváme je mezi sebou • ve škálách bývají pozitivní a negativní formulace, proto je třeba dbát na odpovídající správné přisouzení koeficientů dle příznivosti odpovědi • nejpříznivější volba se vynásobí nejvyšším koeficientem • nebo se zprůměrovává několik škál v každé z dimenzí (obsahové části) výzkumného nástroje LiteraturaLiteratura • Gavora (2000): Úvod do ped. výzkumu, Brno : Paido. 28