1
Pozorování
jako výzkumná metoda
pedagogických věd
Kateřina Vlčková, Ph.D.
Centrum pedagogického výzkumu PdF MU
Metoda pozorování
• sledování činností lidí
• záznam (registrace, popis) této činnosti
• analýza činnosti
• Vyhodnocení
2
• přináší velký počet kvantitativních údajů,
nestavíme na dojmech, jak co je, ale máme
přesné údaje
• výstupy mívají hodně deskriptivní (popisný)
charakter
Strukturované pozorování
• v kvantitativním přístupu
– od začátku přesně vím, CO budu pozorovat a JAK
• strukturování, rozčleňování reality na předem
3
• strukturování, rozčleňování reality na předem
stanovené kategorie
• pozorovací arch (př. mapa třídy) připraven před
začátkem výzkumu, zaznamenává pozorování
Mapa třídy
• schéma rozmístění žáků ve třídě
• někdy se zakresluje i nábytek
• do mapy se zaznamenává frekvence
– frekvence komunikace učitel – žák/ci
koberec
4
– frekvence komunikace učitel – žák/ci
• při každém vstupu žáka do komunikace se udělá čárka na jeho
lavici
• určí se tím zóna dominantní aktivity učitele
– zóna vyrušování žáky
– pohyb učitele a/nebo žáků během vyučování po třídě
• přehled drah – lze určit hlavní dráhy a evaluovat efektivní pohyb
po třídě
Arch na záznam činnosti učitele
a žáka
• základem je seznam činností
• zaznamenává se výskyt činnosti čárkou
5
učební činnosti žáka frekvence
vyjmenovávání a popis„faktů“ //////
vyjmenovávání a popisprocesůa způsobů činnosti ///
třídění //
srovnávání, rozlišování /
zjišťování vztahů mezi „fakty“ (vliv, způsob, příčina)
dotazování, ověřování //
analýzaa syntéza /////
Pozorovací systémy
• komplexní nástroje pro pozorování
• pro strukturované pozorování vytvořeny tisíce
pozorovacích systémů
– mnoho z nich je modifikací některého ze základních pozorovacích
systémů (př. Flandersův a Bellackův).
• obsahují podrobný popis pozorovaných kategorií jevu,
6
• obsahují podrobný popis pozorovaných kategorií jevu,
způsob jejich identifikace, záznamu a vyhodnocování
• nejvýhodnější použití u činností, které probíhají v dobře
kontrolovaném prostoru a které jsou určitým způsobem
organizovány
• dobře se pozorují činnosti v učebně, když jsou řízeny
učitelem a probíhají sekvenčně (po sobě)
• špatně se strukturovaně pozoruje volná hra dětí
Pozorované kategorie
• jevy stejných vlastností, které pozorovatel
identifikuje při pozorování
7
• př. kategorie „učitel chválí“
• patří do ní všechny jevy, které mají vlastnost
pochvaly učitelem;
• „žák odpovídá“
dělení kategorií v pedagogice
– kategorie kognitivního charakteru
• učitel vysvětluje učivo,
• učitel klade otázky na poznatky
8
– kategorie afektivního charakteru
• postoje, zájmy, pocity,
• př. učitel chválí žáka
– psychomotorického charakteru
• učitel stojí u tabule,
• žák pracuje se zařízením
dle obtížnosti určování kategorií
– kategorie s nízkým stupněm vyvozování
• odhalují se snáze
• př. žák nahlas čte
• obvykle vyšší reliabilita než u kategorií s vys. st. vyvozování, ale
výsledky jsou často triviální
9
výsledky jsou často triviální
– kategorie s vysokým stupněm vyvozování
• vyžadují odhad, hlubší rozbor souvislostí
• př. dítě dává pozor
• kladou vyšší nároky na zácvik pozorovatelů
• musí být dosaženo požadované míry shody mezi pozorovateli (tzv.
interrater reliability)
• nižší míra reliability tohoto pozorování X zajímavější výsledky
Druhy pozorování
10
Průběh pozorování
přímé pozorování
• pozorovatel sleduje průběh činnosti osobně
• pozorovatel musí být umístěn tak, aby rušil pozorované co nejméně
– v učebně nejlépe za žáky vzadu v rohu – z rohu jde lépe tváře
• zaznamenává do archu nebo přímo do počítačového programu
– na konci pozorování program údaje uspořádá a zařadí je do tabulek a
11
– na konci pozorování program údaje uspořádá a zařadí je do tabulek a
grafů
nepřímé pozorování
• ze záznamu
• videozáznamy se pořizují většinou učitele i žáků (třídy) zároveň
• viz Janík, Miková – Videostudie jak metoda výzkumu v pedagogice
(2006)
Zaznamenávání pozorovaných
jevů
Záznam
Trvání jevů Výskytu jevů
12
Trvání jevů Výskytu jevů
Intervalové
kódování
Přirozené
kódování
Zaznamenávání trvání kategorií
• měří se délka činností se stopkami
• př. měření délky otázek, odpovědí, celkový čas
věnovaný otázkám, odpovědím
13
• př. měření délky různých aktivit v hodině, časové
snímky dne ředitelů, zástupců, inspektorů
• pozorování zaznamenávající délku kategorií nejsou u
nás moc častá
Zaznamenávání výskytu
kategorií
• kódování = dělání čárky ke kategorii, že se
vyskytla nebo zapsání čísla jevu, když se
vyskytl
14
vyskytl
• dva základní způsoby kódování
(intervalové, přirozené),
– pozorovací systém volí obvykle jedno z nich
intervalové kódování
• je určen časový interval, obvykle 3 sekundy
– (nebo i 5, 10, 15 sekund), delší intervaly se málo používají
• při každé třetí sekundě zápis kódu kategorie, která se
právě vyskytuje
15
• zvolený interval ovlivňuje hustotu záznamu
– (3 sekundy/záznam = za 45 min/900 záznamů => podrobný
záznam, hodina je dobře popsaná)
– (15 sek/záznam = 180 kódů – to už je výrazně méně)
• záznam co 3 sekundy je náročný
– => zaznamenává se někdy jen část výuky
– (např. činnosti během prvních a posledních 5 minut a činnosti
uprostřed)
přirozené kódování
• kódování podle přirozeně se vyskytujících
kategorií
• záznam na začátku každé pozorované
16
• záznam na začátku každé pozorované
kategorie
– (př. kódujeme učitele – když žák domluví,
uděláme čárku k učiteli, že poskytuje zpětnou
vazbu)
Vyhodnocování výskytu
kategorií
a) Frekvence
• zjišťuje se frekvence (četnost) každé kategorie za
zkoumanou pozorovanou jednotku (např. za vyučovací
hodinu)
17
hodinu)
• kategorie lze i slučovat
• zjišťují se vztahy mezi frekvencemi, lze vypočítávat
indexy (poměry)
– např. poměr mezi souhrnnou frekvencí všech kategorií a
frekvencí každé kategorie nebo skupiny kategorií
Vyhodnocování výskytu
kategorií
b) sekvenční vyhodnocování
• sleduje se která kategorie následuje za
18
• sleduje se která kategorie následuje za
kterou
• zjišťuje se typické nebo nejčastěji
zastoupené frekvence
Ukázka komunikační struktury
hodin
kód grafický
zápis
výskyt
(suma)
výskyt (%) pořadí
výskytu
1 U Ž 322 9,86 3
2 U ŽŽ 972 29,78 2
3 U Ž 1371 42,01 1
4 U ŽŽ 115 3,52 6
5 Ž U 160 4,90 4
6 ŽŽ U 62 1,60 7
U ... učitel
Ž ... žák
ŽŽ ... žáci
X ... jiná osoba
19
6 ŽŽ U 62 1,60 7
7 Ž U 129 3,95 5
8 ŽŽ U 34 1,04 9
9 Ž Ž 53 1,62 8
10 Ž ŽŽ 7 0,21 12
11 Ž Ž 2 0,06 14
12 Ž ŽŽ - - -
13 ŽŽ Ž 17 0,52 10
14 ŽŽ Ž - - -
15 ŽŽ ŽŽ 1 0,03 15
16 ŽŽ ŽŽ - - -
17 UP Ž 13 0,39 11
18 X U 5 0,15 13
X ... jiná osoba
UP ... učební pomůcka
... směr toku informace
Flandersův pozorovací systém –
interakční analýza procesu (IPA)
• používá se na vyhodnocování komunikace ve třídě
• jeho předností je jednoduchost – obsahuje jen 10
kategorií
• lze ho používat u frontální výuky, nehodí se pro jiné
20
• lze ho používat u frontální výuky, nehodí se pro jiné
formy
• záznam kategorií se provádí s časovou frekvencí např. 3
sekundy
• činnosti žáků jsou v tomto relativně starém systému
málo strukturované, nezískáme tedy strukturovanější
pohled na činnosti žáka
Flandersův pozorovací systém
- pozorované kategorie
řeč pozorované kategorie
učitel 1. akceptuje žákovy city
2. chválí a povzbuzuje
3. akceptuje žákovy myšlenky nebo jerozvíjí
21
3. akceptuje žákovy myšlenky nebo jerozvíjí
4. klade otázky
5. vysvětluje
6. dává pokyny
7. kritizuje; prosazuje vlastní autoritu
žák 8. odpovídá
9. hovoří spontánně
šumy 10. ticho, pauzy, zmatek, nesrozumitelná komunikace
Flandersův systém – záznam
kategorií
Záznamovýarch:kódpozorovanékategorie X pozorovacísekvence(časvsekundách
3 6 9 12 15 18 21 24 27 30 33 36 39 42 45 48 51 54 57 60 suma
1
2
3
4
22
4
5
6 /
7 /
8
9
10 /
výskyt kategorií (1 až 10) v časových sekvencích nejčastěji po 3 sekundách
se zaznamená čárkou do záznamového archu
záznam provádí dva pozorovatelé (jeden hlásí čas, pokud je časová jednotka
velká)
Flandersův pozorovací systém -
Analýza
• jaké je pořadí výskytu jednotlivých kategorií?
• jaká je proporce učitelovy řeči? (součet 1 až 7
dělený součtem 1 až 9)
23
• jaká je proporce řeči žáka (součet 8 až 9 dělený
součtem 1 až 7)
• jaká je proporce přímého působení učitele
vzhledem k nepříémému? (součet frekvencí 1 až
4 dělený součtem 5 až 7)
• aj.
Zácvik pozorovatele
• je třeba se zacvičit v používání pozorovacího systému,
získat dovednost přesně identifikovat jednotlivé
pozorované kategorie
– Nácvik z audio, videonahrávky nebo z přímého pozorování
• spolupracují 2 – 3 pozorovatelé – jeden zkušený a
začínající, cílem je, aby se shodovali
24
začínající, cílem je, aby se shodovali
– sporná místa se prodiskutují
– cca. 6-10 hodin nácviku u Flandersova systému X jsou i náročnější
systémy (40 a více hodin zácviku)
• shoda pozorovatelů se sleduje přes procento shodně
kódovaných kódů
– doporučená shoda je min. 80%, korelační koeficient min. 0,90
(0,80)
– není vhodné srovnávat začínající pozorovatele
Porovnání kódování
pozorovatelů (zácvik)
Porovnání kódování pozorovatelů (zácvik)
číslo
jevu
zkušený
pozorovatel suma
výskytu jevu
začínající
pozorovatel –
suma výskytu jevu
25
suma výskytu jevu suma výskytu jevu
1 10 10
2 6 4
3 8 8
4 6 2
5 8 8
atd. atd. atd.
Reliabilita kategoriálních
pozorovacích systémů
• zjišťuje se dvěma způsoby:
– 1/ shoda mezi dobře zacvičenými zkušenými
pozorovateli
26
– 2/ výpočet vnitřní konzistence pozorovacího
systému
• vztah mezi jednotlivými pozorovanými kategoriemi
• zajímá nás, jak se kategorie chovají vůči sobě
• vypočítává se koeficient alfa (nutno mít alespoň 15
vyuč. hodin)
Záznam pozorování
• dění ve třídě aj. je velmi rychlé obvykle – klade
vysoké nároky na pozorovatele
– vyhotovuje se audio nebo videonahrávka
– nahrávka se lépe kóduje
• komunikaci na nahrávce přepíšeme – vznikne
27
• komunikaci na nahrávce přepíšeme – vznikne
protokol
• existují pravidla pro transkripci a její
standardizaci
• existují také softwary, ve kterých lze s transkripty
efektivně pracovat
Chyby pozorovatelů, efekty
• vliv pozorovatele na pozorované – reakce na
jeho přítomnost atd.
• předsudky a zkušenosti pozorovatele
• kontaminace pozorování předchozími
vědomostmi pozorovatele
28
vědomostmi pozorovatele
• chyby posuzování:
– chyba centrální tendence – tendence posuzovat
většinu individuí na střed posuzovací škály
– haló efekt – tendence posuzovat dle prvního dojmu
– chyba z mírnosti – tendence hodnotit vysoko,
nediferencovat
Chyby pozorovatelů, efekty
• pozorovatelovo opomenutí
– nezaregistruje výskyt kategorie
• (vlastní předsudky, simultánní výskyt, rychlý výskyt,
nepravidelný výskyt, pozorovateli se nepodařilo ho zachytit)
• pozorovatelův směr
– po zácviku je třeba okamžitě realizovat pozorování,
29
– po zácviku je třeba okamžitě realizovat pozorování,
jinak si pozorovatel postupně předefinovává
kategorie, zapomíná na dohodnuté
• ztrácení reliability
– je třeba stále kontrolovat sběr dat, aby probíhal dle
dohodnutých postupů,
– inak data sesbíraná později budou méně reliabilní něž
starší data
Pozorování v kvalitativním
výzkumu
• má jiný postup, účel, východiska, jiný postup při
analýze dat, jiný začátek
30
• Není strukturované, nepoužívá záznamové
archy a pozorovací systémy jako kvantitativní
výzkum
• Často tzv. participační pozorování (zúčastněné)
Zdroje, literatura
• sestaveno dle Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno :
Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6
• Gall, M. D.; Borg, W. R.; Gall, J. P. Educational Research.
Longman, 1996.
31
• Kreslené obrázky převzaty z BENESCH, H. Encyklopedický atlas
psychologie. Praha : Lidové noviny, 2001, s. 54. (z materiálů T.
Janíka)
• JANÍK, T. Sbírka studijních materiálů k předmětu „Základy
pedagogické metodologie“, s. 8-10, 11, 12-14, 17, 33-34, 43-45. In
Virtuální studovna Katedry sociální pedagogiky PdF MU. Brno:
Masarykova univerzita, 2003, [online] Dostupné z:
http://www.ped.muni.cz/wsocedu/virtual/pdf/TJ_studijni_mat.pdf