POZNÁMKY;____
1. Tvary s příponou -áŕnunŕi se tvoří pouze od přídavných jmen, u nichž se mění k, r, x v h, >k, iu: KpénKMiži - KpermáMLUwií, cTpórnŕí -cTpo>KáŕíLUMŕí, TMxnň - Tnwáňwuří. V ostatních případech se připojuje přípona -enmnn. Prízvuk je na stejném místě jako
u jednoduchého tvaru 2. stupně: MHTepécHee - nHTepécHeňiUMPi, 3CHée - acHéňujnri. Přípona -áŇujMM je vždy prízvučná. Jednoduché tvary se používají převážně v přívlastku.
2. Jednoduché tvary 3. stupně většinou označují velmi vysoký stupeň příznaku (elativ): Ba>KHéňujaa npoônéivia - nejdůležitější (velmi důležitý) problém, floĎpéMWMM MenoBéK - velmi dobrý člověk, TanáHTnMBeňiiJMiži CTyfléi-rr - velmi nadaný student, Me/ibHářii±ine noflpóĎHocTM - nejmenší podrobnosti apod.
3. Opisné tvary se cáMbiŇ jsou stylisticky neutrální, se slovem HanĎónee (HanwiéHee) se používají spíše v knižním stylu. Používá se jich v přívlastku i v prísudku.
4. Opisné tvary se slovem Bcex (Bceró) se užívají pouze v prísudku. Bcex se používá tehdy, jestliže porovnáváme osoby nebo věci stejného druhu: Oh ywiHée Bcex. Óto 3,qáHMe Kpaci/mee Bcex (3,qáHniži). Bceró se užívá tehdy, jestliže porovnáváme s ostatními druhy: 3flopÓBbe flopówe Bceró.
5. U několika přídavných jmen je možno tvořit třetí stupeň předponou Han- (pozor na pravopis!): HannýHLUnň, HanMéHbLunň, Hauxýflwi/iň, HanóónbLUMM, HanBbiciuMM. Užívají se zejména v knižním stylu.
Zájmena
Zájmena osobní
Jednotné číslo
	1.osoba	2. osoba	mužský rod	3. osoba ženský rod	střední rod
1.	a	TbI	OH	OHá	OHÓ
2.	MeHá	T&ÓŘ	eró	ee	eró
3.	MHe	reôé	eMý	e ň	eMý
4.	MeHá	Te6á	eró	ee	eró
6.	(060) MHe	(o) Te6é	(o) HěM	(o) Heň	(o) HěM
7.	MHOH (mhóio)	to6óh (toôókj)	HM	eů (éio)	HM
Množné číslo					
	1.osoba	2. osoba                   3. osoba pro všechny rody			
1.	Mbl	Bbl		ohh	
2.	Hac	Bac		hx	
3.	HaM	BaM		HM	
4.	Hac	Bac		hx	
6.	(o) Hac	(o) Bac		(o) hhx	
7. HáMH BáMH HMH
52
53
POZNÁMKY:
1. Stojí-li před zájmenem 3. osoby vlastní předložka, má zájmeno na začátku h-. Srovnej: 6e3 Heró, ot Heě, k h mm, c Heň. Po druhotných předložkách se h- nepředsouvá: onaroflapá eiviý, BonpeKÚ ev\.
2. V 7. pádě zájmena OHá se po předložkách užívá tvar Heři (roBopi/iTb c Heň), v bezpředložkovém spojení tvar éio (flOBóneH éto). V 7. pádě zájmen n, Tbi jsou tvary mhóio, toďók> knižnější.
ZVRATNÉ ZÁJMENO OSOBNÍ
2.	ce6á
3.	ce6é
4.	ceôá
6.                  (o) ce6é	
7.	C06ÓH (-ÓK))
Toto zájmeno nemá 1. pád a na rozdíl od češtiny nevyjadřuje vzájemnost. Ta se v ruštině vyjadřuje spojením Apyr flpýra, v němž se skloňuje druhá část: H36eráTb Jtpyr flpýra - vyhýbat se sobě navzájem, vyhýbat se jeden druhému, noMoráTb apyr flpýry - pomáhat si (navzájem), JiioÔHTb flpyr npýra - milovat jeden druhého, milovat se (navzájem), 3a6ÓTHTbca flpyr o npýre - pečovat o sebe navzájem, pečovat jeden o druhého, 3aHHMáTbca flpyr flpýroM - zajímat se o sebe navzájem, zajímat se jeden o druhého, např. Jsou se sebou (navzájem) spokojeni. - Ohií flOBÓJibHbi Apyr ^pýroM.
Zájmena přivlastňovací
Jednotné číslo			
	Mužský rod	Ženský rod	Střední rod
1.	MOH	MOá	MOČ'
2.	Moeró	Moéň	Moeró
3.	MoeMý	Moéň	MoeMý
4.	moh, živ. Moeró	MOK)	MOě
6.	(o) MOéM	(o) MOéfl	(o) MOéM
	mohm	Moéň	mohm
		Množné číslo pro všechny rody	
	1.	MOH	
	2.	mohx	
	3.	mohm	
■	4.	moh, ŽIV. mohx	
	6.	(o) mohx	
	7.	mohmh	
		Jednotné číslo	
	Mužský rod	Ženský rod	Střední rod
1.	Ham	Hama	Háuie
2.	Hámero	Háuieň	Hámero
3.	HánieMy	Háuieň	HáuieMy
4.	Ham, živ. Háiuero	Háiuy	Háme
6.	(o) HáiueM	(o) Háuieň	(o) HáuieM
7.	HállIHM	Háuieň	HálHHM
54
55
Množné číslo pro všechny rody
1.	HálIIH
2.	HálUHX
3.	HálilHM
4.	HálIIH, ŽIV. HálHHX
6.	(o) HálHHX
7.	HáHIHMH
POZNÁMKY:
1, Jako zájmeno moň se skloňují zájmena tboíí, cbom jako zájmeno Haiu se skloňuje zájmeno Bani. Prízvuk je u typu mom na koncovce, u typu Haiu na kmeni.
2. Přivlastňovací zájmena 3. osoby eró, eě, mx se neskloňují a nikdy se před ně nepředsouvá h-. Srovnej: 6e3 eró nÓMOLUH, k eě 6páTy
(k jejímu bratrovi), ot hx pofližueneŕi apod.
Zájmena tázací a vztažná
3. Zájmeno CKÓnbxo se skloňuje takto: 1. CKÓnbKO, 2. CKÓnbKux,
3. CKÓJTbKl/IM, 4. CKÓJIbKO, ŽIV. CKÓ/lbKMX, 6. (o) CKÓJlbKMX, 7. CKÓTlbKHMH.
4. Českému jehož, jejíž, jejichž odpovídá ruské KOTÓporo, KOTÓpoří,
KOTÓpbix, které se klade za podstatné jméno, k němuž se vztahuje: Továrna, jejíž výrobky ... OáópuKa, nsfléni/m KOTópoň ...
5. KaxÓB, -á, -ó, -bi se používá pouze v prísudku: KaKOBá 3flecb pe«á? Jaká je tady řeka? KaKOBbi pe3ynbTáTbi wcnbiTáHnň? Jaké jsou výsledky zkoušek?
6. Českému což odpovídá ruské hto: Přijela k nám návštěva, což jsme nečekali, npnéxann tóctm, hto Mbi He o>KHflá/in.
7. Zájmena KOTÓpbm se užívá především jako vztažného zájmena ve vedlejší větě: KHižira, KOTÓpaa ne>kmt Ha cToné, nepeBe,qeHá
c pýccKoro a3biKá. V otázkách se v ruštině na rozdíl od češtiny užívá převážně zájmena xaKÓH: Které jazyky studuješ? - KaKkie ři3biKM Tbi M3yHáeiHb? Ve kterém časopise jsi to četl? - B k3kóm >KypHáne Tbi sto HMTán? Ve kterém roce ses narodil? - B iokóm roflý Tbi poflMncfl? Které šaty si vezmeš? - KaKóe nnáTbe Tbi HafléHewb? Kolikátého je dnes? - KaKÓe ceróflHH hmctió? Ale pozor! Kolik je hodin? - KoTÓpbiíí nac? (CKÓnbKO BpéMeHU?)
POZNÁMKY:
1.	KTO	HTO
2.	Koro	neró
3.	KOMý	HeMý
4.	Koró	HTO
6.	(o) KOM	(o) HCM
7.	KeM	HeM
1. Zájmena KaKÓŇ, KOTÓpbiíi se skloňují jako přídavná jména tvrdá.
2. Zájmeno HeŇ se skloňuje jako přídavné jméno typu bohhmm
56
Zájmena ukazovací
Jednotné číslo
	Mužský rod		Ženský rod		Střední rod	
1.	3TOT	TOT	áTa	Ta	3TO	TO
2.	áToro	TOTO	3TOH	TO H	áToro	Toró
3.	áTOMy	TOMý	3T0ÍÍ	TOH	3TOMy	TOMý
4.	3TOT Živ. áToro	tot živ. Toró	3Ty	Ty	3 TO	TO
6.	(06)3TOM	(o)TOM	(06)3TOH	(o) TOH	(06)3TOM	(o) TOM
7.	3THM	TeM	3T0ÍÍ	TOH	3THM	TeM
57
Množné číslo pro všechny rody
1.	3TH	tc
2.	3THX	Tex
3.	3THM	TeM
4.	3TH, ŽIV. 3THX	Te, živ. Tex
6.	(o6)3THX	(o) Tex
7.	3THMH	TéMH
POZNÁMKY:
1. Zájmeno ótot ukazuje na bližší předmět, tot na vzdálenější. Pro uvedení vedlejší věty se užívá zájmena tot: tot, KOTÓpbiíí..., Ta, KOTÓpaa..., Te, KOTÓpbie..., tot, kto..., tot, Korflá... (Heooxofli/iMO yflenÁTb BHMMáHne Teiw npeflnpnáTnaM, KOTÓpbie paôÓTaioT Ha áKcnopT.)
2. Spojení tot >Ke, ótot >Ke, tot (>Ke) cáMbiii, ótot (me) cáMbiM překládáme slovy tentýž, stejný, právě ten. Výraz TeM cáMbiM překládáme slovem tím nebo tak: TeM cáMbiM mó>kho noBbicnTb npon3BOflMTenb-HOCTb Tpyflá.
3. Zájmeno TaKÓŇ se skloňuje jako tvrdá přídavná jména. TaKÓB, -á, -ó, -bi se používá jen v prísudku: TaKÓB 3aKÓH. Takový je zákon.
4. Zájmeno CTÓ/ibKO se skloňuje takto: 1. cTÓnbKO, 2. CTÓnbKux,
3. CTÓflbKMM, 4. CTÓflbKO, ŽIV. CTÓJIbKMX, 6. (o) CTÓTlbKMX, 7. CTÓJlbKUMM.
5. Ve funkci ukazovacích zájmen se používá zejména v odborném stylu
i jiných druhů slov: HacToámuri, cnéflyK)t4HM, fláHHbiň, nocnéflHMM,
např. HacToáu^ee nucbMÓ - tento dopis; óýqeM oócy>KfláTb cfiéflyroL^ne npoônéMbi ... budeme projednávat tyto (následující) problémy, b fláHHOM cnýnae - v tomto případě; npuLujiui Bce, m MBaHÓB. ílocnéflHMri ono3flán Ha 20 MMHýT. Přišli všichni, i Ivanov. Ten se opozdil o 20 minut.
Zájmena určovací
Jednotné číslo
	Mužský rod	Ženský rod		Střední rod
1.	Becb	Bca		Bce
2.	Bceró	Bceň		Bceró
3.	BceMý	Bceň		BceMý
4.	Becb, živ. Bceró	BCK)		BCě
6.	(060)BCěM	(060)Bceň		(060)BCěM
7.	BCeM	Bceň		BCeM
		Množné číslo pro všechny rody		
	I.	Bce		
	2.	Bcex		
	3.	BCeM		
	4.	Bce, živ. Bcex		
	6.	(060) Bcex		
	7.	BCéMH		
		Jednotné číslo		Množné číslo
	Mužský rod	Ženský rod	Střední rod	pro všechny rody
1.	caM	caMá	caMó	CáMH
2.	caMoró	caMÓň	caMoró	CaMHX
3.	caMOMý	caMóů	caMOMý	CaMHM
4.	caM živ. caMoró	caMoě (caiviý)	caivió	CáMH živ. CaMHX
6.	(o) CaMÓM	(o) caMÓň	(o) CaMÓM	(o) CaMHX
7.	CaMHM	caMÓň	CaMHM	CaMHMH
58
59