WBBKMĚ Číslovky Přehled číslovek základních a řadových základní řadové 0 HOJlb, Hyjlb HyjieBÓň, -áa, -óe, -bie 1 OflIÍH, OflHá, OflHÓ, OflHH népBbiň, -aa, -oe, -bie 2 flBa, ABe BTopóň, -áa, -óe, -bie 3 TpH TpéTHH, -ba, -b6, -bH 4 MCTbipe HeTBěpTblfl 5 nflTb náTbiň 6 mecTb mecTÓň 7 ceMb ceflbMÓň 8 BÓCeMb BOCbMÓH () flÓBHTb jieBáTbiň 10 fléCHTb flecáTbiň 11 ortHHHajmaTb ofliíMHafluaTbiň 12 ABCHánuaTb ABeHáfluaTbiň 13 TpHHáflUaTb TpHHáfluaTbiň 14 iieTbipHaAnaTb HeTbipHafluaTbiň 15 nHTHáfluaTb naTHáfluaTbiň 16 niecTHáfluaTb mecTHáflnaTbiň 17 ceMHáfluaTb ceMHáflu,aTbiň L8 BOceMHáfluaTb BoceMHáfluaTbiň L9 fleBHTHánuaTb HeBHTHáfluaTbiň 20 ABáflijaTb flBafluáTbiň 21 ABáfluaTb ojihh flBáfluaTb népBbiň 30 TpiíjwaTb TpHAHáTblH 40 cópoK COpOKOBÓH 50 nHTbflecáT naTHflecáTbiň 60 uiecTbflecáT UieCTHAeCHTblH 70 céMbAecaT CeMHfleCHTblft 80 BÓceMb^ecaT BOCbMHflecáTblH 90 fleBHHÓCTO fleBHHÓCTblH 100 CTO CÓTbIH 101 cto OflHH cto népBbiň 110 cto flécaTb cto flecáTbiň 200 flBéCTH flByXCÓTblň 300 TpiICTa TpéXCÓTbIH 400 MeTbipecTa HeTbipéXCÓTbIH 500 IIHThCÓT naTHCÓTbIH 600 IIieCTbCÓT UieCTHCÓTblH 700 CCMbCÓT CCMHCÓTbIH 800 BOCeMbCÓT BOCbMHCÓTblň 900 fleBaTbCÓT flCBaTHCÓTbIU 1000 TbICHMa TblCHMHblH 2000 ABe TbICflMH flByXTbICHMHbIH 5000 113Tb TblCaH nHTHTblCHHHblH 1 000 000 MHJIJIHÓH M HJlJIHÓHHblň 2 000 000 flBa MHJlJIHÓHa flByXMHJIHÓHHblH 1 000 000 000 MHJIJIHápfl MHJlJIHápflHbIH Skloňování číslovek základních 1. Číslovka oflHH se skloňuje jako zájmeno 3tot, pouze prízvuk má na konci. Tvar množného čísla OflHH se pojí s pomnožnými podstatnými jmény (oflHň HčoKHHUbi). OflHH může mít význam sám (fl octújich oahh). OflHíí má také význam „samý, jenom, pouze": OflHH HenpHáTHOCTH - samé nepříjemnosti. Po číslovce OflHH (i u víceslovných číslovek) stojí podstatné jméno v 1. pádě jedn. čísla: flBáfluaTb oflň h 3aBÓfl, cópoK OflHá dpá6pHKa, naTbflecáT OflHÓ o6T>eflH-HéHHe. ČÍSLOVKY flBa, flee; ó6a, ó6e muž. r., stř. r. žen. r. muž. r., stř. r. žen. r. 1. flBa ABe ó6a ó6e 2. flByx flByx o6óhx oôénx 3. flByM flByM o6óhm OÔéHM 4. flBa, živ. flByx ABe ó6a, iiv. o6ónx ó6e 6. (o) flByx (o) flByx (06) o6óhx (06)o6éHX 7. flByMá flByMá oôóhmh o6éHMH 62 63 í ČÍSLOVKY ipn, neTbipe 1. Tpil HCTbipe 2. Tpěx HeTbipěx 3. TpěM MeTbipěM 4. TpH, živ. Tpěx neTbipe, živ. neTbipex 6. (o) Tpěx (o) HeTbipěx 7. TpeMá HeTbipbMH POZNÁMKY: 1. Po číslovkách flBa (flBe), ó6a (óóe), jpu, neTbipe se klade podstatné jméno ve 2. pádě jedn. čísla: flBa ynemiKá, óôa npi/iÁTerm, flBe cbáôpuKM, óóe noflpýru, Tpn 3aBÓfla, neTbipe coôpáHun. Totéž platí u číslovek víceslovných, na jejichž konci jsou číslovky flBa (flBe), Tpn, neTbipe: flBáflqaTb neTbipe nenoBéKa, cto TpýifluaTb flBa npeflnpnáTna. V ostatních pádech je skloňování pravidelné: c flByiviá npouéHTaMM. 2. Přídavné jméno při podstatném jménu mužského a středního rodu má po číslovkách flBa, Tpii, neTbipe tvar ve 2. pádě mn. čísla: flBa KpýnHbix npeflnpnáTun, Tpn HÓBbix Mara3rma. Při počítaném předmětu ženského rodu bývá přídavné jméno v 1. pádě mn. čísla (neTbipe KpýnHbie cpá6pnKn) nebo může být ve 2. pádě mn. čísla (má-li podst. jméno pohyblivý prízvuk): flBe BbicÓKMX ropy. ČÍSLOVKY iihti,, rui i ii;ijuan>, miTbuecHT 1. riHTb naraá/iuaTb riHTb/jecáT 2. iihth riHTHáfli;aTH naTHflecaTH 3. nHTH riHTHáflUTH nflTHfleCHTH 4. naTb nMTHáAijaTb naTbflecáT 6. (o)naTH (o) naTHáfli;a™ (o) nHTHfleCHTH 7. naTbió riHTHáflLiaTbio riHTbió/iecHTbio 64 POZNÁMKY: 1. Podle níiTb se skloňují číslovky wecTb až flécnTb, flBáflu,aTb, TpiífluaTb, podle nnTHáflu,aTb se skloňují číslovky 0flWHHaflu,aTb až fleBHTHáflL(aTb, podle nnTbflecÁT se skloňují číslovky luecTbflecÁT až BÓCeMbfleCHT. 2. Přívlastky nocnéflHne, népBbie, ótm, Bce stojící před číslovkovým spojením mají na rozdíl od češtiny tvar 1. pádu mn. čísla: posledních pět týdnů - nocnéflHne naTb Heflénb, prvních deset dnů - népBbie flécflTb flHeň, těchto pět bank - štm nnTb ĎáHKOB, všech patnáct lidí -Bce naTHáfluerb nenoBéK. ČÍSLOVKY cópoK, AeBHHÓCTO, CTO 1. CÓpOK fleBHHÓCTO CTO 2. cópofíá fleBaHócra CTa 3. copoKá íieBHHócTa CTa 4. CÓpOK fleBHHÓCTO CTO 6. (o)copoKá (o) fleBHHÓCTa (o) CTa 7. copoKá fleBHHÓCTa CTa ČÍSLOVKY .uu'ť i n. TpácTa, HeTbipecra i. flBéCTH TpiícTa neTbipecTa 2. HByxcÓT TpěXCÓT weTbipěxcóT 3. flByMCTáM TpěMCTáM HeTbipěMCTáM 4. flBéCTH živ. flByXCÓT TpHCTa ŽÍV. TpěXCÓT neTbipecTa živ. neTbipěxcÓT 6. (o) flByxcTáx (o) TpěxcTáx (o) neTbipěxcTáx 7. AByMHCTáMH TpeMflcráMH HeTbipbMHCTáMH 65 Zvýšení a snížení, rozměr a míra 1. nHTbCÓT 2. Í1HTHCÓT 3. naTHCTáM 4. ľlHTbCÓT 6. (o) nHTHCTáx 7. nHTbH)CTáMH Podle nHTbCÓT se skloňují číslovky mecThcÓT až fleBHTbcóT. ČÍSLOVKY TwcíiMa, mhjijihóh, TbicHna se skloňuje jako HejjéjiH. V 7. pádě je kromě tvaru Tbicjpieň - jako podstatné jméno: ojihóh TbicflHeň pyôjiéfl - též tvar TbicHMbio - jako číslovka: C TblCHHbK) pyÔJIHMH. Mhjijihóh a MHJi.niápa se skloňují jako mih a j ľni. HM Skloňování víceslovných číslovek Ve složených víceslovných číslovkách se v ruštině skloňuje každá jejich část, např. 1. TpH TbICflHH iuecTbjrecáT BÓCeMb (iHTyK) 2. Tpěx Tbican raecTHflecHTH BOCbMH (uxryK) 3. TpČM TbicanaM niecTá^ecHTH BOCbMH (uiTýKaM) 4. TpH TbICHMH mecTbjrecáT BÓCeMb (iHTyK) 6. (o) Tpex Tbicanax UieCTHJTeCHTH BOCbMH (iiiTýKax) 7. TpeMá TbicaMaMH rnecTbróflecHTbfo BOCbMbK} (lUTýKaMH) (BÓCeMbK)) a) Zvýšení a snížení o nějakou hodnotu se vyjadřuje v ruštině předložkou Ha (česky 0): CHH3HTb (nOBMCHTb), HHxe (Bbíme) Ha 30 %. b) Snížení a zvýšení na dolní nebo horní hranici se vyjadřuje předložkou go (česky na): coKpaTíÍTb (yBejiHHHTb) npoH3BÓiiCTBO jjo 300 tohh - snížit (zvýšit) výrobu na 300 tun. c) Rozměr a míra se vyjadřuje 7. pádem + předložkou b: o výšce 10 m - Bbico-tóh b 10 m; o délce 15 cm - jijihhóh b 15 cm; o šířce 40 m - hihphhóh b 40 m; o objemu 10 hl - ootjČmom b 10 ni. Předložka může být vypuštěna: Móiu,HOCTbK> 5000 B, pa3MépoM 20 cm x 15 cm (20 cm Ha 15cm), rpysonofl-béMHOCTbto 5 tohh. Vyjádření přibližnosti ■HHHHS1 Přibližnost se v ruštině vyjadřuje: a) lexikálně: npH6jiH3HTejibHO, npHMépHO (přibližně, asi), noiiTH (téměř), CBbime, ôójiee, MéHee, c jihiuhhm, např. npH6jiH3HTejibHO 50 nejiOBéK, CBbiine ceMÉ jieT (přes sedm let), uiecTb MéTpoB c jihuihhm (šest metrů a něco), He MéHee TpéxcoT (minimálně tři sta), He ôójiee mecní caHTHMé-TpoB (maximálně, nejvíce šest centimetrů). Českému řádově (pět milionů) odpovídá v ruštině výraz nopáijKa (naTÉ mhjijihóhob); b) vazbami s předložkami ókojio, nojr, c, jto, např. ókojio ceMií HejiOBéK (asi sedm lidí), eMý nojr cópoK JieT (táhne mu na čtyřicítku, je mu skoro čtyřicet), >KjraTb c Mécau, (čekat asi měsíc), TaM obrno jto hhthcót 3pHTejieň (bylo tam na pět set diváků); c) uvedením krajních hodnot: 6 - 8 let (mecTb - BÓceMb JieT), 500 - 600 tun (naTbcÓT - uiecTbCÓT tohh). V mluvené řeči vyslovíme pouze číslovky s pauzou mezi nimi. V češtině mezi nimi používáme příslovce až (šest až osm let). d) obráceným slovosledem (především v hovorovém jazyce): asi 20 minut - MHHýT JJBáflLiaTb. 66 67 Vyjádření podílnosti Podílnost se vyjadřuje předložkou no: a) s číslovkou o.um je 3. pád číslovky i jména: no oflHOMý áÔJioKy (noJiyMHTb); b) s číslovkami jua, rpii, HeTbipe (též ve složených číslovkách) je podstatné jméno ve 2. pádě jednotného čísla, číslovky jsou v základním tvaru: no (flBáfluart.) Hua uéHTHcpa, no (iiHTbflecáT) HeTbipe KpÓHbi; c) s číslovkami ^BécTH, ipiicia, neTbipecTa jc podstatné jméno ve 2. pádě mn. čísla: no flBécTH pyOjiéň, no HeTbipecra KHJiorpáMMOB; d) u ostatních jednoslovných číslovek je 3. pád číslovky (hovorově 1. pád) + 2. pád mn. čísla podstatného jména: no nnra pyÔJiéň, no naTHáflnaTH tohh; e) u ostatních složených číslovek je číslovka v základním tvaru a podstatné jméno ve 2. pádě mn. čísla: no flBáAUaTb naTb KpoH, no cto nHTbflecsÍT ceMb py6-jieň. WĚĚBĚUtĚĚKĚĚĚM Řadové číslovky Radové číslovky (přehled viz str. 62-63) se skloňují jako přídavná jména tvrdá, pouze TpéTHH se skloňuje podle typu bójihhh. U víceslovných složených řadových číslovek má tvar řadové číslovky pouze poslední součást, která se také skloňuje, např. 5 827. - naxb TbiCííM BoceMbcÓT ABáfluaTb cejibMÓň, -óro, -ÓMy... Za řadovými číslovkami psanými číslicí nepíšeme v ruštině tečku ( 28. ledna -28 HHBapá, XIX. století - XIX bqk). Po arabské číslici můžeme psát spojovací čárku a koncovku (8-ro anpéjia, b 1989-om roflý, b 50-bix ro/iáx). K římským číslicím se koncovka nepřipojuje. Vyjádření data a letopočtu Na otázku kdy odpovídáme 2. pádem řadové číslovky s názvem měsíce (ohm npHéxajiH 12 anépjia) a 2. pádem letopočtu (BoňHá OKÓHHHJiacb 9 Mán 1945 -ACBáToro Máa TbicHlia jteBHTbcÓT cópoK náToro rófla). Uvádíme-li pouze rok, užívá se 6. pádu s předložkou b, slovo roji stojí až za číslovkou (v r. 1985 -b 1985 r. - b TbicHiia jieBHTbcóT BÓceMbflecHT nároM rojrý). 68 Rozmezí: od-do: c-flo (c TpéTbero jio BOCbMóro fleKa6pá. c BOCbMtí no flecHTíí wacóB); léta 1990 - 1995: 1990 - 1995 rr. (Tbicíma jieBHTbcÓT fleBHHÓCTbiň - Tbic-ana jieBHTbcÓT jicbhhócto náTbiň róflbí - pomlčka se nečte); v r. 1980 a 1981: b 1980 ii 1981 rr. (b Tbicana /ieBHTbcÓT BOCbMnn;ecáTOM n TbicHMa /tcBHTbcóT BóceMbflecaT népBOM rofláx); v letech 1950 - 1960: b 1950 - 1960 rr. (b Tbicana flCBHTbcóT narujiecáTOM -Tbicana jieBHTbcÓT mecTHflecHTOM rofláx). V češtině mezi číslovkami používáme příslovce až, v ruštině nikoliv (viz též Vyjádření přibližnosti, odst. c). Při stanovení dat dokumentů (dopisů, dohod, novin apod.) odpovídá české předložce z předložka ot: dopis z 16. ledna - nncbMÓ ot 16 HHBapá. Druhové číslovky ■■■■■■■HK V ruštině jsou pouze tyto druhové číslovky: flBÓe, Tpóe, 'léTBepo, náTepo, mé-CTepo, céMepo, BócbMepo, jiéBHTepo, flécHTepo. SKLOŇOVÁNÍ 1. flBÓe MČTBepo 2. JIBOIÍX MeTBepbix 3. JIBOIÍM MeTBepbiM 4. flBÓe, ŽIV. flBOMX HéTBepO, ŽÍV. MCTBepblX 6. (O)flBOHX (o) MeTBepbix 7. JÍBOIÍMH MeTBepbIMH POZNÁMKY: 1. Podle flBÓe se skloňuje Tpóe, podle néTBepo ostatní. Podstatné jméno při nich stojí v 2. pádě mn. čísla: flBÓe flpy3éi/i. 2. Užívají se většinou jinak než v češtině: a) s pomnožnými podstatnými jmény: flBÓe caHéň; u vyšších číslovek se říká tuecTb, cewib caHéři; b) s párovými předměty: néTBepo canór, též neTbipe nápbi canór; c) při zájmenu: Hac 6bino Tpóe; 69