OBSAHOVÁ ANALÝZA TEXTU ●nekvantitativní způsob obsahové analýzy - kategorie se nezpracovávají numericky ●kvantitativní způsob obsahové analýzy - obsahové prvky textu se kvantifikují ●základní soubor - všechny texty, které se týkají dané problematiky ●výběrový soubor ●významové jednotky - slovo (jméno, slovo citově zabarvené, faktografické, vyjadřující postoje, osobní zájmeno), tvrzení, téma Didaktické testy ●didaktický test (anglicky achievement test) ●zkouška, “která se orientuje na objektivní zjišťování úrovně zvládnutí učiva u určité skupiny osob“ (Chráska 2007 s. 184) ●nástroj systematického měření výsledků výuky ●v pedagogických výzkumech se setkáváme s různými druhy didaktických testů: ●test rychlosti - měří, jakou rychlostí je žák schopen řešit testové úlohy ●test úrovně - výkon je dán pouze úrovní vědomostí (někdy se objevuje časový limit i v testech úrovně - otázky by měly být řazeny tak, aby na začátku byly lehké a obtížné na konci - slabý žák pak přeruší práci u úlohy, kterou by stejně stěží zvládl) Pokuste se vymyslet, čeho by se mohl týkat test rychlosti Druhy testů ●testy kognitivní: měří se úroveň (kvalita) poznání ●testy psychomotorické: např. test psaní na stroji ●testy výsledků výuky: co se žáci naučili (tyto testy převažují) ●testy studijních předpokladů (aptitude tests): měří úroveň nejobecnějších charakteristik jedince, které jsou potřebné k dalšímu studiu na vyšší typ školy (konstrukce těchto testů je podstatně náročnější než testů výsledků výuky, vyžaduje odbornou kvalifikaci) ●testy relativního výkonu (rozlišující testy): výkon se posuzuje vzhledem ke zkoumané populaci (nikoli vzhledem ke splněným úlohám) Pokuste se vymyslet, čeho by se mohl týkat psychomotorický test Druhy testů ●testy monotematické a polytematické (podle množství prověřovaných celků) Pokuste se vymyslet, čeho by se mohl týkat monotematický test a polytematický test Testové otázky ●testová úloha - úkol nebo problém obsažený v testu ●dělíme na otevřené a uzavřené (dichotomické, s výběrem odpovědí přiřazovací a uspořádávací) ●otevřené široké ukázky: např.: „Význam Karla Hynka Máchy pro českou poezii.“; “Navrhněte postup, kterým je možno určit hustotu neznámé kapaliny“ ●otevřené úlohy se stručnou odpovědí: může se požadovat uvedení čísla, značky, symbolu, vzorce, slova, krátké věty atd. např.: „Co je jednotkou elektrického napětí?“; „Hlavním městem Německa je? ................“ Formulujte Archimedův zákon: .... Testové otázky ●úlohy s výběrem odpovědí (polytomické): vybírá se z několika nabídnutých alternativ správná odpověď ●úlohy typu „jedna správná odpověď“: např.: „Cesta vlakem nám velmi rychle uběhla.“ ●podtržený větný člen je: ●a) podmět ●b) předmět ●c) přívlastek ●d) příslovečné určení Testové otázky ●úlohy typu „jedna nejpřesnější odpověď“: např.: „Které z následujících tvrzení nejlépe odpovídá na otázku “Co je chemický prvek?“ ● ●a) Prvek je látka, která se skládá z atomů stejného druhu ●b) Prvek je látka, kterou již dále nelze měnit ●c) Prvek je látka, složená z atomů, které mají stejné protonové číslo ●d) Žádné z předchozích tvrzení není správné Testové otázky ●úlohy typu „jedna nesprávná odpověď“: např.: „Který z následujících dějů není formou oxidačního procesu?“ ● ●a) dýchání ●b) hnití ●c) destilace ●d) rezivění Testové otázky ●úlohy typu „vícenásobná odpověď“: např.: „Kterými státy protéká (nebo kterých se alespoň dotýká) řeka Odra“ ● ●a) Německo ●b) Rusko ●c) Česká republika ●d) Slovensko ●e) Polsko Testové otázky ●„Situační úlohy“: např.: „Na místo označené hvězdičkou napište takovou číslici, aby výsledné šesticiferné číslo bylo dělitelné třemi.“ ●58*72 ● ● Testové otázky ●„přiřazovací úlohy“: např.: „K názvům států v levém sloupci přiřaďte názvy jejich hlavních měst v pravém sloupci“ ●Švýcarsko A Dublin F Reykjavik ●Norsko B Oslo G Helsinki ●Island C Bonn ●Nizozemsko D Bern ●Finsko E Amsterdam ● ● Testové otázky ●„Uspořádávací úlohy“: např.: „Uspořádejte města podle počtu obyvatel:“ ●Londýn .... ●Tokio .... ●Káhira .... ●New York .... ●Sao Paulo .... ●Sydney ..... Pokuste se zformulovat typu ●jedna správná odpověď ●jedna nejpřesnější odpověď ●jedna nesprávná odpověď ●vícenásobná správná odpověď ●situační úloha ●přiřazovcí úloha ●uspořádávací úloha Testové otázky ●U úloh s výběrem odpovědí vždy existuje pravděpodobnost, že testovaná osoba zvolí správnou odpověď náhodně. Toto nebezpečí se snižuje s rostoucím počtem nabízených odpovědí (optimální počet 4 - 5, praxe se sustálila na 4) ●korekce na hádání (u otázek s dvěm nebo třemi variantami) - přisoudí se žákovi počet bodů podle toho, kolika chyb se dopustil (vychází se z toho, že žák, který hádá se dopouští častěji chyb než ten, kdo úlohy skutečně řeší) ●korekce se provádí podle vzorce: ●So = Sn - n / (y - 1) ●So - opravené skóre; Sn - neopravené skóre; n - počet nesprávných odpovědí; y je počet nabídnutých odpovědí v jedné úloze ● Testové otázky ●So = Sn - n / (y - 1) ●So - opravené skóre; Sn - neopravené skóre; n - počet nesprávných odpovědí; y je počet nabídnutých odpovědí v jedné úloze ●V didaktickém testu, který byl sestaven z 28 dichotomických úloh, určitý žák uvedl 16 správných odpovědí a 6 nesprávných odpovědí (v 6 úlohách neodpověděl). Jaké je opravené skóre? ● Testové otázky ●So = Sn - n / (y - 1) ●So - opravené skóre; Sn - neopravené skóre; n - počet nesprávných odpovědí; y je počet nabídnutých odpovědí v jedné úloze ●V didaktickém testu, který byl sestaven z 28 dichotomických úloh, určitý žák uvedl 16 správných odpovědí a 6 nesprávných odpovědí (v 6 úlohách neodpověděl). Jaké je opravené skóre? ● ●So = 16 - 6 / (2 - 1) = 10 ●Žákovi přisoudíme (přestože odpověděl v 16ti úlohách správně) pouze 10 bodů. ● Konstrukce testů ●konstrukci nezačínáme navrhováním úloh ●prvním krokem je rozhodnutí, k jakému účelu má test sloužit ●dalším krokem je stanovení obsahu, který se má zkoušet (učivo se rozčlení na fakta, pojmy, vztahy, definice, apod., každému prvku se se stanový určitý počet úloh) ●Výše uveden informace i příklady byly čerpány z publikace: ●CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. ●Podrobnosti o odborném sestavovování a standardizování didaktických testů v: ●CHRÁSKA, M. Didaktické testy. Brno : Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0. ● POUŽITÁ LITERATURA ●GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6. ●CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha : Grada, 2007. 978-80-247-1369-4. DĚKUJI ZA POZORNOST Zdeněk Hromádka 13549@mail.muni.cz Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta MU v Brně