Filosofie výchovy – vybrané teze


filein – milovat

sofia – moudrost


Výchova má směřovat k určité ideji smyslu života, filosofie pak hledá tuto ideu smyslu života.


Předsokratovské období (6-5. stol. př. n. l.)


Sofisté
- relativismus
Prótagoras (481-411 př. n. l.)


„Měrou všech věcí je člověk, jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou.“




Sókratés (469-399 př.n.l.)



Sokratovský dialog

destruktivní – vyvracející část (elenktická),

konstruktivní – přivedení k  poznatkům (maieutická),

anamnesis – rozpomínání (u Platóna).



Platón (427-347 př.n.l)


•         Dílo: Ústava, Zákony,

•          první propracovaná pedagogická teorie

•         cíl výchovy: osobnost má dosáhnout „areté“.



Platónovo pojetí duše


•         Rozumová

•         Vznětlivě vášnivá

•         Smyslově žádostivá


Výchova má vést k  postupnému  přibližování se ideji Dobra.


Stupně Platónovy výchovy


do 3 let věku – výchova v rodině (u dětí strážců neexistovala klasická rodina, děti byly „všech“ z
této vrstvy společnosti),

od 3 do 6 let – výchova v předškolních zařízeních (chrámy) chůvami,

od 7 do 9 let – výchova dětí všech svobodných občanů (chlapců i dívek),

od 10 do 20 let – výchova pouze strážců,

od 20 do 35 let – výchova budoucích filosofů.



Aristotelés (384-322 př. n. l.)


Teorie výchovy a vzdělání v dílech:

•         Politika

•         Etika Nikomachova


Složky duše


•         vegetativní (rostliny, živočichové, lidé)

•         senzitivní (živočichové, lidé)

•         rozumová (lidé)

            trpný rozum

            činný rozum



Výchova dle věkových stupňů


do 7 let v rodině,

     od 7 let do 14 let začíná společná výchova chlapců se rozvíjí zejména tělesná

           složka (gymnastika),

     od 14 do 21 let pak rozvoj emocionální a rozumové sféry.


Výchova má směřovat k harmonii, celistvosti, má přispívat k socializaci jedince, jako tvora
společenského – zóon politikon.



Jan Amos Komenský (1592 – 1670)



•         kněz a biskup Jednoty bratrské,

•         vybraná díla:

•              Labyrint světa a ráj srdce

•              Obecná porada o nápravě věcí lidských.

•         Komenského pedagogika vychází z jeho filosofie.

•         Komenského TRIADISMUS.


•         Snaha o PANSOFII – vševědu,

•           OMNES     všichni

•           OMNIA       všechno

•           OMNINO    všemi způsoby

•         pojetí rovněž v PAMPEDII – vševýchově.


•         Člověk má jít cestou světla - VIA LUCIS.


•         Vševýchova jako urovnaná cesta k rozvádění vševědného světla po lidských myslích, řečech,
skutcích,

•         vševěda a vševýchova mají vést k všenápravě – PANORTHOSII.



Křesťanské pojetí výchovy


  * vychází z Bible – Starého zákona, ale zejména pak z Nového zákona,
  * EDUCATIO – vyvádění člověka směrem k Bohu,
  * SCHOLÉ – osvobození,
  * pojetí člověka:
  * z prachu země      X     IMAGO DEI

Křesťanská výchova: „Je úmyslné působení na dítě, aby harmonicky rozvinulo všechny své schopnosti
tělesné, intelektové, citové, sociální i vlohy nadpřirozené a mohlo dosáhnout svého cíle pozemského
i věčného.“ – kardinál Tomášek
  * Cíl:
  * osobnost MRAVNÍ  a KŘESŤANSKÁ
  * Jednání dle vzorů – zlaté pravidlo:
  * „ Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.“
  * Osobnosti: např. Don Bosco, Přemysl Pitter.










Eugen Fink (1905-1975)


Ve vztahu k výchově formuloval 6 antinomií – rozporů, paradoxů.


•         I.  Existuje právo vychovatele vnucovat své pojetí života někomu jinému a určovat tak
budoucnost dětí – výchova pomáhat/nepomáhat

•         II. Nepřenositelnost životních zkušeností – moc - manipulace/bezmoc vychovatele.

•         III. Vychovatel vychovává, aniž by byl sám vychován.

•         IV. Individualita vychovávaného a obecné nároky kultury.

•         V. Napětí mezi výchovou k povolání a výchovou k lidství.

•         VI. Rozpor mezi tím co můžeme ovlivnit výchovou a tím co jí ovlivnit nemůžeme.