PedF, katedra geografie 1 Ze2BP_ORP6 Metody regionální geografie – regionální taxonomie, vnitřní struktura regionů PedF, katedra geografie 2 Obsah přednášky Metody vymezování regionů Regionalizace Regionální typologie Regionální taxonomie Rajonizace Vnitřní struktura regionů Homogenní regiony Nodální regiony Periodizace Uspořádání v čase Regionální taxonomie Uspořádání v prostoru Klasifikace Uspořádání nezávisle na prostoru a čase Regionální taxonomie PedF, katedra geografie 3 Regionalizace 1. Regionalizace nebo také individuální regionalizace 2. Regionální typologie nebo také typologická regionalizace Obě části spolu velice úzce souvisí. Ze striktně metodologického hlediska navazuje regionální typologie na regionalizaci! PedF, katedra geografie 4 Regionalizace Proces vlastního vymezování regionů na zvolené hierarchické úrovni. Regionalizace se zaměřuje na odlišnosti v rámci geografické sféry. Regionalizace má individuálních charakter a identifikuje tedy individuální regiony. Stupeň vnitřní homogenity výsledné kategorie (třídy) z toho důvodu logicky klesá. PedF, katedra geografie 5 Regionální typologie Hledá opakující se charakteristiky. Regionální typologie je analogická k obecné klasifikační proceduře, je to tedy proces seskupování prostorových jednotek do kategorií (tříd) na základě zvolených kritérií. Regionální typologie má typologický charakter a identifikuje tedy typologické regiony. Homogenita výsledných kategorií (tříd) je vyšší než v předchozím případě. PedF, katedra geografie 6 Typologie a regionalizace Regionalizace Podle obsahu Odvětvová (geomorfologické, zemědělské jednotky….) Částečně komplexní (FG, SG regiony) Komplexní (komplexní geografické regiony) PedF, katedra geografie 8 Podle způsobu klasifikace Nehierarchická (jednostupňová) – území se člení na základě 1 regionalizačního znaku Hierarchická (vícestupňová) – území se člení na základě vícero regionalizačních znaků Regionalizace PedF, katedra geografie 9 Podle postupu Deduktivní – dělení větších jednotek na menší (teoreticky od celé geografické sféry po topickou dimenzi v případě FG, po mikroregionální dimenzi v případě SG). Induktivní – slučování menších jednotek ve větší (teoreticky od topické dimenze v případě FG, či od „základní prostorové jednotky“ v případě SG po geografickou sféru). Regionalizace PedF, katedra geografie 10 Novější metoda vymezování regionů (Bezák, 1992). n prostorových jednotek a p regionalizačních kritérií. 1 < k < n Vznik regionálních tříd (taxónů). Principy interní homogenity a externí separace. Jaké regiony vzniknou? Regionální taxonomie PedF, katedra geografie 11 Podle formy Formální (pro vymezování homogenních regionů) n x p atributů Funkční (pro vymezování nodálních regionů) n x n - interakční matice Regionální taxonomie PedF, katedra geografie 12 Vymezení regionů dle n atributů. Rozdělení podle územních celků počátku. Typické pro SG – CR, Zemědělství, Sídla. Rajonizace PedF, katedra geografie 13 Rajonizace CR v ČR = zařazení regionů / rajony, oblasti / do čtyř kategorií podle vhodnosti pro CR. I. - mezinárodní význam (Praha, NP, UNESCO, ZČ lázně) II. - národní význam (Říp, hrady , zámky, lázně, CHKO …) III. - oblastní význam (Nechanice, Králův Dvůr, Svitavy …) IV. - lokální význam (kostely, chr.naleziště, městská muzea …) hodnotící faktory - přírodní podmínky (hory, lesy, vodní plochy…) - výsledky lidské činnosti (kult-hist., lázně, přehrady…) - vybavenost (ubyt., strav., lanovky, půjčovny,+služby) - dopravní předpoklady = realizační předpoklady - negativní faktory (ceny, kriminalita, hmyz, ŽP ) PedF, katedra geografie 14 Zonace PedF, katedra geografie 15 Vymezení samostatných oblastí – vnitřně homogenních a externě separovaných zón. FG (biomy – zonobiomy, orobiomy, krajina – CHKO, NP). SG (sídla – A. Lösch, W. Isard, doprava – IDS JMK). Výsledek regionalizace: regiony Regionalizační kritérium (znak) by mělo uvnitř regionu (či regionální kategorie) být maximálně homogenní (v případě nodálních regionů by vnitroregionální integrační procesy měly být maximálně uzavřené). Mezi jednotlivými regiony (či regionálními kategoriemi) by regionalizační kritérium (znak) mělo být maximálně odlišné (v případě nodálních regionů by měly být minimalizovány meziregionální procesy). Vymezené regiony by měly mít určitou minimální velikost, která závisí na cílech výzkumu. Vymezené regiony by měly být skladebné do vyšších hierarchických úrovní. PedF, katedra geografie 16 PedF, katedra geografie 17 Vnitřní struktura regionů Homogenní regiony Regionalizační kritérium platí po celé ploše! Vnitřní diferenciace prvků je prakticky zanedbatelná. Homogenita klesá: Se vzrůstající hierarchickou úrovní regionu. Se vzrůstajícím počtem kritérií, na jejichž základě je region vymezen. Region má určitou vnitřní strukturu! PedF, katedra geografie 18 Struktura homogenních regionů 1. Jádrová oblast – platí všechna regionalizační kritéria užitá k vymezení regionu. 2. Ostatní oblasti – platí pouze některá regionalizační kritéria. U homogenních regionů sledujeme především jejich hranice – oddělující jednotlivé regiony. Hranice mohou být – ostré nebo rozvolněné (tzv. hraniční zóny) Ostré – typické v SG (administrativní členění) a člověkem ovlivněných regionů.. PedF, katedra geografie 19 Rozvolněné hranice Uplatnění v člověkem neovlivněné či málo ovlivněné krajině. PedF, katedra geografie 20 Nodální regiony Regiony jsou vnitřně heterogenní! Skládají se z jádra regionu a jeho zázemí. Geografické jevy se koncentrují v nodu (jádře) regionu! V ostatních částech regionu jsou rozptýleny. Sledujeme intenzitu vztahů mezi jádrem a jeho zázemím. PedF, katedra geografie 21 Nodální regiony Na základě vazeb mezi jádrem a okolím lze charakterizovat následující strukturu: 1. Jádro regionu (nodus) 2. Zázemí jádra 3. Semiperiferní oblasti 4. Periferní oblasti PedF, katedra geografie 22 Nodální regiony Jádro – středisko prostorové organizace regionu. Sbíhají se v něm prostorové vazby různého charakteru. Většinou má městský charakter. Zázemí – s jádrem je spojeno nejtěsnějšími a nejsilnějšími vazbami a jádro obklopují. Semiperiferie a periferie – intenzita prostorových vazeb klesá, někdy až na minimum. Intenzita regionálních vazeb a její pokles je funkcí vzdálenosti (pozor – není však lineární!). PedF, katedra geografie 23 Nodální regiony – ideální a modifikovaný případ PedF, katedra geografie 24 Nodální regiony – J. von Thünenova teorie PedF, katedra geografie 25 Vývoj nodálních regionů v čase PedF, katedra geografie 26 Vývoj nodálních regionů v čase PedF, katedra geografie 27 Vývoj nodálních regionů v čase PedF, katedra geografie 28 Moderní metody regionální geografie Regionální analýza Regionální syntéza Historická metoda Analýza obsahu a textu Metoda sběru informací PedF, katedra geografie 29 Regionální analýza Není to pouhá analýza, ale komplexní syntetické poznání. Nutný detailní průzkum území!!! Terénní šetření – průzkum, dotazníky, fotodokumentace, inteview atd. Tzv. „kabinetní metody“ – studium podkladů, literatury, leteckých snímků atd. Kauzální analýza – odhalení příčin vztahů v regionu. Funkční analýza – zjištění funkcí jevů v regionu. Strukturní analýza – vnitřní stavba komponentů a prvků v regionu. Genetická analýza – vnik a původ sledovaných jevů – dynamika v čase. Systémová analýza - zkoumá systémy holistickým přístupem. Matematické modelování PedF, katedra geografie 30 Regionální syntéza Komplexní regionalizace x problematika hranic. Možné použít tzv. integraci (Hampl, 1971) – vzájemná závislost a podmíněnost částí v celku. S růstem komplexity se integrace snižuje! Metoda překrývání analytických map – stejné měřítko! Mapy se kladou na sebe. Metoda hlavního komponenta - hranice 1 složky, která má vedoucí funkci. Metoda generalizace textu – vybírání podstatných prvků, faktů a vztahů. Metoda studia geo komplexů na profilech – profily se určí na základě studia pramenů a terénního šetření. Fyzickogeo analýza a Socioekonomická analýza – skloubením obou map = komplexní nebo typizace území. Metoda vertikální struktury – kvantitativní a kvalitativní hodnocení dílčích složek. Metoda faktorové analýzy v kombinaci s numerickou taxonomií – sledujeme korelace mezi ukazateli v území. PedF, katedra geografie 31