BIOGEOGRAFIE
Regionalizace v biogeografii
Zoogeografické oblasti
Fytogeografické oblasti
Biogeografické oblasti
1. Nearktická 2. Palearktická 3. Neotropická 4. Afrotropická
5. Indomalajská 6. Australská 7. Oceánská 8. Antarktická
Paleobiogeografie
Biogeografické regiony oceánů
Klimatické regiony oceánů
Biogeografické oblasti oceánů
Vertikální a horizontální členění oceánu
Terestrické biomy
Klimadiagram
Holdridgovo schéma
Ideální kontinent podle Rjabčikova
Biogeografické členění ČR
Individuální jednotky:
• biogeografické provincie - v ČR jsou zastoupeny 2
provincie, a to středoevropských listnatých lesů a
panonská.
• biogeografické podprovincie - v ČR jsou zastoupeny 4
podprovincie, a to hercynská, polonská, západokarpatská
a severopanonská.
• biogeografický region (bioregion) - v ČR vymezil Culek
(1996) 91 bioregionů, z toho 71 v rámci hercynské
podprovincie, 4 v polonské podprovincii, 11 v
západokarpatské podprovincii a 5 v rámci
severopanonské podprovincie.
Biogeografické členění ČR
Biogeografické členění ČR
Individuální jednotky:
• biogeografické podprovincie
▫ individuální jednotka, biota má svoji charakteristickou
pestrost s typickou kombinací geoelementů a své
vlastní endemické druhy
▫ je tvořena územím s modifikací vegetační stupňovitosti a od
okolních podprovincií se zpravidla liší hlavními edifikátory
vegetačních stupňů,
▫ v rámci podprovincie se vyskytuje podobná geologickogeomorfotogická
stavba a makroklima
▫ plocha podprovincie je řádově 10 km2
▫ hercynská, polonská, západokarpatská a severopanonská
Biogeografické členění ČR
Individuální jednotky:
• biogeografický region (bioregion)
▫ jednotka, v níž se vyskytuje identická vegetační
stupňovitost, společenstva jsou ovlivněna polohou a rysy
danými zvláštnostmi postglaciální geneze flóry a fauny
▫ je vždy vnitřně heterogenní (zahrnuje charakteristickou
mozaiku nižších jednotek) — biochor a skupin typů
geobiocénů
▫ je převážně jednotkou potenciální bioty, nevychází tedy z
aktuálního stavu krajiny, zpravidla však má specifický typ a
určitou intenzitu antropogenního využívání
▫ plocha bioregionu dosahuje přibližně 102 —103 km2.
Biogeografické členění ČR
Typologické jednotky:
• biochora - v rámci jednoho bioregionu bylo
vymezeno 2 až 49 typů biochor.
• skupina typů geobiocénů - v rámci ČR se nachází 150
skupin typů geobiocénů, v rámci jednoho typu
biochory zpravidla 4 až 12 skupin typů geobiocénů
• přibližně na úrovni skupin typů geobiocénů můžeme
za další typologické biogeografické jednotky
považovat synekologické klasifikační jednotky
fytocenologie (asociace a subasociace) nebo lesnické
typologie (soubory lesních typů a lesní typy).
Biogeografické členění ČR
Typologické jednotky:
• biochora
▫ vyšší typologická (opakovatelná) jednotka členění území
bioregionu
▫ heterogenní ráz a vyznačuje uspořádáním, kontrastností a
složitostí kombinace skupin typů geobiocénů.
▫ vychází z potenciálních podmínek krajinné sféry, zpravidla
se však vyznačuje i svébytným zastoupením aktuálních
biocenóz
▫ velikost jednoho segmentu biochory je zpravidla v intervalu
0,5—102 km2
▫ čtyřmístný kód složený z jednoho znaménka, jedné číslice a
dvou písmen (např. -4BS)
Biogeografické členění ČR
Typologické jednotky:
• biochora
▫ čtyřmístný kód složený z jednoho znaménka, jedné
číslice a dvou písmen (např. -4BS)
 znaménko „-“ → srážkově chudá oblast
 číslo → převažující výškový stupeň (8 stupňů)
 písmeno → kód georeliéfu (18 typů)
 písmeno → půdní substrát a jeho vlhkost (31 typů)
Biogeografické členění ČR
Typologické jednotky:
• biochora
 číslo → převažující výškový stupeň
Biogeografické členění ČR
Typologické jednotky:
• biochora
 číslo → převažující výškový stupeň
Biogeografické členění ČR
Typologické jednotky:
• biochora
 písmeno → kód georeliéfu
P - pahorkatiny
Q - pahorkatiny se skalními městy
R - plošiny (roviny)
S - svahy
T - podmáčené roviny (mimo nivy)
U - údolí (výrazná zaříznutá)
V - vrchoviny
W - vrchoviny se skalními městy
Y - hornatiny se skalními městy
Z - hřbety (výrazné)
A - antropogenní georeliéfy (haldy, navážky,
doly)
B - rozřezané plošiny (s mělkými údolími)
D - sníženiny (deprese, zpravidla podmáčené)
H - hornatiny
I - izolované vrchy (zpravidla neovulkanické
kužely)
K - ledovcové kary
L - širší nivy (luhy)
N - užší nivy
Biogeografické členění ČR
Typologické jednotky:
• biochora
 písmeno → půdní substrát a jeho vlhkost (31 typů)
1. Skupina substrátů převážně bazických sedimentů:
A - vápence
B - slíny (a rozbřídavé slínovce, vápnité jíly)
C - (převážně) slínité flyše
D - opuky
E - spraše (a sprašové hlíny)
F - vápnité pískovce
2. Skupina substrátů převážně bazického krystalinika:
H - hadce
I - bazické neovulkanity
J - (slabě) bazické krystalinikum
Biochory okolí Brna
Biochora 1Lh (Dyjsko-moravský bioregion)
Biogeografické členění ČR
Typologické jednotky:
• skupina typů geobiocénů
▫ rámec natolik, homogenních ekologických podmínek
(klimatických, půdně-chemických a půdně-hydrických),
že se vyznačují určitým druhovým složením a
prostorovou strukturou přírodních biocenóz
▫ na území ČR je 150 typů
▫ určeny geobiocenologickou formulí
 vegetační stupeň
 trofická řada
 hydrická řada
Biogeografické členění ČR
Typologické jednotky:
• skupina typů geobiocénů
▫ určeny geobiocenologickou formulí
 trofická řada
Trofické řady vyjadřují rozdíly v minerální bohatosti a kyselosti půd.
A - oligotrofní (chudá a kyselá)
B - mezotrofní (středně bohatá)
C - nitrofilní (obohacená dusíkem)
D - bazická (živinami bohatá na bazických horninách, především na vápencích)
Velmi často se mezi trofickými řadami projevují přechody, označované jako meziřady.
AB - oligotrofně-mezotrofní
BC - mezotrofně-nitrofilní
BD - mezotrofně bazická
CD - nitrofilně-bazická
Biogeografické členění ČR
Typologické jednotky:
• skupina typů geobiocénů
▫ určeny geobiocenologickou formulí
 hydrická řada
vystihují ekologicky významné rozdíly ve vlhkostním režimu půd
1. suchá
2. omezená
3. normální
4. zamokřená
5. mokrá
6. rašelinná
Biogeografické členění ČR
Typologické jednotky:
• skupina typů geobiocénů
▫ 3 B 3 Querci-fageta typica
Biogeografické členění ČR
Geobiocenologická mapa
Biogeografické členění ČR
Typologické jednotky:
• Lesnická typologie (ÚHÚL)
▫ varianta lesního typu
▫ lesní typ je soubor lesních biocenóz původních i změněných
a jejich vývojových stadií včetně prostředí, tedy
geobiocenóz vývojově k sobě patřících
▫ trojmístný symbol (vegetační stupeň, půdní kategorii,
pořadové číslo lesního typu v rámci přírodní lesní oblasti)
▫ soubor lesních typů spojuje lesní typy podle ekologické
příbuznosti, vyjádřené hospodářsky významnými
vlastnostmi stanoviště (lesní vegetační stupeň, půdní
kategorii)
Biogeografické členění ČR
Typologické jednotky:
• Lesnická typologie (ÚHÚL) lesní typy
Biogeografické členění ČR
Typologické jednotky:
• Fytocenologické snímkování