PedF, katedra geografie 1
Ze2BP_VSC6
Vybrané problémy sociální
geografie
jarní semestr 2010/2011
PedF, katedra geografie 2
Organizace kurzu
Cvičení – povinná účast min. 80%
Podmínky k zápočtu :
Samostatná práce – esej na vybrané téma
PedF, katedra geografie 3
Obsah a předmět kurzu
1. Lokální a regionální rozvoj a aplikací v ČR.
2. Regionální politika ČR a EU.
3. Synergie v krajině.
4. Sociální rozvoj - Chudoba na Zemi.
PedF, katedra geografie 4
Literatura k studiu
BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje (nástin, kritika,
klasifikace). Praha: Karolinum, 2002. 212 str. ISBN 80-246-0384-5.
CÍLEK, V. Krajiny vnitřní a vnější. Praha, Dokořán, 2002.
CÍLEK, V. Makom, krajina míst.. Praha, Dokořán, 2004.
SCHULZ, N. CH. Genius loci - k fenomenologii architektury.
RUMPEL, P. Lokální a regionální rozvoj - část 1. Ostrava: Ostravská
univerzita, 2003. ISBN 80-7042-876-7.
RUMPEL, P. Lokální a regionální rozvoj - část 2. Politika ekonomické
a sociální soudržnosti EU. Ostrava, PřF Ostravské univerzity, 2003.
ISBN 80-7042-878-3.
VENCÁLEK, J. Protisměry územní identity.. Český Těšín, OLZA, 1998.
VENCÁLEK,J. Místní regiony a územní identita. Ostrava, Ostravská
univerzita, 2003. ISBN 80-7042-838-4.
PedF, katedra geografie 5
Esej - zadání
1. Vizualizace, doplňování a symbolizace místa Vašeho bydliště jako
prostoru, který si v čase uchovává svoji identitu.
2. Region, jako specifický prostor, který je udržován pomocí vnějších
a vnitřních kohezních sil.
1. Pravda jako předmět objektivní reality regionálního rozvoje území.
2. Harmonie v území.
3. Morálka v sociálním rozvoji = společenský problém?!
PedF, katedra geografie 6
Lokální a regionální rozvoj ČR
Teoretické základy
PedF, katedra geografie 7
Regionální rozvoj
Praktická/aplikační disciplína.
Využívá regionálních a společenských věd jako je
sociální geografie, regionální ekonomie,
sociologie, ...
Je vstupem pro regionální politiku a regionální
plánování.
PedF, katedra geografie 8
Regionální rozvoj
Zabývá se:
faktory, ovlivňujícími rozvoj regionů,
aktéry, podílejícími se na regionálním rozvoji
a ovlivňovanými regionálními procesy,
mechanismy vztahů mezi aktéry RR a mechanismy vlivu
faktorů na aktéry RR – regionálními procesy a jejich
změnami/utvářením,
vývojem regionů a regionálními rozdíly,
regionální politikou – jejím zaměřením, účinností, ...
regionálním plánováním
PedF, katedra geografie 9
Co je to rozvoj území?
Rozvoj je buď:
změna kvality (k lepšímu!)
změna kvantity = růst
Rozvoj území je vázán na sociálně-ekonomické jevy,
procesy a jejich aktéry.
„Typologie“ rozvojových procesů:
 Ekonomický rozvoj
 Sociální rozvoj
 Územní rozvoj
Spektrum
oblastí
regionálního
rozvoje
PedF, katedra geografie 10
Aktéři (subjekty) regionálního rozvoje
Je možný rozvoj bez aktérů?
PedF, katedra geografie 11
Úkol
• Jaké znáte typy aktérů, kteří se podílejí na regionálním
rozvoji?
PedF, katedra geografie 12
Některé pojmy
Shareholders: ti co rozhodují (vlastní aktéři).
Stakeholders: ti o kterých je rozhodováno (jsou aktéry, ale je na ně
působeno jako na objekty).
Individuální osoba: člověk jako jedinec.
Kolektivní osoba: sociální organizace (např. skupiny jedinců), které
také něco činí.
PedF, katedra geografie 13
Subjekty regionálního rozvoje
Hlavní nadnárodní aktéři (kolektivní osoby,sociální útvary):
EU a její instituce spojené s regionálním/rurálním rozvojem: Evropský
parlament (volený obyvateli členských států EU), Rada EU (zastupuje
vlády členských zemí), Evropská komise (výkonný orgán EU),
odpovídá za řízení společných politik EU (tj. i regionální politiky a
společné zemědělské politiky - 2 pilíře: zemědělství a rozvoj venkova).
Má 36 generálních ředitelství, včetně GŘ Regionální politika (regionální
rozvoj) a GŘ Zemědělství (rozvoj venkova).
Další instituce EU přímo nespojené s regionálním rozvojem: Soudní
dvůr a Účetní dvůr (kontrola rozpočtu EU).
PedF, katedra geografie 14
Subjekty regionálního rozvoje
Hlavní nadnárodní aktéři:
EU a její orgány (začlenění stakehoders - ti, kteří jsou ve hře, ti jsou ale
i objekty) spojené s regionálním rozvojem:
Výbor regionů (vyjadřuje názory regionálních a místních orgánů);
Evropský hospodářský a sociální výbor (vyjadřuje názory
organizované občanské společnosti na hospodářské a sociální
záležitosti), Evropská investiční banka (pomáhá dosahovat cílů EU
financováním investičních projektů). Dále mezi orgány EU, které ale
nejsou přímo spojené s regionálním rozvojem patří Evropská
centrální banka (EURO), Evropský ombudsman.
PedF, katedra geografie 15
Subjekty (aktéři) regionálního rozvoje (obecně)
Hlavní nadnárodní aktéři:
Celosvětově působící (s primárním zaměřením na země Třetího světa a
země mimo EU):
Světová banka (zaměření především na rozvoj venkova tzv. Třetích
zemí), FAO OSN (rozvoj venkova Třetích zemí - Sustainable
Development Department).
PedF, katedra geografie 16
Subjekty regionálního rozvoje
Hlavní národní aktéři:
Parlament ČR (Poslanecká sněmovna ČR a její Výbor pro veřejnou
správu, regionální rozvoj a životní prostředí a podvýbor pro regionální
rozvoj).
Vláda ČR (ministerstva - především Ministerstvo pro místní rozvoj
(z pohledu regionálního rozvoje činný ve věcech regionální politiky,
politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, územního
plánování, stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu).
Ostatní ministerstva: zaměření na aktivity v jejich kompetenci
propojené s regiony (např. regionální podpora podnikání - MPO, rozvoj
venkova: Mze.
PedF, katedra geografie 17
Subjekty regionálního rozvoje
Hlavní regionální aktéři:
Krajské úřady (Výkonné orgány: Odbory nebo Oddělení regionálního
rozvoje, Volené orgány krajských úřadů: komise Rady kraje /zřízené
usnesením rady kraje: např. komise pro rozvoj venkova a zemědělství,
komise pro regionální rozvoj/ či výbory zastupitelstva - např. výbor pro
ekonomický rozvoj).
PedF, katedra geografie 18
Subjekty (aktéři) regionálního rozvoje (obecně)
Hlavní regionální aktéři:
Regionální rada (dle jednotlivých regionů NUTS, na které Řídicí orgán
MMR deleguje výkon některých řídicích funkcí).
úřady Regionální rady (výkonným orgánem Regionální rady regionu
soudržnosti, které zabezpečují veškeré úkoly spojené s funkcí Řídícího
orgánu ROP; dále plní úkoly spojené s odborným, organizačním
a technickým zabezpečením činnosti Regionální rady regionu
soudržnosti).
PedF, katedra geografie 19
Subjekty regionálního rozvoje
Místní aktéři:
Městské a obecní úřady (příp. sdružení měst a obcí za účelem
rozvoje mikroregionů); výkonné orgány: Odbory rozvoje, plánování
atd., volené orgány: výbory a komise (pozn. zde se již zpravidla
nevyskytuje pojem regionální rozvoj, ale jde o konkrétní aktivity
spojené s danou obcí - komise výstavby, dopravy, životního prostředí
atd).
Úkol: Zjistěte jaké výbory a komise existují ve Vaší obci.
PedF, katedra geografie 20
Subjekty regionálního rozvoje
Ostatní aktéři:
Podniky a podnikatelé:
drobní podnikatelé (mikropodnikatelé): fyzické či právnické osoby
zaměstnávající do 10 zaměstnanců, jeho aktiva/majetek nebo
obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR.
malí podnikatelé: FO a PO s 10-49 zaměstnanci, jeho aktiva/majetek,
nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR.
střední podnikatelé: 50-249 zaměstnanců, jeho aktiva/majetek, nebo
obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 43 mil. EUR.
podniky nad 250 zaměstnanců
PedF, katedra geografie 21
Ostatní aktéři (mohou být i objekty):
organizace zřízené státem (např. CzechTourism), kraji (např.
krajská správa silnic) nebo obcemi
nevládní neziskové organizace
občanská sdružení (zák. č. 83/1990 Sb.)
obecně prospěšné společnosti (zák č. 248/1995 Sb.)
církevní právnické osoby (zák. č. 3/2002 Sb., pokud poskytují
zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní
ochranu dětí)
nadace a nadační fondy (podle zákona č. 227/1997)
Subjekty regionálního rozvoje
PedF, katedra geografie 22
Cíle subjektů (aktérů) regionálního rozvoje
Snižovat (změny rozsahu) velikosti regionálních rozdílů, aby
negenerovaly problémové situace z hlediska životů lidí
a fungování regionů i celých států. Konkrétně to znamená
dosáhnout hospodářského růstu, zvyšování kvality života
a rozvoje sociální soudržnosti.
PedF, katedra geografie 23
K čemu je regionální rozvoj?
Regionální rozvoj směřuje především k řešení
problematiky sociálních nerovností (významné téma v
sociálních vědách) mezi jednotlivými územními
oblastmi. Jde především o řešení kumulativních
disparit.
24PedF, katedra geografie
Důvody zájmu o regionální nerovnosti (disparity)
Jak praxe, tak teorie regionálního rozvoje jsou
o regionálních nerovnostech.
Čistě teoretické (odkazují k teoriím regionálního rozvoje).
Čistě praktické (znalost konkrétních nerovností je
využitelná v projektech a programech rozvoje).
PedF, katedra geografie 25
Nerovnost a disparita
Nerovnost - jakákoliv odlišnost, rozdílnost,
nepodobnost, neexistence zavedenosti, pravidelnosti.
Disparita - nepoměr sociálně ekonomického charakteru.
PedF, katedra geografie 26
Socioekonomické nerovnosti (disparity)
Princip uspořádání
společnosti, kdy jednotlivci a
skupiny nemají stejný podíl
na bohatství a symbolických
statcích např. rozhodování.
Smyslu nabývá, když je
považována za sociální
problém.
27PedF, katedra geografie
Příklad sociální nerovnosti
Rozdíl (sociální
nerovnosti) mezi
bohatými a chudými
je jedním z hlavních
zájmů sociálních věd.
PedF, katedra geografie 28
Regionální nerovnosti
Stav, situace nebo skutečnost, kdy mezi regiony existují
sociální a ekonomické disparity, geograficko-klimatické
odlišnosti, infrastrukturální a další rozdíly, které mají za
následek, že regiony jsou od sebe navzájem rozrůzněné.
POZOR: Ne každá nerovnost ale představuje problém,
který je nutno řešit !!
PedF, katedra geografie 29
Typy sociálních nerovností mezi regiony
Sociálně-demografické
Sociálně-ekonomické
Sociálně-geografické
Kulturní
Nerovnosti v oblasti životního prostředí se sociálním
podtextem
30PedF, katedra geografie
Sociálně demografické nerovnosti
Demografické faktory spojené se sociálním
jednáním lidí - počet obyvatelstva, hustota,
natalita (porodnost), mortalita (úmrtnost),
potratovost, délka života, nemocnost
(sebevražednost), přírůstek obyvatelstva,
migrace, reprodukční zvyklosti, sňatečnost,
rozvodovost, ovdovění, věková struktura,
struktura podle pohlaví.
31PedF, katedra geografie
Sociálně ekonomické nerovnosti
Rozdíly mezi ekonomicky slabými (tzv. nerozvinutými) a
ekonomicky silnými (tzv. rozvinutými) regiony - především
HDP, zaměstnanost/nezaměstnanost, příjmy, struktura
ekonomických aktivit a jejich závislost na věku, pohlaví,
vzdělání.
38PedF, katedra geografie
Míra registrované
nezaměstnanosti v
obcích s rozšířenou
působností
Soukromí
podnikatelé
na 1000 obyv.
v r. 2004
Nezaměstnanost podle
pohlaví
Nezaměstnaní se
základním
vzděláním
Nezaměstnaní se středoškolským vzděláním
Vývoj zaměstnání v průmyslu 1991-2001
Zaměstnanost v
zemědělství 2001
Zaměstnání ve
službách 2001
Sociálně kulturní nerovnosti
V abstraktní a nehmatatelné úrovni to jsou rozdíly v
normách, hodnotách (kulturní a sociální potenciály jako
lokální identita, spolupráce a míra soutěživosti v regionu,
důvěra atd.) V konkrétní a hmatatelné úrovni to může být
občanská vybavenost, materiální statky atd.
55PedF, katedra geografie
Sociálně geografické nerovnosti
Nerovnosti spojené s osídlením (velikost sídel atd.)
65PedF, katedra geografie
Nerovnosti v oblasti životního prostředí
spojené se sociálními aktivitami lidí
Jedná se o takové nerovnosti, které se týkají životního
prostředí, ale jsou výsledkem činností lidí – nakládání s
odpady, znečištění ovzduší atd.
68PedF, katedra geografie
Regionální nerovnosti a situace před rokem 1989
Nevýrazně polarizovaná regionální struktura (nebyly velké
rozdíly mezi regiony).
Nadměrně industrializované městské aglomerace
(Ostravsko, severní Čechy).
Vylidněné a problémové oblasti podle hranic se Západním
Německem a Rakouskem.
PedF, katedra geografie 71
Regionální nerovnosti a situace před rokem 1989
Zanedbaná infrastruktura.
Znečištěné životní prostředí.
Rovnostářská regionální politika.
Slabá a nadměrně centralizovaná územní správa.
Vývojová dynamika se přesouvala do východní části země,
řada oblastí v Čechách stagnovala.
PedF, katedra geografie 72
Trendy po roce 1989 ovlivňující regionální
nerovnosti
Změna geopolitické orientace a ekonomické orientace (od
RVHP a Varšavské smlouvy k EU a NATO).
Restrukturalizace ekonomiky (jak ekonomických činností,
tak i vlastnické a organizační struktury). Z pohledu regionů
šlo o změny selektivní - proto vidíme nestejné důsledky pro
všechny regiony (výrazně selektivní bylo třeba směřování
PZI - kam šli zahraniční investoři).
PedF, katedra geografie 73
Neoliberální přístup k regionálnímu rozvoji a regionální
politice (princip laisseiz faire) - prostor pro spontánní
průběh procesů (spíše vývoj než rozvoj) - nezasahovat, do
poloviny 90. let 20. století byla regionální politika
„popelkou“.
Transformace politického systému ČR (demokratizace,
reforma veřejné správy a radikální územní decentralizace) proměna
center rozhodování.
Trendy po roce 1989 ovlivňující regionální
nerovnosti
PedF, katedra geografie 74
Situace dnes
Regionální rozvoj byl značně selektivní, tzn. že
v jednotlivých regionech docházelo k nerovnoměrnému
(nepoměrnému) průběhu vývoje. Dochází k větší
polarizaci mezi regiony - problém fungování v případě
změny socioekonomických podmínek.
PedF, katedra geografie 75
Pozice regionů v sídlení struktuře jako faktor ovlivňující
regionální nerovnosti
Obecně: Nejdynamičtější rozvoj - metropolitní území
velkých měst (vyšší kvalifikace pracovních sil, lepší
infrastruktura, různorodější ekonomická struktura).
Území kolem velkých měst, která jsou nejvýše v sídlení
hierarchii (regionální centra), ale i mezi těmito územími
jsou rozdíly.
PedF, katedra geografie 76
Pozice regionů v sídlení struktuře jako faktor ovlivňující regionální
nerovnosti
Konkrétně: Rozdíly mezi Prahou, Brnem, Plzní a Českými
Budějovicemi oproti Ústí nad Labem a Ostravě (problémy
ekonomické restrukturalizace a znehodnocené životní
prostředí spolu s problematickým prostředím sociálním /to
je však nedobré i v jiných velkých městech/).
PedF, katedra geografie 77
Pozice regionů v sídlení struktuře jako faktor ovlivňující
regionální nerovnosti
Příklad Prahy: velikost hlavního města, výhodné umístění,
rozvinutý terciální a kvartální sektor, kvalita pracovní síly,
kulturní přitažlivost, vstupní brána pro kontakty ze zahraničí
(HPD Prahy přes 120% průměru EU /po rozšíření 164%/ na
obyvatele v PPS) Budoucnost Prahy - včlenění do
nadnárodních systémů velkých měst a funkce v oblasti
kultury a vzdělávání.
Problém pragocentrismu (kritika i oprávněnost daná
historicky).
PedF, katedra geografie 78
Souhrn
Pomalé prohlubování regionálních rozdílů v sociálních
poměrech obyvatelstva (v Praze a Středočeském kraji se
situace zlepšuje, kraje Vysočina a Olomoucký jsou
dlouhodobě na nízké úrovni, Ústecký a Moravskoslezský
klesají).
Poměrně významné prohlubování rozdílů v ekonomické
výkonnosti uvnitř krajů (např. v Jihomoravském kraji –
brněnská aglomerace roste, ale jih kraje klesá, podobně
ve Zlínském kraji narůstají rozdíly mezi zlínskou
aglomerací a zbytkem kraje).
PedF, katedra geografie 80
Snahy o řešení nerovností mezi regiony (modely
regionálního rozvoje)
Představy o tom, že vše vyřeší „moudrý stát“
(fundamentalistický socialistický kolektivismus rozdíly
sice snižoval, ale některé regiony se
nerozvíjely, jak by mohly, čekaly na druhé) ani že
vše vyřeší „neviditelná ruka trhu“
(fundamentalistický kapitalistický individualismus některé
regiony se rozvíjely tak mohutně, že to
šlo na úkor druhých) se neuplatnily.
PedF, katedra geografie 81
První přístup k řešení kumulativních
regionálních nerovností
PedF, katedra geografie 82
Exogenní regionální rozvoj (ExoRo)
První snaha o rozvoj regionů při kombinaci jak
zásahů státu (pomoc s vyrovnáváním těm
zaostávajícím), tak při zachování individualistické
iniciativy (umožnění rozvoje bez výrazného
omezování těch, kteří „na to mají“).
PedF, katedra geografie 83
Strategie regionálního
rozvoje ČR na roky 2007-
2013
Velké městské aglomerace s
diverzifikovanou strukturou
ekonomiky a se zastoupením
odvětví schopných generovat
růst v okolí vytvářejí póly
rozvoje. Význam města jako
pólu růstu je tedy výsledkem
faktorů
PedF, katedra geografie 84
ExoRo jako snaha zmírnit periferiálnost (marginalizaci)
venkovských (zaostávajících) regionů:
Kroky k podpoře transferu progresívních technologií a praktik
z dynamických sektorů a regionů - povede k překonání
periferiality (marginalizace) venkovských (zaostalých) oblastí
jejich spojením s hlavními událostmi ekonomické a sociální
modernizace.
HLAVNÍ PRINCIP: touto vnější podporou mělo být dotováno
zlepšení zemědělské produkce (či jiné produkce v
zaostávajících regionech), a tak zvýšit příjmy hospodářství a
podpořit mobilitu kapitálu a práce.
PedF, katedra geografie 86
Klíčový princip
Ekonomika rozsahu (velikosti) a koncentrace ve
zaostávajících regionech (na venkově).
PedF, katedra geografie 87
Dynamická síla
Růst městských pólů; hlavní síla rozvoje je koncipována
jako proudící z oblastí mimo venkov či zaostávající
region.
PedF, katedra geografie 88
Endogenní regionální rozvoj
(EnRo)
reakce na problémy ExoRo zřejmé od 80. let
PedF, katedra geografie 89
Klíčový princip
Specifické zdroje (přírodní, lidské a kulturní) dané oblasti
jsou zdroji jejího trvale udržitelného rozvoje.
PedF, katedra geografie 90
Dynamická síla
Místní iniciativa a podnikavost.
PedF, katedra geografie 91
Zaměření endogenního rozvoje
Utváření (budování) kapacit (dovednosti,
instituce, infrastruktura).
Překonání sociální exkluze.
PedF, katedra geografie 92
4 zdroje představ o EnRo
Objevení se nových vedoucích ekonomických
regionů při restrukturalizaci v 70.-80. letech.
Regionální hnutí a agentury.
Debata o trvalé udržitelnosti.
Myšlenky vzít „osud do svých rukou“.
PedF, katedra geografie 93