Zemědělství světa. Geografie výrobní sféry Přednáška č. 3 + 4 Základní charakteristiky vývoje současného světového zemědělství • Hospodářsky vyspělé země • Soukromé vlastnictví půdy, převaha rodinných farem - vlastník půdy řídí svoji farmu sám, nese rizika • Zemědělské podnikání založené na velké rozloze půdy (např. Agrofert, Nestlé...) • Horizontální vs. vertikální integrace • Problémem vyspělých zemí jsou dotace - oproti jiným státům drahá výroba - tlak na snížení dotovanosti • Agroenvironmetální opatření • Snaha o diverzifikaci zemědělství • Problém - vysoký průměrný věk zemědělců - proto snaha o podporu mladých • Hospodářsky málo vyspělé země • Různé formy využití půdy a hospodářské činnosti • Nejzaostalejší země - občinové zemědělství - veškerý majetek obce je půda • Zemědělec má právo na obdělání půdy a zisku úrody • Stř. Afrika + Lat. Amerika (Indiáni v horách) • Špatné využití půdy, skrytá nezaměstnanost... • Otrokářský výrobní způsob • Dochování v tzv. „domácím otrokářství" - Asie, Sahel, plantáže J Ameriky + utajené formy • Zachování feudálních a pseudofeudálních vztahů • Půda patří státu (feudálovi)nebo okruhu statkářů, prosté obyvatelstvo není schopné vyprodukovat dostatek potravin a trpí hladem • Hl. v J Americe - latifundie • Socialistická cesta hospodářství • Zemědělská družstva - Angola, Etiopie, Mozambik • V ČR -JZD, státní statky Typologie světového zemědělství • 1976 - prof. Kostrowicki • Na základě klasifikačních kritérií, která jsou celosvětově porovnatelná: • T = S * O/P * C • T - typ zemědělství • S - charakter společenského vlastnictví • O - organizační a technické podmínky • P - výrobní charakteristiky • C - strukturální charakteristiky • Vymezeno 18 základních typů • 1. Nomadické zemědělství (migrační pastevectví ovcí a koz) - S Afrika, Stř. Východ • 2. Tradiční rotační samozásobitelský naturální výrobní typ (lov, sběr, ozim-jař-úhor) -ostrůvkovitě po celém světě • 3. Tradiční intenzivní samozásobitelské zemědělství malých závodů (převaha ruční práce, vysoké zornění půdy, 2-3 úrody za rok) - Japonsko, Taiwan • 4. Tradiční smíšené zemědělství malých závodů (hl. malí výrobci, střídání kultur, pastviny, závlahy) - Středomoří S Afrika, J Amerika • 5. Tradiční polotržní zemědělství specializované (specializace na RV, vysoký podíl trvalých kultur - bavlna, sisa) - J Amerika, S+V Afrika • 6. Tradiční zemědělství latifundií (RV x ŽV, koncentrace půdy, stupeň produktivity malý) - J Evropa, J Amerika Typologie světového zemědělství • 7. Plantážní zemědělství (tradiční x moderní, využití práce otroků, cukrová třtina, káva, kakao, kaučuk) -tropické oblasti Ameriky, Asie • 8. Tržní zemědělská malovýroba (základem rodinné farmy, vysoká modernizace, hnojení, specializace) -Evropa, Japonsko • 9. Zemědělství velkostatků (vysoký stupeň mechanizace, velká investice do půdy) - Evropa • 10. Tržní specializované zemědělství (na bázi rodinných farem, ale námezdní síla, vysoký stupeň produktivity práce, vysoká efektivnost výroby) - USA, Kanada, Nový Zéland, J Afrika • 11. Rančerství (ŽV, na stepích - cowboy, malý počet pracovníků na velkých plochách, specializace na 1 produkt) - Z Amerika, Austrálie • 12. Vysoce zprůmyslněné zemědělství - nejvspělejší stíty Evropy, USA, Kanada • A) výkrm dobytka • B) rostlinná produkce • 13. - 18. Prvky socialistického zemědělství • 13. Socialistické smíšené zemědělství (družstva, střední produktivita a intenzita práce, hl. RV, v ČR v ranných obdobích socializace) • 14. Specializované zemědělství (specializace na 1 nebo více produktů - vliv klimatu / extenzivní pastevectví) - S Kavkaz, Mongolsko, JV Asie • 15. Socialistické plantážnictví (produkce cukrové třtiny - Kuba, velký podíl ruční práce, trvalé kultury - Čína) • 16. Socialistické zemědělství s převahou RV (vysoká intenzita práce, může převažovat specializace) - JV Evropa, Ukrajina, býv. Jugoslávie • 17. Socialistické zemědělství s nadbytkem pracovních sil (půdy vlastní stát nebo družstvo, některé plodiny vyžadují celoriční práci) • A) zavlažující - J Čína, Vietnam • B) nezavlažující - S Čína, S Korea • 18. Socialistické vysoce zprůmyslněné formy zemědělství - býv. NDR, ČSSR, Maďarsko -transformace Rostlinná výroba Nejjednodušší, základ světového zemědělství 2/3 produkce světového zemědělství Ve vyspělých zemích — 50 % a méně z úhrnu zemědělské produkce V méně vyspělých zemích — vyšší podíl • Členění: • Produkce potravin (největší složka) • Produkce krmiv Produkce technických plodin Produkce pochutin • Struktura RV se vyvíjí v závislosti na SE rozvoji zemí, přesto dominantní postavení stále obiloviny (pšenice, rýže, kukuřice, ječmen, žito, oves, proso a sorgho) Ve většině zemí > 90 % |~ produkce i rozlohy osevních ploch Produkce obilovin • Dominantní plodiny RV (50—60 % produkce) • Díky vysoké energetické hodnotě rozhodující potraviny na Zemi • Podíl na výživě různý — Austrálie 15 %, Asie 65 % • Význam zvyšuje možnost dlouhodobého skladování a přepravy na velké vzdálenosti — vytváření potravinových rezerv • 1/5 světového obchodu se zem. produkty • Nejdůležitější — rýže, pšenice • Největší podíl — pšenice, kukuřice, rýže • Ječmen, proso, sorgho — stagnace v • Zito, oves — pokles • V hosp. vyspělých zemích — hl. pšenice • Ostatní země — pestré (Amerika — kukuřice, Afrika — sorgho, proso, kukuřice, Afrika — rýže) • Vývoj produkce v posledních 60 letech — vzestupná tendence Pšenice • Nejnáročnéjší obilovinou na půdní a klimatické podmínky mírných zem. šířek • Těžiště produkce — stepní (černozemní) oblasti severní polokoule • Pěstována však na všech kontinentech — sklizeň po celý rok — mezinárodní obchod • Cca 30 % osevních ploch ze všech obilovin • Ve vyspělých zemích — vysoká mechanizace a produktivita práce, vysoká rentabilita, ale rozdílná intenzita (rozdílné ha výnosy — průměr 2,7 t/ha, Německo ad. až 7 t/ha) Pšenice • Světová produkce: • Asie — 41 %, Evropa — 32 %, Severní Amerika — 13 % • Největší produkční oblasti: • Dálný východ — Severočínská nížina • Jižní Asie (SZ Indie, Pákistán) • Evropa • východoevropská pšeničná oblast (Podunají — Ukrajina — S Kavkaz — Povolní — J Ural) • západoevropská oblast (S Francie, S Itálie, Německo) • S Amerika (prérie podíl středního a dolního toku Mississippi — Kansas, Oklahoma, S a J Dakota + Kanada — Manitoba, Saskatchewan ) • JV Austrálie • Argentina • Největší producenti — státy: Cína, Indie, USA, Rusko, Francie, Kanada, Austrálie, Turecko, Německo, Pákistán, Ukrajina Rýže • Nejdůležitější obilovina vlhkých tropů • Areál pěstování velmi široký (na S polokouli až do 46° s.š. — Francie, Itálie, Rumunsko, na J polokouli po 40° j.š.) • Většina produkce na velkých nížinách s dostatkem vody nutné pro závlahy • Vyžaduje vysoké a stále teploty — možnost 2—3 úrod/rok — umožňuje největší koncentraci zemědělské populace s vysokou hustotou osídlení • Koncentrace do Asie — přes 90 % světové sklizně • Cínsko-japonská podoblast (35 % světové produkce) • Indická + Bangladéš + Pákistán (30 %) • JV Asie (Indonésie, Thajsko, Myanmar, Vietnam — 25 %) • Latinská Amerika — hl. Brazílie — zde hl. obilovinou • USA — Mexický záliv • Afrika — Egypt, Nigérie 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 Average regional rice output (kg/ha) Kukuřice • Co do objemu nejvýznamnější obilovina Velké množství vyšlechtěných odrůd — přizpůsobivá plodina (GMO) • Nejhodnotnější jadrné krmivo pro dobytek (většina produkce na krmení) • Postupné zvyšování významu pro průmyslové využití (výroba škrobu, bioetanolu...) • Jako potravina významná hl. v Lat. Americe (kukuřičné placky — tortily) • Těžištěm pěstování — corn belt — střední SZ a SV USA (40 % světové produkce) • 2. místo — Asie — Čína • 3. místo — Latinská Amerika — Brazílie, Mexiko, Argentina 4. místo — Evropa — Podunají, Ukrajina 0 200 400 600 800 1000 1200 Average regional maize output (kg/ha) Ječmen • Plodina „širokých areálů" — snáší nízké teploty, krátká vegetační doba — pěstování i v extrémních podmínkách (např. Tibet) • Cást produkce — sladovnické odrůdy (oblasti s kvalitními půdami, vyššími teplotami a dostatkem vláhy) — základ pro výrobu piva • 1. Evropa (60 % sklizně) — Rusko, Německo, Francie, Ukrajina, Španělsko • 2. S Amerika (15 %) — Kanada • 3. Asie (14 %) — Turecko, Cína Žito, oves • Produkce klesá, ústup na úkor pšenice • Velmi odolné plodiny, i chladnější oblasti • Zito — Polsko, Rusko, Bělorusko, Německo • Oves — v oblastech chovu koní (krmivo)— Rusko, Kanada, USA, Austrálie Proso, sorgho Hl. plodiny suchých subtropů — vyžaduje vysoké teploty, snáší dlouhé sucho Sorgho (= čirok) Amerika (USA, Mexiko, Argentina) Asie (Indie, Čína) Afrika (Nigerie, Súdán) • Proso Asie (Indie, Čína) Afrika (Nigérie, Niger, Mali, Burkina Faso) Hlízovité kultury - brambory • Odlišné druhy, z nichž se využívají hl. podzemní části • Využití jako potravina, krmivo, výroba škrobu a líhu • Brambory • Důležitá roli v období průmyslové revoluce — prudký růst obyvatelstva — obilnářství nepokrylo spotřebu • Po č. 20. stol. — nejvýznamnější krmivo • S nástupem jadrných krmiv (obiloviny) jejich význam upadá (hl. v Evropě) • V současnosti — jako potravina pouze 1/5 světové produkce, růst významu jako technické plodiny k výrobě škrobu • Produkce: • Evropa (41 %) — neustálý pokles (Rusko, Ukrajina, Polsko, Německo) • Asie (40 %) — růst produkce (Čína, Indie) • S Amerika (12 %) -USA Cukr • Základní potravina vzhledem k nutriční hodnotě • Poměr třtinové a řepného cukru cca 70 : 30 % • Produkce cukru celkem: • Asie (32 %) — Indie (2.), Cína (3.), Thajsko (5.) • Evropa (21 %) — Francie, Německo • J Amerika — Brazílie (1.) • S a stř. Amerika — USA (4.), Mexiko • Cukrová třtina • cukr levnější, vyšší ha výnos • Pěstování v subrovníkovém pásmu • Sklizeň náročná na pracovní sílu, velké nároky na dopravu, nutnost rychlého zpracování • 2 hl. produkční oblasti — Lat. Amerika (Brazílie), Asie (Indie, Cína) • Významný zdroj pro výrobu destilátů a etanolu • Obnovitelný zdroj (Brazílie) — výroba pohonných hmot • Repný cukr • Pěstování v mírném pásu, oblasti s kvalitními půdami, dostatečným teplem a vláhou • Odpad — krmivo — produkce doprovázena ZV • Produkce klesá — Evropa — Francie, Německo, Rusko, Polsko, Ukrajina / USA Ovoce • Zdroj cenných látek pro lidský organismus (vitamíny, minerální látky), které jsou pro organismus nenahraditelné • Některé druhy hl. místní význam, jiné důležitou složkou obchodu, často i mezinárodního (citrusy, banány apod.) • Mnohé druhy tropického a subtropického ovoce v Evropě dlouho neznámé — teprve od poč. 20. stol. se exotické ovoce dostávalo na trhy zemí mírného pásu (rozvoj lodí pro přepravu ovoce ze zámoří) • Letecká doprava umožnila dodávky ovoce, které po sklizni rychle podléhají zkáze (mango, liči, avokádo aj.) Různé druhy ovoce jsou důležitou surovinou pro potravinářský průmysl • Pro světový obchod důležité rychlé zpracování ovoce na výrobky, které zkáze nepodléhají Specializace jednotlivých pěstitelských oblastí, sjednocení jejich odrůdové skladby • Koncentrace pěstování ovoce do oblastí s nejpříznivějšími klimatickými a půdními podmínkami, ze severních chladnějších oblastí mírného pásma přesun do oblastí jižnějších • Ve srovnání s mírným pásem nabízejí tropy a subtropy mnohonásobně větší sortiment ovocných druhů Přes rozmanitost i celkovou produkci tropického a subtropického ovoce je často situace v zásobování obyvatel rozvojových zemí ovocem nedostatečná. Velké množství ovoce vypěstovaného v těchto zemích součástí rozsáhlých exportů do hospodářsky vyspělejších zemí Stále více zásady velkovýroby BANÁNY • Co do objemu produkce na prvním místě banány, nejvyšší export ze všech ovocných druhů • Někteří , i menší, producenti mají procentuální podíl banánů na svém vývozu i vyšší než 50 % (Ecuador, Kostarika, Honduras apod. — pěstování na plantážích amerických monopolů) • Světová sklizeň neustále roste (díky rozšiřování dopravních možností a rostoucí spotřebě) • Největší světoví producenti — Indie, Brazílie, Ekvádor, Filipíny, Indonésie, Mexiko • Největší dovozní oblastí - Severní Amerika (USA) a Evropa CITRUSY • Celosvětová produkce citrusového ovoce přesahuje 100 mil. tun, převážně v subtropických oblastech. • Nejvíce produkce z J Ameriky (Brazílie), S Ameriky (Kalifornie a Florida), dále z Asie (JZ Asie, Indie, Cma) a J Evropy (Středomoří) • V posledním období růst produkce na Africkém kontinentě (Maroko, Egypt, JAR) • Největší vývozní i značnou spotřebitelskou oblastí je Evropa (státy v sev. části mírného pásma) • Největší podíl: pomeranče 61,8 %, mandarinky — 17,1 %, citrony — 11,0 %, grapefruity — 4,8 % Pomeranče • Roční průměrná produkce neustále roste • V produkci pomerančů - nárůst amerických a asijských producentů (Brazílie), naopak stagnace u tradičních producentů evropských • Největší producenti — Brazílie, USA, Mexiko, Španělsko, Indie, Itálie v v • Z celosvětového exportu pomerančů - nejvíce Španělsko, JAR, USA, Řecko Mandarinky • V objemu produkce 2. místo, včetně tanžerinek, klementinek apod. • Největší producenti: Čína — 7,4 mil. tun, Španělsko — 1,9, Brazílie, Japonsko Citrony • Největší producenti: Mexiko, Indie, Argentina, Španělsko a Irán Grapefruity • Největší producenti: USA (2,10), Izrael (0,31), Čína (0,31), Mexiko (0,24), Argentina (0,18) a Kuba (0,19) JABLKA • Nejrozšířenějším ovocným druhem mírného pásma • V minulosti největší produkční a zároveň spotřební, oblastí Evropa, až 56%, společně s bývalým SSSR, v současnosti hlavní podíl produkce v Asii — Čína (1.) + vliv propadu produkce na území bývalého SSSR • Další producenti: USA (2.), v Evropě — Polsko, Francie, Itálie, Německo, Rusko HROZNY • Menší část jako stolní ovoce, většina pro výrobu nápojů (zejména vína) • Evropa — 46 % produkce — Francie, Itálie, Španělsko, Německo • Roste produkce v „nových" oblastech — USA, Argentina, JAR, Austrálie, Čína, Turecko, Irán... • Z ostatních druhů ovoce mírného pásma mají hospodářský význam meruňky, broskve a další peckoviny vvv' . v ^ v i i ví L J \_ J J J L J — třešně,višně, švestky a hrušky • Jako ovoce se využívá i dalších zahradních i lesních plodin (jahody, rybíz, maliny aj.) • Sklizně těchto plodin jsou podstatně nižší, pěstují se většinou v teplejších oblastech mírného pásma nebo v subtropech • V minulosti - více než 70 % celosvětové produkce těchto ovocných druhů - Evropa a JSeverní Amerika (Florida, Kalifornie a JV USA), v posledních 20 letech se prosazují Asijské země, hl. Cína. v v • HRUŠKY — více jak polovina z Cíny, další Itálie, USA, Španělsko • BROSKVE — Cína, Itálie, USA, Španělsko • ŠVESTKY, slívy apod. — Cína, USA, Rumunsko, Srbsko, Cerná Hora, Německo • MERUŇKY — světová sklizeň meruněk podstatně nižší. Největším producentem — Turecko, Irán, Španělsko, Pákistán, Itálie a Francie v • JAHODY — USA, Španělsko, Japonsko, Korea, Itálie, Mexiko • Produkce ostatních druhů ovoce mírného pásma již nedosahuje větších objemů • Ze značného množství odrůd tropického ovoce mají významnější celosvětový význam, kromě banánů, především mango, ananas, papája, datle a avokádo. • MANGO — Indie, Cína, Mexiko, Thajsko, Pákistán • ANANAS — po staletí jeden z nejvýznamnějších ovocných druhů tropů a nejteplejších subtropů. Thajsko, Filipíny, Brazílie, Cína a Indie • PAPAJA — Brazílie, Mexiko, Nigérie a Indie • DATLE — plody palmy datlové. Významná plodinu suchých tropů a subtropů, jejíž ekonomický význam je v řadě aridních oblastí značný. Egypt, Irán, Saudská Arábie, SAE, Pákistán • AVOKÁDO — Mexiko, USA, Brazílie, Indonésie, Dominikánská republika, Kolumbie a Chile Zelenina • Významné odvětví RV, jedním z nejintenzivnějších odvětví • Zelenina = plodiny, jejichž konzumní části nedozrávají v jednom termínu, snadno se poškodí a jsou špatně skladovatelné (z toho vyplývají těžkosti s mechanizací sklizně, mechanizací posklizňové úpravy, a s tím pak souvisejícími požadavky na ruční práci), mechanizace působí ve většině případů snižování kvality výrobků, sklizňové ztráty i snižování výnosů • Zelenina není v surovém stavu, většinou předmětem mezinárodního obchodu (s výjimkou některých raných druhů — rajčat, cibule, papriky apod.) • Produkce zeleniny je převážně soustředěna do hlavních spotřebních oblastí, tj. především do příměstských oblastí • Velká část zeleniny je citlivější a náročnější na přírodní podmínky než základní potravinářské plodiny. Proto je zvláštností produkce v chráněných prostorách skleníků a fóliových krytů, kde se i za nepříznivých povětrnostních podmínek upravuje vytápěním a přisvětlením mikroklima pro rychlení zelenin. • Hlavní oblasti pěstování zeleniny - teplejší oblasti především Z a J Evropy, tichomořské oblasti USA, jižní Čína atd. • Hlavní druhy zeleniny hojně pěstované ve světovém měřítku : 1. zeleniny košťálové — zelí, kapusta, květák, kedluben aj. 2. zeleniny kořenové — mrkev, petržel,celer aj. 3. zeleniny cibulové — cibule, pór, česnek aj. 4. zeleniny salátové a listové — salát, čekanka, špenát aj. 5. zeleniny plodové — okurky, rajčata, paprika aj. 6. zeleniny luskové — hrách, fazol aj. 7. zeleniny kořeninové a vytrvalé — kmín, majoránka, kopr, chřest, reveň,křen aj. • Ze všech druhů zeleniny je ve světě nejrozšířenější produkce rajčat • Rajčata se nekonzumují jen v původním stavu, ale i ve formě rajského protlaku, kečupů a šťáv • Hl. produkční oblastí Asie — 43 % světové produkce - Čína a Turecko • Ještě v nedávné minulosti byla hl. produkční oblastí Evropa o(v r. 1988 — 40 % světové produkce, v r. 1999 jen 23 %o) — způsobeno obrovským nárůstem produkce v Číně + propadem produkce v zemích bývalého SSSR (hl. v Rusku) • Vysoký podíl na světové produkci má i Severní Amerika — 18 % (hl. USA) • Další producenti: Chile, Rusko, Ukrajina, Portugalsko a Mexiko • Co do objemu roční světové produkce je na 2. místě zelí (bílé i červené) • Původně rostlo v teplých krajích Z Středomoří, Římané ji postupně rozšířili do Z a stř. Evropy • Nejrozšířenější košťálovou zeleninou • Rozšířením vhodných odrůd, zpracovatelských kapacit a skladů je možné zabezpečit celoroční zásobení trhu, i v našich přírodních podmínkách. • Největším světovým producentem: Čína • Další producenti: Indie; Rusko; Korea; Japonsko; USA a Polsko • 2. nejrozšířenější košťálovou zeleninou je květák • 70 % produkce rozděleno mezi 2 největší světové producenty: Indii a Cínu • Další producenti: Francie, Itálie, Španělsko, Polsko a USA • Salát hlávkový: Cína, USA v v • Špenát zelný: CínaJaponsko, USA, Turecko, Korea, Francie a Itálie • Cibule: značně rozšířený druh zeleniny patří (pěstování na celém světě) v v • Cína, Indie, Rusko, Španělsko, Polsko... v v • Cesnek: hl. producent Cína. Dále: Indie, Korea, USA, Egypt, Rusko, Španělsko • Mrkev: produkce soustředěna hl. do Evropy (39 %), Asie (36 %) • Největší světoví producenti: Cína; USA ; Rusko a Polsko • Co do objemu je ve světě i významná sklizeň plodové zeleniny, kam mimo rajčat řadíme i okurky, papriku, melouny vodní a cukrové, tykev a lilek • Největší sklizeň je dosahována u vodních melounů: Cína, Turecko, Irán, USA, Egypt, Korea • Cukrový meloun: Cína, Turecko, USA, Španělsko, Irán • Okurky (salátové, nakládačky - značná část produkce se na trh dostává v konzervované podobě): Cína, Turecko, Irán, USA, Japonsko, Ukrajina, Rusko, Nizozemí • Dýně a tykve: Indie, Cína, Ukrajina, Egypt, Irán, Itálie, Argentina Luskoviny • Zdroj bílkovin — jejich kultivace vyřešila problém nedostatku bílkovin v hosp. méně vyspělých zemích • Zlepšují půdní strukturu — vhodné meziplodiny (zvyšování ha výnosu ostatních plodin) • Některé mají význam i jako olejniny (sója, podzemnice olejná) • Osevní plochy luskovin: 45 % sója, 25 % fazole, 10 % hrách a cizrna, 6 % bob, 2 % čočka SÓJA • Největší producenti: USA, Brazílie (oba celkem cca 62 % svět. produkce), Argentina, Čína, Indie • Mnohostranné využití — oleje, mouka, rostlinné mléko, sýry... + krmivo FAZOLE: Brazílie, Indie, Čína, Myanmar, Mexiko, USA HRÁCH: Kanada, Francie, Rusko, Čína ČOČKA: Indie, Turecko, Kanada, Austrálie Olejniny • Plodiny schopné hromadit oleje a tuky v množství rentabilním pro průmyslové zpracování • Rostlinné oleje — nejčastěji ze semen a plodů, surovina pro potravinářský i chemický průmysl (laky, mýdla, kosmetika...) • V posledních letech — výroba biopaliv • 3 základní skupiny: Měkká semena — bavlníkové semeno, podzemnice olejná, sójové boby, slunečnicová jádra, plody olivy, sezamové semeno Tvrdá semena — kopra, palmová jádra Technická semena — lněné semeno, ricinové boby, tungové ořechy Za posledních 20 let velký růst produkce olejnin SÓJA - největší podíl produkce olejnin BAVLNÍKOVÉ SEMENO • Surovina k produkci bavlny, v potravinářství — produkce oleje, i pro technické účely (prací prostředky, mýdla...) • Čína, Indie, Pákistán, USA, Brazílie PODZEMNICE OLEJNÁ • Olejnina tropických oblastí (oblasti se střídáním dešťů a sucha — monzunové oblasti) • V potravinářství — výroba margarínu a stolního oleje, burákové máslo, arašídy • Dále výroba mýdla, kosmetiky... • Čína, Indie, Nigérie, Senegal, J USA ŘEPKA OLEJNÁ • Nejvýznamnější olejnina mírných šířek • Produkce technického oleje, gumárenství, výroba mýdel a laků • Aditivum do pohonných hmot • Čína (1.), Indie, Německo, Francie, Velká Británie, Kanada (2.) SLUNEČNICE • Olej zejména pro potravinářství • V průmyslu — výroba mýdla, barev, laků • Největší produkční oblast — Evropa (54 % světové produkce) — Rusko, Ukrajina, Rumunsko, Francie • J Amerika — Argentina • Asie — Čína, Indie, Turecko OLIVOVNÍK • Hl. olejnina subtropického pásma, především kolem Středozemního moře (často jediné možné využití nekvalitních půd) • Olivový olej — nejjemnější stolní olej (lisování zralých plodů za studena) v ^ • Největší produkční oblast — Evropa (67 %) — Španělsko, Itálie, Řecko • Asie — Sýrie, Turecko • Afrika — Tunis, Maroko PALMOVÁ JÁDRA, KOPRA • Významná plodina subrovníkových a rovníkových oblastí • Palmová jádra — Malajsie, Indonésie, Nigérie • Kopra — Filipíny, Indonésie Pochutiny • Potraviny s velmi malou výživnou hodnotou — konzumace pro své chuťové vlastnosti • 1. Látky používané k přípravě nápojů • Kávovník • Plantážní způsob pěstování • Náhorní plošiny subrovníkového a rovníkového pásma • Lat. Amerika — Brazílie, Kolumbie, Mexiko, Guatemala, Honduras • Asie — Vietnam, Indonésie, Indie • Afrika — Etiopie, Uganda, Pobřeží Slonoviny • Hl. odbytiště — Evropa, S Amerika • Kakaovník • Pobřežní a říční roviny rovníkového a subrovníkového pásu • Afrika — Pobřeží Slonoviny (největší svět. producent), Ghana, Nigérie, Kamerun • Lat. Amerika — Brazílie, Ekvádor, Kolumbie, Mexiko • Produkce v Asii roste - Indie • Čajovník • J oblasti monzunové Asie — J a SV Indie, Srí Lanka (2 největší dovozci), V Čína, Japonsko, Indonésie, Vietnam • Afrika — Keňa, Malawi • Dále: Gruzie, Turecko, Argentina • Dovozci — Evropa (z toho 60 % Velká Británie) • Chmel • Surovina pro výrobu piva • Nížiny mírného pásma na obou polokoulích • Hl. pěstitelská oblast — Evropa — až 50 % produkce, ale podíl se snižuje ve prospěch USA a Cíny • Evropa — Německo (největší světový producent), ČR, Polsko, Velká Británie • 2. Látky užívané ke kořenění jídel • Různé druhy koření • Dříve významných artiklem světového obchodu, v současné době objemem klesá • Nejvýznamnější — pepř, nové koření, vanilka, hřebíček, zázvor, skořice... Plodiny k průmyslovému zpracování • Plodiny pro hospodářské využití jako technických nepotravinářských surovin • A) Kultury a plodiny textilní • Cca 10 % světového obchodu ze zem. produkty • S růstem syntetických vláken klesá význam některých rostlinných vláken • Dělení podle toho, z jakých částí rostlin pocházejí: • Vlákna různých plodů — bavlna, kapok, kokosová vlákna • Vlákna lýková — jemná: len, konopí, ramie; hrubá: juta, kenaf (bombajské konopí) • Vlákna listová — sisal • B) kaučukovník • C) tabák kenaf Agave sisilana • Bavlník • Nejdůležitější plodina poskytující přírodní textilní surovinu • Produkce vyšší než všechna ostatní přírodní vlákna dohromady • Prům. zpracování bavlny bylo důležitým článkem první etapy industrializace v Evropě, USA a Japonsku • Pěstování v tropech a subtropech • Náročný na teplo a světlo, vláha v době růstu, sucho a teplo v době zrání -> monzunové oblasti • Asie — Cína (největší světový producent); J Asie — Indie, Pákistán; Turecko • USA — Texas, Kalifornie, Arizona • Afrika — Egypt • Uzbekistán, Turkmenistán, Brazílie, Řecko • Juta • Indie, Bangladéš • Len • Cína, Francie, Rusko, Bělorusko • Kaučukovník • Suroviny pro chemický průmysl • Šťáva kaučukovníku (latex) je surovinou pro výrobu gumových výrobků, hl. pneumatik • Asie (> 90 % produkce) —Thajsko, Indonésie, Malajsie... Indie, Čína • Afrika — Nigérie, Pobřeží Slonoviny, Libérie • Brazílie — původní oblast pěstování (dodnes) Tabák • Využití k výrobě kuřiva • Z listů také postřik na ochranu rostlin proti škůdcům Produkce mírně klesá v souvislosti s protikuřáckou kampaní v USA a Evropě • Asie (62 % produkce) — Čína (1.), Indie, Turecko, Indonésie • J Amerika (14 %) — Brazílie (2.) S Amerika (9 %) — USA • Evropa — Řecko, Itálie • Afrika — Zimbabwe, Malawi Živočišná výroba • Vznikla v procesu domestikace divokých zvířat • V hosp. vyspělých státech je hl. článkem zemědělství, technologiemi se blíží průmyslové výrobě x nomádský pastevní chov • Územně rozšířenější než ostatní obory — krmivovou základnou jsou pastviny (1/5 souše) • Zdroj potravin (bílkoviny) i průmyslových surovin • Extenzivní • Kočovný • hl. suché oblasti — obl. Afriky, JZ — stř. Asie • Umožnil značný růst stavu dobytka a využití nových oblastí • Kočovníci provází stáda po jejich trasách — souvisí s rozložením pastvin • Kočovníci sobů — rychle mizí — subarktické oblasti Živočišná výroba • Polokočovný systém • Rozvinul se v nomádských oblastech soc. světa — Kazachstán, Mongolsko, Z Čína • Nekočují celoročně, část roku se o ně stará stát • Transhumace • Pravidelné sezúnní přesuny dobytka mezi nížinami a horami • Chybí spolupráce se zemědělstvím — ve vysp. zemích např. USA, Středomoří... • Zvířata jsou převezena do sezónně výhodnějších oblastí • Moderní extenzivní chov • Na kvalitních pastvinách — pampy J Ameriky — Argentina, Brazílie USA, Nový Zéland — ovce • Nachází se daleko mimo centra spotřeby • Pracovní náklady na jednotku přírůstku jsou nízké Živočišná výroba • Intenzivní typ • Alpský typ • Hl. výdojný chov skotu • Léto — na pastvinách v horách, v zimě — dole — farmáři zde schraňují krmivo • Podobný typ i ve Skandinávii i u nás • Stájový doplňkový • V hustěji zalidněných oblastech — hl. Evropa — koncentrace ve stájích • Org. hnojiva • Stájový nadřízený rostlinné výrobě • S, Z Evropa, USA, někdy N. Zéland, J Amerika • Velké množství krmiva z RV díky dobrým přírodním podmínkám • Chovatelé se starají o produkci mléka, masa... Živočišná výroba • Velká dobytčí jednotka (VDJ) • Přepočet stavů počtu zvířat pro jejich porovnání v regionech • 500 kg živé váhy zvířete. Přepočet je dán koeficientem podle tabulek a průměrné hmotnosti zvířete. Při výpočtu dělíme průměrnou hmotnost zvířete (např. ovce 50 kg) hmotností jedné dobytčí jednotky (tj. 500 kg), tedy 50/500 = 0,1. Např. na ovci tak připadá 0,1 VDJ. • Kráva = 1, ovce = 0,1, drůbež = 0,004, velbloud = 1,1, prase = 0,2 • Z geografického hlediska můžeme za hlavní faktory ovlivňující lokalizaci živočišné výroby považovat: 1) krmivová základna 2) poptávka po čerstvé živočišné produkci Náboženský vliv na rozvoj a rozmístnění živočišné výroby • JUDAISMUS • židé o Velikonocích jedí beránka a nekvašené chleby, aby si připomněli vysvobození svých předků z egyptského zajetí • židé nesmí jíst některé druhy potravin (vepřové maso, nešupinaté mořské ryby apod.) • KŘESŤANSTVÍ • Půst v pátek (zdržení se masitých pokrmů a přísný půst na velké svátky jako vánoce, velikonoce atd.) • ISLÁM • Muslimové mají zakázáno jíst vepřové maso a pít alkoholické nápoje • posvátným měsícem je pro muslimy ramadán - během tohoto měsíce musí muslim dodržovat od východu slunce do západu přísný půst (v nočních hodinách není nijak omezován) • BUDDHISMUS • buddhismus zakazuje zabíjet živé tvory a požívat opojné nápoje • PŘÍRODNÍ (TRADIČNÍ) NÁBOŽENSTVÍ • věří, že i některá zvířata mají duši, proto se např. nesmí lovit • animismus je víra v přítomnost duše v různých přírodních jevech, úkazech a útvarech (blesk, řeka, Slunce, posvátný druh zvířat), tyto objekty disponují podle animistické víry nadpřirozenými schopnostmi, je si je třeba obvykle naklonit nějakou obětí či rituálem Náboženský vliv na rozvoj a rozmístnění živočišné výroby • HINDUISMUS • hinduisté věří v převtělení duše i do zvířat,jsou obvykle vegetariáni; oběti v chrámech se proto sestávají z pálení vonných tyčinek a květinových obětí • hinduisté věří, že krávy jsou posvátné • hinduisté mají zakázáno zabíjet dobytek. Zabitím krávy by totiž porušili posvátné tabu hinduismu. Krávy jsou zdrojem mléka, zapřahují se k orbě a velmi důležitý je jejich trus. • Kravské lejno slouží v Indii jako hnojivo, usušené se používá jako briketa na topení, nebo pro dláždění příbytků. Ind zapřáhne krávu místo traktoru na zorání svého pole a doma si zatopí briketami z usušeného trusu, nemusí kupovat palivo pro traktor a platit účet za elektřinu. • Šetří tím nerostné bohatství a nevypouští jedovaté látky do ovzduší. Indové se v tomto ohledu chovají velmi racionálně, přesto byla jejich země kvůli kravám zdrojem mnoha konfliktů s muslimy, kteří krávy bez ostychu jedí, navíc rádi provokují. • NÁBOŽENSTVÍ STARÝCH SLOVANU • pokrmy při večeři obvykle bývají nemasité • u jižních a částečně též u východních Slovanů je pro den Božího narození dosvědčeno obětování prasete • To dosvědčuje i české rčení o vánočním zlatém prasátku. I v Cechách se v tomto období hojně konaly vepřové zabíjačky. Skot • Rovnoměrné rozmístění po celém světě • Obvykle chov kulturních plemen skotu, ve specifických podmínkách buvol, banteng, zebu, jak • Zabezpečené 90 % produkce mléka, 30 % masa • Uzemní vazba na krmivovou základnu — pícniny jsou špatně přenosné • Specializaci ovlivňuje spotřeba: šťavnatá krmiva — chov skotu na mléko (hosp. vyspělé oblasti s koncentrací obyvatelstva, intenzivní chov) , suché pastviny — chov na maso (marginální oblasti, primitivní úroveň skotu) • Stav skotu • Amerika (36 %) — Asie (33 %) — Afrika (17 %) — Evropa (10 %) • Brazílie, Indie, Čína, USA, Argentina • Produkce hovězího masa • 1. S a J Amerika — USA, Brazílie, Argentina • 2. Asie — Čína • 3. Evropa — Francie, Německo, Itálie • Produkce mléka (jiné pořadí kontinentů a států) • 1. Evropa — Rusko, Německo, Francie, velká Británie • 2. Amerika — USA, Brazílie • 3. Asie — Indie, Čína Prasata • 2/5 světové spotřeby masa • Vysoce produktivní obor • Výhodná je snadná aklimatizace zvířat, všežravost, malá spotřeba krmiv, rychlá reprodukce • Stavy prasat na světe neustále rostou • Nejvíce kusů: • Asie (61 %) — Čína v • Evropa (20 %) — Německo, Španělsko, Polsko, Rusko • Amerika (15 %) — USA, Brazílie • Produkce vepřového masa • Asie (56 %), Evropa (25 %), Amerika (17 %) Ovce, kozy • Ovce — až do 60. let nejpo četnějším chovem domácích zvířat (poté skot) • Nejextenzivnější zemědělský obor • Na světě více než 1 mld. Ks: • Asie — 42 % (Cína, Indie, Irán) • Afrika — 23 % (JAR, Súdán, Nigérie) • Oceánie — 12 % (Austrálie, Nový Zéland) • Evropa — 12 % (Velká Británie, Španělsko, Rusko) • Produkce masa — Asie (48%, hl. Cína), Evropa (17 %), Oceánie (15 %), Afrika (14 %) • Cca V chovu na vlnu — země se suchým klimatem, stepní, polopouštní pastviny • Produkce vlny — Oceánie (42 %) — Austrálie, Nový Zéland • Kozy — chov ovcí doplněn v aridních oblastech chovem koz, význam hl. v rozvojovém světě • Zaměření na produkci mléka a masa • Asie (63 %): Cína, Indie, Pákistán Drůbež • Významný zdroj živočišných bílkovin • V rozvojových zemích — primitivní chovy • Ve vyspělých zemích — koncentrace, industrializovaný obor • Slepice — převážná část drůbeže ve světě • Nejvíce drůbeže se chová: • Asie — Čína, Indonésie, Indie, Japonsko Amerika — USA, Brazílie, Mexiko • Evropa — Rusko, Francie, Španělsko • Největší produkce drůbežího masa — USA, Čína • Produkce vajec — specializovaná plemena • Asie — Čína, Japonsko, Indie Amerika — USA, Mexiko, Brazílie • Evropa — Rusko, Francie, Německo Ryby • 90 % biologické produkce získávané z oceánu • Hosp. význam cca 40 druhů — hl. tresky, sledi, sardele, makrely, tuňák, ... • 4 oblasti světového oceánu • SZ Atlantik • SZ, Zstř., JV Pacifik • Nejvíc moře na S od 30° S.š. Sladkovodní rybolov • 1/10 produkce ryb • J, JV, V Asie — Čína (1.), Indie (3.), Indonésie, Japonsko (4.) • Peru (2.), USA (5.) Budoucí vývoj • V posledních letech růst poptávky po zemědělských produktech • =>Výroba potravin, krmiv, ale nově pro energetické účely • => růst cen => vyšší ceny potravin (v některých zemích politický problém) — v ČR ? • => zemědělství se opět stává ziskovým odvětvím • Diskuze: potraviny x palivo • V EU — diskuze o novém nastavení SZP • USA — snaha oddělit prodporu zemědělců od výroby — snaha zrušit intervence • Větší pozornost věnována ochraně ZP a rozvoji venkova • Programy propagující zdravou výživu a ekologické programy • Růst poptávky po zemědělských produktech na nových trzích Budoucí vývoj • Rizikové faktory vývoje zemědělství: • Růst výkyvů počasí — globální změny podnebí • Rychlejší rozšiřování škůdců díky rozsáhlejším přesunům zemědělských produktů Ekonomická nestabilita • Zpochybňování financování programů na podporu zemědělců • Pěstování biopaliv ?