Základní geografické charakteristiky ČR. Administrativní členění ČR. Sídelní struktura ČR. Sociální geografie ČR Přednáška č. 1 Základní geografické charakteristiky ČR • ČR je vnitrozemským státem, ležícím uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy. • Nejkratší vzdálenost od moře: Šluknov - Štětínský záliv Baltského moře - 326 km • Rozloha - 78 866 km2 (21. v Evropě) • Počet obyvatel: 10 526 685 (k 30. 9. 2010, 14. v Evropě) • Hustota zalidnění - 133 obyv. na km2 • Státní hranice: Polsko (762 km), SRN (810 km), Rakousko (466 km) a Slovensko (252 km). Poloha z hlediska SEG: • „srdce" Evropy • Bufer - nárazník (V x Z dělení světa) • Modrý banán (SZ Anglie - Milán) (Berlín - ČR - Budapešť), • Tranzitní poloha (V - Z, S - J) „Blue banana" Hustota zalidnění v Evropě Poloha krajních bodů • mezní souřadnice: S -> J = 278 km, Z -> V = 493 km Jižní -48° 33's. š. (Vyšší Brod) Severní -51° 03's. š. (Lobendava) Západní - 12° 05' v. d. (Krásná) Východní - 18° 51' v. d. (Hrčava) Územím ČR prochází hlavní evropské rozvodí oddělující povodí Severního, Baltského a Černého moře. Střecha Evropy - Klepý Historie ČR • 28. říjen 1918 - vznik Československa (předtím R-U) • 1939 - Mnichovská dohoda (dočasný zánik Čs., vyhlášen Protektorát Čechy a Morava) • 1945 - Čs. obnoveno , bez Podkarpatské Rusi • 1969 - Čs. přeměněno na 2 federativní republiky (Česká socialistická republiky a Slovenská socialistická republika) • listopad 1989 - změna režimu • vznik České republiky - 1. 1. 1993 (rozdělení ČSFR - zánik Čs.) • 12. 3. 1999 - vstup do NATO • 1. 5. 2004 - vstup do EU CR vs. EU (1) 1978 - CSSR uzavřela s Evropským společenstvím uhlí a oceli (ESUO) na půdě GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu) tzv. autolimitační sektorové ujednání pro obchod s hutnickými výrobky 1982 - bilaterální textilní dohoda mezi CSSR a EHS 1988 - Evropské společenství a CSSR navázaly diplomatické vztahy. Podepsána Dohoda o obchodu průmyslovými výrobky mezi ČSSR a EHS 1989 - vzhledem k změnám způsobeným v Československu událostmi listopadu 1989 pozbyla uzavřená dohoda platnost po 1 roce a byla nahrazena novou dohodou, která posunula bilaterální vztahy mezi Československem a EHS na vyšší úroveň. 1990 - novým smluvním dokumentem se stala Dohoda mezi ČSFR a EHS a Evropským společenstvím pro atomovou energii o obchodu, obchodní a hospodářské spolupráci, tzv. kooperační dohoda. 1991 - podpis Evropské dohody o přidružení ČSFR, Maďarska a Polska k Evropským společenstvím 1993 - přijata nová Evropská dohoda zakládající přidružení mezi ČR a ES ČR vs. EU (2) 1996 - ČR oficiálně požádala o členství v EU 1997 - Evropská rada rozhodla o oficiálním pozvání kandidátských států ke vstupu do EU 1998 - zahájila EU jednání s ČR o jejich vstupu do EU Hlavní část přístupových jednání představoval tzv. screening, analytické srovnávání legislativy kandidátských zemí s evropským právem Pro potřeby screeningu bylo aquis rozděleno dle oblastí do 31 kapitol 2003 - podepsána Smlouva o přistoupení. 2003 - občané ČR rozhodli o přistoupení ČR do EU v referendu poměrem 77,33 % kladných hlasů vůči 22,67 % odpůrcům členství. Volební účast dosáhla 55,21 %. 1. května 2004 vstoupila Smlouva o přistoupení v platnost. Česká republika se stala plnoprávným členem Evropské unie. Vývoj administrativního členění ČR (1) Do r. 1848 - patrimoní správa - Zákl. jednotka - patrimonium (panství), dále města, církevní majetek - územně nesouvisející části - V Čechách - 1421 samostatných panství, statků a měst; 6 066 katastrálních (berních) obcí - 24 krajů - Čechy 16, Morava 6, Slezsko 2 - v čele hejtman - Země - Čechy, Morava, Slezsko Reforma 1948 A) Obec - Místní (politické) obce - vymezeny na základě katastrálních obcí - Volená správa - obecní výbor a představenstvo - zastoupení státní moci + vlastní záležitosti - 11 925 obcí Vývoj administrativního členění ČR (2) B) Okres - Zcela nové - 112 okresů (okresní hejtmanství) - Čechy 80, Morava 25, Slezsko7 - Soudní okresy - 310 (Čechy 210, Morava 78, Slezsko 22) - Reforma 1855 - správní okresy sloučeny se soudními C) Kraj - 1850-1855: 10 krajů + Praha - v čele krajské vlády (příliš velké) - 1855-1867: 19 krajů + Praha (Čechy 13, Morava 6, Slezsko 0) - zrušeny 1867 bez náhrady D) Země - Tradiční článek územní správy v Předlitavsku - Samosprávné - Země moravská a slezská sloučeny Vývoj administrativního členění ČR (3) Reforma 1867 - Okresy - soudnictví trvale odděleno od státní správy - Soudní okresy zůstaly územní jednotkou jen moci soudní (328 okresů) - Vzniklo 126 politických (správních) okresů - okresní hejtmanství, samosprávné - Počet okresů se zvyšoval (migrace obyvatelstva). V roce 1918 - 141 okresů - Kraje zrušeny - Země moravská a slezská rozděleny - do roku 1927 1918: Československo - Rakouský systém územní veřejné správy převzat beze změn - Obce: 11 435, soudní okresy: 328, politické okresy: 141, země - Snahy o reformu -1920 -župní zákon • Důvody - země příliš velké, snaha o sjednocení systému správy se Slovenskem • Země měly být zrušeny • Politická správa přenesena do soudních okresů • Model - obce - soudní a politické okresy - župy • Neujalo se, 1927 župní zákon anulován - Zůstal model: obec - politický okres - země - stát Vývoj administrativního členění ČR (4) • 1927 - Země moravskoslezská • Změny 1938 - 1945 - prohlášeny za právně neplatné • Reforma 1948 - Národní výbory (místní, okresní, krajské) - Zrušeny země a soudní okresy - obvody soudů ztotožněny s politickými okresy - Obce: 10 871, politické okresy: 179, kraje: 13 + Praha • Reforma 1960 - Centralizace moci - Obce - pokračuje slučování (1961: 8726 obcí), okresy 76, Kraje 7 + Praha • 1990 - Zrušeny národní výbory, vznik obcí - Volby do obecních zastupitelstev (každé 4 roky) - Model: obec - okres -kraj (velký) Současné administrativní členění ČR Jednotka Počet Úřad Kraj 14 Krajský úřad Okres 77 — Obec s rozšířenou působností 204 Obecní úřad (městský úřad) Pověřená obec 384 Pověřený obecní úřad Obec 6 250 Obecní úřad Statistická jednotka počet v ČR (CZ-NUTS) zkratka český ekvivalent NUTS 0 stát 1 NUTS 1 území 1 NUTS 2 region 8 NUTS 3 kraj 14 NUTS 4 (LAU 1) okres 77 NUTS 5 (LAU 2) obec 6 250 NUTS / LAU • NUTS neboli Nomenklatura územních statistických jednotek, (fr. Nomenclature des Unites Territoriales Statistique, aj. Nomenclature of Units for Territorial Statistics) • územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu pro porovnání a analýzu ekonomických ukazatelů, statistické monitorování, přípravu, realizaci a hodnocení regionální politiky členských zemí EU. • Normalizovaná klasifikace územních celků v České republice nese název CZ-NUTS. • Vedle soustavy NUTS od roku 1990 existuje i soustava LAU - Local Administrative Units („Místní samosprávné jednotky") - zahrnující obce a okresy. V současnosti tato soustava nahrazuje (a plně jim odpovídá) dřívější stupně NUTS 4 a NUTS 5. statistická jednotka nejvyšší počet obyvatel nejnižší počet obyvatel NUTS 1 7 000 000 3 000 000 NUTS 2 3 000 000 800 000 NUTS 3 800 000 150 000 NUTS 2 NUTS 3 - Administrativní dělení od r. 2000 (kraje ČR) LAU 1 Správní obvody ORP Euroregiony Cíle vytváření euroregionů: • odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice. Spolupráce zasahuje do všech oblastí života občanů na kulturní, sociální, hospodářské a infrastrukturní úrovni • spolupráce v otázkách územního plánování a uspořádání • zachování a zlepšování životního prostředí • zvyšování životní úrovně obyvatel • rozvoj a zlepšení infrastruktury přesahující hranice • rozvoj spolupráce při likvidaci požárů a přírodních katastrof • rozvoj turistiky a kultury • zlepšování mezilidských vztahů. EUROREGIONY V ČESKÉ REPUBLICE (DmMIWaMMMMIWI Sídelní struktura ČR (1) • Sídelní struktura ČR - jako dědictví několikasetletého historického vývoje osídlení českých zemí, je charakterizována určitými svébytnými rysy. • Mezi hlavní z nich patří: - vysoký stupeň rozdrobenosti venkovských sídel, - relativně nízké zastoupení velkoměst, - významná role malých a středních měst. Sídelní struktura ČR (2) • Počet venkovských sídel v České republice, tj. vesnic, rozptýlených sídel, vísek a samot, se odhaduje na cca 40 tisíc, při průměrné vzdálenosti sídel okolo 1,5 km. • Význam venkovských sídel v sídelní síti spočívá zejména v jejich plošném, v podstatě rovnoměrném rozložení (byť existují regionální rozdíly), na rozdíl od „bodových" prvků -měst. • Venkovská sídla jsou všude bezprostředně patrnou součástí české krajiny, jejíž kontinuální využívání (zemědělstvím a nyní ve vzrůstající míře i rekreací a cestovním ruchem) je s nimi spojeno. Sídelní struktura ČR (3) • Sídla ve vlastním smyslu (venkovská, městská, poloměstská, nadto různě specifická, např. s funkcí výrobní, dopravní, rekreační apod.) vytvářejí pro potřeby veřejné správy obce. • Obec může zahrnovat jedno nebo více sídel. • K 31. 12. 2010 existovalo v CŘ 6 250 obcí, z nichž bylo 559 měst (v tom • 24 statutární města) a 124 městysů. • Venkovských obcí (tj. obcí bez dalšího označení) bylo 5 566, což představuje 89,1 % všech obcí (spolu s městysi 91,1 %), ale žilo v nich pouze 28,3 % obyvatel státu, spolu s městysi 29,7 %. • Míra urbanizace českého osídlení dosahovala 70,3 %, počítáme-li městyse k venkovským obcím. • Dalším z rysů sídelní struktury ČR je relativně nízký počet velkoměst v osídlení a s ním související - při celkově vysoké míře urbanizace - významné zastoupení malých a středních měst. • ČR má kromě Prahy pouze dvě města s více než 300 i síci obyvateli (Brno a Ostrava) a dvě další města s více než 100 tisíci obyvateli (Plzeň, Olomouc). Velikostní struktura obcí 6 250 obcí Velikostní struktura obcí ČR OJ 0 M 01 4-» ro 'E 4-» U) J > 1-200 201-500 501-1000 1001-2000 2001-3000 3001-5000 5001-10000 10001-20000 20001-50000 50001-100000 100 000 a více 500 1000 1500 2000 Pramen: Český statistický úřad, 2010. 0 Velikostní skladba měst rozpětí počtu obyvatel počet měst počet obyvatel měst abs. podíl v % abs. podíl v % 1 000 000 a více 1 0,2 1 188 126 16,4 300 000-999 999 2 0,4 675 778 9,3 100 000-299 000 2 0,4 263 560 3,6 50 000-99 999 16 2,9 1 156 650 16 20 000-49 999 42 7,5 1 242 789 17,2 10 000- 19 999 69 12,3 962 930 13,3 5 000- 9 999 138 24,7 936 863 12,9 2 000-4 999 210 37,6 695 326 9,6 1 999 a méně 79 14,1 113 730 1,6 Česká republika celkem 559 100 7 235 752 100 Velikostní struktura venkovských obcí v Česku a v jednotlivých krajích Česko ST JC FL KA US LB KH PA VY JM ZL OL MS □ do 200 obyvatel ■ 201 - 500 obyvatel □ 501 -1000 obyvatel □ 1001 - 1500 obyvatel ■ nad 1500 obyvatel Vývoj osídlení - urbanizace x suburbanizace (1) • Hlavním procesem určujícím aktuální vývojové změny v osídlení ČR je změna vztahů měst, zejména velkých měst a velkoměst, k jejich zázemí. • Zatímco v poválečném období převládaly dostředivé procesy vedoucí k jednostrannému využívání příměstských území městy, v posledních 10-15 letech se prosazují trendy odstředivých procesů, šíření rozvojových aktivit a kapitálu z jádrových měst do jejich zázemí a upevňování pozice velkých měst jako jader informačních kontaktů a celospolečenských inovací. • Tento proces, probíhající ve „starých" členských zemích Evropské unie již od 70. let 20. století, relativně snižuje vypovídací význam ukazatele „fyzické" koncentrace obyvatel do velkých měst. Vývoj osídlení - urbanizace x suburbanizace (2) • Uzemní rozložení převládajících přírůstků resp. úbytků počtu obyvatel obcí v ČR je aktuálně ovlivňováno zejména těmito faktory: - procesem suburbanizace, kdy se dynamicky vyvíjejí obce v příměstských zónách velkých měst a velkoměst, zejména Prahy, přičemž vlastní jádrová města zpravidla zaznamenávají poklesy stavů bydlícího obyvatelstva, - aspektem polohy obcí vůči regionálním centrům osídlení; obce ležící v odlehlejších polohách obvykle zaznamenávají úbytek počtu obyvatel, - věkovou strukturou obyvatelstva; v oblastech s vyšším podílem mladších populačních ročníků (severní a severozápadní Čechy, východní Morava) se ve vývoji počtu obyvatel obcí významněji projevuje přirozený přírůstek a naopak obce v oblastech s vyšším indexem demografického stáří (např. část středních a východních Čech) vesměs vykazují zápornou populační bilanci • Z výše uvedených tří hlavních faktorů přírůstků či úbytků obyvatel obcí, tedy aktuálního vývoje osídlení ČR, jsou první dva založeny na procesech migrace. Osídlení v České republice Počet obvatel v obci (obce s 500 a více obyvatel Počet obyvatel na km1 v roce 2010 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností 49améné 50-89 90-129 130-199 200 a více Bůh um In Ttíín TFIftůt -V, .fl žKipFi-unicr1 O Názvy jsou uvedeny pouze u mést s 20 000 a více obyvateli PODÍL MĚSTSKÉHO OBYVATELSTVA V OKRESECH ČR V ROCE 2008 Česká Lípa Jablonec nad N isou W Semily pkolov -Katovy Vary ^ Trutnov Mělník Jičín Kladno vláchod Rakovník Plzeň-sever Tachov Rokycany Domažlice W P]7S"* Beroun Příbram ^KRvýcT Nymburk Hradec Krá o vé Pardubice Podíl městského obyvatelstva (°/cí I j 51 -60 j 61 - 70 71-80 81-90 91-100 Rychnov nad Kraěžnou ) Jeseník . Ústí nad Orlicí Benešov Kutná Hora Havl Chrudim Šumperk Bruntál Klatovy Písek Tábor / Pelhřimov íčkův Brod r>^/v-T Svitavy fár nad Sázavou Olomouc Opava ra'va5něsto Kaľ'-,'r' j i Nový Jičín Strakonice Jihlava * Jindřichův Hradecky' Třebíč J -venko v Vyškov, ,Český Krumlov 7 N A Znojmo Bředav 0 25 50 100 km i_i_i_i_i_i_i_i_i Přerov 2ín Jherské H radií Frýdek-Místek Vsetín Pramen: ČSÚ, 2008 HUSTOTA ZALIDNĚNÍ V OKRESECH ČR V ROCE 2008 Pramen: ČSŮ, 2008 BYTOVÁ VÝSTAVBA V OKRESECH ČR V ROCE 2008