Trh práce ČR. Sociální geografie ČR Přednáška č. 4 Vývoj na trhu práce ČR od r. 1990 • Do r. 1990 prakticky žádná nezaměstnanost, ani v r. 1990 nebylo velké uvolňování – Konec r. 1990 – 39 000 nezaměstnaných (0,7 %) • Ekonomická reforma 1. 1. 1991 – růst počtu nezaměstnaných • První úřad práce – červenec 1991, Kladno – Konec r. 1191 – 230 000 nezaměstnaných (4 %), – hl. zemědělské okres – BR, ZN, LN, TR – Průmyslové okresy – pouze KL, VS • Postupné narůstání nezaměstnanosti do r. 1997 • Vznik politiky zaměstnanosti, cílem je rovnováha mezi nabídkou pracovní síly a poptávkou po ní Dopady transformace ekonomiky na trh práce (1) • 1. Období recese, 1990–1992 – Kompletní změna struktury hospodářství – Pokřivená struktura relativních cen – Propastný rozdíl v produktivitě – Kvalitativní rozdíl v produkci – Rozpad „východních trhů“ – Rozdělení republiky na ČR a SR • 2. Období oživení, 1993–1996 – Ukončena „malá privatizace“ – Daňová reforma – 1994–1996: – Výrazné oživení a růst – Privatizace – Pozitivní vývoj cen a nezaměstnanosti Dopady transformace ekonomiky na trh práce (2) • 3. Druhé období recese, až nyní nastala skutečná transformace, 1997–1998 – Zpřísnění monetární politiky – Rizik pádu koruny (spekulace) – Privatizace, oddlužení • 4. Oživení a růst, 1999–2008 – Očekávání vstupu do EU – Růst reálných mezd – Reforma veřejných financí – Pokračování privatizace • 5. Třetí recese, 2009– ? Definice nezaměstnanosti • V České republice existují dva ukazatele nezaměstnanosti : – 1. Ministerstvo práce a sociálních věcí – registrovaná míra nezaměstnanosti – 2. Český statistický úřadu – obecná míra nezaměstnanosti Metodický přístup MPSV • Ministerstvo práce vychází ze statistik úřadů práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří se na úřadech práce jakožto nezaměstnaní zaregistrují. • Míra nezaměstnanosti je podílem těch, kteří se jako nezaměstnaní zaregistrovali na celkové pracovní síle. • Registrovaná míra nezaměstnanosti = počet neumístěných uchazečů o práci / disponibilní pracovní síla – Disponibilní pracovní síla zahrnuje všechny osoby 15ti leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku. Metodický přístup ČSÚ (1) • ČSÚ provádí každé čtvrtletí speciální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Na jeho základě pak stanovuje tzv. obecnou míru nezaměstnanosti. • Obecná míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní podle VŠPS / součet nezaměstnaných a zaměstnaných podle VŠPS. • Šetření ČSÚ není zaměřeno pouze na nezaměstnanost, ale věnuje se ekonomické aktivitě obyvatel v mnoha aspektech. Provádí se kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností. Tato metodika odpovídá definicím Mezinárodní organizace práce (ILO) a metodickým doporučením Eurostatu. Prováděno za kraje, NUTS 2 a ČR. • Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, jež: – v referenčním období neměly žádné zaměstnání, – neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a – aktivně hledaly práci, – do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Metodický přístup ČSÚ (2) • Podle ILO nejsou jako nezaměstnaní klasifikováni rovněž ti, kteří sice patří mezi registrované uchazeče, ale nehledají si aktivně práci. • Ve VŠPS proto náležejí do kategorie ekonomicky neaktivních. Formou aktivního hledání práce se rozumí : – hledání prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce – hledání práce přímo v podnicích – využívání inzerce – podnikání kroků k založení vlastní firmy – podání žádosti o pracovní povolení a licence – hledání zaměstnání jiným způsobem. Další pojmy • Volné pracovní místo – jen ta místa, která jsou podle výše zmíněného zákona o zaměstnanosti označena jako vhodná pro zprostředkování. Tato pracovní místa musí přitom splňovat následující kritéria: – z pracovního místa je řádně placeno sociální pojištění – týdenní pracovní doba činí alespoň 80 % týdenní pracovní doby stanovené zákoníkem práce - časově neomezené nebo omezené pracovní místo (na dobu minimálně 3 měsíců). • Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo je podíl počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst. • Míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných jeden rok a déle na celkové pracovní síle (v procentech), kde v čitateli je počet nezaměstnaných jeden rok a déle a ve jmenovateli je celkový počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním plus celkový počet nezaměstnaných. 0,6 4,1 2,6 3,5 3,2 3,0 3,7 4,3 6,0 8,5 9,0 8,5 9,2 9,9 10,2 9,2 9,0 8,1 6,6 5,4 8,0 9,0 0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 % Míra nezaměstnanosti v ČR v letech 1990 - 2010 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a ČR v letech 2000–2010 (k 31. 12.) Pramen: Měsíční statistika nezaměstnanosti, Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, SSZ MPSV ČR, 2001–2011 Rok Jihomoravský kraj ČR uchazeči VPM MN U/VPM uchazeči VPM MN U/VPM 2000 54 003 4 396 9,3 12,3 457 369 52 060 8,8 8,8 2001 55 139 3 720 9,7 14,8 461 923 52 084 8,9 8,9 2002 63 777 2 905 11,2 22,0 514 435 40 651 9,8 12,7 2003 65 454 3 128 11,5 20,9 542 420 40 188 10,3 13,5 2004 66 207 3 448 10,7 19,2 541 675 51 203 9,5 10,6 2005 63 692 5 834 10,2 10,9 510 416 52 164 8,9 9,8 2006 55 230 7 990 8,8 6,9 448 545 93 425 7,7 4,8 2007 44 239 13 725 6,9 3,2 354 878 141 066 6,0 2,5 2008 43 063 8 253 6,8 5,2 352 250 91 189 6,0 3,9 2009 65 944 3 040 10,6 21,7 539 136 30 927 9,2 17,4 2010 69 342 2 955 10,9 23,5 561 551 30 803 9,6 18,2 Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v České republice v letech 2000–2010 (k 31. 12.) Pramen: Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997, Praha: SSZ MPSV, URL Obr. 4: Počet uchazečů o jedno volné pracovní místo v Jihomoravském kraji a České republice v letech 2000–2010 (k 31. 12.) Pramen: Měsíční statistika nezaměstnanosti za roky 2000–2010. Praha: SSZ MPSV, URL Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) • Dle Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů • Nástroje: – Společensky účelná pracovní místa: pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem – Veřejně prospěšné práce: časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí – Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce – Chráněná pracovní dílna: pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců – Osoby zakládající samostatně výdělečnou činnost jsou začleněny do aktivní politiky zaměstnanosti jen tehdy, pokud splňují podmínky pro vytvoření společensky účelného pracovního místa nebo chráněného pracovního místa Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) • Přímé podpory: – Příspěvek na dopravu zaměstnanců – pokud zaměstnavatel zabezpečuje každodenní dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání v případech, kdy hromadnými dopravními prostředky prokazatelně není provozována doprava vůbec nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele – Příspěvek na zapracování – může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči. Typologie nezaměstnanosti • Cyklická nezaměstnanost souvisí s hospodářským cyklem společnosti a objevuje se v období recese, kdy celková poptávka po práci je nízká. V období hospodářské recese se spotřeba i produkce společnosti snižují, nezaměstnanost se zvyšuje ve většině oblastí. Považována za nezaměstnanost nedobrovolnou. • Sezónní nezaměstnanost souvisí s tím, že některé subjekty mají práci pouze v určitém ročním období. To se týká zejména zemědělství (sezónnost sklizňových prací), turistického ruchu, říční plavby, některých technologií v potravinářském průmyslu (cukrovary), atd. Důsledky nezaměstnanosti • Jeden z ústředních problémů společnosti. Dvě základní kategorie dopadu: • 1. Ekonomický dopad: Vysoká nezaměstnanost je projevem neefektivního nakládání se zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, produkuje ekonomika pod hranicí svých produkčních možností. Ztráty, ke kterým dochází, jsou největším doložitelným plýtváním zdrojů soudobých ekonomik. Jde hlavně o důsledek cyklické nezaměstnanosti. • 2. Sociální dopad: Nezaměstnanost ovlivňuje také život lidí. Sociální dopad má zejména dlouhodobá nedobrovolná nezaměstnanost. Ekonomické obtíže ovlivňují emoce a rodinný život lidí. Následkem může být i zhoršování fyzické i psychické kondice, vyšší výskyt srdečních chorob, alkoholismus, růst kriminality, stres, extrémně i smrt. Data o nezaměstnanosti a práce s nimi • V r. 1990 – metodické chyby v počítání nezaměstnanosti = nezaměstnaní/lidé v produktivním věku*100 • Do r. 1993 – nadhodnocení měst – nižší míra nezaměstnanosti, u venkovských okresů – vyšší míra nezaměstnanosti (neodpovídající) • 12/1992 – VŠPS • 1. databáze – MPSV, úřady práce – míra registrované nezaměstnanosti • 2. databáze – ČSÚ – VŠPS – obecná míra nezaměstnanosti • VŠPS (ČSÚ) (www.czso.cz): – Data pro kraje, NUTS 2 a ČR – 0,6 % bytových domácností – 4x ročně, 1x ročně průměr – VÝHODA: Jednotná metodika pro vyspělé státy – srovnatelná data + zjišťuje údaje o zaměstnanosti • MPSV (portal.mpsv.cz) – VÝHODA: data za obce, POÚ, ORP, okresy, kraje, ČR – GIS prostorová analýza Data o nezaměstnanosti a práce s nimi Zaměstnanost v sektorech HN v r. 2009 Sektory a odvětví (CZ-NACE) Česká republika Jihomoravský kraj Index specializacev tis. relativně v tis. relativně I. sektor 153,8 3,1 13,8 2,6 0,84 II. sektor 1 903,1 38,7 197,3 37,3 0,97 průmysl 1 406,4 28,6 138,7 26,2 0,92 těžba a dobývání 52,2 1,1 2,1 0,4 0,37 zpracovatelský průmysl 1 242,7 25,2 126,0 23,8 0,94 výroba a rozvod energií 57,7 1,2 6,4 1,2 1,03 zásobování vodou, sanace 53,8 1,1 4,2 0,8 0,73 stavebnictví 496,7 10,1 58,6 11,1 1,10 III. sektor 2 865,6 58,2 317,4 60,1 1,03 obchod a opravy motorových vozidel 630,9 12,8 64,0 12,1 0,94 doprava a skladování 330,7 6,7 32,4 6,1 0,91 ubytování, stravování a pohostinství 186,0 3,8 17,0 3,2 0,85 informační a komunikační činnosti 129,2 2,6 17,0 3,2 1,22 peněžnictví a pojišťovnictví 110,4 2,2 11,6 2,2 0,98 činnosti v oblasti nemovitostí 40,6 0,8 3,7 0,7 0,84 profesní, vědecké a technické činnosti 201,7 4,1 26,3 5,0 1,22 administrativní a podpůrné činnosti 117,7 2,4 13,6 2,6 1,08 veřejná správa a obrana 321,3 6,5 36,4 6,9 1,05 vzdělávání 295,6 6,0 36,7 6,9 1,16 zdravotní a sociální péče 326,3 6,6 39,0 7,4 1,11 kulturní, zábavní a rekreační činnosti 83,3 1,7 8,4 1,6 0,94 ostatní činnosti 91,9 1,9 11,4 2,2 1,15 celkem 4 922,5 100,0 528,5 100,0 1,00 Míra nezaměst. k 31. 12. 2010 Průměr ČR Počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo k 31. 12. 2010 Průměr ČR Průměrná délka evidence Průměr ČR Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Průměr ČR v r. 2009 Zaměstnanost v sektorech NH 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Primér 4,8 4,5 4,3 4,0 3,8 3,6 3,3 3,1 Sekundér 39,6 39,4 39,2 39,5 40,0 40,2 40,5 38,6 Terciér 55,5 56,1 56,5 56,5 56,3 56,2 56,1 58,3 Průměry jednotlivých roků, dle VŠPS Sektor ČR Praha SČ JČ PZ KV UL LB KH PC VYS JM OL ZL MS I. 3,1 0,4 2,9 5,3 4,1 2,6 2,1 1,9 4,0 4,7 9,1 2,6 5,3 2,6 2,0 II. 38,6 19,8 37,8 41,2 40,8 38,5 44,1 48,5 41,9 45,6 43,8 37,2 40,3 45,3 42,3 III. 58,3 79,8 59,3 53,5 55,1 58,9 53,7 49,6 54,0 49,7 47,0 60,2 54,4 52,1 55,8 Cizinci na trhu práce ČR • K 31. 12. 2009 v ČR pracovalo celkem 230 709 cizinců (4,0 % z celkové pracovní síly) z toho 78 816 žen • Nejvyšší podíl evidován v okrese • K 31. 12. 2008 ……………………………….. 285 02…………….(5,1 %), z nichž nejvyšší podíl – 14,9 % – byl evidován v okrese Mladá Boleslav, nejnižší v okrese Třebíč 0,4 % • Výrazné regionální diference - na úrovni krajů dominuje Praha • Z národností pracujících cizinců v České republice jednoznačně dominují Slováci (98 tis. k 31. 12. 2009), Ukrajinci (57 tis.), Polsko (20 tis.), Moldavsko, Bulharsko, Mongolsko, Rumunsko, Vietnam… • Vývoje počtu cizinců v postavení zaměstnanců se odvíjí od ekonomické situace i situace na trhu práce v České republice i v celé EU 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 2005 2006 2007 2008 2009 Rok Početosob pracovní povolení občané SR ostatní občané EU živnostenská oprávnění ostatní cizinci