Specifika vývoje hospodářství ČR. Základní aspekty průmyslu ČR (majetkoprávní, organizačně statistické a geografické uspořádání českého průmyslu). Prostorové struktury průmyslu ČR. (2. část) Sociální geografie ČR Přednáška č. 7 © HS Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie • Nevhodná skladba energetické základny – velký podíl tuhých paliv na spotřebě primárních zdrojů energie • Kapacita (instalovaný výkon) - cca 16,0 tis. MW (77,8 % tepelné elektrárny, 12,1 % jaderné, 9,7 % vodní) • Výroba: tepelné elektrárny cca 68 %, jaderné 26 %, necelých 6 % připadá na obnovitelné zdroje energie včetně velkých vodních elektráren (2,8 %) • Rozhodující pro naši výrobu jsou elektrárny tepelné (spalování převážně méně kvalitního hnědého uhlí) – budovány jednak v uhelných revírech, jednak v místech velké spotřeby (města) • Velké elektrárny patří ke gigantům průmyslu, výrazně ovlivňují ráz krajiny, znečištění ovzduší – exhalace, změny čištění. Největší soustředění velkých tepelných elektráren je v SHR a v jeho sousedství, hlavně jižním • V posledních letech boom alternativních zdrojů energie (fotovoltaika, biomasa…) Elektrárny a teplárny • Elektrárenská akciová společnost ČEZ, a.s. – největší – Tušimice I a II, (800MW) – Prunéřov I a II (1050MW) u Kadaně – Počerady I a II (800MW) u Loun – Ledvice I a II (640 MW) u Duchova – Mělník II a III (1 000 MW) – Tisová I a II (540 MW) u Sokolova – Chvaletice (800 MW) u Pardubic – Dětmarovice (800 MW) u Karviné, černé uhlí – Poříčí (200 MW) u Trutnova, černé uhlí – Hodonín (155 MW), lignit • Mimo ČEZ – Opatovice nad Labem (330 MW) • Rozvoj teplárenství je spojen s budováním velkých kondenzačních elektráren, závody s velkou spotřebou páry navazují na takové elektrárny – Mělník, Opatovice,Chvaletice – Velké samostatné teplárny mají zejména Praha, Brno, Pardubice Vodní elektrárny • Velké vodní elektrárny u nás byly budovány až po roce 1945 • Význam vodní síly je v elektroenergetice ČR větší než lze vyvodit z nízkého podílu ve výrobě elektřiny • Velmi výhodné podmínky má především Vltava, kde mohla být postavena řada i velmi špičkových elektráren – Orlík (instalovaný výkon - 364 MW – Slapy – 144 MW – Lipno I – 120 MW – Štěchovice I a II, přečerpávací – 63 MW – Kamýk – 40 MW • Dalešice – 450 MW (přeč.) – Jihlava • Dlouhé Stráně - 650 MW (přeč.) – Jeseníky Jaderné elektrárny • Dukovany – 4 x 440 MW • Temelín – 1000 MW, dostavba ? Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků • Přínos k rozvoji ekonomiky x dopady na životní prostředí • Středověk – tradice – dřevo, rudy, zbraně... • Koncem 18. stol. se u nás vyrábělo mnohem více železa než v Prusku • V roce 1875 pracovalo v Čechách 45 vysokých pecí, na Moravě a ve Slezsku – 32. Nedostatek dřeva -> úpadek starého hutnictví • Průkopníkem hutnictví železa založeného na používání koksu byly Vítkovické železárny v Ostravě (r. 1830) • Moderní vysoké pece tavící dováženou železnou rudu – po roce 1870 • V roce 1879 byl ve Vítkovicích a na Kladně poprvé mimo Anglii zaveden Thomasův způsob výroby oceli Hutnictví železných kovů • V minulosti ČR patřila k ocelářským velmocím, výroba surového železa a oceli na 1 obyvatele byla jedna z největších na světě • Hutnictví vstupovalo do období transformace za velmi ztížených odbytových podmínek vytvářených výrazným útlumem poptávky po oceli téměř na celém světě • Využití kapacit se však podařilo udržet na ekonomicky únosné úrovni • Produkce surového železa klesla z 6,4 mil. tun v roce 1989 na 4,9 mil. tun v roce 1996 • Produkce oceli z 10,7 mil. tun na 7,1 mil. tun a na 6,3 mil. tun (2002) = cca 1 % světové produkce – Na produkci surové oceli se u nás nejvíce podílí válcovaný materiál (6 mil. tun) • Současné české hutnictví konkurenceschopné • Pozitiva v hutnictví: – přechodné komparativní výhody (levná pracovní síla apod.), – tradice (kvalifikovaní pracovníci apod.), – rozvoj však brzdí zadluženost podniků, vysoká investiční náročnost a některé ekologické aspekty • Větší šanci obstát v konkurenci má hutní výroba s vyšší finalitou (hutní druhovýroba a výroba hutních materiálů s vyšším zhodnocením) Transformace hutních podniků • Některé provozy zastavily výrobu, často masivní propouštění, vliv na růst nezaměstnanosti v regionu • Nová huť Ostrava (od r. 2006 ArcelorMittal Ostrava, a.s., Lucemburský investor) – počet pracovníků: – 1989 – 23 000 – 1995 – 17 700 – 2000 – 12 700 – 2009 – cca 7 000 • Vítkovice Machinery Group – počet pracovníků – 1989 – 38 000 – 1995 – 21 300 – 2000 - 9 700 • Kladensko – s jinými podružnými středisky představovalo velmi důležitý hutnický region – Poldi SONP Kladno (dnes několik menších podniků Poldi Hütte, Strojírny Poldi…), KD Foundry Králův Dvůr Nová huť Ostrava, 1997 Hutní podniky • Rozhodující výrobci – 3 firmy, 90 % hutní produkce ČR, – jelikož má každá ze společnosti jiný nosný výrobní program, konkurují si vzájemně jen v malém sortimentu: • ArcelorMittal Ostrava a.s. (býv. Nová huť Ostrava) – 2,8 mil. t oceli, především dlouhé výrobky – válcované profily, betonářská ocel, svařované a bezešvé trubky • Třinecké železárny, a.s. (2,3 mil. t oceli) – profily, dráty,železniční koleje • Vítkovice, a.s. (1,0 mil. t oceli) – silné plechy, více pak strojírenský program • ŽDB Bohumín – válcovaná ocel,ocelové profily, dráty, litinové kotle • VP Frýdek – Místek – válcované ploché výrobky, speciální plechy • Hrádek u Rokycan- Železárny Hrádek, a.s. – výroba oceli,slitin, trubky • JÄKL – Karviná, a.s. – ocelové trubky, tenkostěnné ocelové profily • Železárny Chomutov, a.s. – výroba drátů, tyčí z ušlechtilé oceli a trub Barevná metalurgie • V tomto oboru ČR nikterak nevyniká, hl. důvodem je nedostatečná surovinová základna a energetická náročnost • V minulosti pouze v Příbrami – těžba rud barevných kovů (zinek, olovo a stříbro) a jejich hutnění – nejhlubší důl u nás – 1 800 m • V současné době se musí dovážet i koncentráty • Na základě dovážených rud a koncentrátů vzniklo v minulosti barevné hutnictví při dolním Labi – (Povrly, Chudeřice, Teplice – Řetenice), dožívající již v 80. letech 20.století • Pražské strojírenství podmínilo v okolí hlavního města vznik malých závodů, které zpracovávaly šrot (Vestec, Kamenice, Čelákovice, Velvary) • Jinak více Slovensko • Největší společnosti v ČR, které se zabývají výrobou a zpracováním neželezných kovů jsou : – AL INVEST Břidličná, a.s. (býv. HZB Břidličná) – výroba válcovaných polotovarů z hliníku a jeho slitin – Kovohutě Mníšek pod Brdy, a.s. – výroba slitin hliníků, hl.granálii, hořčík – Kovolit Modřice, a.s. – odlitky a výkovky z neželezných kovů – Měď Povrly, a.s. (býv. Kovohutě Povrly) – válcované polotovary z mědi a její slitin – Kovohutě Rokycany, a.s. – polotovary z mědi, niklu a jejich slitin – Kovohutě Příbram, a.s. – výroba olova a jeho slitin, druhovýroba z olova,cínu i stříbra – Strojmetal Kamenice, a.s. – výkovky z neželezných kovů, hliník, měď, titan Výroba strojů a zařízení pro další výrobu • Export obráběcích strojů z ČR zaznamenal výrazný nárůst (1995), 15. místo mezi světovými vývozci, přes 30 % vývozů z ČR směřuje do HVZ • Největší zásluhu na tom měly ZPS Zlín (dnes TAJMAC ZPS Zlín) • Další podniky: – Kovosvit – Sezimovo Ústí, a.s. – výroba obráběcích strojů – TOS Čelákovice – Zbrojovka Vsetín – TOS Kuřim – Erwin Junker, brousící technika – Výroba strojů a zařízení pro další výrobu: – Adast Adamov, a.s. – Minerva Boskovice,a.s. – Alstom Power Brno, s.r.o. – Královopolská Brno,a.s. – ZKL Brno,a.s. – MORA Moravia Hlubočky, Mariánské údolí, a.s. – Buzuluk Komárov u Hořovic,a.s. – ČKD Kutná Hora, a.s. – ZVVZ Milevsko,a.s. – Autopal Nový Jičín,s.r.o. – OKD Bastro Ostrava, a.s. – Přerovské strojírny Přerov,a.s. – Slovácké strojírny Uherský Brod,a.s – UNEX Uničov, a.s. – Rieter Elitex Ústí nad Orlicí, a.s. – Sellier&Bellot Vlašim, a.s. – Žďas Žďár nad Sázavou,a.s. Strojírenský průmysl – počátky • Strojírenský průmysl dosáhl v ČR vysoké úrovně již v době předsocialistické • V 1. pol. 19. století vznikly pod vlivem potřeb nejdříve textilního a potom i potravinářského průmyslu již významné závody v Praze, Liberci a Brně nebo v jejich okolí • Začátkem 2. pol. 19.století nastal kvalitativní přelom • Zvětšil se počet parních strojů, které toto odvětví muselo dodat a přistoupily významné požadavky železniční dopravy i jiných složek NH • Dopravní strojírenství vzniklo v Praze a na Ostravsku (Vítkovice) • Vedle Prahy a Brna (Královopolská), Plzně a Ostravy vznikly další strojírny ve středočeských městech, v Hradci Králové, v okolí Brna (Adamov), Ostravy (Kopřivnice, Frýdlant n. O.) a jinde • První strojní zařízení, která se ve významné míře začala vyvážet byla určena pro cukrovary a pivovary 1900–1945 • Na přelomu 19. a 20. století začala i výroba automobilů • České strojírenství se významně uplatňovalo ve výrobě zbraní – Škodovka vyrostla v jeden z největších zbrojních závodů v Evropě – Za 1. republiky vznikla Československá zbrojovka v Brně a také ČZ ve Strakonicích ( později motocykly) • Hospodářská krize – 1930 – 1935 • Oživení až za zvýšeného ohrožení republiky ze strany Německa – strategické důvody, vznik nových strojíren na východě – Vsetín, Slovensko • Okupace – průmysl podřízen vedení války, deformace struktury, válečné škody – nálety Socialistická éra • Po roce 1948 – znárodnění, socializace, velký rozvoj, strojírenství je hlavní odvětví průmyslu • Vybudováno mnoho nových závodů, především na Slovensku, nebo východní Moravě. Přesto zůstalo těžiště výroby ve starých hlavních centrech strojírenství, kterými byly zpravidla největší města • Postupné ztrácení náročných stroj. trhů, snižování konkurenceschopnosti, nezachycení progresivních odvětví – elektronika, moderní technologie… • Poválečnou výstavbou postupně vznikla nejen rozsáhlá výrobní základna, ale také specifická struktura, která se v mnohém lišila od struktur vyspělých zemí západní Evropy (nadprůměrný podíl výroby strojů a zařízení investičního charakteru, mechanického strojírenství, stroje a zařízení pro těžbu, bezedný východní trh) • Celkovým objemem strojírenské výroby se tehdejší Čs. řadí na 10. místo mezi státy světa (1983) • V roce 1989 pracovalo v Čs. téměř 700 tisíc osob ve strojírenství a kovodělném průmyslu • Podíl odvětví na průmyslové výrobě ČR dosahoval 25,3 % a na zaměstnanosti 32,3 % Po roce 1989 • Strojírenský průmysl prošel v 1. pol. 90. let obdobným vývojem jako většina ostatních průmyslových odvětví • K nejhlubšímu propadu strojírenské výroby došlo v roce 1993 • Vysokou ztrátu zaznamenaly především podniky zabývající se vojenskou výrobou • Řada strojírenských podniků zápasila s nedostatkem zakázek, ztráty kvalifikovaných pracovníků – odchod za vyššími výdělky • Problémy – zpracovatelé a výrobci často dávají přednost exportu materiálu a polotovarů do zahraničí, často pak nelogické reexporty • Pomalý nárůst podílu sofistikovaných výrobků s vyšší hodnotou zpracování Čeští strojírenští giganti • Počtem pracovníků se od ostatních strojírenských podniků výrazně odlišují tři firmy: – Škoda v Plzni – Škoda v Mladé Boleslavi – ČKD Holding Praha • Škoda Holding, a.s. (Plzeň) – Největší český podnik v oblasti těžkého a energetického strojírenství – vznik r. 2000 – zastřešení dceřiných společností – V roce 2003 získala 100% podíl v holdingu nizozemská skupina Appian Group restrukturalizace s cílem zaměřit se pouze na 2 hlavní výrobní obory – klasickou energetiku a dopravní strojírenství – Činnost – výroba v oblasti metalurgie, transportní systémy, jaderné a přesné strojírenství, těžké strojírenství, obráběcí stroje Obor TRANSPORTATION ŠKODA TRANSPORTATION a.s. ŠKODA ELECTRIC a.s. ŠKODA VAGONKA a.s. Pars nova a.s. VÚKV a.s. MOVO s.r.o. POLL s.r.o. SIBELEKTROPRIVOD (Rusko) GANZ-SKODA Electric Ltd. (Maďarsko) Obor POWER ŠKODA POWER a.s. ŠKODA POWER Pvt. Ltd. (Indie) ŠKODA JINMA TURBINE Ltd. (ČLR) Ostatní společnosti TVC s. r. o. ČKD Praha Holding, a.s. – Klubko firem, téměř 20 dceřiných společností – Počet zaměstnanců – až 17 000 – Činnost – rekonstrukce lokomotiv pro ČD, tramvaje, metro, tech. investiční činnost, montáže, dodávky do plynárenství, jaderné energetiky, spalovny, čistírny, kompresory – Největší – ČKD Praha DIZ, ČKD Hořovice, ČKD Tatra, ČKD Choceň… Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů • Automobilový průmysl – Rostoucí trend, celosvětové oživení – Úspěšný vývoj ve výrobě osobních automobilů byl zřetelně ovlivněn vstupem Volkswagenu do mladoboleslavské Škodovky, což ostře kontrastovalo s hlubokým propadem ve výrobě jak nákladních automobilů a autobusů, tak motocyklů • Škoda Auto, a.s. – Mladá Boleslav – Činnost – výroba osobních a lehkých užitných automobilů a náhradních dílů – Počet zaměstnanců – 26 000 (r. 2009) – Tržby – 170 mld. Kč (2009) – Závody – Mladá Boleslav, Kvasiny, Vrchlabí – Růst produkce Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů – užitkové automobily • Výroba užitkových automobilů zažila po roce 1989 strmý spád, z 51 tis. až na 5 423 vozů v roce 1994 (Avia, Liaz a Tatra), pak mírný nárůst, ale po roce 2000 definitivní propad – 1090 (2002) • Výroba v Liazu a Tatře směřovala k majetkovému propojení se Škodou Plzeň, postupná unifikace a využití společných sítí • S koncepcí konglomerátu automobilek se shoduje i rozvoj výroby nákladních vozů střední třídy ve společnosti Ross Roudnice n. L. • AVIA, a.s. (Praha Letňany) – Ambiciozní záměry majoritního vlastníka korejsko-rakouského konsorcia – Daewoo-Steyer, jediný výrobce lehkých užitkových vozidel o celkové hmotnosti 4,5 až 9 tun (r. 1995) – 2004 – nový majitel Odien – stabilizace společnosti • TATRA, a.s. (Kopřivnice) – Činnost – výroba nákladních automobilů, náhradních dílů, metalurg. výrobků a nářadí, servis – Počet zaměstnanců – 2 800 (1999), 2010 - ? • Liaz (Jablonec nad Nisou) – 2002 – krach – 2006 – navázala společnost Tedom Truck – 2009 – likvidace – V současnosti především výroba motorů (Rýnovice) Autobusy, trolejbusy • Také výroba autobusů zaznamenala po roce 1989 prudký pokles, zejména v důsledku propadu prodeje na domácím trhu • V první polovině 90. let kolísala výroba kolem 1 000 kusů ročně • Iveco Czech Republic (od r. 2007) – Původně KAROSA Vysoké Mýto, a.s. – vývoj, výroba autobusů – po spojení s francouzským Renaultem oživení, modernizace, export – Od r. 1999 součástí celoevropského holdingu Irisbus, který založil Renault s italskou firmou Iveco – PZ – 1657 (1999), 2010 - ? • Tedom, a.s. – divize autobusy, Třebíč (od r. 2004) – Návaznost na Liaz • Škoda Ostrov, s.r.o. - trolejbusy – Součást Škoda Holding Letecký průmysl • Strategické odvětví – poukazuje na technickou a technologickou úroveň státu • V ČR zahrnuje výrobu 3 druhů letadel vlastní konstrukce: – malá letadla pro místní a regionální dopravu, – cvičná a lehká bojová letedla – letadla sportovně turistická, zemědělská, ultralighty a kluzáky • Český letecký průmysl vyrábí i části pro zahraniční letadla • Letecký průmysl ČR však žije z podstaty, stále čekání na velkou zakázku • Některé firmy zkrachovaly, jiné se zcela přeorientovaly, další přežily jen díky státní podpoře (AERO) • AERO Vodochody, a.s. – Odolená Voda – výroba cvičných bojových letounů, leteckých dílů – Počet zaměstnanců – 2 243 (1999), 1186 (2009) – Tržby (2009) – 2,9 mld. kč – Dodávají komponenty – např. Jihlavan, Jihostroj Velešin, Mesit UH, Technometra, Walter Praha (dříve Motorlet) • ZLIN AIRCRAFT a.s. Otrokovice – výroba cvičných sportovních a zem. letounů • LET Kunovice, a.s. (USA) – výroba malých dopravních letounů do 40 osob, L 610 zpoždění, L 410 do 20 osob Dodavatelé komponentů a další firmy v oblasti dopravního strojírenství • OTIS Břeclav, a.s. - výroba, montáž a servis výtahů, eskalátorů a pojízdných chodníků • Zetor Brno, a.s. – traktory, motory • Johnson Controls – Česká Lípa, s.r.o. – akumulátory, vybavení aut, klimatizace… • Bosch Diesel – Jihlava, s.r.o. – automobilová čerpadla • Robert Bosch – České Budějovice, s.r.o. – komponenty do aut • ATESO – Jablonec n.N., a.s. - komponenty do aut • Motorpal Jihlava, a.s. – vstřikovací čerpadla • Kiekert - Přelouč, s.r.o. – automobilové technologie • ČZ Strakonice, a.s. – autodíly, odlitky, stroje • Siemens – Automobilová technika, s.r.o – Stříbro • ČKD Vagonka Studénka, a.s. • GRADDO Zlín, a. s. – kabelové systémy • … Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení • Po roce 1989 technologická zaostalost za vyspělými zeměmi, dovoz ze zahraničí přivodil až 50% propad produkce, nejvíce byla postižena elektronika • Naopak silnoproudá elektrotechnika si úroveň prodeje udržovala stabilně • Na konci roku 1989 existovalo v tomto odvětví v ČR 120 státních podniků • Postupně privatizace, restrukturalizace, došlo ke spontánnímu vzniku nových organizací, vstup zahraničního kapitálu • V roce 1995 více než 1500 organizací, z toho cca 900 má méně než 25 zaměstnanců a jen 18 společností zaměstnává více než 1000 pracovníků • Vykazuje nyní ve srovnání s jinými výrobními odvětvími české ekonomiky velmi dynamický vývoj • AVX Czech Republic, s.r.o. Lanškroun – výroba elektrosoučástek • Siemens Automobilová technika ,s.r.o. – Stříbro • Siemens Elektromotory, s.r.o. Mohelnice • Delphi Packard Electric ČR,s.r.o. – Bakov n. Jizerou – el. systémy do aut • Metra Blansko, a.s. – měřící přístroje • Dioss Nýřany, s.r.o. – elektromontáže… • Graddo, a.s. – Zlín • Magneton, a.s. – Kroměříž – elektropříslušenství pro automob. prům. Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení Další podniky: • ABB EJF, a.s. – Brno • Siemens elektromotory, s.r.o. – Frenštát pod Radhoštěm • ETA, a.s. – Hlinsko • Tesla Jihlava, a.s. • Tyco Electronics Czech, s.r.o. – Kuřim • OEZ Letohrad, s.r.o. • Matsushita Television Central Europe, s.r.o. – Plzeň • Vishay Electronic, s.r.o. – Přeštice • Tesla Sezam, a.s.- Rožnov pod Radhoštěm • MESIT holding, a.s. – Uherské Hradiště • TCT, a.s. – Vidče • Feltem & Giilleaume elektrotechnika, s.r.o – Praha • Meopta Přerov – optika Zpracovatelský průmysl, jinde neuvedený • První brněnská strojírna Brno- součást ABB-PBS • APOS Blansko,a.s. • KORADO Česká Třebová,a.s. • Sigma Group,a.s. – Lutín • Moravské železárny,a.s. – Olomouc • Hutní montáže,a.s. – Ostrava • Česká zbrojovka,a.s. – Uherský Brod • Železárny,a.s. – Veselí n. M. • ZVÚ Hradec Králové • Koh-I-Noor Hardtmuth,a.s. – České Budějovice • Továrna na piana, a.s. – Hradec Králové • Bižuterie Česká Mincovna, a.s.- Jablonec n. N. • Author (Praha) – 130 000, firma, která vyvíjí kola v tuzemsku, ale vyrábí je v Asii • Olpran Group (Olpran + Favorit Rokycany) Průmysl chemický a gumárenský – počátky • Ze starších řemeslnických počátků se chemický průmysl začal u nás vyvíjet v polovině 19. stol. (výroba kyseliny sírové z domácího pyritu) • Opravdový začátek průmyslové chemie je spojen se vznikem závodů na Ostravsku (Hrušov, Petřkovice), v Ústí n. L. (1847) a v Praze a okolí • Podniky vyráběly produkty anorganické chemie (kyselinu sírovou, solnou, sodu apod.) pro potřeby textilního průmyslu • Nedlouho potom začala výroba průmyslových hnojiv z dovážených fosforitů, vyrostly i podniky v zem. oblastech – Kolín – 1871, Přerov, Poštorná • Koncem 19. stol. vznikaly závody organické chemie, tj. destilace černouhelného dehtu v Ostravě a výroba anilinových barev v Ústí n. L. • V Pardubicích byla v r. 1888 založena rafinérie ropy • V Lovosicích začala chemická výroba v r. 1900 1918–1945 • Po vzniku Československé republiky trval vliv cizího kapitálu a např. I. G. Farben brzdila rozvoj organické chemie • Český kapitál založil velký závod anorganické chemie, též výbušniny, u Pardubic – Syntéza • Byla zavedena výroba umělých vláken – Lovosice • Za okupace vystavěli Němci, váleční zajatci, velký kombinát v Záluží u Mostu, výroba tekutých paliv z hnědého uhlí Socialistická éra • Po 2. sv. válce byla čs. chemie nejméně vyvinutým odvětvím těžkého průmyslu • Vzhledem k nedostatku surovin a energie, nedávala daná situace velké naděje, bylo však známo, že chemický průmysl, který stupňuje využití surovin, by se měl vyvíjet rychleji než ostatní odvětví • Bylo žádoucí rozvinout např. výrobu umělých a syntetických hmot, maximálně a komplexně využívat vlastní chemické suroviny i odpady. Rovněž přistupuje potřeba chemických produktů pro všechny moderní obory • V první fázi budování tzv. socialistického hospodářství vznikla samostatná čs. farmaceutická výroba • Rozšiřuje se produkce textilních barviv, plastů, umělých vláken – silon… • Od roku 1960 bylo vybudováno několik velkých závodů chemických a gumárenských, vzrostla výroba kyseliny sírové, dusíkatých hnojiv • Později nastoupil výrazný rozvoj petrochemie na bázi sovětské ropy • Po roce 1980 – výrazně se rozšířila výroba chemických vláken, polyamidových, polyesterových, polypropylenových • Vzrostla výroba plastických hmot, PVC Transformace chemického průmyslu • Po roce 1990 bylo do privatizačního procesu zařazeno 76 hospodářských subjektů (7,8 % z celkového majetku zařazeného do privatizace) • Vzniklo 60 akciových společností • Jako většina průmyslových odvětví i chemický průmysl prošel v období ekonomické transformace obdobím poklesu výroby a snížením počtu pracovníků • Pokles se navíc časově překrýval s recesí chemického průmyslu, zejména petrochemie v celé Evropě • Postavení čs. chemického průmyslu velmi závisel na jeho schopnosti restrukturalizovat a modernizovat výrobu • Na to samozřejmě navazuje i nutnost zlepšení struktury vývozu a prodeje, kde stále převládá vysoký podíl výrobků s relativně nízkým stupněm zpracování finálních výrobků Odvětvová struktura • Chemický průmysl a gumárenský průmysl • Dělíme na výrobu anorganických a organických produktů – Organická složka chemického průmyslu potřebuje produkty anorganické chemie – Pro současný chemický průmysl je typické, že každý závod produkuje celou velmi rozsáhlou paletu výrobků a polotovarů – Je tedy někdy velmi obtížné zařadit podniky výhradně nebo převážně do anorganické nebo organické chemie Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy • Zpracování ropy, i chemické využití zemního plynu – počátky začátkem 20. století • Výbušný motor – výroba benzínu, ale i dále – i výroba uhlovodíků • Rafinersko-petrochemický komplex u nás tvoří: – Česká rafinérská, – Unipetrol Trade, Unipetrol Rafinérie – Benzina Praha – Chemopetrol Litvínov – Kaučuk Kralupy n. L. – Paramo Pardubice + Koramo Kolín (sloučeny, v souč. Paramo) – Spolana Neratovice • Jsou součástí strategicko-finančního holdingu – Unipetrol, a.s. (od r. 2004 součásti PKN Orlen) Největší firmy chemického průmyslu • Chemopetrol Litvínov, a.s. – výroba základních chemických látek, hnojiv, výroba plastů • SYNTHOS Kralupy a.s. (do r. 2007 Kaučuk Kralupy, a.s.) – výroba syntetického kaučuku, polystyrénových hmot, kapalných polybutadienů • Spolana a.s., Neratovice – výroba PVC,lineárních alfaolefínů, kaprolaktanu, chlor, kyseliny • Synthesia Pardubice – Semtín (Afrofert) – odstěpný závod Aliachem, a.s. – výroba anororg. a org. chemikálii, barviva, pigmenty, plastické hmoty, trhaviny, hnojiva, pesticidy • DEZA, a.s. – Valašské Meziříčí (Afrofert) – zpracování černouhelného dehtu a benzolu • Spolchemie, a. s. Ústí n. L. – syntetické pryskyřice, anorg. a org. chemikálie • BorsodChem MCHZ, s.r.o. (do r. 2000 Moravské chemické závody) – výroba anorg. a org. chemikálii, lepidla, pryskyřice,tech. plyny • Lovochemie Lovosice,a.s. (Afrofert) – výroba prům. hnojiv, anorg. solí, karboxylmetylcelulozy (KMC) • Nad 500 zaměstnanců: – Precheza Přerov, a.s. – Procter & Gamble Rakona Rakovník, a.s. – Chemické závody Sokolov,a.s – SETUZA Ústí n.L., a.s. – Marius Pedersen Hradec Králové, a.s. (DK) – a další Farmaceutický průmysl • Vzhledem k vysokým nárokům na kvalifikovanou pracovní sílu, výzkum a vývoj bývají podniky f. p. řazeny ke slupině společností označovaných jako „High technology“ –> výroba spojena s velkou investiční náročností, ale i s vysokými zisky • V roce 1990 se v ČR původní státní podnik Spofa rozdělil na dvě a.s. Galena Opava a Léčiva Praha • Firma Léčiva pak byla rozdělena na 4 samostatné jednotky – (Léčiva, Infusia, Interpharma a Spofa) • Liberalizace trhu a pomalejší reakce tuzemských výrobců umožnily silný nástup zahraničních výrobců i kapitálu • Ferring – Léčiva, a.s. Praha – zejména pevná léková forma • Lachema Brno – humánní léčiva,diagnostika, kapalná léková forma (r. 2010 v likvidaci) • IVAX Pharmaceutical, s.r.o. (býv. Galena Opava) – substance, léčivé přípravky, rostlinné extrakty • Infusia Hořátev (Sadská) – humánní a veterinární léčiva, infuzní roztoky • SpofaDental, a.s. Praha – dentální přípravky a materiály • Bioveta, a.s. Ivanovice na Hané – veterinární biopreparáty • Farmak Olomouc, a.s. – farmaceutické substance, extrakty • VUAB Pharma – Roztoky u Prahy – farm. přípravky, distribuce léku sesterských firem • Zentiva, a.s. – léčiva, doplňky stravy… Výroba pryžových a plastových výrobků • V této složce chem. průmyslu jsme vynikali a vynikáme, značná část výroby je zaměřena na produkci pneumatik • Největší gumárenskou společností je Barum Continental, spol. s r.o v Otrokovicích • GUMOTEX Břeclav, a.s. - matrace, nafukovací lodě… • GAMA České Budějovice, a.s. – zdravot. prostředky z plastů • Technoplast Chropyně, a.s. Aliachem – hydroizolace, podlahy z PVC • PF plasty CZ, a.s. (Chuchelná) – výlisky z termplastů • BTV plast Jablonec n. N., s.r.o. - výroba plastových dílů pro automobilový průmysl • Rubena Náchod, a.s. – pogumování, fólie, pláště na kola, těsnění… • Fatra Napajedla, a.s. Aliachem – fólie, podlahy z PVC… • Hutchinson Rokycany, s.r.o. - kaučukové hadice pro automobilový průmysl • Avon –Automotive,a .s., Rudník u Vrchlabí – podložky, hadice… • Advanced Plastics s.r.o. – Vrbno pod Pradědem – technické výlisky, termpůasty… • IRISA Vsetín, v. d. – lisování plastů • NOVESTA Zlín, a.s. – gumová obuv • Gumárny Zubří, a.s. – autopříslušenství, ochranné masky, gumárenské směsi • Mitas Praha, a.s. – zemědělské, letecké, nákladní a jiné pneumatiky