Specifika vývoje hospodářství ČR. Základní aspekty průmyslu ČR (majetkoprávní, organizačně statistické a geografické uspořádání českého průmyslu). Prostorové struktury průmyslu ČR. (3. část) Sociální geografie ČR Přednáška č. 8 Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků • Tato odvětví patří v ČR k nejstarším, hl. předení lnu a vlny a výroba tkanin z domácích surovin • Od 18.stol. se po ztrátě Slezska velmi rozmohlo severočeské plátenictví a později i vlnařství, ještě v témže století začalo i zpracování dovážené bavlny • Textilní manufaktury a továrny právě v severočeském pohraničí – vhodné přírodní podmínky (voda, částečně surovina), pracovní síly, ale i vliv sousedství ekonomicky vyspělého Saska a pruského Slezska • S textilním průmyslem je neoddělitelně spojena kapitalistická industrializace Českých zemí – Zpracování bavlny, která nejvíce umožňovala mechanizaci, se rozšířilo na úkor zpracování lnu – Labská vodní cesta umožňovala dovoz bavlny, přes Hamburk, dostatek paliva z SHR i Trutnov, podporovaly růst bavlnářského průmyslu v severních Čechách. • Vlnařský průmysl až do skončení úhorového hospodaření měl dostatek domácí vlny – Brno v pol. 19. stol. – největší středisko vlnařského průmyslu habsburské monarchie – Severočeská centra a zejména Liberec již vyrostla spíš na základě zpracování dovážené vlny australské. • Při vzniku Čs. se ocitlo na jejím území více než 80 % textilního průmyslu bývalé monarchie – těžkosti odbytu, potom ústup před strojírenstvím • Po roce 1945 textilní průmysl ještě dostatečně rozsáhlý, ale většinou zastaralý a po odsunu německého obyvatelstva i bez dostatku pracovních sil. V roce 1945 byly u nás ještě téměř 3 tis. textilních závodů • Jejich počet se likvidací a spojováním vyvíjel tak, že roku 1983 již bylo jen 55 národních podniků textilních, 16 konfekčních a 14 kožedělných, většina s více než 2500 zaměstnanci. Byly však namnoze složeny i z četných, místně oddělených výroben, velkých i malých, obcí s textilní výrobou o více než 500 zaměstnanci bylo až 155. Československý textilní průmysl té doby stačil plně zásobovat vnitřní trh a své výrobky i vyvážel (RVHP) Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků • Vývoj po r. 1990 – pokles výroby až do r. 1994 • Po r. 1994 zastavení poklesu především vlivem exportních aktivit – řada Z evropských textilek uzavírala provozy a výrobu přesouvala na V (nejen do Asie, ale i do ČR) • V r. 1995 odvětví TOK zaujímala 3. místo, s téměř 11 % podílem na našem exportu, největším odběratelem byly země EU • Domácí trh spíše stagnuje – pro dražší kvalitnější výrobky chybí kupní síla, zákazníci často dávají přednost nákupu levných oděvů z JV Asie, často dovážených nelegálně • Vysoký je rovněž podíl dováženého použitého zboží – second hand, u oděvů kryje dovoz 64 % tuzemské spotřeby • Řada textilních firem kvůli obtížím s odbytem uzavřela desítky málo efektivních provozů a propustila tisíce zaměstnanců • Průměrný plat v odvětví je nejnižší ze všech průmyslových odvětví – v letech 1990– 1995 odešlo z tohoto odvětví téměř 60 tisíc osob • Odvětvová struktura – bavlnářství, vlnařství, lnářství, hedvábnictví, oděvní obory, pletařské a stávkařské obory, ostatní složky textilní, kožedělný průmysl, obuvnický průmysl Výroba textilií a textilních výrobků Bavlnářství • Bavlnářské obory – nejdůležitější složka textilního průmyslu, v odpovídající míře ovlivňuje vlastnosti celého průmyslového odvětví, výroba je rozptýlena do mnoha i malých sídel, jednotlivé fáze technologického procesu jsou často odděleny i prostorově • Největší bavlnářské podniky v ČR: – Slezan Frýdek – Místek, a.s. – ložní šatovky (v insolvenčním řízení) – Velveta a.s. Varnsdorf – manšestry, samet, tkaniny na míru (zvyšuje užitkové vlastnosti tkanin přidáváním pružných materiálů typu Lycra apod.) – TIBA a.s. Dvůr Králové n. L. – šatovky, lůžkoviny (v konkurzu) – VEBA a.s. Broumov – damašek, košiloviny (export i do USA, damašek – hotelové řetězce) • Evropa - útlum produkce a přesun za levnější silou – I, P, GR i ČR • Schoeller Textil, k.s. - Litvínov (D) – jedna z nejproduktivnějších textilek u nás, 90 % na vývoz, bez další návazné výroby na rozdíl od předchozích • Dovoz bavlny – především z UZB, KYR, KAZ, TURK, částečně GR, stoupá dovoz i ze států záp. a stř. Afriky (ČAD, KAM, PBS, BF). Poměr ceny a kvality vychází nejvýhodněji ze Stř. Asie, z 90 % se dováží středněvláknitá a tudíž levnější bavlna • Perla Ústí nad Orlicí, a.s. – bavlnářské závody (2009 – krach) • Další bavlnářské uskupení kolem restituenta firmy Kolora Semily – Hyblera – Hybler group. Do kapitálové bavlnářské skupiny náleží zejména Hybler Textil Semily, s.r.o. – výroba textilních výrobků, bavlna, viskózní střiž • SEBA Tanvald, a.s. – předení bavlny a tkaní bavlnářských tkanin Výroba textilií a textilních výrobků Vlnařství • Vlnařské obory – historický vývoj byl odlišný potud, že výroba se koncentrovala do menšího počtu středisek a závody byly vždy větší než u bavlnářského oboru • Úprava vlněných vláken je technologicky složitá, a je proto úzce spojena i s tkaním látek • Výroba klesá (1989 – 57,7 mil. m2, 2002 – 13,3 mil. m2) • Po roce 1990 investiční společnost Expandia ze skupiny Chemapolu, kontrola několika textilních společností • Vlnap Nejdek, a. s. – výroba prané vlny, přízí, i pro ruční pletení, barvení vlněných a syntetických materiálů a přízí • Fibertex (do r. 2004 Vigona Svitavy, a.s.) – výroba přízí vlnařských, bavlnářských a vigoňových, prošívané deky • Textilana Liberec, a.s. – výroba vlnařských a dekoračních tkanin, oděvních úpletů, šátků – krach v r. • Interlana, s.r.o., Liberec – pletené a takané vložky, plátna Výroba textilií a textilních výrobků Lnářství • Lnářské obory – dříve skoro polovinu suroviny obstarávala vlastní zemědělská produkce, jinak dovoz především ze SSSR, po roce 1990 propad produkce lnu • Propad i produkce (v r. 1989 vyrobeno 14,3 tis. t lnářské příze, 1995 – 7,6 a 2002 – 4,0) • Pro prvotní zpracování lnu bylo v minulosti vybudováno několik desítek tíren: v Podkrkonoší, v Hrubém a Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v Jižních Čechách, největší tírna lnu té doby byla ve Veselí nad Lužnicí • V roce 2002 – podíl jednotlivých tíren na celkové osevní ploše: – Čemolen Humpolec – 27 % (v r. 2010 – ukončení výroby) – Texlen Trutnov – 22 % (r. 2007 – v konkurzu, zeštíhlení a specializace výroby) – Lenka Kácov – 19 % (pod Agro-Měřín, změna činnosti) – Moravolen Bruntál – 12 % (ukončení výroby) • Nejsložitější částí technologického procesu výroby je ve lnářském odvětví předení – byly budovány přádelny, nejvíce v širším okolí Trutnova, ale i v Jeseníkách a na to navazují tkalcovny, lokalizovány obdobně. Později byly nejčastěji budovány co největší celé kombináty. • Zpracování juty, resp. jiných lýkových vláken: JUTA Dvůr Králové nad Labem, a.s. – výroba prům.obalů, vaky izolační folie, geotextílie, motouzy, pytle pro zemědělství, podkladové tkaniny pro koberce apod., nejčastěji zpracovanou surovinou je dnes v Jutě propylen • Hedvábnické obory: úloha přírodního hedvábí klesla do bezvýznamnosti, tkaniny především z umělého hedvábí a syntetických vláken, největší výrobce : Hedva Moravská Třebová, a.s. – výroba hedvábnického zboží, šatovky,kravaty, dekorační tkaniny Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin • Oděvní obory – první a největší středisko oděvního průmyslu vzniklo v Prostějově, a to na základě řemeslnických dílen a domácké práce, Brno dodávalo sukna, později několik továren, které za socialismu byly sloučeny do Oděvních závodů J. Wolkera, později pod značkou OP • Jiná starší centra oděvního průmyslu vznikla pod vlivem trhu v Praze a v několika dalších velkých městech – Brno, Nový Jičín, Strakonice • Tuzemský konfekční průmysl prošel na začátku devadesátých let štěpením, jehož příčinou byly mimo jiné i restituční nároky Největší oděvní podniky: • OP Prostějov (od r. 2010 v insolvenčním řízení) • Nová Mosilana Brno, a.s. (I) – výroba textilu a oděvů • Benar Benešov nad Ploučnicí – bavlnářské příze,bytový textil, ubrusy, ložní prádlo (v konkurzu) • Lanex Bolatice,a.s. (Vítkov, Bolatice) – stáčená a pletená lana, vaky, šňůry • Primona Česká Třebová, a.s. – košiloviny, pyžama, dámské lehké šatovky (v konkurzu) • PLEAS Havlíčkův Brod, a.s. – výroba pleteného prádla a vrchního ošacení z bavlny • Mileta, a.s., Hořice v Podkrkonoší (D) – předení , tkaní, úprava textilních surovin,kapesníky, hotelové prádlo • Textonia Czech, s.r.o., Hronov (HKG,TAI) - výroba příze,tkanin, pletených výrobků • Sukno Textil, a.s., Humpolec – výroba česané a mykané příze a tkanin (v konkurzu) • Lanatex, a.s., Ivančice – výroba vlněných tkanin, směsi vlna-polyester Největší oděvní firmy • JOKA, s.r.o., Klatovy (D) – výroba pánských košil (v konkurzu) • PEGA, a.s. Krnov (F) – výroba stuh, prýmků, elastické úplety, tech. šňůry • Technolen, a.s., Lomnice nad Popelkou (D) - výroba lněných, bavlněných, syntetických tech. tkanin, plachtovin, autoplachty,hadice, stany • Tepna Náchod,a.s. – výroba textilních výrobků • Tonak, a.s., Nový Jičín- výroba plstěných polotovarů a klobouků, termoplastické pokrývky • Alfatex – Móda, s.r.o., Pelhřimov – textilní výroba • JITEX, a.s, Písek – výroba bavlněných přízí, úpletů, pleteného prádla, plavek, firmy v Rusku, export • Loana,a.s., Rožnov pod Radhoštěm (D) – kojenecké ošacení, punčochové zboží, sportovní ošacení • Fezko-Thierry, a.s., Strakonice (NL) – výroba tkaných a pletených textílií, kusové výrobky • Šohaj Strážnice, a.s. – šití panských a dámských košil, halenek a konfekce • Nobleslen, a.s., Šumperk – výroba tkanin, stolního a ložního prádla (v konkurzu) • Svitap J.H.J., s.r.o., Svitavy – výroba tech. tkanin, stany, textilní haly, geotextílie, autoplachty, rafting • Otavan Třeboň, a.s. – výroba konfekce, pánské a dámské, pracovní oděvy, uniformy • Kordárna, a.s., Velká nad Veličkou – výroba tech.textiíli pro gumárenský průmysl • Hartman – RICO, a.s., Veverská Bitýška (D) – výrobky pro ošetřování ran, obinadla, vaty, dámská hygiena • TRIOLA a.s., Praha (D, CH) – výroba dámského elastického prádla • Elmarco s.r.o., Liberec – výroba nanovláken Výroba usní a výrobků z ní • Zpracování kůže a výroby různých potřeb z kůže také patřilo ke starým řemeslům a bylo velmi rozšířené • Na tyto počátky však moderní kapitalistický průmysl navazoval jen částečně, oproti textilní výrobě • Toto odvětví pak vznikalo téměř nově, když koncem 19. stol. průmysl zajistil potřebné chemikálie na zpracování kůží a první stroje na výrobu bot • Z těchto továren se již do první světové války nejvíce rozrostl Baťův závod ve Zlíně • Mezi oběma světovými válkami se stal největší továrnou na obuv na světě! • Kožedělné průmyslové odvětví patřilo vedle hutnictví k nejvíce soustředěným odvětvím, bylo přitom velmi závislé na dovážených surovinách, naše ŽV zajišťovala jen asi třetinu potřebného množství kůží • Socialistické československo bylo světovou velmocí ve výrobě obuvi • Na jednoho obyvatele připadala výroba více než 8 párů obuvi, z toho 4 páry kožené, to bylo nejvíce na světě, ale...kvalita, RVHP, SSSR – vývoz Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Kožedělný průmysl • Základem tohoto odvětví je zpracování surových kůží, největší koželužna byla v Otrokovicích, jako součást Baťova koncernu • Kožedělný průmysl v ČR reprezentuje především výroba obuvi • Výroba kožené galanterie a ostatního koženého zboží je z hlediska vyrobeného zboží i počtu pracovníků již méně významná • Výroba byla soustředěna do 4 státních podniků, na které připadalo zhruba 90 % celkové produkce, na zbytku výroby se podílely výrobní družstva a komunální podniky – Svit Zlín vyráběl 53 % konečné výroby – Závody Gustava Klimenta Třebíč – 25 % – Sázavan Zruč nad Sázavou – 9 %, dětská obuv – Botana Skuteč – 3,5 % sportovní obuv (s výjimkou Botany všechny podniky vděčily za vznik T. Baťovi) • R. 1991 – zhroucení trhu v bývalém SSSR, rozpad velkoobchodu a obchodní sítě – výrazná změna kupní síla obyvatel a tím se v tuzemsku snížil odbyt – otevření prostoru pro prodej levné obuvi z Asie – DŮSLEDEK – výrazné snížení produkce bot v Čs. • R. 1995 - mírné oživení, ale poté: – poprvé obrácení poměru mezi vývozem a dovozem obuvi v neprospěch naší obchodní bilance – situace se dále zhoršuje, byly uzavřeny závody v Třebíči a ve Zruči • Po r. 2000 - pokračuje dovoz levné obuvi, 80 % z Číny Největší výrobci • Konty G Trade, a.s. Zlín – výroba obuvi, obuvnických komponentů a gumárenských směsí • Savela Havířov, a.s. (D), dříve Svit – výroba obuvi a svršků obuvi (v konkurzu) • Romika Industries, Hrušovany u Brna (D) (v konkurzu) • Botas, a.s., Skuteč – výroba sportovní obuvi pro sálovou, letní a zimní činnost • VECRA, s.r.o. Skuteč – pracovní obuv, sportovní obuv • Prabos plus, a.s., Slavičín – pracovní, vojenské, trekingové boty • Zeman shoe, s.r.o. Znojmo – vycházková a speciální obuv pro hasiče, vojska (v konkurzu) • Ostatní výrobci kožedělného průmyslu – Sněžka Náchod, v.d. – výroba kabelek a kabel, tašky, ruksaky, hlavové opěrky do aut – Uniko, spol. s.r.o., Pacov – výroba drobné kožené galanterie – Trimco, spol. s.r.o., Stráž pod Ralskem (GB) – výroba kožených a látkových autopotahů – GALA, a.s., Prostějov – výroba míčů, tlumoků ,sportovní výstroj Zpracování dřeva, výroba výrobků kromě dřevařských nábytku • Lesy – přírodní bohatství ČR – důležité životní, hospodářské a rekreační prostředí • Lesnatost v ČR činí 32,8 % – Značné regionální rozdíly – 42,9 % Liberecký kraj, 27,1 % Středočeský a Jihomoravský kraj – Po okresech – 9,4 % Praha, 58,0 % - Jeseník • Ročně se těží cca 14,4 mil. m3 , z toho je 88 % dřeva stromů jehličnatých, hlavně smrkové • Značná část dřeva se vyváží v nezpracovaném stavu • Dřevo je i základem pro poměrně rozsáhlou výrobu buničiny (celulózy) a papíru v ČR • Zpracování dřeva… - poměrně rovnoměrné rozmístění v ČR • Aktuální situace: – výrobní kapacity jsou využívány na 65 %, – nedostatek vstupního materiálu, nedostatek kvalitní kulatiny, kvalitní nezpracované dřevo je vyváženo do zahraničí • Po roce 1990 vzrostly také dřevozpracující kapacity, nástup řady malých pil a dalších výroben, vzrostla poptávka po dřevu • Největšími dřevozpracujícími firmami zůstaly i po privatizaci nástupci bývalých krajských dřevařských závodů, i když zeštíhlely o provozy navrácené v restituci Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku • Brno – Jihomoravské dřevařské závody, a.s. - výroba řeziva, přepravních skříní, oken, zahr. domků, parket, Brno – Lesní společnost Jihomoravské lesy, a.s. - zajišťování a provádění těžby, dřevařská výroba, pily, školky • Frýdek – Místek - Lesostavby Frýdek - Místek, a.s. – výroba dříví, řeziva, dřevařská výroba, obklady, palubky, bedny • Praha – Lesy Mělník a.s. - těžba a odvoz dřeva, dřevařská a přidružená výroba, opravárenská činnost • Hanušovice – Hanušovická lesní, a.s. (člen skupiny CE WOOD, největšího soukromého uskupení v ČR zabývajícího se těžbou dřeva, jeho zpracováním a prodejem) • Hořovice – Vojenské lesy a statky ČR • Hradec Králové – Lesní společnost Hradec Králové, a.s. • Jaroměřice nad Rokytnou – Lesní společnost, a.s. • Krnov – Lesy Krnov, a.s. • Křtiny – MENDELU, ŠLP • Litvínov – Krušnohorské lesy, a.s. • Moravské Budějovice – Koller Holz, s.r.o. • Nové Hrady – Jihočeské lesy ČB, a.s. • Rumburk – Uniles, a.s. • Šumperk – Moravskoslezské dřevařské závody, a.s. • Trhanov (DO) – Lesní společnost Trhanov,a.s. • Velké Karlovice – Foresta SG, a.s. • Vlašim – LDP Vltava, a.s. • Vrbno pod Pradědem – Dřevokombinát Vrbno, a.s. Zpracovatelský průmysl j. n. Nábytkářský průmysl • Jedním z nejvýznamnějších finalizujících odvětví tohoto průmyslu • Ještě na počátku devadesátých let bylo více než 70 % domácího trhu obsazeno čtyřmi podniky – Interiér Praha – Jitona Soběslav – UP Bučovice – UP Rousínov • Část podniků se při privatizaci rozpadla na menší provozní jednotky (Interiér Praha), některé zanikly (UP Bučovice) • Atomizace původních podniků postihla nejméně Jitonu Soběslav a UP Rousínov • Rousínov – Tusculum,a.s. - výroba dřevěného a čalouněného nábytku, Závody – BM, TR • Soběslav – Jitona, a.s. - výroba a obchod s nábytkem, Závody – KT,PT,CB, Vimperk • Bystřice pod Hostýnem – TON, a.s. - čs.specialita, výroba nábytku z ohýbaného bukového dřeva, sedací nábytek, Závody – Holešov, UH • Koryčany – Koryna nábytek, a.s. – výroba sektorových kuchyň, lékařský nábytek, vybavení pěněžních ústavů • Český Krumlov – LIRA , a.s. (D, GB) – výroba obr.lišt a rámů • Liberec – OTASS, s.r.o. – výroba nábytku, palet, dřevěné konstrukce • Mimoň – FALCON Mimoň , a.s. (USA) - výroba ohýbaného bukového sedacího nábytku Ostatní dřevovýroba • Český Krumlov – Schwan-Stabilo ČR, s.r.o. (D, F) – výroba tužek a pastelek • Hodonín – Plom, a.s. (dříve ZPD, a.s.) – výroba překližek, dřevotřísky, laťovky • Horažďovice – HAAS Fertigbau, s.r.o. (D) – stavba rodinných domků, střešní konstrukce, výroba bio-desek • Jiřetín pod Bukovou – DETOA Albrechtice, s.r.o. – výroba planinové a klavírové mechaniky, dř. hračky a dř. bižuterie • Lukavec u Pacova – Dřevozpracující družstvo Lukavec – výroba dřevařských výrobků • Otnice – Stavo Artikel, a.s. – výroba nábytku a interiérů, dveří • Říčany u Prahy – ALFA Říčany, a.s. – dřevozpracující výroba, laminované desky, řezivo,nábytek • Rýmařov - Rodinné domky Rýmařov, s.r.o. – výroba montovaných staveb na bázi dřeva, rodinné domky, buňky • Týniště nad Orlicí – PIANA, a.s. - výroba pianinových skříní a dveří • Praha – České dřevařské závody Praha, a.s. – výroba řeziva, oken, dveří, beden, dřevěných zahr. domů, obrazové lišty… • Praha – LINETA Severočeská dřevařská společnost a.s. – výroba řeziva, kabelových cívek, palet, cementovlákninových desek, stavebně truhlářské výrobky Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk • Zahrnuje výrobu vláknin, papíru a kartónů, lepenek, polygrafických výrobků, ale i některé výrobky s přísadou plastů a kartonáž. • Odvětví papírenského průmyslu v ČR je silně koncentrováno, kolem 90 % výroby je soustředěno v pěti nejvýznamnějších společnostech • Ve výrobě nebělené buničiny patří ČR mezi přední země v Evropě, zejména při přepočtu na 1 obyvatele • Štětí – Frantschach Pulp&Paper, a.s. (S) (SEPAP)- výroba bělených a nebělených buničin, pytlového papíru, kartónů • Větřní – Jihočeské papírny Větřní, a.s. - papírenská výroba,novinový, tiskový, balící, krepový, sáčky, výroba celulózy • Paskov – Biocel, a.s. - výroba buničiny, krmných kvasnic, lignosulfonanů • Hostinné – Krkonošské papírny, a.s. - výroba papíru, obalů, skládaný papír pro počítače • Bělá pod Bezdězem – Papírny Bělá, a.s. • České Budějovice – Duropack Bupak Obaly, a.s. (A, NL) • Jílové u Děčína - SCA Packaging Obalex, s.r.o. (NL) • Lanškroun – Orlické papírny, a.s. (ORPA) • Opava – Model Obaly, a.s. (D) • Plzeň – Plzeňská papírna, a.s. (CH) • Předklášteří – Brněnské papírny, a.s. • Přerov – KAZETO, s.r.o. • Žimrovice (OP) – Smurfit Kappa Czech s.r.o. (NL) Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků Výroba potravinářských výrobků a nápojů • Potravinářský průmysl představuje několik desítek oborů – některé mají přímou vazbu na zemědělství – další část výrob představuje obory vyšší fáze zpracování agrárních komodit • Potravinářský průmysl patří ke starým odvětvím, neboť se vyvíjel z řemeslnických a manufakturních začátků • Má výraznou charakteristiku ve velkém nároku na dopravu • Dlouhá tradice našeho potravinářského průmyslu se může nejlépe sledovat na výrobě piva – Mnoho dnešních pivovarů sahá svým založením do 14. – 17. století – V druhé pol. 19. stol. přestává být vaření piva zemědělským „průmyslem“ při velkostatcích a stává se skutečným průmyslovým oborem – V roce 1900 překročila výroba piva v čs. zemích 12 mil. hl a v roce 1913 dosáhla 13,5 mil. hl • V rámci zpracovatelského průmyslu byl potravinářský sektor nejvíce zasažen dopady likvidací a konkurzů konkurence, hygienické normy – EU...) – potravinářství patřilo k odvětvím s největším počtem zaniklých organizací Výroba masa a masných výrobků • V minulosti – soustředění podniků nejvíce do největších měst • Později - výstavba nových kombinátů – Praha (Písnice, Čakovice), Ostrava, Hradec Králové – Březhrad apod. • Jiné budování v oblastech rozsáhlé živočišné výroby, např. v J Čechách (Písek, Planá n. L., Studená), na ČM vrchovině (Kostelec, Krahulčí, Polička) • Pro masný průmysl v ČR je v současné době charakteristická menší koncentrace výroby do velkých společností, než je tomu obvyklé v ostatních potravinářských oborech • I velkým masným firmám může totiž konkurovat nízkými náklady spousta drobných podnikatelů, jelikož pro základní masnou výrobu není nutné mít nákladně vybavený podnik... • Po r. 1992 vznikala silná holdingová seskupení (např. a.s. Satrapa Praha, Masokombinát Martinov, a.s. v Ostravě, Českomoravská potravinářská společnost, a.s., Jihočeská drůbež Bosňany a.s., aj.) • Postupně pronikání zahraničního kapitálu, např.: – ADEX a.s. Lom u Tachova, specializovaný zpracovatel krůt, – Luženičky – obří odchovna drůbeže – SRN kapitál (u Domažlic), výstavba kombinátu • Svým výrobním programem je do masného průmyslu řazena i akciová spol. Cutisin Jilemnice – jediný výrobce umělých střev pro masný průmysl v ČR • Výroba masa po r. 1990 klesá, přesto v současné době není ČR v jeho produkci samostatná a postupně roste dovoz všech druhů masa, jak ze zemí EU, tak i z ostatních zemí Největší výrobci • Česká Skalice – ZEMKO, k.s. – řeznictví a uzenářství, nákup jatečního dobytka, PZ – 480 (00) • Cheb – Chebský masokombinát, a.s. – nákup a porážka jatečních zvířat, výroba masa, masných výrobků (v konkurzu) • Choceň – Integral Vrchovina,a.s. – porážka drůbeže, králíků, porcovna zvěřiny, uzenářské speciality, • Hodonín – ing. Jan Varmuža – Union Foods s r.o. – výroba potravin,zprac. mořských ryb,výroba rybích i nerybích lahůdek • Karlovy Vary – Prima KV, s.r.o. – řeznická a uzenářská výroba, přírodní střeva, sáčky na vak.balení, velkoobchod • Klatovy – Drůbežářský závod Klatovy, a.s. – výroba a zpracování drůbeže • Klatovy – Šumavský masokombinát Klatovy, s.r.o – nákup, porážka jatečních zvířat, výroba masných výrobků, mrazírenská, skladovací č. • Kostelec u Jihlavy – Kostelecké uzeniny, a.s. – porážka a zprac. jatečních zvířat, mrazírenská a konzervárenská výroba • Kroměříž – Masna Kroměříž, a.s. – výroba výrobků z masa,mraz., sklad. Činnost • Olomouc - Hanácký masokombinát Olomouc, a.s. – řeznictví a uzenářství,výroba jatečních a masných výrobků • Opava – Bivoj, a.s. – nákup a porážka jatečního dobytka, výroba a prodej masa a masných výrobků • Opava – Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT, a.s. – výroba a zpracování drůbeže, drůbeží výrobky, uzenářská a masná výroba, výroba krmných směsí Největší výrobci • Ostrava – Masokombinát Martinov, a.s. – zpracování masa, výroba masných výrobků, výroba krmiv pro masožravá zvířata • Planá nad Lužnicí – Maso Planá, a.s. – porážka a zpracování jatečních zvířat, výroba masných výrobků • Plzeň – Schneider – závod 01 výroba uzenin, s.r.o. (1994), SRN – výroba a prodej uzenin • Polička – Masokombinát, a.s. Polička – nákup a porážky jatečních zvířat, výroba opracovaných mas a masných výrobků • Příbram – Masna Příbram, s.r.o. – výroba, zpracování masa a masných výrobků • Roudnice nad Labem – Procházka, s.r.o. (1991) – výroba a prodej masa a masných výrobků • Studená – Masna Studená, a.s. – nákup a porážky jatečních zvířat, výroba výsekách mas, masných výrobků, konzerv, tuků, mrazírenská a skladovací činnost • Tachov – Agf Trading, s.r.o. – porážka a zprac. krůtího masa, výroba uzenin a polotovarů • Telč, Krahulčí – MASOZÁVOD Krahulčí, a.s. – nákup a porážka jatečních zvířat, výroba masných výrobků • Vodňany – Jihočeská drůbež, a.s. – nákup, zpracování drůbeže, drůbežích výrobků, polotovarů, uzenin,mražená jídla Výroba mléka a mléčných výrobků • V roce 1989 působilo na domácím trhu 113 mlékáren, v každém městě přibližně s více než 10–20 tis. obyvateli byl mlékárenský závod, který měl dodavatelské zázemí, vymezené území, které zásoboval mlékem a výrobky z něj • Druhým typem závodu byly továrny, zaměřené více na produkci složitějších výrobků, např. sušeného mléka, mléčných konzerv a sýrů. Byly lokalizovány spíše v oblastech produkce než spotřeby (Hlinsko, Opočno, Nový Bydžov, Zábřeh, Lukavice...) • V průběhu transformačního období se stav mlékáren snižoval: – 1995 – 95, 1998 – 74, 2003 – 70 (vliv přebytkových neefektivních výrobních kapacit po snížení výroby a spotřeby mléka, zrušeny nerentabilní provozy) • Poměrně úspěšně přežily mlékárny, do nichž vstoupil zahraniční kapitál: – Danone – Benešov – Bongram – Přibyslav – Heinz – Zábřeh – Nutricia – Opočno – Dobře byly hodnoceny i podniky v nichž rozhodující majetkový podíl vlastní zemědělští prvovýrobci – Olma Olomouc • Produkce mléka výrazně klesla z 4,0 mld. l v roce 1989 na 3,1 v roce 1995 a dále na 2,7 mld. l v roce 2000, pak již mírný růst • Doprovázelo to prudké snížení stavu skotu z 3 480 583 (89) na 1 573 530 (00), 1 428 329 (04) a zvláště dojnic – 1 247 567 (89) na 646 838 (98) až 432 578 (05) • Pokles spotřebitelské poptávky po mléku a mléčných výrobcích po roce 1989 nastal především kvůli cenám, nastal přebytek mléka na trhu. Regulace trhu prostřednictvím SFTR, výkup přebytků, vývoz za státní dotace, akce školní mléko • Po vstupu do EU vývoz mléka producentů do zahraniční – D, A. Špatně nastavené výkupní ceny od našich zpracovatelů. Některým mlékárnám tak citelně chybí surovina... snížení produkce ... zahraniční konkurence... Výroba mléka a mléčných výrobků • Největší zpracovatelé mléka v ČR podle denní kapacity: – JČM – České Budějovice – Olma Olomouc – Hlinsko – Kunín – Jihlava Největší výrobci • Benešov – Danone, a.s. (F) – mlékárenská výroba, jogurty, sýry • České Budějovice – MADETA, a.s. Jihočeské mlékárny – výroba mléčných výrobků, sušené mléko, máslo, sýry, závody – CB, JH, PE, ST, Planá n. L., Řípec – Veselí n. L., CK, PT, Jindřichohradecká mlékárna • Klatovy – Mlékárna Klatovy, a.s. – nákup a zprac. mléka,výroba konzum. mléka, a mléčných výrobků • Kunín – Mlékárna Kunín, a.s. – výroba a prodej mléka, a mléčných výrobků, provozovna- sýrárna Zašová • Nový Bydžov – Promil PML, a.s. – výroba mléčných výrobků, sušené mléko, laktóza, kasein, máslo, doplňky sportovní výživy • Olomouc – OLMA, a.s. – nákup a zpracování mléka, výroba konzumního, sušeného mléka a mléčných výrobků • Přibyslav – Pribina, s.r.o. (F), 1993 – výroba sýrů a sýrových specialit • Sedlčany – Povltavské mlékárny, a.s. (F), 1992 – výroba mlékárenských výrobků, závody – PB, • Želetava – Bel sýry Česko, a.s. (B), 1995 – výroba tavených, přírodních a plátkových sýrů Výroba cukru • V 19. století, patřily tzv. surovárny (vyráběly jen surový, tzv. žlutý cukr) nejčastěji rolnickým a.s., nebo velkostatkům. Rafinérie – vyrábějící ze žlutého cukru bílý, tj. závody s nákladnějším zařízením, patřily silnějším společnostem a bankám. • Od začátku 20. stol. vznikaly závody s úplným cyklem výroby (Kostelec n. L.,Praha, Dobrovice, Mělník, Vrdy (KH), Uherské Hradiště, Břeclav, Hodonín, Hrušovany n. J.) • Po 2. světové válce český cukrovarnický průmysl nezachytil trend evropského cukrovarnictví a stagnoval na úrovni z poválečných let • Byly vybudovány pouze 2 nové cukrovary: Hrochův Týnec, Hrušovany nad Jevišovkou, provedena rekonstrukce cukrovaru Opava – Vávrovice • Koncem 80. let provedena rekonstrukce cukrovaru v Hodoníně a zahájena výstavba cukrovaru Kopidlno, která však již nebyla dokončena (plánované dokončení v době sametové revoluce) • 1924–1925 bylo tehdejší Čs. 2. v Evropě v produkci řepného cukru za Německem, 5. místo ve světě • Československo bylo největším evropským exportérem řepného cukru – „bílé zlato“ • 1918: 177 cukrovarů, 1923–1927: 117 cukrovarů, po 2. sv. v. bylo možno znárodnit již jen 101 cukrovarů, potom počet činných cukrovarů postupně klesal, r. 1960 – 80, r. 1980 – 58 • České cukrovarnictví mělo nevhodnou velikostní strukturu závodů, malá prům. zprac. kapacita, kapacita velkých evropských cukrovarů byla až 10x větší • 1989 - bylo v provozu již jen 51 cukrovarů. Reorganizace cukrovarnického průmyslu začala již před listopadem 1989, zrušeno koncernové uspořádání, vznik 7 sam. státních podniků, podle krajů • Po roce 1990 zánik, např. SMK cukrovarů, rozpad org. struktury, osamostatnění jednotlivých cukrovarů, privatizace, vstup zahr. Kapitálu • 1995 existovalo již jen 21 samostatných společností, klesá spotřeba i vývoz. Vytváří se přebytek zpracovatelské kapacity • 2003 - 13 cukrovarů, 2010 - ? Výroba cukru • Cukrovary TTD, a.s – Dobrovice – r. 2010 – 14 000 t řepy/d – České Meziříčí – r. 2010 – 7 000 t řepy/d • Eastern Sugar CZ, a.s. – Němčice – Hrochův Týnec výroba ukončena díky cukernému pořádku EU, demolice? – Kojetín • Moravskoslezské cukrovary, a.s. – Hrušovany n. J – Opava • Společnosti vlastnící 1 cukrovar : – Cukrovar Vrbátky, a.s. – Cukrovar Prosenice (Hanácká potravinářská společnost spol. s r.o.) – Cukrovar Litovel, a. s. – Český Brod (demolice ?) – CUKROVAR VRDY, s.r.o. (zrušen cca 2006) Mlýnárenská a pekárenská výroba • Mletí obilí je záležitostí velkých průmyslových závodů, ale výroba chleba a pečiva předpokládá, pro charakter svých výrobků, značnou decentralizaci • Před rokem 1990 byly velké mlýny především ve velkých spotřebních střediscích (Praha, Plzeň, Pardubice, Brno, Olomouc), ale také v místech velké produkce obilí (Předměřice n. L.,Kolín, Mladá Boleslav, Netolice, Kralupy n. V., Brněnec, Kyjov, Znojmo) • Těstárny byly největší v Praze, Českých Budějovicích, Rosicích, Ostravě • Chléb a pečivo, každodenní potravina, byly vyráběny v každém okrese, většinou v okresních městech (výroba je v místech největší spotřeby nebo poblíž nich) • Mezi stávajícími mlýny je obrovská konkurence, většina z nich nemůže využívat své výrobní kapacity, neúměrně vysoké výrobní náklady, zastaralé technologie – nutné investice – zůstanou jen ty , které dokážou konkurovat podnikům v EU • Ze 115 pekáren před rokem 1990 se jejich počet prudce zvýšil na 2 200, rodinné pekárny. Tento nárůst znamenal pro spotřebitele podstatné rozšíření sortimentu nabízeného zboží, ale bylo zřejmé, že část pekáren byla a bude postupně nucena uzavřít své provozy. Největší výrobci • 1) Brno – DELTA Pekárny, a.s. – pekařská výroba, obchodní činnost, závody – HB, Uničov, Val.Mez., Uh. Brod., HO, ZN, KL, ST, PM • 2) Praha – Odkolek a.s. (1994) – výroba mlýnských a pekárenských, těstařských a cukrářských výrobků, potravinářských koncentrátů, • 1 i 2 součást United Bakeries, LUCEMBURSKO • Brno – Penam, s.r.o. – těstárenská a pekárenská výroba, těstoviny, prodej • Havířov – Semag, spol. s.r.o. – výroba pekárenských a cukrárenských výrobků, prodej • Hradec Králové – Hradecká pekárna, s.r.o. – výroba pečiva a cukrářských výrobků • Karlovy Vary – Cornia, s.r.o. – pekařská výroba, obch. Činnost • Pekárna a cukrárna Hořovice, s.r.o. – pekárenské výrobky,zákusky, sladké pečivo • Klatovy – Pekárny a cukrárny Klatovy, a.s. – pekařská a cukrářská výroba, provozovny, KT, Sušice, DO, Olšany u Pačejova • Náchod – Pekárny a cukrárny Náchod, a.s. – pekárenská, cukrovinářská a cukrárenská výroba, výroba perníku, trvanlivého pečiva, pochutin přísad do pečiva, provozovny – TU, Bílá Třemešná, Broumov • Kladno – Kompek, s.r.o. (1993) – výroba pekařských a cukrářských výrobků, výrobky s prodlouženou trvanlivostí • Litvínov – Japek, s.r.o. – výroba pekařských a cukrářských výrobků, trvanlivé zboží, PZ – 360 (00) • Pardubice – PePa, s.r.o. (1992) – výroba medového perníku, PAMEP, kokosových tyčinek FLINT a polotrvanlivého pečiva POTRE, piškotových dezertů, šlehaných bábovek a dortových korpusů (Odkolek) • Ústí nad Labem – INPEKO, s.r.o. (1991) – výroba pekařských, cukrářských a lahůdkářských výrobků, výroba perníků, velkoobchod, pobočky – DC, Jablonné v Podještědí • Vysoké Mýto – NOPEK, s.r.o. (1991) – výroba pekařských, cukrářských a perníkářských výrobků, vybavení pekáren strojním vybavením, opravy pekařských strojů a pecí, provozy – CT, Hořice, SY, Lanškroun • Žďár nad Sázavou – ENPEKA , s.r.o. (1993) – výroba a prodej chleba, pečiva, cukrářských výrobků • Židlochovice – Karlova Pekárna, s.r.o. (1990) – výroba pekárenských a cukrářských výrobků, provoz– Tišnov • Praha – Michelské pekárny a.s. – výroba pekařských a cukrářských výrobků, trvanlivých výrobků, obchodní činnost Výroba lihu a lihovin • Surového lihu se v r. 1983 vyrobilo kolem 1,3 mil. hl, rafinovaného – 755 tis.hl., r. 1992 klesla produkce na 753 a 509 tis. hl. V tomto období se vyráběl líh především z melasy dodávané cukrovary, méně z brambor. Tzv. rolnické lihovary většinou zanikly nebo přešly na výrobu jinou (bramborová moučka, škrob apod.). • Převládá produkce syntetického lihu z ropných produktů. Velké „průmyslové“ lihovary byly především v Praze, Kralupech n. V., Kolíně, Pardubicích, Chrudimi a v Olomouci. • Výsledky domácích největších výrobců nejsou po roce 1990 špatné, ztráty společností – způsobují jednak především černí producenti lihovin (vyrábějí často alkohol ze syntetického lihu), zahraniční konkurence renomovaných značek a konkurence cca 150 menších a drobných domácích firem • Největší producenti: – Likérka Stock Plzeň-Božkov – cca 20 % podílu na domácím trhu (od r. 2007 člen skupiny Stock Spirit Group) – Karlovarská Becherovka, a.s. – KB Likér Ústí nad Labem (?) – Likérka Rudolf Jelínek Vizovice – Lihovar Mladá Boleslav (?) – Aromka Brno s.r.o. – Seliko Olomouc (?) Výroba vína • ČR je i přes svou tradici ve vinařství a vinohradnictví jednou ze zemí, kde produkce vína nestačí pokrýt jeho spotřebu • Plochy vinic vzrostly z cca 13 000 ha na 19 647 ha (vstup do EU) • Roční produkce vína cca 570 tis.hl. (bílé víno – 66 %) • Spotřeba rostla, v roce 2005 1 650 tis.hl, kryto dovozem • Roste spotřeba vína na osobu z cca 12 l až na 16,5 l/obyv.(2004) – hluboko pod úrovní v jiných zemích (A,D – 32, F – 70…) • I když po roce 1990 vznikla celá řada nových vinařských společností a do obchodní sítě ČR se dostává i víno od drobných vinařů, asi 80 % naší produkce pochází pouze od sedmi největších výrobců: – Bohemia Sekt, českomoravská vinařská, a.s. Starý Plzenec (15 mil. l) – České vinařské závody, a.s. Praha (10 mil. l) – Vinium,a.s. Velké Pavlovice (9 mil. l) – Víno Mikulov,a.s. (8,7) – Družstevní vinné sklepy, s.r.o. Hodonín (5,0) – Vinné sklepy Valtice,a.s. (3,0) – Znovín Znojmo,a.s. se sídlem v Šatově (3,0) Výroba piva • V jednom z nejtradičnějších domácích potravinářských oborů dochází po roce 1990 k významné koncentraci vlastnictví, do níž se zapojily zejména velké tuzemské finanční ústavy a hl. zahraniční investoři • Výrobci piva si uvědomili, že jediná šance, jak uspět na přeplněném domácím i zahraničním trhu, je vytvoření kapitálově silných společností a maximální snížení nákladů • Struktura pivovarů v roce 2004 – Do 200 tis. hl – tzv. malé pivovary, jiné daně – 37, výstav 14,8 % – 200–500 hl – 7 – 500–1000 hl– 3 – Nad 1000 hl – 6 – výstav 63,6 % • Největší pivovarské skupiny v ČR jsou mamutí komplexy ovládají většinu trhu... – Plzeňský Prazdroj + Skupina Radegastu (South African Breweries Miller plc, JAR) více jak 54 % našeho trhu – Pražské pivovary, skupina Baas (GB) • Ve srovnání s Evropou nebo dokonce světem nejsou české a moravské pivovary žádní velikáni. Např. Heineken vaří 3x více piva než celá ČR, Anheuser Busch 5x více než ČR • Největší pivovary v ČR – Gambrinus (spol. Prazdroj), Plzeň - cca 1,7 tis.hl – Radegast (spol. Prazdroj), Nošovice - 1,6 – Prazdroj (spol. Prazdroj) , Plzeň – 1,1 – Staropramen (spol. Pražské pivovary – Baas) – 1,1 – Velké Popovice (spol. Prazdroj) – 0,8 – Budějovický Budvar (Budvar) , České Budějovice – 0,8 – Starobrno (Pivovar Starobrno, Heineken), Brno – 0,55 – Přerov (Moravskoslezské pivovary) – 0,44 Největší výrobci • Praha – Pivovary Staropramen a.s. (B) 1992 – výroba a export piva, závody – Staropramen, Bráník, Ostravar, Velvet, Měšťan, Vratislav • Velké Popovice – Pivovar Velké Popovice, a.s. – výroba a prodej pivovarských a sladařských výrobků • Krušovice – Heineken česká republika, a.s.: – Brno – Starobrno, a.s. – pivovarnictví a sladovnictví (2003) – zánik 2009 fúzí s Král. piv. Krušovice – Krušovice – Královský pivovar Krušovice, a.s. – výroba a prodej piva (2007) – Ústí nad Labem – Drinks Union, a.s. (1997) – akvizice Heinekenem (2008) – výroba piva, lihovin a nealkoholických nápojů, závody – pivovar UL, pivovar Velké Březno, likérka Krásné Březno, sodovkárna Brno-Lesná – 2010 fúze s Heineken – Piva: Krušovice, Starobrno, Březňák, Zlatý bažant, Zlatopramen, Hostan, Louny, Dačický, Heineken • Přerov – PMS Přerov, a.s. – výroba piva a sladu, Obch. značky – Zubr, Litovel, Holba • Plzeň – Plzeňský Prazdroj, a.s. – výroba piva, sladu, obchodní činnost, závody – pivovar Gambrinus, Plzeňský Prazdroj, sladovna (piva – Pilsner Urquell, Gambrinus, Birell, Velkopopovický kozel, Master, Primus, Klasik, Frisco, Swift Cola) • Nošovice – Pivovar Radegast, a.s. – výroba sladu, piva a krmiv • České Budějovice – Budějovický Budvar, n. p. – výroba a prodej piva Výroba nealkoholických nápojů • Přestože podstatnou část domácího trhu nealkoholických nápojů ovládají zahraniční společnosti CocaCola a Pepsi-Cola, útočící na spotřebitele razantní reklamou, domácí producenti mají na trhu stále své místo • Domácí nápoje preference – cena, venkov, tradice • Na výrobě cca 650 mil. litrů limonád se CC a PC podílí přibližně 1/3 • Ještě v roce 1995 byly největší domácí výrobci nealkoholických nápojů - Pivovary a sodovkárny Brno (UH, Olešnice, Vyškov), Nealko Olomouc (KI, Rožnov), Toma Nehvizdy (PY) a Pražské sodovkárny Zátka – Některé ukončily činnost a jiné zejména u pivovarů zahájily výrobu (Černá Hora, Kofola...) • Po roce 1990 na oblibě získávají jak kvalitní stolní vody, tak zejména minerální vody • Největší výrobce min.vod s téměř třetinovým podílem na trhu je společnost Karlovarské minerální vody, a.s. (Mattoni, Magnesia,) (NL, 1991) – stáčení přír .min. vody, výroba nápojů, sirupů a šťáv • Praha – Ondrášovka, a.s. • Horní Moštěnice – Hanácka kyselka • Marienbad Waters Mariánské Lázně, a.s. (Excelsior, Aqua Maria..) • Nehvizdy – TOMA, a.s. (USA, 1991), J od Čelákovic – výroba a distribuce limonád TOMA, džusů a stolních vod, • Zlín – Limova, s.r.o. (1993) – výroba nealkoholických nápojů, Závody – Tišnov • Praha – Coca – Cola Beverages ČR s.r.o. (USA, 1991) – výroba a prodej nealkoholických nápojů • Krnov – Kofola Zpracování zeleniny a ovoce • Jak konzervování, tak mrazení a jiné zpracování zeleniny a ovoce je umístěno především do produkčních oblastí • Největší závody před rokem 1990, které zpracovávaly zeleninu a ovoce byly v Ústí n. L., Lovosicích, v okolí Mělníka (Vojkovice), v Praze a okolí (Mochov), v Nymburku, v okolí Kolína (Starý Kolín), v okolí HK (Bolehošť, Černožice), ve Znojmě, v okolí Brna (Modřice), v Bzenci, v Uherském Hradiští (Jarošov), v Rokycanech apod. • Po roce 1999 se tyto závody potýkají s velkými potížemi – zahr. konkurence, dovozy, nadbytek produkčních kapacit, nízké ceny. • Řada z nich byla trvale ztrátových – bankroty, uzavření, např. Marila Rokycany, Fruta Brno, Znojmia Znojmo (sterilované okurky, dnes pod Hamé). • Dnes nejsilnější především HAMÉ s.r.o. Babice – nákup a zpracování zeleniny, ovoce, masa, výroba zel. a mas .konzerv, kečupy, marmelády, dětská výživa • Fryčovice – Beskyd Fryčovice ,a.s. – nákup, skladování, úprava brambor, zeleniny, bramborové lupínky, kuchyňská úprava zeleniny • Kunovice – OTMA – Hamé – zpracování zeleniny, výroba hotových jídel, masových pomazánek a konzerv Ostatní výrobci potravin • Výroba cukrovinek, čokolády a trvanlivého pečiva často navazovala v lokalizaci na cukrovary (Holešov), ale v důležité míře se přitom řídila i spotřebou. Největší závody do roku 1990 měly Praha, Děčín, Kolín, Velim, Liberec, Olomouc, Hodonín a blízký Rohatec, Lovosice, Lomnice nad Popelkou, Opava • Po roce 1990 byly nejúspěšnějším výrobcem cukrovinek a trvanlivého pečiva Čokoládovny Praha - podíl více než 60 % na trhu • Privatizace a vstup zahraničního kapitálu, Nestlé, Danone – modernizace a rekonstrukce vybraných provozů – Deli Lovosice, Opavia Opava • Opava – Opavia - LU, a.s. (FRA, 1999) – výroba trvanlivého a netrvanlivého pečiva,cukrovinky, závody: DELI Lovosice, KOLONÁDA Mariánské Lázně, OPAVIA Opava • Praha – Nestlé Čokoládovny a.s. (CH, 1999) – výroba čokoládových a kakaových výrobků, nečokoládových cukrovinek, závody: Sfinx – Holešov, Maryša – Rohatec, Orion Praha, Zora Olomouc • Jemča Jemnice, a.s. – největší producent balených černých a ovocných čajů, ovládá 2/3 našeho trhu, modernizace, nové balící stroje • Byšice – Liblice - VITANA, a.s. (1992, N - Rieber & Son) – výroba potravinových koncentrátů, pochutin a přísad do pečiva,škrobárenských a mlýnských produktů Ostatní výrobci potravin • Kunovice – Českomoravské mrazírny, k.s., provozovna Kunovice – výroba zmrazených potravin a polotovarů, • Malšice – Chio Bohemia Tábor, a.s. (SRN), 1992 – výroba potrav. zboží, bramb. lupínky • Opava – NOWACO (dříve Mrazírny Oceán, a.s.) – výroba polotovarů, hotových jídel z bramborových výrobků a zeleniny, mražených a smetanových krémů • Poříčí nad Sázavou – Master Foods, k.s. (1992) – výroba nečokoládových cukrovinek Starburst, prodej značkových čokoládových tyčinek Mars, Twix, Milky Way,.. výrobky pro domácí zvířata • Praha – Douwe Egberts a.s. (NL, 1992) – zpracování a balení kávy a čaje, dovoz, velkoobchod, skladování • Praha – UNILEVER ČR s.r.o. 1991 (GB,NL) – výroba zmrzlin, jedlých rostlinných tuků, kosmetických výrobků, mýdel, saponátů Výroba tabákových výrobků • Výroba tabákových výrobků má v ČR velkou tradici, probíhala většinou z dováženého tabáku v centralizovaných závodech – Kutná Hora, Hodonín, České Budějovice, Nový Jičín • Bylo vyráběno až 25 mld. kusů cigaret • Po roce 1990 začal tabákový průmysl patřit nesporně mezi finančně velmi lukrativní odvětví, což mj. dokládají mnohamiliardové zisky nadnárodních společností • V ČR v roce 1990 z monopolního Československého tabákového průmyslu byla založena akciová společnost Tabák Kutná Hora s vlastní distribuční sítí. V roce 1992 se společnost spojila s firmou Philip Morris, a.s. (největší výrobce tabákových produktů ve světě, tehdy největší americká investice ve střední a východní Evropě – 420 mil. USD) – USA, 1992 – Závod v Kutné Hoře, jeden z nejmodernějších na světě. Investovalo se i do závodů v Novém Jičíně, Hodoníně a Strážnici – výroba cigaret a tabákových výrobků, kartonáž, obchodní činost • Na našem trhu se však snaží prosadit i další významní výrobci cigaret: – Koncern Reynolds postavil balírnu cigaret ve Struhařově u Benešova (Camel) – Společnost British-American Tobacco otevřela novou továrnu na výrobu cigaret v Mariánských Lázních