Geografické aspekty cestovního ruchu v ČR Sociální geografie ČR Přednáška č. 9 Základní pojmy • Rekreace – obnova, odpočinek, zotavení – motivována osobně • Cestovní ruch – společenská, komerční aktivita, která umožňuje lidem, kteří se chtějí rekreovat různé služby • Velmi dynamické odvětví (avšak citlivé na např. na politickou situace, různé události…) • Destinace cestovního ruchu – cílová oblast, místo, kam směřují turisté Význam cestovního ruchu • Vybrané společenské funkce cestovního ruchu: – umožňuje obnovu duševních a fyzických sil – odpočinek, – slouží k účelnému využití volného času, – pomáhá vytvářet nový životní styl – přenosem zvyků a návyků z jiných zemí nebo oblastí, – motivuje k získávání jazykových znalostí. • Ekonomická funkce: – významnou složku světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států, – vytváří řadu pracovních příležitostí, – v některých oblastech tvoří hlavní zdroj příjmů obyvatel. • Cestovní ruch je rovněž ukazatelem životní úrovně obyvatelstva. Vliv cestovního ruchu na další odvětví Přímý vliv Ubytovací zařízení Stravovací zařízení Cestovní kanceláře Turistická informační centra Letecká doprava Železniční doprava Autobusová doprava Pronájem automobilů Autoservisy Čerpací stanice Taxislužba Autokluby Bankovní instituce Muzea Divadla Kulturní památky Lázeňství Upomínkové předměty Propagační materiály Mapy, katalogy, tištěné průvodce Sportovní zařízení Nepřímý vliv Stavební průmysl Výroba potravin Výroba nápojů Výroba dopravních prostředků Výroba pohonných hmot Oděvní průmysl Výroba sportovních předmětů a potřeb Komunikační sítě Placené služby obyvatelstvu Prodejní síť Poradenství Vzdělávání Kultura Krajinotvorba Lokalizační faktory CR A) přírodní faktory, B) společenské faktory • Mezi přírodní faktory patří: – klima (podnebí), – hydrologické poměry, – reliéf, – geologie, – flóra a fauna. • Společenské faktory mají většinou charakter stálých objektů (hrady, zámky, divadla) nebo jednorázových akcí (festivaly, koncerty, církevní akce). Rizika cestovního ruchu • škody na životním prostředí zejména při překročení únosné míry návštěvnosti (škody prostřednictvím činností a chování návštěvníků – znečišťování vody, půdy, ovzduší, hluk, lesní požáry, devastace flóry a fauny, poškozování památek, problémy spojené s likvidací odpadu), • socio-kulturní změny lokality (změny životního stylu místních obyvatel, změna systému hodnot, střet kultur – ohrožení jejich původního způsobu života, sociální stres). Typologie cestovního ruchu • Druhy cestovního ruchu – stanoveny na základě způsobu realizace. • Formy cestovního ruchu – určujeme na základě motivace účasti na cestovním ruchu. Druhy cestovního ruchu (1) • Dle místa realizace ve vztahu k danému státu: – Vnitřní – Vnější • Dle původu účastníků ve vztahu k danému státu: – Domácí – Zahraniční • Dle vztahu k platební bilanci: – Příjezdový (incoming) – příjezd zahr. osob do daného státu – Tranzitní – průjezd zahr. osob před území daného státu – Výjezdový (outcoming) – výjezd občanů daného státu Druhy cestovního ruchu (2) • Dle počtu účastníků: – Individuální – cesty jednotlivců či malých skupin uskutečněné samostatně – Kolektivní – cesty větší skupiny osob – Masový – koncentrace účastníků CR • Dle délky trvání: – Krátkodobý – cesty zahrnující max. 3 přenocování – Dlouhodobý – cesty se 4 a více přenocováními • Dle způsobu zabezpečení: – Organizovaný – prostřednictvím cestovní kanceláře – Neorganizovaný • Dle způsobu financování: – Volný (komerční) – účastník hradí náklady sám – Vázaný (nekomerční, sociální) – dochází k částečné či úplně úhradě nákladů zákazníka ze strany jiného subjektu (např. lázně) Formy cestovního ruchu 1. rekreační forma cestovního ruchu = primární forma cestovního ruchu, spojená s obnovou duševních a fyzických sil účastníka cestovního ruchu, 2. kulturně–poznávací forma cestovního ruchu = spojená s rekreační formou, cílem je návštěva historických objektů a kulturních akcí; význam pro úroveň vzdělanosti osob, převládá v příjezdovém cestovním ruchu do České republiky, 3. lázeňsko-léčebná forma cestovního ruchu = rekreační a léčebné pobyty v lázních, v České republice význam pro DCR (domácí cestovní ruch) i pro incoming , 4. sportovně-rekreační forma cestovní ruch = sportovně zaměřené pobyty -> vodní sporty, cykloturistika, lyžování, pěší turistika – Česká republika má jedny z nejkvalitněji značených a udržovaných turistických cest v Evropě, 5. formy cestovního ruchu spojené s profesními motivy (business tourism) = např. kongresová turistika, aktivity spojené s účastí na veletrzích a výstavách, obchodní cesty a incentivní turistika (= turistika za odměnu, za poznáním nebo např. pobyty delegátů hrazené cestovní kanceláří v místě, kde budou později provádět turisty), 6. seniorská forma cestovního ruchu = velmi důležitá pro Českou republiku, ve světě má tento typ turistiky značnou dynamiku, senioři jsou vyhledávaná turistická klientela, 7. mládežnická forma cestovního ruchu (youth tourism) = klientela s perspektivou pozdějších opakovaných cest, 8. venkovská turistika, agroturistika, ekoturistika = význam regionálně, s ohledem na ekologickou a regenerační funkci pro lidi, 9. cestovní ruch mimo veřejné formy = chataři, chalupáři (v České republice velmi časté, je to tradice s kořeny z dob první republiky) nebo bezplatné ubytování u příbuzných a známých, 10. ostatní formy cestovního ruchu = náboženská, lovecká, dobrodružná, nákupní, industriální turistika. Turistické atraktivity v ČR • Atraktivity jsou jednotlivé zvláštnosti, které činí konkrétní oblast pro cestovní ruch přitažlivější (například svou ojedinělostí). • Atraktivity mohou být např.: • přírodní - do značné míry neměnné a uplatňují se zpravidla v rozsáhlejších areálech, • společenské - uspokojují hlavně poptávku po poučení a zábavě, uplatňují se přitom různorodé zájmy účastníků, • sportovní - v souvislosti s masovou účastí obyvatelstva na podnicích tohoto druhu roste i význam těchto zařízení v cestovním ruchu. Hlavní důvody návštěvy České republiky zahraničními turisty (červenec – září 2009) Rekreace, dovolená, volný čas, poznávání 54 % Návštěvy příbuzných a známých 18 % Obchodní cesta 11 % Návštěva sportovní, kulturní akce, festivalu 6 % Aktivní dovolená (turistika, sport) 5 % Účast na kongresu, semináři, veletrhu 2 % Zdravotní pobyt, léčení v lázních 2 % Nákupy 2 % TOP 10 nejnavštěvovanějších turistických cílů v 2008 Pořadí Turistický cíl Počet návštěvníků 1. Pražský hrad 1,34 milionu 2. Zoo Praha 1,20 milionu 3. Židovské muzeum, Praha 612 tisíc 4. Národní muzeum, Praha 549 tisíc 5. Centrum Babylon, Liberec 540 tisíc 6. Zoo Dvůr Králové 539 tisíc 7. Zoo Lešná 490 tisíc 8. Národní galerie, Praha 477 tisíc 9. Staroměstská radnice, Praha 456 tisíc 10. Památník Terezín 443 tisíc Rajonizace ČR z hlediska cestovního ruchu • Předmětem rajonizace cestovního ruchu bylo zmapování hlavních předpokladů rozvoje a rozmístění cestovního ruchu v konkrétních územních celcích. Turistický region • Územní celek, jehož nabídka CR svým množstvím, kvalitou, rozmanitostí a atraktivitou vyvolává návštěvnost. Potenciál území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu s důrazem na příjezdový cestovní ruch a pro vybrané z nich jsou součástí národních produktů. Území je v oblasti cestovního ruchu řízeno profesní organizací a jsou za území shromažďovány statistické informace. Je základní jednotkou národní propagace a marketingu cestovního ruchu republiky. Mohou se členit na turistické oblasti. Turistická oblast • Územní celek specifických potenciálem převážně stejných přírodních, resp. kulturněhistorických podmínek a vlastností pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Potenciál daného území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu se zaměřením především na domácí cestovní ruch. Území je v oblasti rozvoje cestovního ruchu koordinováno profesní organizací a jsou za území shromažďovány statistické informace. Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR • Měříme-li úspěšnost jakékoliv činnosti, je nutné ji kvantifikovat (změřit, spočítat). K hodnocení národního hospodářství daného státu budeme používat makroekonomické veličiny, kterými budeme sledovat a vyhodnocovat ekonomickou rovnováhu ve státě. Tyto ukazatele spolu úzce souvisí a jsou vzájemně provázané. • hrubý domácí produkt – HDP, • inflace, • nezaměstnanost, • bilance zahraničního obchodu. Hrubý domácí produkt – HDP • HDP měří celkovou (agregátní) výkonnost ekonomiky národního hospodářství daného státu. Podíl cestovního ruchu na HDP Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 podíl CR na HDP 3,4 % 3,5 % 3,2 % 3,0 % 2,9 % 2,8 % 2,8 % V mil. Kč 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Bilance služeb 13 236,7 16 564,4 36 937,1 45 088,4 49 707,1 65 858,7 26 986,3 Příjmy 219 151,1 247 084,8 28 2411,4 314 032,3 341 534,3 370 308,5 385 296,4 Doprava 60 556,3 6 9859 76 701,5 85 700,7 101 840,5 105 987,3 103 359,4 Cestovní ruch 100 310,1 107 231,8 112 234,4 124 744,2 129 009,3 122 032,3 122 469,9 Ostatní služby 58 284,7 69 994 103 587,4 110 684,5 110 684,5 142 288,9 159 467,1 Výdaje 205 914,4 230 520,4 245 474,3 268 943,9 291 827,2 304 449,8 358 310,1 Doprava 33 725,7 47 571,4 56 254,1 62 140,7 73 128,4 75 663,1 75 961,6 Cestovní ruch 54 419,2 58 398 57 777,6 62 174,3 73 486,3 77 487,1 77 160,1 Ostatní služby 117 769,5 124 551 131 442,6 144 628,9 145 212,5 151 299,6 205 188,4 Bilance cestovního ruchu (v mil. Kč) Turistický satelitní účet • ,,Turistický satelitní účet je způsob statistického výkaznictví, který umožňuje získat celkový přehled o vlivu cestovního ruchu na ekonomiku státu v rovnováze s jinými odvětvími národního hospodářství.“ • Účel a smysl turistického satelitního účtu: • poskytuje údaje o cestovním ruchu podle systému satelitního účetnictví, • umožňuje analyzovat cestovní ruch z ekonomického i sociálně-ekonomického aspektu, • poskytuje soustavu porovnatelných mezinárodních účtů. 2007 2008 Hrubý domácí produkt cestovního ruchu: 101,8 mld. Kč 103,5 mld. Kč Podíl cestovního ruchu na HDP: 2,9 % 2,8% Počet zahraničních návštěvníků v ČR: 24 538 mil. 23 589 tis. - počet zahraničních turistů: 10 162 mil. 10 119 mil. - počet zahraničních jednodenních návštěvníků: 14 376 mil. 13 470 mil. Výdaje realizované v České republice: 234,3 mld. Kč 239, 6 mld. - výdaje zahraničních návštěvníků v ČR: 128,6 mld. Kč 129, 3 mld. - výdaje Čechů v ČR: 105,6 mld. Kč 110, 3 mld. Zaměstnanost v cestovním ruchu rok 2006: 240 tisíc osob 241 tisíc osob Počet zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních za rok 2009 1. Německo 1 404 496 2. Spoj. Král. V. Británie a Sever. Irska 374 349 3. Itálie 361 509 4. Polsko 348 595 5. Rusko 327 634 6. Slovensko 295 216 7. USA 274 194 8. Francie 224 891 9. Nizozemsko 202 107 10. Španělsko 195 138 Literatura • http://www.czechtourism.cz/didakticke- podklady/ • Vystoupil, J. a kol. Atlas cestovního ruchu ČR. Praha: MMR, 2006. ISBN 80-239-7256-1. • PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu, 2002 • www.kudyznudy.cz