Geografie obchodu a služeb jako samostatná disciplína Sociální geografie ČR Přednáška č. 10b Maloobchod v ČR po roce 1989 – transformace maloobchodu • Představy o restrukturalizaci se formovaly od začátku transformačního období – snaha o rozdělení velkých podniků • Představa, že vznikne konkurence na trhu, avšak začínající obchodníci byli oproti stávajícím v nevýhodě • Rozvoj soukromého sektoru 2 cestami: – Privatizace majetku dosavadních státních podniků, hl. formou prodejů – Vstup nových soukromých subjektů do ekonomiky • Tento proces zasáhly i restituce – navrácení majetku soukromým osobám a společnostem (vráceno přes 11 tis. prodejen) Transformace maloobchodu • Malá privatizace – nabídka státních provozoven obchodu zájemcům prostřednictvím držeb, těžiště v letech 1991 – 1992, dokončena 1993 • Velká privatizace – zaměřena na velké obchodní podniky • Transformace spotřebních družstev – obnovena členská základna na základě konkrétních členských příspěvků; družstevníci obdrželi jednoznačně definovanou část majetku • Specifikem českého maloobchodu je asiatizace – nabídka levných specializovaných prodejen Etapy transformace českého maloobchodu • 1. etapa – atomizace – 1. pol. 90. let (roztříštění maloobchodu se znaky decentralizace a dekoncentrace struktur) • 2. etapa – internacionalizace – od 2. pol. 90. let (prostorově-organizační koncentrace) Etapa atomizace • Na trhu se objevila řada nových maloobchodních jednotek • Vyplnění mezer v občanské vybavenosti sídel (na venkově rozvíjeny malé formy prodeje, zboží denní potřeby) • Na druhou stranu – mnohé provozovny na venkově z ekonomických důvodů omezovaly nabídku snížením prodejních plochy, pronájmy či uzavíráním prodejen • Ve městech – posílení maloobchodu (plocha, počet pracovníků) • Prostorová expanze do míst, které dříve nebyly dostatečně vybaveny • Nejvýraznější kvantitativní změna u nepotravinářského typu prodejen • S atomizací klesá průměrná velikost prodejny a snížení docházkových vzdáleností Etapa internacionalizace • ČR „testovacím“ prostorem ve středoevropském prostoru • Stupeň koncentrace obchodu i zastoupení zahraničních firem na českém trhu od počátku vyšší než v sousedních zemích • V ČR dominovaly německé společnosti • Např. na Slovensku vzhledem k nižší velikosti spotřebitelského trhu omezené působení zahraničních firem • V ČR nejprve společnosti, které dokázaly pozměnit a přizpůsobit své prodejní koncepty, tj. neodpovídající prodejní, technické a lokační parametry staveb, pronájmy apod. existující realitě v tuzemské maloobchodní síti • Zprvu nizozemský obchodní koncern Ahold a belgický Delhaize de Lion – změna „českých samoobsluh“ v koncept supermarketů • Mezi prvními nebyly firmy z Německa, jejich zájem se předpokládal – vytíženy aktivitami ve „východním Německu“ • Neevropská firma - Kmart Největší obchodní firmy – TOP 10 Vývoj v sítích • První náznaky síťových struktur již v etapě atomizace s příchodem zahraničních společností Ahold a Delvita • Postupně příchod dalších společností, které budovaly vlastní sítě velkoprodejen • Subfáze 2. etapy: – 1. Dynamický rozvoj v síti supermarketů, od r. 1995 – 2. Dynamický rozvoj v síti diskontů, od r. 1997 – 3. Dynamický rozvoj v síti hypermarketů, od r. 1998 – 4. Dynamický rozvoj v síti nákupních center, od r. 1998 Rozvoj v síti supermarketů • Albert, Delvita • Další specializované řetěžce – Billa, družstevní řetězce COOP TIP, COOP TEMPO (Jules Meinl převzal Ahold) • Po r. 2004 – britská společnost Tesco • Jsou přítomny i sítě regionálního měřítka (Norma, Edeka) Rozvoj v síti diskontů • V iniciační etapě – rozvoj sítě Plus (Tengelmann) a Penny Market (Rewe) • Lidl (Schwarz), COOP DISKONT Rozvoj v síti hypermarketů a hobbymarketů • Velkoprodejny začínají tvořit integrační jádra nákupních center • Kaufland (Schwarz), Hypernova (Ahold) – malé i velké supermarkety • Tesco • Makro (Metro) – retězec cash & carry • COOP TERNO – jediný český specializovaný hypermarketový řetězec, který provozují spotřební družstva • OBI (Tengelmann), Baumax (Baumax), velkoprodejny typu do-ityourself Bauhaus (Bauhaus), Hornbach (Hornbach) • Síť velkoprodejen nábytku – IKEA, Sconto, Asko, Europa Möbel, Kika • Další specializované řetězce – Gigasport, Electro World… Rozvoj v síti nákupních center (1) • Nejvíce nákupních center v Praze a Brně • Výstavba obvykle spojena s velkou zahraniční developerskou firmou, např. AM Development (Olympia), britské Tesco (nákupní centra Tesco) • Obvykle na městských periferiích, často v centrech (Vaňkovka, Velký Špalíček) • Multikina • Nedílnou součástí síťové struktury jsou i menší specializované jednotky s celoplošným pokrytím – Oděvy – Benetton, Kenvelo, H & M – Obuv - Deichamnn, Reno, Humanic, Baťa – Drogerie – Droxi, DM, Rossmann – Lékárny – Lloyds, … Rozvoj v síti nákupních center (2) Geografické aspekty vývoje maloobchodních sítí • Aspekt 1: sídelně hierarchická difúze v závislosti na velikosti obsluhovaného území – velikost prodejny koreluje s významem sídla v sídelně obslužném systému • Aspekt 2: prostorová difúze typická pro expanzi maloobchodních řetězců Penny Market a Plus ve směnu západ – východ, poté postupné zahušťování území • Aspekt 3: vývoj, který pro svůj průběh lze charakterizovat jako efekt „plošné expanze“ = okamžité celoplošné pokrytí území celého státu charakteristické zprovozněním několika desítek prodejen v 1 den, kterým zahajuje firma území expanzi (Lidl) Geografické aspekty vývoje maloobchodních sítí • V současné době – prostorová koncentrace – sílící posun ve vertikálním směru od větších sídel k menším = stěhování velkoformátových prodejen (hyper-, hobbymarket) do středisek s kritickou velikostí kolem 30 – 50 tis. Obyvatel – Diskontní řetězce do všech obchodně významných středisek pro odbyt zboží • Poslední fází je/bude „obsazení“ všech relevantních obslužných středisek na území celého státu • Tím bude dovršena etapa expanze, charakteristická hustou sítí různých velkoplošných maloobchodních formátů Kooperační struktury • Po r. 1989 – obchodní podnikání zastoupeno malými firmami, typická absence spolupráce s jinými podnikatelskými subjekty v odvětví • V 2. pol. 90. let – začínají vznikat první obchodní sítě organizované jako kooperace malých a menších prodejců • Podle územní působnosti rozlišujeme: – Celostátní obchodní sítě – např. Teta, Enapo – Regionální obchodní sítě • Specifické postavení mají spotřební družstva – díky dotacím z centra Jednoty vznikla prodejní síť, další COOP, Konzum Studijní literatura • SZCZYRBA, Z. Geografie obchodu – se zaměřením na současné trendy v maloobchodě. Olomouc: UPOL, 2006. s. 56– 73. ISBN 80-244-1453-8