Ad b) Stojaté vody
Hloubka, plocha, objem
– jako u tekoucích vod (známá data – povodí Moravy, případně jiné)
www.pmo.cz popř. jiné
TMP6
Měření objemu malých vodních nádrží
Tůně – bathymetrická mapa  - hloubkové profily dna, spojnice – isobaty. Plochy mezi nimi
(planimetr, čtverečkování aj.)
                                 ______
V = h/3 (a1 + a2) + √a1.a2    (m³)
V … hledaný objem
h … vzdálenost mezi horní a dolní isobatou (m)
a1, a2 …velikost plochy omezené horní, resp. dolní isobatou (m²)

Morfometrické charakteristiky nádrže
Rozměry (délka a šířka), tvar a hloubka nádrže (viz předchozí veličiny)
Charakter dna, porosty vodních a bahenních rostlin
Erozní znaky, popis břehu, vegetace
Expozice vodní plochy – zastínění, oslunění




Fyzikální vlastnosti vody
teplota
barva
průhlednost
tlak
hustota
viskozita
povrchové napětí
pach
Z fyzikálních vlastností vody řadíme mezi nejdůležitější teplotu, barvu a průhlednost
(viz tekoucí vody)




Průhlednost vody
ovlivněna rozpuštěnými látkami a zákalem (rozptýlenými částicemi); je důležité, zda je zákal
anorganický (jílovité částice) či vegetační (bakterioplankton, fytoplankton a organický detrit)
rozdílná pro různé typy toků a nádrží, u oligotrofních vod činí 15-20 m, v eutrofních vodách je do
3-5 m; větší je v zimě, kdy je méně fytoplanktonu

Barva vody
čistá voda je v silné vrstvě modrá, rozpuštěné látky ji mění na zelenou až hnědou
organismy způsobují tzv. organogenní zbarvení vody buď ve formě vegetačního zákalu či ve formě tzv.
vodních květů = planktonní sinice, zejména z rodů Aphanizomenon, Anabaena, Microcystis jejichž
kolonie se shromažďují u hladiny a vytvářejí nápadné povlaky, je do určité míry žádoucí v
hospodářských rybnících (potrava), naopak nežádoucí v údolních nádržích (eutrofizace vod)

Chemické vlastnosti vody
            Při posuzování chemických vlastností vody hodnotíme obsah různých kationtů a aniontů
(N- a K-i. – eutrofizace), obsah kyslíku, oxidu uhličitého a dalších organických látek (saprobita).
Z kationtů obsažených ve vodách jsou to především ionty vodíkové H+ (pH), kationty sodíkové Na+ a
draslíkové K+, tyto ionty se do vody dostávají vyluhováním z půdy. Hlavním zdrojem vápníkových
kationtů Ca2+ jsou vápence a sádrovce. Kationty vápníku a hořčíku utvářejí uhličitanovou tvrdost
vody. Z aniontů jsou důležité hydrogenuhličitanové anionty, které ovlivňují reakci vody a vytvářejí
její alkalitu. Dále se zde vyskytují anionty chloridové Cl-, síranové SO42- , dusičnanové NO3-.
Zvýšený obsah dusičnanových a fosforečnanových aniontů způsobuje zemědělská výroba
Reakce vody - pH
Kyslík O2 Oxid uhličitý CO2
Dusík N Fosfor P
Vápník Ca Železo Fe
Křemík Si Síra S
ChSK
BSK5
(Úkol: Případné chemické charakteristiky vody – Jedovnice)
Antropogenní acidifikace vod Toxicita vod
P3240705
Chemický kufřík

foto archiv autora



v čárk Leucor dub BioLib
Mezi tyrfobiontní organismy patří i larvy vážky Leucorrhinia dubia. Vlevo dospělec.
Život v rašeliništích
voda rašelinišť je kyselá s vysokým obsahem huminových látek, vysoký obsah CO2, pH 3,5-5,5;
slatiny = vznikají zazemněním jezer a jiných nádrží, jsou zásobeny spodní vodou;vrchoviště =
zásobeny srážkovou vodou
tyrfobionti = vázáni výlučně na rašeliniště, např. kořenonožci, vířníci, chrostík Neuronia
ruficrus…
tyrfofilní organismy = mohou se vyskytovat i na jiných biotopech
v čárk Leucor dub lar BioLib

Eutrofizace vod
Trofie – stav dostupnosti živin (?) pro autotrofy (řasy a sinice)
Výsledek: vegetační zákal vody se stanovením podle bioindikátorů nebo laboratorního pokusu
(společenstva pakomárů a zooplanktonu - Skandinávie)
Antropogenní eutrofizace – zdroje, význam
Saprobita
Biologická situace vody vyvolaná znečištěními biochemicky rozložitelnými látkami
Saprobní index
Toxicita vod




Toxicita vod
Vody s obsahy látek s negativními vlivy na životní pochody                   (od změny chování až
po smrt)
Vlivy: - letální
- teratogenní
- genotoxické
Akutní (jednorázová) versus chronická (dlouhodobá) toxicita
Standard: střední letální koncentrace LC50 (expozice 48 nebo 96 h) –  tj. koncentrace, při které
uhyne polovina testovaných živočichů
Tendence: - modelové druhy
- stanovení podle reakce společenstev
- bioakumulátory cizorodých látek - různé

Biologické charakteristiky nádrže
Zastoupení rostlin a živočichů - kvalitativní x kvantitativní metody (Jedovnice)
Úkol: Vodní rostliny - habitat, determinace – vodní x bahenní – popis břehu, včetně druhových a
rozlohových charakteristik porostů rostlin
Úkol: Živočichové ve vodě (plankton – výrazné zastoupení, nekton, bentos.)
P3240709
Planktonka –                tah horizontální či vertikální, rychlost. Tyč (osmičky).
Kvantitativní odběry – otevírací lahve
P3240710 P3240711
Bentoska
Nekton – pasivní x (tenata) aktivní (zátah.sítě, agregát, echolokace)

Bioindikace
Ekologické indikátory – druhy, citlivé k určitému faktoru – signalizují jeho působení (úzká
faktorová ekologická valence, malá pohyblivost, dobře zjistitelní)
Bioindikátor - organismus se známými požadavky na prostředí.  Z jejich reakce lze zpětně usuzovat
na vlastnosti prostředí.
Biologické hodnocení čistoty vod (bioindikace tekoucí vody)
Bioindikace - zjišťování stavu nebo změn prostředí pomocí vybraných druhů organismů nebo
společenstev.
Vodní makrofyta jako bioindikátory čistoty vod
Vodní živočichové jako bioindikátory čistoty vod

Život v podzemních vodách
podpovrchová voda = všechna voda pod povrchem půdy
puklinová voda = vyplňuje pukliny vzniklé pohyby zemské kůry a prostory vytvořené rozpouštěcí
schopností vody
stygál = prostředí podzemních vod; velmi málo světla, pokud vůbec; nízká teplota; malá nebo žádná
primární produkce, hlavní zdroj potravy organické látky allochtoního původu
stygon = společenstvo těchto vod, fauna má výrazně reliktní charakter (únik studenomilmých
stenotermních živočichů do podzemních vod po poslední době ledové)
zcela adaptováni na život v podzemí jsou např. z pražských hlubokých studní Vejdovským popsaná
bezkrunýřka slepá, macarát jeskynní, rournatec jeskynní