animace4.JPG Edukativní aspekty zprostředkování umění v muzeích a galeriích, „výuka“ před obrazy, galerijní animace jako vzdělávací proces. BcA. Martina Lišková 397154 Metodika galerijní pedagogiky GP3MP_MGP Jaro 2012 vyučující: Mgr. Alice Stuchlíková animace4.JPG Galerijní a muzejní animace -Slovo animace má několik významů: - - anima= z latinského slova, znamená ,,duše“ - - Polský autor Zebroujski opisuje termín animace blízkými pojmy, jako jsou oživení, probuzení, mobilizace, energetizace. - Angličtina pojem animace-animation užívá v souvislosti s animovaným filmem , pro vzdělávací programy v galeriích pak užívá spojení gallery education. - -Je jaký si proces mezi výtvarným dílem a účastníkem, který vede účastníky -k možnostem bohatšího poznání a získávání nových zkušeností. - Animace je jako nástroj ke zprostředkování umění. - galery_n.gif animace4.JPG Galerijní a muzejní animace -Galerijní animace je zároveň jakousi variantou publikací muzeí a galerií, které často formou rodinného průvodce kombinujícího formu pracovních listů a metodických pokynů návštěvníkovi pomáhají získávat znalosti a zprostředkovávat umění zážitkem. - - - Animace ve spojení s kulturou si klade za úkol kultivovat integrovanou osobnost - vytvářet aktivního člověka, který si je vědom odpovědnosti za svá racionální a emocionální jednání. - - - Animátor v galerii se snaží znovu oživit klíčové momenty vznikání díla: jde o archeologii ve smyslu rekonstrukce tvůrčího procesu. - - - - - - galery_n.gif animace4.JPG Galerijní a muzejní animace Několik forem animace: - forma hry - - experimentu - - verbální či neverbální komunikace - - vizuální - - akustická - - pohybová - a další formy komunikace a interakce, sdělování a sdílení - galery_n.gif animace4.JPG Něco z historie galerie a muzea umění - Dějiny galerií a muzeí umění sahají do hluboké minulosti. První veřejnou galerii bychom nalezli již ve starověké Babylonské říši. - V průběhu vývoje civilizací se také tříbila funkce a podoba galerií až po dnešní podobu, která nikoliv není konečná. -Pojmenování galerie pochází z označení chodbového sálového prostoru v zámcích či palácích, který spojoval jednotlivé reprezentativní místnosti. - - Architektonicky se budovy galerie velice změnily od původního sálu. Zajímavým příkladem jsou například Guggenheim muzea (celkem jich je pět a to v New Yorku, Bilbau, Las Vegas, Berlíně a Benátkách ). - - Myšlenka výchovné funkce muzea a praktické pedagogické aktivity jsou patrně tak staré jako sama muzejní instituce. galery_n.gif animace4.JPG Galerijní a muzejní pedagogika -Termín galerijní či muzejní pedagogika se užívá pro vědu zabývající se specializovanými činnostmi, které aktivizují vztah veřejnosti a zejména mladé populace k muzeu a jeho duchovnímu potenciálu. - - Někdy se užívá pojem muzeopedagogika, který nalezneme například v knize Vladimíra Jůvy Vývoj německé muzeopedagogiky. - - Muzejní pedagogikou se zabývá také Alexandra Brabcová. - - Do počátků galerijní pedagogiky patří také samozřejmě Jan Ámos Komenský, který mimo jiné formuloval požadavek na zřízení specifického, v podstatě muzejního zařízení . Co by autor nových obrázkových učebnic, přesně vystihl, že: „ani nejnázornější kniha nemůže přiblížit všechny atributy zkoumané oblasti. Proto by bylo velmi užitečné předvádět žákům mnohé věci přímo. - - Rozvoj dětských muzeí ovlivnilo reformní hnutí a myšlenky pragmatické pedagogiky filozofa Johna Deweye (1859 – 1952), který postavil zájmy a potřeby dětí do centra své koncepce. - - galery_n.gif animace4.JPG Galerijní a muzejní pedagogika galery_n.gif - Předmětem muzejní pedagogiky je výchovně vzdělávací práce muzeí a galerií pro nejširší veřejnost s využitím sbírkových předmětů. - - - Muzejní didaktika respektuje dělení podle věku muzejního publika (děti, mládež, dospělí, senioři) a podle obsahu muzea (např. orientace na muzea historická, technická, přírodovědná, umělecká, muzea v přírodě). Nabízí se více možností, které může muzeum využít v tvorbě programů. Jednou z možností jsou nepřímé, jednosměrné programy, kterých se návštěvník účastní bez přispění muzejního pedagoga (přednáška, publikace, výstava atd.) a nebo interpersonální doprovodné programy, diskuse, workshopy, které okamžitě reagují na potřeby návštěvníka. animace4.JPG Alfred Lichtwark - - - Pedagogické aktivity zaměřené na zprostředkování umění v galeriích v této době významným způsobem ovlivnil Alfred Lichtwark (1852 – 1914), první ředitel hamburské Kunsthalle (1885). - Zahájil a rozvinul intenzivní vzdělávací práci. - - Proslul svojí metodikou výkladu uměleckých děl. - - Preferoval osobní vztah diváka k jednotlivému dílu. Poznatky mají být vyvozovány z pozorování, nikoliv sdělovány. Cílem zkoumání nemá být kritika, ale prožitek. - - Snažil se přitáhnout do muzea nejširší publikum a nabízet bohatou nabídku muzejně pedagogických aktivit. - - galery_n.gif animace4.JPG Pracovní role muzejního pedagoga - - . - - galery_n.gif -příprava programu plánování a koordinace programů a akcí pro veřejnost koncepce doprovodných programů - tvorba scénářů k programům dramaturgie programové nabídky komunikace a spolupráce s kurátorem (dalšími specialisty) - při přípravě výstav studium realizace programu zajištění materiálně technického zázemí - tvorba programu a doprovodných tiskovin (pracovní listy…) - ekonomické zajištění projektu - fund-rising interpretace zprostředkování vystavených děl divákům, vlastní „živá“ práce s návštěvníkem (v expozici, ateliéru) - hodnocení - administrativa spolupráce se školou, správa adresáře, objednávky, smlouvy, dohody propagace, komunikace s médii - oslovení sponzorů a partnerů vyhodnocení aktivit -reflexe, publikační činnost statistika, fotodokumentace animace4.JPG Mgr. MgA. Barbora Svátková, Ph.D. - - . - - galery_n.gif ksicht2.jpg - - Vystudovala malířství, textilní výtvarnictví a výtvarnou pedagogiku. - - Od roku 2004 samostatně vystavuje vlastní malířskou tvorbu. - - Realizovala řadu grantových projektů se zaměřením na zprostředkování umění v českých i zahraničních galeriích. - - Věnuje se galerijní pedagogice v cyklu doprovodných programů Výtvarně na hradě v Muzeu města Brna na Špilberku. Je členkou Komory edukačních pracovníků Rady galerií České republiky a členkou umělecké skupiny Rasvád. - - Spolupracuje se s řadou výtvarných pedagogů základního, uměleckého, středního, speciálního školství na výtvarných projektech. - animace4.JPG „Právě výtvarný pedagog se svými znalostmi z dějin výtvarného umění, se schopností prakticky využívat různé výtvarné techniky, ale také se znalostmi psychologie a komunikačními dovednostmi je nejvhodnějším typem pro tuto práci.“ (Radek Horáček, 1998, s.103) - - . - - galery_n.gif animace4.JPG Zdroje: - - galery_n.gif - HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění. 1. vyd. Brno: CERM, 1998. 142 s. neoznačeno. ISBN 80-7204-084-7. - - HORÁČEK, Radek a Jan ZÁLEŠÁK. Aktuální otázky zprostředkování umění. Teorie a praxe galerijní pedagogiky, vizuální kultura a výtvarná výchova. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 190 s. Spisy Pedagogické fakulty MU. ISBN 978-80-210-4371-8. - - Dostupné z: http://is.muni.cz/th/66118/pedf_d/DSP_Pechova.txt - -Dostupné z: http://is.muni.cz/th/105578/pedf_m/MAGISTERSKA_DP.txt -