7.B. Výtvarná interpretace jako součást výtvarné pedagogiky ve škole a v galerii. Individuální a
kolektivní práce, trvalost a pomíjivost výsledků tvorby
Hučínová Lenka, 236143,
GP3MP_MGP Metodika galerijní pedagogiky jaro 2012; vedoucí Alice Stuchlíková

Interpretace výtvarného díla
•
• „Podstatnou součástí umění ve všech vývojových stádiích lidské společnosti byly komentáře,
interpretace a další výklady doplňující vlastní prožívání uměleckých děl.“
• R. Horáček, str 38
•
•
• Výtvarný projev je ve své podstatě určitým způsobem komunikace (můžeme konkretizovat na vizuální
komunikaci) a jako takový vyžaduje už z principu i určitý způsob
interpretace/pochopení/porozumění/dekódování apod.
•
•

•
• „„Pokud se tedy zabýváme dějinami umění a uměleckými díly, pak vlastně nutně musíme svou
interpretaci vytvářet jako prolínající se souhrn tří závažných zdrojů informací – tím prvním j samo
výtvarné dílo, jeho dobový kontext a osobnost autora, druhým zdrojem jsou výsledky dosavadních
zkoumání a názorů historiků umění a třetím zdrojem je naše vlastní vnímání a prožitek.“
• R. Horáček, str 45
•
• Vztahy mezi těmito třemi veličinami mohou být různé – nezasvěcený divák patrně věnuje větší
pozornost vlastnímu vnímání a prožitku, naopak odborník může vlivem své specializace vlastní dojmy
upozaďovat.
•
• Míra informovanosti pak může značně ovlivnit všechny ostatní roviny vnímání a interpretování
díla.
•

•
• „Zajímavé také je, že Lichtwark i Hostinský shodně tvrdí, že je třeba především navázat kontakt s
uměním současným, protože o současné době jsme nejvíce a nejpřesněji informováni.“
• R. Horáček, str. 38
•
•
•
• „Jest počíti živým uměním, to jest uměním našeho století, nezdá se mi býti pochybným.“
• A. Lichtwark

•
• Současné umění je často citací dřívějších epoch a pro plné porozumění vyžaduje předchozí znalost.
•
• Často reaguje na současné společenské dění; tím pádem se může stát časem méně srozumitelným
•
• Někteří autoři jsou lépe čitelné pomocí osobní, emoční stránky, jiní pomocí racionální analýzy;
ta hraje významnou roli obzvláště u konceptuálního umění.
•
• Při zprostředkování umění bychom měli ovlivnit všechny roviny vnímání díla, pro dosažení
porozumění.
•

Individuální a kolektivní práce
• Klady a zápory samostatné práce:
•
• - uklidnění, relaxace, koncentrace, meditace
• - některým dětem vyhovuje více než práce ve skupině (ostych, přátelství/nepřátelství…)
• - vlastní tempo práce (může samozřejmě být i nevýhodou)
• - větší originalita, možnost projevit vlastní názor i pro méně průbojné
•
• Úskalí:
• - „dítě bez inspirace“, bez chuti pracovat, nebo nesamostatné
• -  časově náročnější, hůř se plánuje
•

• Klady a zápory spolupráce:
• - Rychlejší, dynamická, většinou zábavnější než izolovaná práce
• - Výsledky bývají působivější, rozsáhlejší a efektnější (za krátký čas působivý výsledek)
• - Podporuje organizaci, toleranci, efektivitu spolupráce (praktické pro život J)
•
• Úskalí:
• - Méně akční, nadané nebo průbojné děti zůstávají „v pozadí“
• - Je obtížné dobře složit skupinu (samá děvčátka x skupina buřičů x skupina flegmatiků)
• - Když se v jedné skupině sejdou dva vůdčí elementy mohou se dostat do neřešitelného konfliktu

• „Vždy však platí, že „ve dvou se to lépe táhne“, neboť dvojice například snáze ztratí ostych při
vyjadřování před ostatními, může vzájemně dotvářet své nápady. I případný výkres nebo jiná výtvarná
práce jde ve dvou rychleji a zábavněji. Ale měla by zůstat dostatečná možnost pro takové děti,
které raději pracují samostatně.“
• R.Horáček [5]
•
•
• - Vychovávat ke spolupráci, ale podporovat jednotlivost.
• - Program by měl být vyrovnaný, ani příliš samostatný, ale ne JEN práce ve velké skupině.

•
• „Při praktických výtvarných činnostech na výstavách zpravidla není dostatek času na to, aby
účastníci mohli vytvářet nějakou složitou a časově náročnou práci. Pokud však třeba probíhá animace
na výstavě konstruktivně orientovaného umění, velice výhodná je tvorba ve skupině. Určitý
matematický nebo geometrický systém, k němuž účastníci animace dospěli, vynikne teprve na dokončené
práci – pokud tedy pracují skupiny, jistě zvládnou i takový formát, který by jednotlivec rozhodně
dokončit nedokázal. Navíc je možné mezi skupinami vytvářet určité konkurenční napětí, které
probouzí vedle zvědavosti na vlastní výsledek i zájem o práci druhých.“
• R.Horáček [6]
•
•

Trvalost a pomíjivost výsledků tvorby
• Animační program se od výtvarné dílny liší právě podobou výstupu. • Výstup z animačního programu
nemusí být nutně práce stylu výkresu či objektu (ačkoliv děti si rády odnášejí hotový výtvor) •
Hlavním cílem animačního programu je poznatek, zážitek, dojem apod. • I při užití konceptuálního
přístupu, výtvarných her a multimediálních akcí jsou hmatatelné výstupy pouze druhořadé.

•
•Citace:
• HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění. 1. vyd. Brno: CERM, 1998. 142 s.
neoznačeno. ISBN 80-7204-084-7
•
• BABYRÁDOVÁ, Hana. Výtvarná dílna. 1. vyd. Praha: Triton, Nakladatelství MU, 2005. 290 s. Spisy
Pedagogické fakulty MU č. 96. ISBN 80-7254-705-4
•
•