„Minimalismus a maximalismus“ Oproštěnost, nebo zdobnost v pojetí sakrálních staveb křesťanských církví? 01 04g Suger, opat ze St. Denis (1081-1151) •opat významného benediktinského kláštera St. Denis u Paříže, pohřebiště francouz. králů •Stal se důvěrným přítelem krále Ludvíka VI., který jej pověřil diplomatickými misemi u papežů. Po nástupu Ludvíka VII. se jeho vliv ještě zbýšil. Král jej za 2. křížové výpravy (1147-49) ustanovil regentem království. Po králově návratu se mu dostalo čestného titulu Otec vlasti. •Byl literárně činný a dochovala se celá řada jeho spisů: životopisy králů Ludvíka VI. a Ludvíka VII. (nedokončen), 26 dopisů a různé traktáty. •Pod jeho vedením byla uskutečněna přestavba presbytáře opatského kostela v St. Denis, vysvěcen 1144, první gotická stavba – inspirace pro tzv. katedrální gotiku. C1 Presbytář opatského kostela St. Denis po Sugerově přestavbě •Když se nový chór kostela spojil se starou lodí, •září celý chrám, neboť ve svém středu má Světlo. •Září, neboť toto světlo ho spojuje v jedno, •neboť je celý prozářen Světlem samého Boha. •Vznešené dílo je plné záře... •(opat Suger) C2 „Suger miloval nádheru a krásu v každé představitelné podobě.“ •„Domníval se, že nic by nebylo větším hříchem než zabraňovat tomu, aby Hospodinu a jeho svět-cům sloužilo to, čím Bůh doplnil přírodu a zdo-konalil člověka: nádoby ze zlata a drahokamů vykládané perlami a gemami, zlaté kandelábry a oltářní desky, sochy a vitraje, mozaiky a emaily, nádherné oděvy a tapisérie.“ • „V aranžování procesí, ceremonií přenášení ostatků, kladení základního kamene a konsekrace byl Suger předobrazem showmanství moderního filmového producenta nebo komisaře světových výstav a v získávání perel, drahokamů, vzácných váz, vitrají, emailů a textilií anticipoval nesobec-kou dravost moderního muzejního ředitele; dokonce si pozval první známé předchůdce dnešních muzejních pracovníků a restaurátorů.“ •Erwin Panofsky, Suger, opat ze St.-Denis, in: idem, Význam ve výtvarném umění. Praha 1981, s. 93-121. C5bTéma1SugerZlatýkříž Sv. Bernard z Clairvaux (1090/91-1152) •R. 1112 vstoupil do řádu cisterciáků, reformované odnože benediktinů. Řád schválil r. 1100 papež Paschalis II. •List Sugerovi o opatství St. Denis, 1127: „Toto místo bylo významné a od starých časů se honosilo královskou důstojností; sloužívalo potřebám dvora a králova vojs-ka. Bez váhání a klamu tam bylo dáváno císařovo císaři; Bohu však, co mu patřilo, se stejnou poctivostí dáváno nebylo.“ •„Ale my, kteří jsme pro Krista odvrhli jako hnůj všechno, co se skví krásou, okouzluje sluch, těší křehkostí, lichotí vkusu a svádí k dotyku, my se ptáme: čí zbožnost zamýš-líte vzbudit prostřednictvím právě těchto věcí?“ SBernard_BR2 Cisterciácké chrámy Fonteney Alcobaca C7 C7Alcobaca Cisterciácký ideál vs. historická skutečnost Předklášteří u Tišnova DSC_0153 DSC_0222 „Minimalismus a maximalismus“ v sakrální architektuře 20. století •Konfesní rozdíly: programový příklon ke strohosti v protestanské sakrální architektuře, zvláště u kalvinistů (helvitů), kteří ve svých modlitebnách zdůrazňují význam kázání Božího slova. Proto má centrální místo kazatelna, pod ní je umístěn stůl Páně. Viz násl. snímek. U luteránů dílčí možnost uplatnění figurální výzdoby. Pravoslavné kostely mají bohatou malířskou výzdobu (a žádnou sochařskou). Církev československá (husitská) se po počáteční fázi hledání přiklonila k modernistické oproštěnosti. U katolických kostelů se obě tendence projevují v závislosti na dobových proměnách vkusu. •Dobové rozdíly: „maximalismus“ se uplatnil zejména v době secese do r. 1914, „minimalismus“ získává převahu v době po r. 1945 a v kato-lické církvi zvláště po II. vatikánském koncilu. •Ilustrace: úvodní snímek • „Minimalistický interiér“ – presbytář klášterního kostela Matky Boží trapistického opatství v Novém Dvoře, 2001-2004, N John Pawson • „Maximalistický interiér“ – farní kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie v Brně na Křenové ul., 1911-1914, N Franz Holik Protestanské kostely luteráni kalvinisté Foto: kalvin. kostel v Přerově, 1907-08, N Otto Kuhlmann, pův. stav B11 Pravoslavné kostely Chrám sv. Václava v Brně Spojení funkcionalismu a tradičních prvků pravoslavného stavitelství. Vystavěn 1930-31, N Petr Levickij. Mesto_Brno_-_Pravoslavny_chram_svateho_Vaclava_(od_severu) img00018 Kostely Církve československé husitské Praha, Dejvice Brno, Botanická ul. Vystavěn 1925-26, N Jiří Stibral Vystavěn 1927-29, N Jan Víšek 16brno-int 10dejvice-intI