Evaluace v mateřských školách Zora Syslová Požadavky na zápočet nZpracování seminární práce do 31.3.2012 n nPřipomínám: -Odevzdat s projektem SPP2 osobní portfolio n > PROGRAM: 1.Obecná východiska a zákonné normy 2.Systém vlastního hodnocení v MŠ 3.Kritéria a prostředky hodnocení podmínek, procesů a výsledků vzdělávání 4.Prostředky průběžného sběru informací 5.Evaluační (hodnotící) zpráva 1. Obecná východiska a zákonné normy vlastního hodnocení školy nHodnocení - používá se v běžné školní praxi a širokou veřejností k náhodnému nebo každodennímu posouzení úspěchů i proher a zaujímání stanovisek k vlastní práci i práci druhých (hodnocení žáků, hodnocení práce učitelů...). n nEvaluace – termín má komplexnější význam, dosud užívaný spíše v oblasti teorie, vědy a výzkumu. Ve vztahu ke škole jde o systematicky plánovitý a cíleně řízený proces hodnocení a posuzování sledovaných jevů. n Rozlišení evaluace podle charakteru hodnotících procesů: n nExterní evaluace - zaměřuje se na celkové fungování systému školy jako instituce. Její cíle jsou stanoveny zvnějšku, stejně tak metody a formy hodnocení i jeho měřítka a kriteria. Jedním z typů externí evaluace, se kterým se školy nejvíce setkávají je hodnocení Českou školní inspekcí, dnes je nově zavedeno i hodnocení zřizovatelem. n nInterní evaluace - hodnocení vnitřní, nazývá se nejčastěji sebehodnocením, autoevaluací. Základním cílem je hodnocení výsledků výchovy a vzdělávání, kterých škola v určitém období dosáhla, hodnocení efektivnosti jednotlivých vzdělávacích činností probíhajících ve vlastní pedagogické práci školy. Hodnocení škol, školských zařízení a vzdělávací soustavy n§ 12 zákona 561/2005 Sb. o předškolním , základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) nVyhláška č.15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy nRámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Hlavní oblasti vlastního hodnocení nVyhláška č.15/2005 Sb. - - -podmínky ke vzdělávání; -průběh vzdělávání; -podpora školy dětem, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání; -výsledky vzdělávání žáků a studentů; -řízení školy, kvalita personální práce, kvalita další vzdělávání pedagogických pracovníků; -úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům nRámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání - -naplňování cílů programu; -kvalita podmínek vzdělávání; -způsobem zpracování a realizací obsahu vzdělávání (zpracování a realizace integrovaných bloků); -práce pedagogů (včetně jejich sebereflexe); -výsledky vzdělávání > Co je důležité v MŠ určitě evaluovat: nPodmínky nProcesy – práce učitelek nVýsledky dětí (kompetence/očekávané výstupy) Evaluace by měla být: nSystematická – v jasně vymezených oblastech nProváděná pravidelně nPodle předem stanovených a přijatých kriterií nPředem stanovenými nástroji, prostředky, způsoby nS vědomím, že je základem rozhodování pro další plánování a jednání Důležité je tedy vytvořit jasný evaluační plán, systém nTen by měl stanovit: nKoho nebo co evaluovat nPodle jakých kriterií nJakými nástroji, prostředky, způsobem nKdy, jak často nKdo se na evaluaci bude podílet Tabulka Oblasti/podoblasti - cíle Kritéria Prostředky Kdy Kdo nPodmínky nKritéria vytvořená na základě požadavků RVP PV nKritéria v dotazníku INDI MŠ (školy v projektu podpory zdraví) nKaždodenní vyhodnoc ped. činnosti. nZpětná vazba TČ nProcesy nZnaky prožitkového učení nZnaky partnerské komunikace učitelky s dítětem nVyváženost řízených a spontánních činností nPodíl skupinové, individuální a frontální činnosti nZpůsob plánování MŠ nHodnocení TK nZáznamy o dětech nSebehodnocení uč. nKontrolní a hospitační činnost nVýsledky nSdružené ukazatele (SUKy) (školy v projektu podpory zdraví) nOčekávané výstupy oblastí RVP PV nebo kompetence (co dítě zpravidla dokáže na konci předškolního období) nHodnotící + evaluační zpráva nDotazník INDI MŠ včetně Dotazníku pro rodiče Klíčové otázky nJaká je úroveň….. ve vaší škole nJak jste to zjistili? (způsob vlastního hodnocení – nástroje, kritéria, rozsah, frekvence….) nJak využíváte získané informace? (konkrétní přínos vlastního hodnocení pro školu – návrh, realizace a účinnost opatření) n od Jarky obrázek husy Cíle a kritéria a prostředky hodnocení podmínek nOblast – podoblast: nPodmínky - věcné prostředí n nCíle vlastního hodnocení: nSledovat, zda prostředí podporuje děti ve spontánní realizaci jejich zájmů a momentálních nápadů. Kritéria n(jako určitá měřítka, k nimž se hodnocení vztahuje) zásadně odlišují subjektivní hodnocení od evaluace. Pomáhají hodnotit sledované jevy podle určitých znaků kvality, nikoli podle zkušeností, postojů. > nSubjektivní výrok nObjektivní výrok > nSubjektivní výrok nDěti zaujalo společné kreslení zážitků z návštěvy ZOO. nHodnotící výrok na základě kritérií (očekávané výstupy RVP PV) nDěti se při kreslení zážitků z návštěvy ZOO naučily domluvit se na obsahu kresby, rozdělit si úkoly (nakreslení zvířat, klecí a jejich vybavení, pozadí a okolí) a uvědomily si, že každý si přinesl z návštěvy ZOO jiné zážitky (cesty, tvar a barva zvířat, informace o jejich životě). Současně zjistily, že se každému z nich líbí jiné zvíře… > Indikátor n– nebo-li ukazatel kvality. „Pro přesnější a spolehlivější zjištění může být užitečné tato kritéria více konkretizovat, popř. je rozpracovat do podoby konkrétních ukazatelů (indikátorů)“. Kritérium je vnímáno jako měřítko, které určuje žádoucí stav. Indikátor popisuje konkrétní projevy, specifikuje podrobnější rysy a vlastnosti daného kritéria. Někteří autoři (Vašťatková, 2006; Hausenblas, 2008) označují indikátory jako „vodítka“, díky nimž můžeme prokázat úroveň kvality sledovaného jevu. n (SMOLÍKOVÁ, 2008, s. 10) > nKritérium nHračky a pomůcky jsou uloženy viditelně, aby si je mohly děti samy brát. nIndikátory nHračky a pomůcky jsou rozmístěny v otevřených policích do výšky dětských očí. nDěti se nemusí učitelky ptát, zda si mohou hračku půjčit.Týká se to všech hraček i pomůcek, tzn. i výtvarného materiálu (barvy, plastelína, nůžky), náčiní a nářadí pro cvičení apod. > Kritéria podmínky nSAMOSTATNÁ PRÁCE > Kritéria a prostředky hodnocení procesů – pedagogické práce nKritéria pro hodnocení: nmetody prožitkového učení npartnerské komunikace nplánování n… > Kriteria vyvozená ze znaků prožitkového učení: nspontaneita - motivuji (vnitřní motivace, vlastní „puzení“) děti tak aby se děti samy pouštěly do činností? nobjevnost – integruji nové poznatky do starých? Navazuji na staré, stanovím je jako problém? Jsou vybrané poznatky z nejbližšího okolí, to co děti žijí? Postihuji je (podařilo se mi je pojímat) v logických souvislostech? Připravila jsem činnosti tak, aby umožňovaly dětem samostatně objevovat, řešit a tím si uspořádávat, zpracovávat a uplatňovat své dosavadní zkušenosti? Potom děti pronikají do reality a mají radost z poznávání. nkomunikativnost- vytvořila jsem dětem prostor pro komunikaci (verbální i neverbální) a spolupráci ? Protože právě při ní se nejvíce komunikuje. nprostor pro aktivitu a tvořivost – promyslela jsem a připravila prostředí tak, aby se děti mohly rozhodovat mezi činnostmi, měly možnost experimentovat? Měly dostatek materiálu a pomůcek? nkonkrétnost – připravila jsem konkrétní činnosti dětí, neužívám příliš povídání o…..? ncelostnost - Piaget říká „Dítě myslí rukama“ volila jsem činnosti tak, aby procházely rukama dětí, bylo při nich zapojeno více jejich smyslů? > Kritéria pro hodnocení kvality komunikace učitelky s dítětem nSnižování polohy nPohled z očí do očí nPopis – zpětná vazba (já výroky) nPodávání informací – zpravidla při porušování pravidel (já výroky) nPovzbuzení, ocenění nPodpora řešení problémů Kritéria pro hodnocení plánování stanoveného školou v ŠVP nplánování vychází z diagnostiky dětí a zpětné vazby předcházející tématické části nčasové období jednotlivých tématických částí není omezeno na jeden týden, ale je odvozeno od náročnosti tématu a zpětné vazby dosažených výsledků práce s dětmi nkompetence a dílčí cíle jednotlivých oblastí tématického okruhu plánují učitelky ve třídě společně nkaždodenní nabídka činností odpovídá sedmi typům inteligence podle Gardnera Kritéria a prostředky pro hodnocení výsledků nOčekávané výstupy (vzdělávací oblasti RVP PV) nRoK/SUky (školy v projektu podpory zdraví) Prostředky průběžného sběru informací nHodnocení TK nSebehodnocení učitelky nHospitace ředitelky nVedení záznamů o dětech Hodnocení třídního kurikula (manuál) nSložení třídy nVýsledky vzdělávání nVýsledky dětí odcházejících do ZŠ nÚroveň vzdělávacího procesu nPodmínky vzdělávání nVždy by mělo být vyhodnoceno, jak se daří naplňovat cíle (úkoly), které si MŠ stanovila pro dané období (pololetí, školní rok…) nNávrhy opatření, zlepšení, čemu se budeme věnovat VEDENÍ ZÁZNAMŮ nVstupní záznam nZáznamy z pozorování nKresba nPrůběžný záznam nTesty, popřípadě PL zaměřené na sledování ŠZ nDalší dokumenty nVýstupní záznam Manuál sebehodnocení učitelky nPlánování na třídě – spolupráce s kolegyní, využívání situačního plánování, východiska pro plánování, volená motivace (kritéria) nDiagnostika – častost záznamů o dítěti, způsob zápisu, plánování individuálního přístupu, přehodnocování výsledků u dítěte, úroveň dětí nProžitkové učení – jak daří realizovat znaky při práci ve třídě (kritéria) nKomunikace a interakce s dětmi – jak se mi daří používat partnerský přístup a komunikaci (kritéria) nSpolupráce – s kolegyní na třídě, s rodiči, základní školou, případně dalšími partnery nDalší vzdělávání – absolvované, přínos a využití v práci s dětmi nShrnutí – co se mi v práci daří, co se mi nedaří a co bych potřebovala (z dalšího vzdělávání, osobně pro svůj rozvoj apod.) Hospitace nPříprava – cíle, kritéria, oznámení učitelce nRealizace – vhodné místo, forma nRozbor – vhodná doba, využití zpětné vazby nZáznam – formulář n n EVALUACE PLÁNOVÁNÍ Pohled zpět Pohled dopředu Cyklus 1 Cyklus 2 Z P R Á V A >