PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA 1 Zora Syslová OBSAH 1.Předmět předškolní pedagogiky 2.Základní kategorie a pojmy 3.Předškolní pedagog, jeho kompetence 4.Komunikační dovednosti učitelky MŠ 5.Dítě jako subjekt vzdělávání, dítě se specifickými potřebami 6.Vzdělávání dětí do 3 let 7.Prostředí a jeho vliv na rozvoj 8.Organizační formy vzdělávání dětí předškolního věku, metody vzdělávání 9.Heterogenní a homogenní skupiny 10.Proměny cílů předškolní výchovy a vzdělávání 11.Humanisticky orientované vzdělávání, individualizace 12.Alternativní a inovativní směry v předškolním vzdělávání n Obsah PP2 (3. semestr) 1.Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání 2.Cíle a obsah vzdělávání (kompetence, vzdělávací oblasti, témata, činnosti) 3.Hra jako základní prostředek vzdělávání (spontánní a řízené činnosti) 4.Dokumentace školy 5.Podmínky vzdělávání 6.Individualizace (typy inteligencí) 7.Metody práce s dětmi, prožitkové učení (modelové situace) 8.Plánování vzdělávací práce 9.Spolupráce s rodiči 10.Participační řízení mateřské školy, týmová práce, povinnosti pedagoga 11.Vlastní hodnocení školy, sebereflexe 12.Návaznost předškolního a základního vzdělávání Požadavky na zápočet nSeminární práce „Komparace dvou titulů odborné literatury“ -Rozsah do 5 stran -Formální správnost (pravopis!!!) -Datum odevzdání do 20. 5. 2012 elektronicky (zadat požadavek „potvrdit přečtení“) 1.Předmět předškolní pedagogiky n okolí cíle učitelka vyučování dítě učení učivo (činnosti) metody, org. formy komunikace, interakce podmínky ASPEKTY DIDAKTIKY nCíle, aneb k čemu se vyučuje a učí nObsah, aneb co se vyučuje a učí nZprostředkování, aneb jak se vyučuje a učí nVztahy mezi osobami zúčastněnými na vyučování a učení, které se vztahují zejména ke komunikaci n 1.Předmět předškolní pedagogiky nPři sledování každé výchovné situace je třeba mít na paměti, že je v ní přítomná: nosobnost jedince, který je vychováván nsociální a přírodní prostředí ncíl, k němuž vzdělávání a výchovné působení směřuje nosobnost vzdělavatele (jeho styl) n Eva Opravilová, 2005 n Dítě nGenetika nVliv rodiny nIQ versus EQ nPotřeby dítěte n Učitelka nKvalifikace nOdbornost n OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ nČINNOSTI nSpontánní nŘízené n nIntegrovaná témata vycházející ze SITUAČNÍHO učení Metody nSLOVNÍ -vyprávění, vysvětlování, práce s knihou, rozhovor nNÁZORNÉ -pozorování, předvádění n PRAKTICKÉ n- napodobování, manipulování, experimentování Aktivizující metody nDiskuse nŘešení problémů nMetodu tvořivé dramatiky natd. Organizační formy nIndividuální nSkupinová nFrontální n Specifika MŠ nPředškolní dítě se učí především na základě své interakce s okolím a svou vlastní prožitou zkušeností, tzn. spontánně. nTyto zkušenosti zpracovává prostřednictvím hry. nDo řízených aktivit se aplikuje podstata spontánního učení. Další kategorie nSituační učení nSociální učení nProžitkové učení Situační učení nSituace, se kterými přichází děti nSituace, které se dějí ve třídě nSituace, se kterými přichází učitelka Sociální učení nNápodobou nOd sebe navzájem nITV -10 % toho, co slyšíme -20% toho, co vidíme -40% toho, o čem diskutujeme -80% toho, co přímo zažijeme nebo děláme -90% toho, co se pokoušíme naučit druhé - - Prožitkové učení nUčení založené na přímých zážitcích dítěte, vycházející z jeho samostatné činnosti a individuální volby, z jeho zvídavosti a potřeby objevovat. LITERATURA: nBRUCEOVÁ,T. Předškolní výchova. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-068-5 nHAVLÍNOVÁ, M. a kol. Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole. Praha : Portál, 2006, 2008. nKALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X nOPRAVILOVÁ, E. Úvod do předškolní pedagogiky. Praha: SPN, 1985 nOPRAVILOVÁ, E., KROPÁČKOVÁ, J. Studijní texty k předškolní pedagogice s úvodem do pedagogiky. Praha: Pedf UK, 2004. ISBN 80-7290-251-2 nPRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-631-4 nPŘÍHODA, V. Problematika předškolní výchovy. Praha: SPN, 1966. n