I 1,127 MLUVNICKÉ VÝZNAMY PODSTATNýCH JMEN ROD PODSTATN?CH JME'N Rod podstatných jmen (poa cYUfecT8ÚTe.JI,b1-tbtX)je převážně určován z a k o n č e ním' 1. a 2. pádu jedno čísla.. ROD ZAKONCENI souhláska t v r dá měkká pár o v á; pár o v á; • mužský -rt -H, -ae, -m, -'I, -m (.MY~CIGÓU I poa) sanón, .nOM, aBTOM06HJIó, KpecTbJÍHHH, I IIHCáTeJI~,trpasr- " " KOTěHOK,oréu BáH, caaarópaň, aj. noac, xapaanám, TOBápHlIt, Bpaq aj. -a -H, -lIJI, -bH souhláska měkká p ár o v á; šeplavá \ , (v pravopiser , -mL, -ms, ženský -qL, -IItL); (~é1-tcIGUU I , 2. p. -H poa) WKÓJIa, cecrpá, JÍ6JIOHH,He.néJIH, rerpáns, páyxeaána aj. TěTH, áPMHH, .nOCTb,poscs, CTaTbJÍ aj. MblWb, HOqb, nósronrs aj. -o -e, -ae, -se -MH, střední 2. p. -MeHH ( OPÓé)lIuU poD) cJr6llo, 6oráT- yqHJIHlu;e, nóae, BpéMH, :0:MlIaj. ("1'110, I{OJlfII\Ó cočpáaae, (ll· I(JtúTbO aj. o V některých' případech rod není určen zakončením 1. pádu (popř. 2. pádu) jedno čísla: 1. Mužského rodu jsou pojmenování osob mužských na -a, -H, např. MymqHHa, crápocra, nénymxa, .nJÍ.nH,cynsá, Cáma, KÓJIH(v r'uštině se skloňují zcela jako jména ženská: K námexy nénymxe, C MáJIeHbKHMKÓJIeH, viz § 44). 2. Mužského nebo ženského rodu - podle toho, zda označují osoby mužské nebo ženské - jsou podstatná jména na -a, -H, která pojmenovávají osoby podle vlastnosti, např. rtnáxca ubrečenec (o chlapci nebo děvčeti), ýxaana chytrá hlava, rozuma, neséacna nevzdělanec; patří sem také CHpOTá sirotek, např. TaKóH ÝMHHu;a TaKáH ÝMHHI~a,OH y*áCHbIH IIJráKCa - oaá yacácaaa naáxca. 3. Mužského rodu je několik jmen nesklonných označujících živé bytosti, např. xaxaný papoušek kakadu, xenrypý klokan, nóaa pony, poník, mHMIlaH3é šimpanz aj. 4. Podstatná jména odvozená od jmen mužských příponami -nmxa, -HWKO, -mue zachovávají mužský rod (srov. crápsrň .nOMHlliKO), viz § 21. (Skloňují se jako jména odpovídajících zakončení.) 5. Středního rodu jsou nesklonná obecná jména označující neživé věci, např. KHHÓ,pánao, MeTpó, naasró, MeHIÓ,pe3IOMé, xyrré, TaKC:0: taxi, taxík, moccé silnice, BHCKHwhisky, viska. Jen Kócpe je mu žs k é hor o d u (uěpasrň, MÓJIOTbIH,HqMéHHblHKócpe černá, mletá" ječná -káua), 6. Nesklonná j mé n a zem ě p i s n á jsou mužská nebo ženská podle toho, zda jde o město (secs Baxý, secs TÓKHO), ostrov (secs Eopaéo) nebo řeku (BCHMHCCHCHIlH,xpacánaa Konopázro). Řada ruských a českých jmen blízkých významem i podobou se liší v rodě. Mezi nimi je mnoho slov přejatých; jména přejatá mají v ruš: tlnč rod podle zakončení. Mužského rodu jsou např. ýposeas (srov. BblCÓKHHýponeas) , rycs (Sl·,OV. )l(ápeHblŘ rycs pečená husa), néčens, asepsIsrov . .nHKHŘaseps divoké zvíře), rryrs (srov . .naJIěKHH rryrs daleká cesta). Ze slov přejatých jsou mužského rodu např. moxo.nán, ánpec, MéTo.n, 6aHK, aBTOPHTéT, aKyJIbTéT,yHHBepcHTéT, axaápayx (2. p. aKBápHYMa), JIHHÓJleyM, TpaMBáH, My3éH, 'MaB30JIéH, rapázc, perropráze, KOHTpÓJIb. 31 28 29 30 31 Ženského rodu jsou: nózmacs (srov. MOR:nónrracs) , nánnacs, pýxonacs, uezs (srov. aánra ue.ns) , crérreas (srov. BbICÓKaH créneas) , TeHb (srov. rycráa TeHb hluboký stín ),cMpéHb (srov. 6éJIaH capéas bílý šeřík); z přejatých např. skupina slov na -sra, CHCTéMa, npočnéna, nporpám-ra, re.nerpáxsra, dále zrára datum, rpanára granát, nerá.ns aj. V ruštině se užívá jme n muž s k é hor o d u o z nač u j íC í C h p o v o 1 á n í, . ve ř e j n é fu n k C e apod. i pro označení žen y (např. spa-t označuje lékaře i lékařku); jsou to zvláště tato: .lI:ÓKTOP,npoóéccop, áBTOP, MH)KeHép, .lI:MpéKTOp, penáxrop, 3aMecTHTeJIb, HaqáJIbHMK, arpoaóx, KOH.lI:ýKTOP,nenyrár poslanec, poslankyně, MHHHCTP, i-rácrep, qeMrrMÓH; patří sem i TOBápmu;, qJIeH aj. Srov. Hnarróna - XOpÓIIIMŘ nenarór, eé Ha3HáqMJIH .uHpéKTOpOM lllKÓJIbI; MbI rOBOpHJIlI C a3poHóMOM EOpHCOBOŘ; JupéKTop HBaHóBa CKa3áJIa, LITO... Pro zřetelnost se užívá opisů typu )K é H ID;M H a-npax, .li:é B Y m- 1 NO nHcáTeJIH mrcáreaeň aBTOMOOHJIb aBTOM06HJIH ::>0 TOBápMID;a TOBápHru;eH xapaanám xapaanamá::;:'" -.;... naouěpox JJlI<ÓJIbIM lil repoáns fr6JlOHM;,,~ ,.10 MbIwé:i1: . rcrpázra1'olP4 -- 32 Poznámka 1. Podstatná jména středního rodu označují až na nepatrné výjimky bytosti neživé; k nečetným výjimkám patří JI H n; ó osoba (4. p. jedno Č •• JIH~Ó, 2. a 4. p. mn. Č. JIH~) a .I:\H T H (4. p. jedno Č. .I:\HTH,2. a 4. p. mn. Č• .I:\eTéH, viz § 56 fl 2. Podstatná jména mužská vzoru crápocra, ronoma jsou vše c h n a ž i v o t n á: mají tedy ve 4. p. mn. Č. tvar crápocr, IÍ>HOmCH,rovný 2. p. 3. V ruštině životná a neživotná jména netvoří různé typy skloňování, protože mimo shodu 4. p. s 2. p. (u životných) nebo s 1. p. (u neživotných) žádné další rozdíly v koncovkách nejsou. V češtině je tomu jinak, srov. závodu (aasčny) inženýrovi (HHJKeHépy), závody (saBÓ.I:\bI)· - inženýři (HHJKeHépLl). 4. V některých případech užívá ruština na rozdíl od češtiny podstatných jmen jako neživotných: vynásobit čitatele - YMHÓJKHTb'IHCJIÍrTeJIb, koupit si moskviče (auto) - xynárs MOCKBR'i. 5. V konstrukcích typu nocryrrárs B JI e T'i H K H dát se k letectvu, k letcům, npoaanecrá B r e H e p á JI bl jmenovat generálem, povýšit na generála mají jména - jinak životná - tvary neživotné. ČISLO PODSTATNýCH JMEN Většiny podstatných jmen se užívá v čísle jednotném i množném (eáůucteenuoe 1{,UCJl,Ó,Mlió",eCT8eHHoe 1{,UCJI,ó). Někdy však klade ruština jednotné číslo tam, kde se v češtině užívá množného čísla: OXÓTMTbCHHa M e n B é .n H lovit medvědy, nponsBÓ.uCTBOacxýccrnenaoro B o ~ o K H á výroba umělých vláken, nOM. n M OH é p a Dům pionýrů, neHb ID a x T ě P a Den horníků. Ve shodě s věcným významem některá jména netvoří tvary množné: j m é na' hro m a d n á (čeasě, KpeCTbR:HCTBO, viz § 21), j m é n a 1á t k o v á (MOJIOKÓ, MYKá, CéHO) f j mé n a .v 1a s t n o stí a děj ů (npáBMJIbHOCTb, PHcoBáHMe, viz § 22). f) K 1á t k o v Ý mim é n ů m s tvary pouze jednotnými patří v ruš-' tině např.:" xapróóern, (hovor. xaprónrsa) , .nannrá nudle, M3IÓM hrozinky, MHH.lI:áJIb mandle, nanorpán vinné hrozny, MaJIHHa maliny, KPbUKÓBHMK angrešt, CMOpó.uMHa rybíz, 6pycHHKa brusinky, e)KeBfrKa ostružiny, LIepHHKa borůvky, 3eMJIHHHKa lesní jahody, KJly6HHKa zahradní jahody, noxáuraaa TITHu;a drůbež. K hro m a d n Ý m j mé n ů m patří také 6ará)K zavazadla (xpaHéHMe 6ara)Ká úschova zavazadel; aecs MOŘ 6ará)K COCTaBJIR:JIMáJIeHbKHH qeMo.ll:áHqMK malý kufřík - to byla veškerá moje zavazadla). 33 \ 32 Poznámka 1. Některá z těchto jmen mají tvary množné, avšak s odlišným významem. Množné tvary jmen látkových znamenají různé druhy něčeho (naaorpánasre BHHa. přírodní vína, cxásoxasre MacJIá mazací oleje), u jmen vlastností a dějů mají význam konkrétní (HenpHJÍTHoCTb nOJIOlI\éHHIl nepříjemnost situace .,- HarOBOpHTb HenpHHTaocreň KOMÝříci komu mnoho nepříjemných věcí; H306peTéHHe pánao vynalezení, vynález rádia - nOCJIé.n;HHe H306peTéHHIl TéxHHKH poslední technické vynálezy, viz § 175, pozn. '3 a 4). Srov. také JIOBHTb phI6y chytat ryby, B pexé xačro phI6bI u řece je mnoho ryb - )3. aoně nJIáBaJIH 60JIbmHe p:br6bI. 2. Někdy je' potřeba označit jednotlivou částečku dané látky: JII06HTb ryurěnyio MOPKÓBb - C1>ecTb onaý MOPKÓBKY;lI\ápHTb Kapróq,eJIb - OtIHCTHTb HéCKOJIbKO KapTóq,eJIHH (hovor. xaprórnex): cočapárs xepaáxy, 3eMJIIlHHKy, .•. - C1>eCTbonaý šrony tIepHHKH, 3eMJIIlHHKH, '" (viz § 21). Jen v množném čísle se užívá zvláště těchto jmen (j mé n a pom n o ž n á): 6PIÓKll, OqKH, HÓ)KHllll;bI,nrarnrá kleště, xacšr hodiny, hodinky, BeChI váhy,' cáaa, cáaxa saně, sáňky, nepána zábradlí, qepHHJIa inkoust (51 He JII06JIIÓnacá'rs 3eJIeHbIMll xepaánasra), nposá dříví, II.J;llšči (zelná polévka), .n:pÓ)K)Klldroždí, CJIHBKHsladká smetana, nyxá voňavka, nóxopoasr pohřeb, HMeHHHbIjmeniny, svátek, KaHHKyJIbI, 6ý.n:HHvšední den, všední dny, CÝTKHden a noc, 24 hodin, cÝMepKH soumrak, npéHH51 diskuse, OTKphITb npéHH51 zahájit • diskusi, EaJIKáHbI Balkán; zpravidla v množném čísle se užívá slov JIerKHe plíce, ÓBOII.J;Hzelenina, CPPÝKTbIovoce. V češtině jsou na rozdíl od ruštihy pomnožná tato jména: šat y KOCTIÓM(pánský oblek), naárr.e (dámské šaty), onézena (šatstvo, oděv), úst a - pOT, Z á d a - crraná, d v e ř e - zraeps, n o v i n y - raséra, h o u s Ie .- cxpánxa, n cir o z e n i n y - .n:eHbPO)K.n:éHH51, v á noc e - possnecraó, v e,Ii k o noc e ;- nácxa, n e š t o v i Ce - ócna, s p a I nič k y - xops (2. p. xópa) aj. PADY A JEJICH UŽITI 1. pád (uMeHúxeJtbHbLŮ načés«] je pádem podmětu a (vedle 7. p.) pádem jmenného přísudku (6 p a r rOTóBHTYPÓK~,OH o T JI H q H H K). 2. pád (pOaÚTeJtbHbLŮ načés«) zaměňuje 1. a 4. pád při z á tpo r u (o T li;á HeT nóxa, OH ne CKa3áJIHll CJI Ó B a) a také 4. pád pře dm č t o v Ý (nOCTpóHTb :3Jl'eKTpOCTáHlI;HIO- CTpOHTeJIbCTBO:3JI e K- 34. 34 I Tp o CT á H li;H a), Kromě toho má 2. pád významy jiné: HCKáTI> CJI Ý q a 51, npocárr, n é Her, H36eráTb BC T P e q, orpéaars x JI é- 6 a, HaJIfrTb q á IO. K základním úlohám 2. pádu patří užití v IP ř í v Ia s t k u nes hod n é rn (HÓ)KKa CT Ý JI a, .n:OMo T li; á, TOBáp B hl cm e r o K áq e CT B a). Má též význam s r o v n á v a Cí (čpar crápme Me H H, oaá sapačá'rsmaer 6ÓJIbme MÝ )Ka) a pří s love č n Ý (4-r o a n p é JI 51 1965 róna): 3. pád (aáTeJtbHbLů načés«) je pádem hlavně pře d m ě t o v Ý m (nonapárs 6 p á T Y xaáry, noxó-n, C e C T P é pemárs aaná-ry) . Čeština má často 3. pád vztahový (Srdce jí tlouklo. Točila se mu hlava. Hodinky vám tilou pozdě. Zbylo vám něco i }, kdežto ruština má 2. pád s předložkou y (Cép.IUJ;e y aeé 6HJIOCb. Y aeró KpylI\HJIaCb rOJIoBá. qachI y sac onáansrsator n. Báu1H tIaChI oná3.I\bIBaIOT. Y sac OCTáJIocb tITÓ-HH6y.n;b?). 4. pád (8UHÚTeJtbHbLŮ načés«) je především pádem přímého předmětu (qllTáTb KH fr r y, rosopárr, n p á B .n:y) . Za český předmět vztahový bývá někdy v ruštině 2. pád s předložkou y (Bolí mě hlava - Y MeHH60JIfrT rOJIoBá. Zebou mě nohy Y MeHHMep3HyT nóra. Škrábe mě v krku - Y MeHHnepmár B rópne; . avšak jen shodně Mrazí mě - MeHH aaxopámer, MeHH 3H06frT). 4. pád mívá i užití v pří s love č n é m u r č e n í (IIo.n:o)K.n:frTe M II H Ý T K y, 51ceŘqác npaný. EllJIéT CTÓHJI.n:B e H á n li;a T b KP o H). 6. pád (npeaJ1,ÓJICHbLŮ načés«) je pád pře d 10 ž k o v Ý a pojí se s předložkami 0. (06, 060), npa, B (BO), Ha, zřídka' s no, viz §§ 185-187. 7. pád (T80PÚTeJtbHbLŮ načésc) je pádem jme n n é h o přís u d k u a d o plň k u (OHá 6bIJIá o T JI fr q H bI Men e II;H a JI fr CTOM. OH Ka3áJIC51 B e Cě JI sr M. OH pa6ÓTaJIm o cp ě p o M. Eró ll36páJIH n p e n Ce .n:á T e JI e M). Předmětové vazby nejsou četné (no)KáTb n JI e q či M H pokrčit rameny). K základním úlohám patří užití pří s love č n é (orpéaarr, H Ó )KH H II;a M H, npll6hITb CK Ó P bI M n Ó e 3 n o M, H.n:TfrJI é COM, npaéxars n Ó 3 n H e Ř H Óq b IO, MqáTbC51 CT P e JI Ó li uhánět jako 35