Stáří Charakteristika jednotlivých životních etap Kdy je člověk starý? • Nesnadná otázka ze tří důvodů: • 1. interindividuální variabilita – pokles výkonnosti v některé činnosti, zatímco v jiné stoupá nebo je zachován • 2. intraindividuální variabilita - rozdíly mezi jedinci v zachování svěžesti • 3. sociální kontext – pokroky ve zdravotní péči a celkové společenské změny, člověk je starý, když ho za takového považuje zbytek společnosti, v roce 1800 40letý kmet, v roce 1890 50letý stařec, dnes nejdříve rok 65 a hranice se stále posouvá • • Stárnutí – souhrn změn ve struktuře a funkcích organismu, které podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost a pokles schopnosti a výkonnosti jedince. Biologické projevy stárnutí • snižuje se odolnost vůči infekcím • zvyšuje se sklon k nádorovým onemocněním • zpomaluje se hojení ran • ztrácí se pružnost vaziva • zvýšená lomivost kostí • sklerotizují cévy • • největší projevy v oblasti nervové a endokrinní soustavy • zmenšování hmotnosti mozku: odumírání neuronů x jejich zmenšování a snižování počtu synapsí Změny u stárnoucích lidí • • zhoršení smyslového vnímání následováno ztíženou komunikací, změny v emoční oblasti, zvýšená úrazivost, 90% populace zhoršení zraku, 30% populace zhoršení sluchu • • zhoršení paměti, obzvláště pro nové události, zatímco dávno minulé zážitky zůstávají v paměti dobře uchovány a jsou snadno vybavovány, minulé je hodnoceno spíše pozitivně, tzv. vzpomínkový optimismus, zvýšené až nepochopitelné lpění na minulosti, problém s přizpůsobením se změnám prostředí, prudké zhoršení psychického stavu při přechodu do neznámého prostředí – relokační syndrom, smrt z maladaptace (ve vysokém věku 30-70%) Změny inteligence • měření klasickými int. testy prokazují snížení • longitudinální výzkumy – generační posuny inteligenčního kvocientu • krystalická inteligence – budována ze všech životních zkušeností, získaných spontánně i formálním vzděláním, stoupá v průběhu života, roste i ve stáří • fluidní inteligence – kognitivní flexibilita, projevuje se ve schopnosti učit se novým věcem, rychlostí, prací pod časovým stresem, schopností přecházet z jednohu způsobu myšlení ke druhému, klesá již po 30 roce života, ve stáří snížena Změny afektivní prožívání • snižuje se intenzita emocí, citové prožívání se stává méně bezprostředním – již se tak snadno nenadchne, ale ani nerozlobí, situace hodnotí klidněji, racionálněji • • na počátku stáří – potřeba seberealizace, smysluplnost, být užitečný pro druhé • poté – potřeba emočního zakotvení a pozitivního přijetí v kruhu blízkých • v pozdějším stáří – druzí lidé se začínají vzdalovat, jejich osudy se stávají lhostejnými, velké soustředění na sebe a na své problémy, ztrácí schopnost nadhledu a porovnání, přecitlivělost a sebezaměřenost může být vystupňována v sobeckost a hypochondrii • • reálná sociální izolace x subjektivní pocity osamocení Kreativita • klesá od střední dospělosti – měřeno počtem významných uměleckých či vědeckých prací • lidská tvořivá činnost dosahuje vrcholu obvykle mezi 25. a 40. rokem • záleží však na odvětví činnosti – ve vědě filosofie x fyzika • povzbuzující příklady: • Michelangelo – téměř v 90 letech tesal Pietu • Goethe – v 83 letech dokončil druhý díl Fausta • Sofokles • Komenský • Květa Legátová • … Strategie vyrovnání se se stářím • Seřazeno dle sociální přijatelnosti: • • Konstruktivní strategie • Strategie závislosti • Strategie obranná • Strategie hostility – nepřátelství a hněvivost vůči druhým • Strategie sebenenávisti • • Optimální adaptace na stáří - Švancara • Zásady pěti P: • perspektiva – udržení orientace na budoucnost • pružnost – přijímat nové podněty, měnit své zvyklosti • prozíravost • porozumění pro druhé • potěšení – udržovat a budovat si zdroje radosti • • Aktivizační programy • • Ageismus – www.ageismus.cz nastudovat!