Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Bc. Daněk Lubomír, UČO: 252268, email: 252268@mail.muni.cz, tel: 773960938 Magisterský studijní program PdF MU: N-SS Učitelství pro střední školy 1) kombinované jednooborové – UOPOS Učitelství odborných předmětů pro základní a střední školy – specializace obchod a služby 2) kombinované dvouoborové – SPPUS Speciální pedagogika pro učitele středních škol, UOPS Učitelství odborných předmětů pro střední školy – specializace služby ___________________________________________________________________________________________________ Seminární práce SP3MK_SSP3 Specializace: Specifické poruchy učení Anotace dvou knih zaměřených na SPU 1) BARTOŇOVÁ, Miroslava. Kapitoly ze specifických poruch učení I. Vymezení současné problematiky. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 128 s. ISBN 978-80-210-5299-4. Tuto publikaci, přesněji učební text, jsem si vybral, neboť se dle sylabu předmětu jedná o základní literaturu k mé specializaci. Jedná se o poměrně útlou publikaci co do počtu stran, která však obsahuje všechny potřebné informace k řešené problematice, navíc je poměrně dobře čitelná, pochopitelná i pro laickou veřejnost a v neposlední řadě není ani finančně nijak nákladná. Jak je již z názvu publikace patrné, tak je tento učební text rozdělen do několika samostatných kapitol, přičemž v první kapitole jsou vysvětlovány zejména pojmy a definice, v druhé kapitole se seznámíme se zvláštnostmi psychického vývoje dětí včetně dělení jednotlivých vývojových období, třetí kapitola se zabývá úlohou rodiny v životě osoby se specifickou poruchou učení, čtvrtá kapitola je zaměřena na poradenský systém, pátá kapitola pojednává o edukačním procesu žáků se specifickou poruchou učení a v poslední kapitole je řešeno postavení cizího jazyka ve vzdělávání žáků se specifickou poruchou učení. Velice pozitivně hodnotím to, že se v textu objevují praktické příklady a kazuistiky žáků se specifickou poruchou učení a rovněž to, že se text zabývá specifikou výuky cizího jazyka u žáků se specifickou poruchou učení, jakož i reedukačními metodami a postupy, což zcela určitě činí žákům se specifickou poruchou učení, zejména s dyslexií, značné potíže. Rovněž pozitivně hodnotím kapitulu zaměřenou na postavení dětí se specifickou poruchou učení v rodině, neboť právě rodina má v rozvoji schopností u dětí s touto poruchou nezastupitelné místo. Pro mě osobně je pak nejméně přínosná druhá kapitola, která se zabývá zvláštnostmi psychického vývoje, které však jsou zaměřeny spíše psychologicky a již jsem se s nimi seznámil v jiných publikacích, čímž však nesnižuji její obsah a zejména důležitost pro pochopení jedinců se specifickou poruchou učení. 2) ŠAFROVÁ, Alena. Specifické poruchy učení a chování. In Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 1998. s. 98-130. ISBN 80-85931-65-6. Jako druhou publikaci jsem si vybral Kapitoly ze speciální pedagogiky, přesněji kapitolu Specifické poruchu učení a chování. Můj výběr byl ovlivněn zejména tím, že tato publikace je pro mě základní učební materiál pro všechna odvětví speciální pedagogiky, nevyjímaje tedy i Specifické poruchy učení. Kapitola Specifické poruchy učení a chování je rozdělena do čtyř podkapitol, přičemž v první jsou jednotlivé poruchy definovány, druhá se zabývají jejich etiologií, třetí diagnostikou a poslední reedukací. Tento učební text je zcela dostačující k tomu, aby čtenář získal základní přehled o dané problematice, je napsán dostatečně čtivě a srozumitelně, avšak jedná se pouze o základní text, tudíž jej není možné srovnávat s publikacemi, které jsou zaměřeny jen na specifické poruchy učení, kde je samozřejmě text obsáhlejší a více zaměřený například na konkrétní způsoby diagnostiky či reedukace. Je však třeba opětovně zdůraznit, že se jedná o jednu kapitolu v komplexní publikaci zaměřené na celou speciální pedagogiku, kdy pro tyto účely jsou informace v ní uvedené, bráno s ohledem na rozsah kapitoly, zcela dostatečné a plně vyhovující. Mě osobně se tento učební text velice líbil, neboť za poměrně krátkou dobu jsem získal ucelený přehled o problematice specifických poruch učení. Negativně mohu hodnotit snad jen rozsáhlost podkapitoly zabývající se etiologií, která výrazně přesahuje dotaci jiných podkapitol, které jsou pro mě osobně více užitečné. Brno 1. 5. 2012 Bc. Daněk Lubomír