MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO Pedagogická fakulta Anotace SP3MK SSP3 Specializace: Specifické poruchy učení Školský rok: 2011/2012 Bc. Ivo Dorotík Semestr: Jarní Učo: 396998 Forma studia: Kombinované Přednášející: PhDr. Mgr. Soňa Chaloupková Kapitoly ze specifických poruch učení I Vymezení současné problematiky Doc. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. muniPRESS ISBN 978-80-210-5299-4 Knihu jsem si přečetl nejen z důvodu, že nám byla doporučena, ale i z důvodu, že jsem se mohl osobně s autorkou setkat. Nejdříve jsem hledal jiné tituly, které se této problematice věnují. Číst knihu a představovat si autora je něco jiného, než ho částečně osobně poznat. Protože to doplňuje celou podstatu knihy. Kniha je celkově na dané téma štíhlá, ale tady je právě vidět, když někdo umí vystihnout danou problematiku a seznámit co nejvýstižněji čtenáře s vlastní zkušeností a hlavně, jak podat problém lidem, kteří se mu chtějí věnovat anebo hledají pomoc. Nevím, zda je tato publikace volně dostupná i mimo univerzitu, ale i pro samu autorku by to bylo škoda, protože přímé, jasné a stručné podání jednotlivých kapitol by mohlo pomoc hodně lidem, kteří tuší, že jejich děti mají problém, nebo i oni sami. Kniha je sama osobně návod, průvodce, upozorňuje na odkazy, kde se mohou dopátrat detailnějších informací. Jednotlivé kapitoly jsou logicky řazeny od základního problému a jeho seznámení s SPU. Psychického vývoje jedince, funkce rodiny, až po edukační proces. Jen odkazy na MŠMT, mohou znejistit čtenáře, protože se mění podle toho, jaká je politická situace. A tato kniha je o lidech a jejich vzájemné pomoci a taková je sama autorka v dnešní době lidská vzácnost. A která kapitola mě oslovila z mého osobního pohledu, tady musím říci, že jsem míval a mám problém s cizím jazykem, na trhu je spousta pomůcek, které se jen navzájem kopírují, ale tady je přesně vystižený problém, jak postupovat. Nevím, zda jsem nějak postižený a je mi to jedno, proto musím říci, že pokud knihu najdete u sebe v knihovně, máte návod na spoustu tkzv. problémů nejen zjevných, ale i vnitřních o kterých jen tušíte. Kniha je nejen učební pomůcka, ale já ji vidím i jako odborný návod na výchovu nejen ze specifických poruch učení, ale i návod pro lidi, kteří věří v rodinu a nemyslí si, že všechno v životě nějak dopadne. Je pro lidi, kteří mají daný osud, ale děj v daném osudu mění, řídí, cítí, že mohou ovlivnit svůj život. Stručná, jasná s citem. Tak to vidím. Setkal jsem se s člověkem, který mě obohatil. Děkuji Vývojová psychologie LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Praha Grada 2006 ISBN-978-80-247-1284-0 Druhá kniha se zabývá specializačním vzdělávání v klinické psychologii, podle stylu a pojetí této knihy je jasná orientace poznatků podkladu obsahu v klinické praxi, čtivost pro laika se domnívám je na straně autora praktických poznámek, ze strany autorky, která koriguje s citem perfekcionismu druhého z autorů v problému hlavních příčin ve vývojové psychologii, tedy ontogeneze člověka, ji dělá více čtivou. Kniha, která obsahuje ucelený teoretický základ oboru, ale na základě praktických poznatků podle mě docela strukturovaně seznamuje studenty s problémem vývoje člověka, kde student se může setkat sám s vývojovým procesem, kterým prochází a v malé míře mu pomůže pochopit jeho jednání, které nutně nemusí vycházet z nějaké vývojové poruchy. Pokud jsem četl knihy od Langmeiera je spoluautorčina ruka hodně čitelná v propracování pro laiky, tak aby byla více srozuměná. Zde se mi nejvíce líbí hlavní příčina pojmenování problému a to roztříštěnost ve výzkumu, je tu pěkně vysvětleno, jak v západních civilizacích probíhá výzkum. Výborný je i postřeh výzkumu na generačních změnách ve stupni poznání, což může být pro některé překvapivé, jak se člověk mění v jedné generaci. To znamená, že souvislosti s jiným oborem se objevují až na konci linie poznání. Nevím, zda se jedná o celospolečenský problém, nebo problém autorů, kteří se bojí komerce jejich objevů, nebo to dělají právě kvůli komerci. Tady ale musím říci, že kniha je jasnou ukázkou pomoci celé společnosti, pokud bude skutečně chtít řešit problémy v širším měřítku. Pro moji představu, na stránkách internetu bych celospolečenskou rubriku, která informuje o „celebritách“ společnosti, které nic neříkají, bych já skutečně informoval o celebritách, které posunou celou společnost k porozumění a o tomto jsou tyto knihy. Ani tato kniha se mi nečetla, jako detektivka, ale musel jsem se vracet k jednotlivým kapitolám a jak cituji z této knihy: „Popis vývoje nemůže být nikdy úplným výčtem samostatných registrovatelných faktů, ale představuje vždy výběr z nesčetného množství dějů“. Pokud člověk se odhodlá v tomto oboru pracovat, je předchozí věta to, co nejlépe vystihuje nejen knihu, ale celou tuto vědu. Námitka, kterou se tato kniha taky zabývá, že každý vývoj jedince je individuální má skutečné opodstatnění ve spektru samotného těla, jako matematické, chemické a fyzikální továrny, kterou zaštiťuje vrchol biologie, přesto je to v dané rovnici osudu, která tyto strukturální vědy staví do roviny stejné přímky, jako jsou ostatní lidi, jen se ji teprve učíme poznávat. Tento moment se jedná o poznání nejdříve jedinců postupně celé společnosti. Na co mě ještě kniha /skripta/ upozornila, že pedagogické vědy by měly být ještě více začleněny do lékařských věd a spolupráce by neměla být rozdělena, ale měla by se více prolínat. Závěrem musím říci, že obě publikace by neměly chybět nikde, kde se jedná o pomoc a poznání jiných skutečnosti.