Feminizace chudoby n nZvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži (ženy dle odhadů celosvětově tvoří 70 % všech osob žijících pod hranicí chudoby). nSvobodné ženy, osamělé matky, staré ženy (vdovy), i ženy uvnitř rodin Feminizace chudoby nPříčiny: 1.Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu 2.Nerovnost v soukromé sféře – nerovné rozdělení zdrojů v rodinách, vklad neplacené práce žen (zejména pečovatelské) 3.Dopad různých událostí životního cyklu, porodu, rozvodu a ovdovění n Nerovnost v zaměstnání nVíce žen mezi nezaměstnanými a mezi dlouhodobě nezaměstnanými (o 3 %) nVíce žen na sekundárním pracovním trhu nPlatová diskriminace nSkleněný strop, skleněný výtah, děravé potrubí nSegregace žen na pracovním trhu nSféry označované ze mužské a ženské jsou hodnoceny jinak a přinášejí jiný status nStejně tak přináší jiný status stejné povolání, pokud je vykonáváno mužem a ženou n„Pečovatelská“ zaměstnání jako špatně placená a koncentrující se na sekundárním trhu práce n n n nSkleněný strop / neviditelná bariéra = tradiční postoje, předpoklady a hodnoty, které brání posílení pozic žen v plné účasti na životě společnosti, zejména co se týče profesního postupu a účasti na rozhodování. Zapříčiňuje, že ženy jen zřídka dosahují nejvyšších politických, ekonomických, akademických a profesních pozic. Skleněný strop spočívá ve znemožňování přístupu, buď přímo na tyto pozice, nebo znemožňování přístupu k cestám, které tyto pozice otevírají, a to formálními, neformálními, stejně jako skrytými způsoby a prostředky. Strop je hranice, kam až jsou ženy ve svém postupu "vpuštěny", výraz skleněný metaforicky vyjadřuje, že žena díky již dosaženým profesním kvalitám na špičkovou pozici "dohlédne" a dokáže si představit působení v ní, ale nemá možnost tento strop zespodu proniknout. Začne-li ovšem vyvíjet snahu do této vrcholové pozice postoupit, narazí na neviditelnou a těžko definovatelnou překážku v podobě snah namířených proti jejímu postupu. n n nDiskriminace na základě pohlaví npřímá = jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou z důvodu jejího pohlaví zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci. nnepřímá = jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z důvodu pohlaví osoba znevýhodněna oproti ostatním. Český statistický úřad – genderové statistiky 2000/01 – muži 53 %, 2010-2011 – ženy 56 % „Děravé potrubí“ Denní objem práce v českých rodinách s dětmi do 18 let (Bierzová, 2006) Zdroj předchozích tří grafů: Jarkovská, Lišková 2008 DILEMA REPRODUKCE X PRODUKCE nPorodnost v ČR je jedna z nejnižších v Evropě (1,5 v roce 2009), bezdětnost stoupá, především mezi vzdělanými ženami nPracovní participace naopak vysoká (57 % práceschopných žen ve věku 15-64 let pracuje) nPostavení žen a zvláště žen-matek na trhu práce je jeden z faktorů, který ovlivňuje rozhodnutí žen odkládat nebo případně nerealizovat těhotenství. n n n Když stát podporuje rodinu, prospěje to rodině? nMcDonald (2000) upozorňuje na to, že míry porodnosti zůstaly nejvyšší paradoxně v těch vyspělých zemích, kde je v současnosti největší podíl porodů realizován mimo manželství a kde zároveň nacházíme relativně vysoké míry zaměstnanosti žen. nCastles (2003) či Esping-Andersen (1999) poukazují na to, že ve důležitou roli ve vztahu mezi relativně vyšší zaměstnaností žen a relativně vyšší porodností hrají právě politiky umožňující lepší balancování pracovního a rodinného života. n nDánsko, Švédsko, Nizozemí, Finsko a Velká Británie - vysoká úroveň zaměstnanosti žen (pohybující se mezi 66 % ve Velké Británii a 72 % v Dánsku) a zároveň i relativně vysoká míra úhrnné plodnosti (mezi 1,7 v Nizozemí až 1,8 ve Finsku a Dánsku) nŘecko, Itálie, Polsko nebo Španělsko, poměr pracujících žen ve věku 15-64 let nedosahuje ani 50 % (v Itálii a Řecku 45 %, ve Španělsku 48 %), velice nízké míry úhrnné porodnosti (mezi 1,24 v Polsku a 1,34 ve Španělsku). n Familialistické a de-familializující režimy sociálního státu nFamilialistický systém - veřejné politiky státu předpokládají – ba dokonce trvají na tom – že primárně to jsou domácnosti, kdo nese zodpovědnost za sociální zabezpečení (welfare) svých členů nrežimy sociálního státu, jež spoléhají na pečující funkci rodiny, aktivně ji podporují a chápou rodinu jako hlavního poskytovatele péče nDe-familializující režim je takový, který usiluje o odlehčení tohoto břemene domácností a o osvobození jedince ze závislosti na rodinných vazbách nrežimy, jež usilují o osvobození rodiny od těchto závazků a umožňují poskytování adekvátních veřejných či soukromých služeb (de-familializující režimy). Mezi de-familializujíci politiky řadí například veřejně poskytovaná formální péče o děti, veřejné sociální služby či státní dotace na nákup těchto služeb na trhu (Leitner 2003). n n n (Esping-Andersen 1999: 51). n n n nExplicitní familialismus svými politikami posiluje pečující funkci rodiny ve vztahu k dětem, seniorům, zdravotně i jinak hendikepovaným členům rodiny, a zároveň postrádá jakékoli alternativní formy péče, a to jak poskytované státem, tak i trhem. Touto absencí explicitně vynucuje péči v rámci rodiny. nVolitelný familialismus se vyznačuje jednak politikami, které podporují pečující funkci rodiny a jednak politikami, které umožňují externalizovat péči o závislé členy rodiny. Volitelný familialismus připisuje rodinám právo pečovat, v čemž je podporuje, a pouze v rámci volitelného familialismu toto právo není vnucováno a nerovná se povinnosti. nImplicitní familialismus nenabízí ani externalizaci péče ani rodinu aktivně nepodporuje v jejích pečovatelských povinnostech. Rodina se tak stává primárním zdrojem péče, jelikož alternativy neexistují. Implicitně tedy stát spoléhá na rodinu. nDe-familialismus je charakteristický silnou de-familializací zajištěnou nabídkou služeb formální péče o děti prostřednictvím státu nebo trhu a slabými familialistickými politikami. Právo rodin primárně pečovat o své členy zde však není reflektováno Source: Eurostat (online data code: demo_frate) Evropský rok rovných příležitostí (2007) nVýroky tehdejšího premiéra M. Topolánka n"Žena se může svobodně rozhodnout nemít děti a věřím tomu, že bude mít naprosto stejné uplatnění jako muž." n n"Pokud se žena rozhodne věnovat roli, ke které ji určila příroda, tak není diskriminována."