CÍLOVÉ SKUPINY ETOPEDIE HLAVNÍ CÍLOVÉ SKUPINY ETOPEDIE  děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)  děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství)  děti s problémy v chování (zejm. intervence, diagnostika, poradenství, provázení)  děti s poruchami chování (zejm. intervence, diagnostika, poradenství, rehabilitace, provázení) CÍL EDUKAČNÍHO PROCESU ETOPEDIE Co nejvíce z dětí v „běžné populaci“ • Pomoci jim, aby tam zůstaly (v tomto ohledu je i „běžná populace“ cílovou skupinou etopedie • Pomoci jim, aby se tam dostaly DÍTĚ V RIZIKU (AT-RISK YOUTH) Rizika pro úspěšnou socializaci dítěte Osobnost dítěte Rodina dítěte Sociální sítě, společnost Škola Rizika spojená s osobností  Fyzická – postižení, nemoc, nedonošenost, FAS atd…  Psychická – temperament, nízká inteligence, nízká sebeúcta, nedostatek empatie, egocentrismus, nízká schopnost řešit problémy …  Sociální – absence klíčové osoby, institucionální péče/výchova… Dítě v riziku (At-risk Youth) Rizika spojená s rodinou  Struktura a systém - s jedním rodičem, nezletilá matka, dlouhodobá nezaměstnanost rodičů…  Fungování – povaha interakcí v rodině, míra sporů, domácí násilí, disharmonie, interakce s okolím, psychická onemocnění  Chování rodičů – vliv rodičovského vzoru – nezákonné chování, užívání návykových látek…  Výchovný styl – nedostatečné vedení/tvrdá výchova, nedůslednost/lpění na pravidlech, zanedbání, týrání, nezájem… DÍTĚ V RIZIKU (AT-RISK YOUTH) Rizika spojená se sociálními sítěmi, se společností  Socioekonomické znevýhodnění, lokalita, zalidnění  Násilí a kriminalita v okolí (násilí jako „akceptovatelná“ reakce na frustraci či jako řešení sporů)  Medializace násilí, kulturnínormy, kultura„gangu“  Nedostatek podpůrných služeb  Sociální či kulturní diskriminace  Obchod s dětmi, válečné konflikty DÍTĚ V RIZIKU (AT-RISK YOUTH) Rizika spojená se školou  neúspěch, nepřiměřené nároky, outsider, nedostatek příležitosti  slabá vazba na školu, negativní postoj  nevhodné kázeňské prostředky, stigmatizace chyb  riziková vrstevnická skupina, agrese jako norma  šikana, odmítnutí, sociální izolace DÍTĚ V RIZIKU (AT-RISK YOUTH)  neví jak ve škole pracovat  nízké rozvinutí sociálních dovedností (rigidní vzorce reagování)  nejistota a obava ze selhání, odmítnutí  nejde o rizika spojená s vývojovou fází (viz puberta) – spíše další z faktorů vlivu DÍTĚ V RIZIKU (AT-RISK YOUTH) RIZIKOVÉ FAKTORY - SPECIFIKA  Rizikové faktory se na sebe nabalují a jejich negativní působení se umocňuje i s jejich počtem  Určité negativní a destruktivní projevy jsou výsledkem rozdílných i propojených skupin rizikových faktorů  Mohou se kombinovat a ovlivňovat  Vysoce účinná je včasná intervence zaměřená na rizikové faktory  Včasná intervence – vliv i v dalších oblastech  Nejefektivnější: včasná (raná) intervence, zaměřená na znevýhodněné děti v předškolním věku s přesahem do školní docházky DÍTĚ S PROBLÉMEM V CHOVÁNÍ  Tendence čekat na výrazné selhání, na jasný problém („nechat vyhnít“) – ačkoli je třeba včasné řešení a případně kontaktovat externí odborníky  Tendence nálepkovat („žák s PCH) a vylučovat (změna třídy, školy, vyloučení ze SŠ, segregace ve výchovném zařízení) – ačkoli by škola mohla problém zvládnout  Otázka efektivity, trvalé udržitelnosti řešení  Potřeba jemnějšího rozlišování a navazujících kroků Motivace  Ví o problémech, vadí mu, chce věci změnit  Narušení norem je projevem konfliktu vnějších požadavků a vnitřních potřeb dítěte (dispozice)  Volí neadekvátní prostředky  Neztotožňuje se s nálepkou „problémový“, vnímá ji negativně  Neorientuje se v situaci, bezradnost DÍTĚ S PROBLÉMEM V CHOVÁNÍ Čas a intenzita  Problémy v chování jsou krátkodobé  Někdy nahodilé, jindy periodicky se opakující  Často vývojová souvislost a důsledek nezvládnutého konfliktu s okolím DÍTĚ S PROBLÉMEM V CHOVÁNÍ Podpora a intervence  Účinná jsou opatření v rámci výuky, třídy, školy  Pedagog pomáhá kompenzovat problematické projevy žáka  Nabízí mu nové způsoby řešení, chování, které legitimním způsobem mohou naplit žákovy potřeby DÍTĚ S PROBLÉMEM V CHOVÁNÍ DÍTĚ S PORUCHOU CHOVÁNÍ Motivace  Dítě není s normou vnitřně v konfliktu, ignoruje je, nepřijímá  Ve vztahu k důsledkům chování nevnímá pocit viny Čas a intenzita  Porušování norem je dlouhodobé  Vývojová specifika daného věku problém prohlubují DÍTĚ S PORUCHOU CHOVÁNÍ Podpora a intervence  Speciální intervence  Snaha o nahrazení způsobů a cílů, které jsou společensky nepřijatelné, přijatelnými formami DÍTĚ S PORUCHOU CHOVÁNÍ Pět charakteristik dle Bowera (jedna či více po určitou dobu) 1. Neschopnost učit se (ne IQ či zdravotní problém) 2. Neschopnost navazovat uspokojivé vztahy s vrstevníky a učiteli 3. Nepřiměřené chování a emotivní reakci za běžných podmínek 4. Celkový výrazný pocit neštěstí nebo deprese 5. Tendence vyvolávat somatické symptomy (bolest, strach, nemoc) ve spojení se školními problémy DÍTĚ S PORUCHOU CHOVÁNÍ Vývoj poruchy chování dle Bowera 1. Reakce na problémy denního života 2. Reakce na krizové životní situace, reakce jsou odlišné než jindy. 3. Vymyká se očekávání – nedostatečná schopnost přizpůsobení se, problematicky reaguje na změny v blízkém sociálním okolí (stěhování, změna třídy…) 4. Zafixované a opakované chování s možností ovlivnění a úpravy – negativní sebeobraz, „point-of-no-return“, cílená intervence v přirozeném prostředí = orientace v situaci i možnostech a způsobech změny, důležitý je pozitivním sociální vztah (provázení) 5. Zafixované a opakované chování s nutností segregovaného školského prostředí – výrazné projevy, nelze ovlivnit v přirozeném prostředí, nutné působit na dítě celistvě a vyjmout z jeho prostředí DÍTĚ S PORUCHOU CHOVÁNÍ Důsledky dlouhodobých problémů v chování  Individuální - vliv na charakter dítěte, který daná situace formuje, motivace, hodnoty, zvyky…  Sociální – „zrcadlové Já“ – druzí „ukazují“ jak má vnímat sebe sama; podle toho volí další chování; problém navazování uspokojivých sociálních vztahů  Životní perspektiva – vliv na školní úspěšnost, bariéra úrovni vzdělání odpovídající schopnostem, vyloučení ze vzdělávání DÍTĚ S PORUCHOU CHOVÁNÍ LITERATURA Vojtová, V. Přístupy k poruchám emocí a chování v současnosti. 2. přepracované a rozšířené vydání. Brno: MU. 2008