Květinová víla Chrpěnka se protáhla ve zlatém kalíšku květu narcisu, rozhoupala ho a shodila z jeho lístků kapičky ranní rosy na spícího skřítka Barvínka. „Co se to... kde to..." koktal rozespalý skřítek a střásal ze sebe chladné křišťálové kuličky. Náhle se zarazil a zvolal: „Chrpěnko, pojď sem. Rychle! V kapkách jsou obrázky!" Víla se lehounce snesla k němu do trávy: „Vždyť to jsou obrázky ze světa lidí!"
Jestliže žiješ ve světě lidí, jistě lehce spojíš dvojice, které k sobě patří, a zdůvodníš proč. Obrázky vybarvi.
„Tam musí být krásně!" povzdechla si víla Chrpěnka. „Ráda bych se tam podívala." „Ty znáš cestu?" zaradoval se skřítek Barvínek. „Já ne, ale zaslechla jsem, jak si květiny vyprávěly, že ji zná Jasmínový duch." „Nikdy jsem ho neviděl," řekl smutně Barvínek, „kdoví, jestli někdo takový vůbec je." Zničehonic se zvedl vítr a před nimi se objevila záhadná postava. „Strašidlo!" lekl se Barvínek. „Lupič!" vyjekla Chrpěnka.
Vybarvi obrázek podle čísel.
5
Postava se zamračila a uraženě řekla: „To tedy není moc pěkné uvítání. Jakýpak lupič? Jaképak strašidlo?" Chrpěnka zašeptala Barvínkovi do ouška: „Není to sám Jasmínový duch?" Postava je zaslechla a přátelsky se usmála: „To už je lepší. Snad abychom se vzájemně představili." Barvínek civěl s otevřenou pusou, proto je oba Chrpěnka představila sama. Pak se trošičku popleteně představil Jasmínový duch.
Bydlím v Jasmínovém kopci. Jmenuji se Jasmínový duch. Rád cestuji po lidském světě. Dokážu řídit létající koberce. Mám staršího bratra Osvalda. Brzy oslavím 100 let.
Ahoj!
PO/DRAV
JMÉNO
VLK
RODINA
BYDLIŠTĚ
ZÁLIBY to, co mě baví
DOVEDNOU to, co umím
Spoj slova v rámečku s větami, které k nim patří. Na prázdné linky napiš, jak by ses představil/a ty.
6
Iíikopák strašidlo?" K lila a přátelsky se pusou, proto je oba
„Přišel jsem, neboť jsem zaslechl, že mluvíte o světě lidí," zašuměl voňavým hlasem Jasmínový duch. „Jestli ho chcete navštívit, můžete. Rád vám pomohu, ale musíte pro to něco udělat." „Práce se nebojíme," řekl Barvínek a trošku se mu ještě z toho leknutí třásl hlas. „Dobrá," pokýval hlavou duch. „Nějací darebáci rozházeli po louce odpadky. Nevědí asi, kam patří a že se mají třídit. Uděláme to za ně. Pomozte mi."
Na obrázku najdi všechny předměty, které na louku nepatří. Roztřiď je podle materiálů a vypiš na linky.
7
„My známe cestu do světa lidí, ale oni do naší říše nikoli," vyprávěl Jasmínový duch. „Nechceme prozradit, že taková cesta existuje. Proto každý, kdo se k lidem vypraví, musí se naučit chovat jako oni, aby nebyl nápadný." Barvínek s Chrpěnkou napjatě poslouchali. „Jednou jsem dovolil, aby se do lidského světa zašel podívat hejkal. Navštívil rodinu pana Lesáka. Jenže ouha! Kdykoliv se ho někdo na něco zeptal, místo odpovědi zahejkal."
Dokážeš odpovědět na otázky lépe než hejkal? Odpovídej podle pravdy.
8
Poraď hejkalovi. V každém obrázku vyber větu, kterou by měl hejkal slušně odpovědět. Zakroužkuj ji.
9
Šťastně a úspěšně vyšli z bludiště. Před nimi se otevřela neznámá krajina. „Frr...!" prosvištěl kolem nich tesařík, div že do nich nenarazil. „Dup, dup...!" mašíruje si to oddíl mravenců. „To je zmatek!" uskočil Barvínek před spěchající stonožkou. „Ve světě lidí pomáhají udržovat pořádek v provozu dopravní značky. Tady by se také hodily!" rozohnil se, když ho nechtěně nabral na rohy roháč. „Pojď, Chrpěnko, nějaké jim vyrobíme."
Dokresli dopravní značky, vybarvi je a spoj je s jejich názvy.
18