Sexuální výchova
Sexualita a sexuální chování
Sexuální výchova na 1. stupni ZŠ
Pohlavně přenosné nemoci
Sexuální zneužívání
http://www.1de1.com/active/imagessaglik/aids.jpg http://www.marianne.cz/img/clanky/344.jpg
http://www.esseclive.com/partage/articles/infirmerie-essec/cacf8qym-sexualita.jpg

Co je to sexuální výchova ?
nSexuální výchova je výchovou k odpovědnému partnerství, manželství a rodičovství v tom smyslu, že
je především výchovou prosociální, tedy výchovou k sociálním vztahům a k vztahům mezi lidmi
založenou na citlivosti, úctě a odpovědnosti ve vztahu k druhým lidem. R. Hajnová
n
nSexuální výchova by měla vést jedince k tomu, aby si v dospělosti počínal v intimním životě „ s
radostí, odvahou a náležitou dávkou odpovědnosti“ aby jeho počínání bylo lidskému jedinci k radosti
a uspokojení, společnosti k užitku a nikomu ke škodě, bolesti a ponížení. Z. Matějček
n

Sexualita
1.Sexualita je souhrn projevů lidského chování  a cítění vyplývající z tělesných a psychických
rozdílů mezi pohlavími. Zahrnuje rozdíly anatomické, hormonální, reprodukční i rozdílné sociální
role získané učením
2.Sexualita je fyziologické uspokojení a psychická slast spojená se sexuálními aktivitami
sbližování, vzrušení, spojení.
n Hartl, P.: Psychologický slovník

Vývoj sexuálního chování
nSexuální chování se v ontogenetickém vývoji utváří v souladu s vývojem pohlavních žláz jednak pod
vlivem dědičnosti a neurohormonálního vývoje, jednak společenského prostředí a jeho morálních norem
a kulturních a náboženských tradic.
n
nObdobí předškolního věku – nejvýznamnější období pro osvojování mužské a ženské role, sexuální
chování patrné ve způsobu hry a rozvoji zájmů je dáno vrozenými vlohami, ale také posilováním
způsobů chování, které jsou považovány za chlapecké a dívčí, na rozvoj sexuálního chování dítěte má
výrazný vliv způsob života rodičů a zejména forma jejich vzájemné komunikace.
n

Vývoj sexuálního chování
nMladší školní věk
nsexuální chování do začátku puberty nemá ještě erotický charakter (asexuální)
nčasté bývají sexuální hry (zkoumání intimních částí těla, nápodoba sexuálního chování dospělých)
»» při náhodném přistižení by učitelé a ani rodiče neměli děti trestat nebo zesměšňovat (ale např.
ukázat na obrázku)
nděti si často předávají informace (často zkreslené) o porodu, ke konci období také o pohlavním
styku
npuberta – první známky puberty u dívek v 10 letech, u chlapců ve 12 letech (+/- 2 roky tedy -
dolní hranice D-8, CH10)
nprepuberta (1. fáze puberty) – urychlený růst, vývoj druhotných pohlavních znaků, růst a vývoj
pohlavních orgánů, změny v chování
nv důsledku rozdílného nástupu puberty u obou pohlaví (+individuální rozdíly) se ve třídě vytvářejí
velké rozdíly v úrovni tělesného i psychického vývoje, ve zdatnosti a sférách zájmů
n »» náročné pro učitele
n
http://www.marianne.cz/img/clanky/344.jpg

Sexuální výchova
n Pro zlepšení reprodukčního zdraví je základním požadavkem sexuální výchova orientovaná na
odsunutí začátku pohlavního života* do období fyzické, psychické a sociální zralosti, výchova k
sebeovládání, plánování rodičovství, používání antikoncepce, snižování počtu interrupcí.**
n V sexuální výchově by současně neměla být opomenuta podpora základní funkce lidské sexuality
člověka – rodičovství, odpovědnosti a úcty za předání života.
n
n*Čípek děložní je u dospívajících dívek pokryt cylindrickým epitelem, který mnohem méně chrání
před průnikem infekcí než dlaždicový epitel dospělé ženy (infekce přechází až v karcinom). Je to
důvod proč výskyt pohlavně přenosných nemocí je na celém světě nejvyšší ve věkové skupině 15 -24
let.
n** Současná generace se chová mnohem odpovědněji něž generace jejich rodičů (zahájení pohl.
života, antikoncepce, interrupce…)
http://www.terasoft.cz/pic_proj/v_sex.gif

Sexuální výchova
nObecné principy sexuální výchovy
nspolupráce rodiny a školy
nnedílná součást výchovy (společná pro dívky i chlapce, bez tabuizace)
nvychází z vědeckého poznání
nprincip etičnosti, přiměřenosti, (individuálního přístupu)
n3 roviny – citová, mezilidských sociálních vztahů, rozumová (Z. Matějček)
n

Sexuální výchova
nCíle sexuální výchovy
nvědomosti o svém těle (anatomie a fyziologie pohl. orgánů), dospívání, reprodukčním zdraví
npochopení, že sexualita je normální zdravou součástí života a souvisí s celkovou osobností člověka
nukázat rozmanitost forem projevů sexuality (těl. kontakt, potřeba důvěry, bezpečí)
nchránit před chybnými informacemi, rozlišit sexuální mýty od reality
nvarovat před nebezpečím, které sexualita s sebou přináší (pohlavně přenosné nemoci, nežádoucí
těhotenství, interrupce)
npěstovat vztah k hodnotám, normám, vést k vytváření postojů k sexualitě a tím k uvědomělému
rozhodování
n

Sexuální výchova na 1. stupni ZŠ
nHlavní cíle:
npříprava na pubertu (sexuální dospívání)
nochrana před sexuálním zneužíváním
n

Sexuální výchova na 1. stupni ZŠ
nUčivo dle RVP ZV – pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, základy lidské reprodukce, vývoj jedince,
rodina a partnerství, rodičovství, biologické a psychické změny v dospívání, etická stránka
sexuality, HIV /AIDS (cesty přenosu), intimní hygiena, sexuální zneužívání
nOčekávané výstupy dle RVP ZV:
nrozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se vývoji dítěte před a po narození
nuplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního
chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku
n

Pohlavně přenosná onemocnění
npohlavní nemoci – venerické nemoci – pohlavně (sexuálně) přenosné – STD (sexually transmitted
diseases) – STI (sexually transmitted infections) jsou nemoci infekční
nmají závažný zdravotní, sociální a ekonomický dopad (léčba  AIDS – 900tis.Kč/pacient/rok)
ntzv. klasické pohlavní nemoci, které se vyskytují v ČR – kapavka, syfilis (přijíce, lues) –
přenáší výhradně pohlavním stykem
ndalší pohlavně přenosné nemoci – chlamydiové infekce (způsobují záněty), virové např. opar pohl.
orgánů, kondylomata (bradavičnaté výrůstky),virová žloutenka typu B,C a HIV/AIDS, onemocnění
způsobuje i celá řada dalších mikroorganismů – bakterie, kvasinky, houby, prvoci a jiní parazité
(trichomoniáza, kandidóza, svrab, muňky)
n
n
http://www.battlingaids.com/images/aids-virus_64.jpg

Pohlavně přenosná onemocnění
nmohou trvale poškodit reprodukční zdraví a také trvale nitroděložně poškodit plod a zanechat
trvalé následky, jsou smrtelná
nprevence
nsexuální výchova
nbezpečné sexuální chování
npartnerská věrnost
nkondom (snižuje riziko nákazy při styku do pochvy, konečníku i úst)
n
n

Mezi životem a smrtí leží pouze 0,003 mm tlustý latex



Pohlavně přenosná onemocnění - AIDS
nAIDS Acquired Immunodeficiency Syndrome – syndrom získaného selhání imunity
nAIDS je konečným stádiem infekce, způsobené virem HIV (Human Immunodeficienncy Virus, virus
lidského imunodeficitu
nVirus HIV se vyskytuje v tělesných tekutinách (krev, sperma, poševní sekret, mateřské mléko, malé
množství ve slinách a ostatních tělesných tekutinách
nPozn. HIV je velmi citlivý na zevní vlivy – ničí jej běžné desinfekční přípravky, mýdlo, chlorové
preparáty, teplota nad 60°C (již za několik minut), pozor neničí UV záření
http://www.meguimaraes.com/subrosa/arquivo/world.aids.jpg

HIV/AIDS v České republice
Kumulativní data k 29. 2. 2008*


AIDS v České republice
data k 29. 2. 2008


Pohlavně přenosná onemocnění - AIDS
nJak se virus přenáší?
npohlavním stykem homosexuálním i heterosexuálním (nejčastější přenos heterosexuálně, nejvyšší
nárůst HIV+ je u dívek a mladých žen)
nkrví
ninjekční aplikace drog, rizikové tetování a piercing
ntransfůzí krve či krevních derivátů (v ČR vyloučeno)
nkontaminací poraněné kůže nebo sliznice infikovanou krví (pozor u první pomoci)
nz matky na dítě
n
http://www.1de1.com/active/imagessaglik/aids.jpg

Podíl přenosu HIV sexuální cestou
jen občané ČR a rezidenti
data k 29. 2. 2008

Sexuální zneužívání
nCo je to sexuální zneužívání?
nBezkontatkní – slovní obtěžování, exhibicionismus, expozice pornografických filmů, časopisů nebo
fotografií, voyerismus nebo masturbace před dítětem
nKontaktní – dotýkání se či mazlení se s dětským tělem – oblečeným nebo nahým – rukou,
nejrůznějšími předměty či genitáliemi, nucení dítěte, aby se podobným způsobem dotýkalo těla
dospělého, pronikání do pochvy či konečníku dítěte prsty či předměty, pohlavní styk, anální či
orální sex
n
n

Sexuální zneužívání
nKteré děti jsou nejohroženější?
nděti mladších věkových skupin
nděti emočně deprivované, v rodině opomíjené
n děti jejichž rodiče jsou násilní vůči sobě i dětem
nděti fyzicky či psychicky handicapované
nděti, jejichž matka je často delší dobu mimo domov
nděti alkoholiků, narkomanů, psychotiků
nděti, které nevědí, že jejich tělo patří jen jim
n
n
n
n
n
n

Sexuální zneužívání
nKdo zneužívá?
njen vyjímečně je dítě zneužito cizím člověkem
nvětšinou jsou děti zneužívány dospělým, který dítě dobře zná a dítě k němu má důvěru (rodiče,
nevlastní rodiče, starší sourozenci, příbuzní, známí, vedoucí zájmových kroužků, i učitelé a
vychovatelé)
nnejen muži, ale i ženy (oběti dívky i chlapci)
ndospělí se sexuální kontakt s dítětem snaží utajit, k tomu nutí i dítě
n
nPozn. Náš právní řád nedovoluje sexuální kontakt s osobou mladší 15. let, v případě incestu
sexuální aktivity vůbec

Sexuální zneužívání
nPrevence
nŠkola
ndostatek informací o lidském těle a sexuálním chování, vysvětlit dětem nebezpečí sexuálního
zneužívání, osobní bezpečí – obezřetnost k cizím lidem
nRodina
nnenechávat mladší děti dlouho bez dozoru (hlavně večer), řádně si prověřit osobu, která dítě hlídá
natmosféra důvěry a vzájemného respektu v rodině, naplňování citových potřeb dítěte
nrodiče by měli být dítěti oporou a vést ho, aby se samo svěřovalo, co prožilo, naslouchat dítěti
n
n
n
n

Sexuální zneužívání
nCo udělat pokud bylo dítě sexuálně zneužito?
nSdělení dítěte přijměte pokud možno v klidu a věřte mu.
nDítě musí cítit, že jste na jeho straně a to, co se stalo není jeho vina.
nPostarejte se, aby ten kdo dítěti ublížil, již k němu neměl přístup.
nPoraďte se s odborníky, jaké nezbytné kroky je třeba učinit.
n
nDítě se často svěří učiteli, spolužákovi, školní schránce důvěry, školnímu psychologovi – nutné
kontaktovat policii

Sexuální zneužívání
nOrganizované (komerční) sexuální zneužívání
ndětská pornografie, prostituce
nrodičům (učitelům) by nemělo unikat:
nděti jsou často mimo domov (dlouho do noci)
ndítě dostává nákladné dárky či větší množství peněz
n

Literatura, odkazy, kontakty, výukové programy
nLiteratura:
nMachová, J., Hamanová, J. Reproduční zdraví v dospívání. Praha : H+H, 2002.
nMatějček, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Praha : Portál, 1996.
nMachová, J., Kubátová, D. a kol. Výchova ke zdraví pro učitele. Ústí nad Labem : Univerzita J. E.
Purkyně, Pedagogická fakulta, 2006.
nMachová, J. Biologie člověka pro učitele. Praha : Karolinum 2002.
nŠulová, L. Jak učit výchovu k manželství a rodičovství? Praha : Grada, 1995.
n

Literatura, odkazy, kontakty, výukové programy
nOdkazy a kontakty
nNárodní program boje proti AIDS www.aids-hiv.cz
nStátní zdravotní ústav (nabídka preventivních materiálů týkajících se HIV/AIDS a pohlavně
přenosných infekcí) www.szu.cz
nADIS centrum – Infekční klinika nemocnice na Bulovce, Praha, tel. 266 082 629, Infekční klinika
FN, Jihlavská 20, Brno tel. 543 192 271
nwww.zdraviprozeny.cz
nNadace naše dítě – www.nasedite.cz, www.detskaprava.cz
n Linka bezpečí – 800 155 555
n Rodičovská linka – 283 852 222
nModrá linka (linka důvěry pro děti a mládež) – 549241010; CVČ Lužánky, Brno;  www.modralinka.cz
nPolicie ČR (158,112)
n

Literatura, odkazy, kontakty, výukové programy
nVýukové programy
nCVČ Lužánky Brno – Povídání o dospívání důvěře a osobním bezpečí (výukový program k sexuální
výchově, určen pro žáky 5. ročníku, 2 vyučovací hodiny v prostorách vaší školy)
n Kontakt: Centrum volného času, Lidická 50, Brno
n   tel. 549 524132, www.luzanky.cz
n
n
n