GEOGRAFIE VENKOVA RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. Ze0029: Geografie venkova Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita 1. Venkov a společná zemědělská politika EU > Co je to SZP - proč vznikla a jak se vyvíjí? > Jak SZP ovlivňuje rozvoj venkova? > Jaké jsou vyhlídky do budoucna? I Dlouhodobý vývoj změny paradigma v pojetí rozvoje venkova Pramen: OECD, 2006, s. 60 Starý přístup Nový přístup Cíle Rovnoměrné rozdělení, příjmy zemědělců, konkurenceschopnost zemědělství Konkurenceschopnost venkovských oblastí, zhodnocení místních aktiv, využití nevyužívaných zdrojů Hlavní cílové sektory Zemědělství Různé sektory venkovské ekonomiky (např. venkovská turistika, zpracovatelský průmysl, informační a komunikační technologie) Nástroje Podpory (subvence) Investice Klíčoví aktéři Národní vlády, zemědělci Všechny úrovně veřejné správy (nadnárodní, národní, regionální a místní), různí aktéři z veřejného i soukromého sektoru Cíle reforem společné zemědělské politiky EU se zaměřením na rozvoj venkova Pramen: podle Pělucha, M., 2010: prezentace „Změny vnímání venkova v rámci SZP EU 2010" produktivita Vznik SZP, 1957 Produkce potravin Stabilizace Trhu Podpora příjmů Krize Nadprodukce Produkce pro produkci Mezinárodní napětí Strukturální opatření McSharryho reforma, 1992 Redukce nadprodukce Životní prostředí Stabilizace příjmů Stabilizace rozpočtu konkurenceschopnost Agenda 2000 Prohloubení reformy Konkurenceschopnost Rozvoj venkova udržitelnost Mid-term review, 2003 Tržní orientace Potřeby spotřebitelů Zajištění příjmu Venkovský rozvoj Životní prostředí Health Check, 2008/2009 Lepší cílení podpor SZP EU Posílení tržní orientace zemědělců Upřesnění pravidel cross compliance Vztah regionální politiky a rurální politiky ❖ Venkovské oblasti představují 91 % území 27 členských států Evropské unie a jsou domovem více než 56 % jejích obyvatel, což z rozvoje venkova činí politiku prvořadého významu. ❖ V České republice zaujímá venkov téměř 90 % obcí, tři čtvrtiny rozlohy území, avšak pouze zhruba čtvrtinu obyvatel. ❖ Má být venkovská politika součástí regionálního rozvoje nebo ne? Vztah regionální politiky a rurální politiky ❖ SZP (EU) ,včetně „rurální" politiky, vs. regionální politika (EU) - často řešení obdobných problémů a stejných území ❖ V ČR stále oddělený „svět zemědělců" a „svět venkovských obcí". Rozvoj venkova dle Programu rozvoje venkova ČR Regionální rozvoj dle Strategie regionálního rozvoje ČR 1. Tvorba pracovních příležitostí 2. Podmínky růstu a kvalita života na venkově 3. Vzdělávání 4. Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu venkova 5 1. Tvorba pracovních míst 2. Vytváření podmínek pro dynamický hospodářský rozvoj regionů 3. Podpora investic do lidského kapitálu 4. Vytváření podmínek pro dynamický hospodářský rozvoj regionů 5. Podpora řešení specifických problémů rozvoje venkova a periferních území PARADOX ROZVOJE VENKOVA ❖ Priority rozvoje venkova dle Evropské komise nejsou / nemohou být naplňovány: > podpora konkurenceschopnosti (např. pravidla pro zemědělské subjekty v zemích EU-12 jsou do roku 2013 nastavená tak, aby zemědělci těchto zemí nebyli konkurenceschopní), > péče o krajinu (např. neustále snižování objemu financí na komplexní pozemkové úpravy, které jsou jedním z nejdůležitějších dlouhodobých nástrojů péče o krajinu; zabírání kvalitních půd fotovoltaickými elektrárnami), > posílení infrastruktury obcí (v českém prostředí se posilování infrastruktury jeví jako „černá díra", neustále se investuje, ale výsledky nejsou příliš zřetelné). 8 2. Přístupy k vymezování venkova > Co je to venkov? > Má nějaké charakteristické znaky? > Jaké jsou charakteristické činnosti? > Kdo jsou venkované? > Kdo se pokoušel o vymezení venkova? Co je to venkov? > Abstraktní označení osídlené kulturní krajiny se specifickými charakteristikami > Individuální vnímání > Překrývání pojmu „venkovský" region (prostor, území) s pojmy „periferní" (okrajový, obvodový), „marginální" (okrajový, mezní) nebo „rurální" (venkovský, zemědělský, rolnický) region. Venkovský prostor \: \: Graf 1: Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne "venkov"? Zdroj; Dotazníková lotřeni mezi představiteli vybraných venkovských obcí misto, kde nacházej! domov ti, co prchají z přelidněných misi místo pro rekreaci a oddech fingující místní správo 8% 4% místo, kde se mohou uplatnit schopní lidé 36% místo, kde lidé moji k sobě mnohem blíže o navzájem si pomáhají vhodná místo pro molé podnikáni a řemeslnou výrobu 5% 18% pohodlné bydleni opora ve vnějších polických strukturách 2% 14% dostatek mladých lidi, kleti maji zájem bydlel na venkově 20% schopný starosta na radnici oměnl získat dotace na projekty 16% dobrá poloho dobrá podmínky pro podnikáni 7% jiná možnost ochota lidi sdružoval se o společně Telil problémy Výsledky vychází z podkladů dotazníkového šetřeni, které bylo uspořádáno mezi 1 076 starosty a dalšími představiteli venkovských obcí v (esku a dotazníkového šetření, které bylo uspořádáno mezi 4 375 rodiči žáků 54 základních škol v 15 venkovských mikroregionech Česko. dobré mezilidské vztahy 4% ostatní zemědělství, pole negativa {zapadákov, nezaměstnanost drahota...) 13% dobré bydlení, domov, rodina 2% klid, pohoda 11% dobré životní prostredí 27% Názory 1 070 obyvatel venkovských obcí na otázku „Jaké slovo se vám vybaví, když se řekne venkov?" byly zjišťovány v květnu 2009 na území MAS Boskovicko Plus. Přístupy k vymezování venkova Odvíjí se od jeho hlavního účelu. Odlišujeme přístupy založené např. na: > velikosti sídel s aspektem na demografii a s úzkou vazbou na prostorovou strukturu; > charakteru krajiny, tj. jako výsledek dlouhodobé interakce lidí a přírodního prostředí, zrcadlící se v ekonomických, sociálních a ekologických funkcích krajiny; > charakteru sídel a života v nich, tj. vnímání role sídla ve správním systému, etnografické oblasti, vybavenosti včetně pracovních příležitostí, podnikání, politice v rámci obce a navenek; > eventuálně i jiné. Exaktní vymezení venkova je však v ojedinělých případech nezbytné -jasné vymezení příjemců dotací, tj. účelové vymezení pro uplatňování politiky rozvoje venkova. ❖ Nejsnadněji zjistitelnou a dlouhodobě sledovanou charakteristikou sloužící k vymezování venkova je velikostní kategorie obce. Velikostní struktura obcí podle krajů k 31.12.2011 (počet obcí) Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Praha ■ 0-200 ■ 2001-5000 ■ 50001-100000 0% 20% ■ 201-500 ■ 5001-10000 Nad 100000 40% 60% ■ 501-1000 ■10001-20000 80% 100% ■1001-2000 20001-50000 Velikostní struktura obcí podle krajů k 31.12.2011 (počet obyvatel) Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Praha 0% 20% ■ 0-200 "201-500 ■ 2001-5000 "5001-10000 50001-100000 Nad 100000 40% 60% ■ 501-1000 ■10001-20000 80% 100% ■1001-2000 20001-50000 Kvantitativní znaky vymezování venkova Za nejběžnější ukazatel postihující charakter osídlení a nepřímo tedy i charakter krajiny je hustota zalidnění. Vymezení OECD > založeno na podílu obyvatelstva, jež žije na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel/km2 > Podle této metodiky jsou venkovské oblasti definovány na dvou úrovních: - Na úrovni lokální (tj. obce) je venkov definován jakožto sídla s hustotou menší než 150 obyvatel/km2 - Na úrovni regionální definice vymezuje regiony: - převážně venkovské, kde více než 50 % obyvatel regionu žije ve venkovských obcích - významně venkovské, kde ve venkovských obcích žije 15-50 % obyvatel regionu - výrazně městské, kde ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel regionu. venkovské a městské obce 2000 - metodologie OECD Venkovská obec < 150 obyvatel/km Převážné venkovské (> 50 % obyvatel žijících ve venkovských obcích ) Významné venkovské (15-50 % obyvatel žijících ve venkovských obcích) Převážné méstské (< 15 % obyvatel žijících ve venkovských obcích) Obr. 2: Venkovské a městské území dle metodologie OECD, 2000 Pramen: Eurostat- population census [on-line] Kvantitativní znaky vymezování venkova ❖ Vymezení podle Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 > Konstatuje neexistenci jasného vymezení venkovských oblastí. > Přejímá vymezení OECD a doplňuje jej o typologii na základě vybavenosti subregionálních jednotek s 1 000-3 000 obyvateli, odpovídající obcím se základní občanskou vybaveností (škola, pošta, zdravotní středisko). > Takto lze vymezit tři typy venkovského prostředí: - příměstský venkov - zahrnuje venkovské obce v rámci městských aglomerací (urbanizovaná území s více net 50 000 obyvateli); - odlehlý venkov - zahrnuje zejména tzv. periferní území. tj. území s nepříznivými - socio-ekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení; - mezilehlý prostor pak zahrnuje zbývající území ČR. Mapový podklad ČUZK 2003 Hranice subreciortahich |edno««li Obr. 3: Typologie prostoru pro vymezení venkovských oblastí Pramen: Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013, MZe 2008 Kvantitativní znaky vymezování venkova Vymezení podle ČSÚ > Osm variant vymezení venkova v rámci ČR! > Jednotlivé přístupy jsou založeny na kombinaci indikátorů o sídelní struktuře, počtu obyvatelstva a hustoty zalidnění: - 1: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel. - 2: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 1 000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 100 obyvatel/km2 - 3: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 1 000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km2 - 4: venkovským prostorem jsou všechny obce, které neměly statut města k 1. 1. 2007. - 5: venkovským prostorem jsou všechny obce, které nejsou obcemi s pověřeným obecním úřadem a nemají statut hlavního města. - 6: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel mimo obcí v zázemí krajských měst. - 7: venkovským prostorem jsou obce do 5 000 obyvatel vymezené multikriteriálně na základě 4 ukazatelů. - 8: z venkovského prostoru varianty 7 byly vyčleněny obce přechodného typu. Česká republika - varianta 2 2: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 1 000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 100 obyvatel/km2 5: venkovským prostorem jsou všechny obce, které nejsou obcemi s pověřeným obecním úřadem a nemají statut hlavního města Česká republika - varianta 5 Kvalitativní znaky vymezování venkova kritérium hlavní znak urbanistická struktura rozvolněná zástavba, zemědělský statek, rozsáhlé veřejné prostory, nízký podíl zastavěných ploch architektonické znaky nízkopodlažní zástavby, integrace obytné a dalších funkcí, absence nájemního bydlení, individuální výstavba sociální znaky konservatismus, tradicionalismus, sousedství, participace, kooperativnost, sdílení společné historie ekonomické znaky vyjížďka do zaměstnání, zaměstnanost v zemědělství, vyšší podíl samozásobitelství, kutilství veřejná správa označení obce, postavení obce ve struktuře veřejné správy velikostní znaky počet obyvatel, hustota zalidnění, rozloha, podíl zastavěné plochy Platí ještě tyto konkrétní znaky venkova? Kvalitativní znaky vymezování venkova Kvalitativní znaky vymezování venkova i0 vinili »♦♦♦♦♦■ i my* ose Penny Kvalitativní znaky vymezování venkova Vymezení podle Perlina (2010) - kombinace velikosti, stability, růstu a lidského potenciálu 5. Neprofilůvaný venkov 7. Strukturálně postiženy průmyslový venkov] 6. Intenzivní rekreační oblasti 5. Problémový rekreační venkov 4. Vybavený moravský venkov 3, Moravské periferie 2. Nerozvojový sousedský venkov 1. Rozvojový venkov vyřazeno Kvantitativní znaky vymezování venkova Jistou možností, zejména z hlediska charakteru sídel, je počet obyvatel na zastavěnou plochu/intravilán. Z hlediska rozvoje venkova jsou významné údaje o využití krajiny a jejich proměnách, proto je zajímavé i vymezování venkova na krajinných principech Velikostně-polohová diferenciace: velikostní kategorie jsou diferencovány dle počtu obyvatel obce, polohová diferenciace je založena na dopravní poloze obcí Velikostní kategorie Polohové kategorie 1 0-199 A Zázemí měst 2 200-499 B Obce s velmi dobrou dopravní polohou 3 500-999 C Obce s průměrnou dopravní polohou 4 1 000-1 999 D Obce se špatnou dopravní polohou 5 2 000-2 999 Polohová diferenciace obcí regionu Jihovýchod Dopravní poloho □ 0-2 □ 3-5 ■ 6-17 město zázemí Železniční komunikace -\— elektrifikovaná, železniční koridor -)— elektrifikovaná, celostátní - neelektrifikovaná, celostátní - nelektrifikovaná, regionální —..... úzkokolejná Železniční komunikace ^™ dálnice a rychlostní komunikace silnice I. třídy glorie středisko obvodu obce s rozšířenou působností 2: —i— 4: —i— 60 km _i Pramen: ŘSD, ČD, 2005 Co dělá ve vymezování venkova problémy? SuburbaniZdCe je proces rozšiřování předměstí, prostorová změna osídlení charakteristická hromadným stěhováním obyvatel z centrálních částí městských aglomerací a konurbací na jejich okraje a za administrativní hranice městských celků se zachováním úzkých funkčních vztahů nově osídlených území se sídelními jádry. Suburbanizace je typická pro vyspělé země. (Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MIVlP 2002) Vystěhovalí z Brna do obci Jihomoravského kraje v období 2001 - 2004 Přistěhovali do dané obce z Bma O 13-29 pf ietehovalých O 26-50 pťlstétvovalych O 51-75 pfistthovaiyeh O 78-100 pfistého»aiych O 101-125 pftsiawvalýwi O 120- 150 pntt*ho»alýcfi O Vlcanrf150 pttsléhovalých vnitrné zázemí Brna Obvody oboi 8 rozvírenou pú&obno&li Co dělá ve vymezování venkova problémy? Omezení kvantitativních ukazatelů spočívá v tom, že mohou být značně zkreslené (počítá se s trvale bydlícím, hlášeným obyvatelstvem (přechodné pobyty, ač jsou velmi časté, nejsou uvažovány), které se v dané denní době významně mění dojížd'kou a vyjížďkou). Suburbanizace (www.suburbanizace.cz) ❖ Dříve: > Zázemí - blízké okolí města - zásobovalo městské obyvatelstvo zemědělskými produkty a náleželo pod správu většího centra > Původní závislost města na zázemí se postupně obrátila a typickým rysem aglomerovaných obcí je v současnosti vysoký podíl dojíždějících za prací, službami i zábavou do jádrových měst ❖ Dnes: > Z řady původně venkovských obcí v zázemí měst se pod vlivem suburbanizace stávají obce příměstské s městským způsobem života > Především mladé rodiny s dětmi s vyšším vzděláním -> vznikají specifické nároky na vybavenost obce (kapacity mateřských a základních škol, hřiště apod.) > Starousedlíci spíše lidé starší s nižším vzděláním. > -> nastávají rozdíly v ekonomickém statusu novo- a starousedlíků i k sociální polarizaci Paradoxem je, že lidé se stěhují na venkov, který v podstatě venkovem není, pobývají zde většinou jen přes noc, navíc přinášejí městský způsob života, kterým se od místních starousedlíků také odlišují. Často se ohradí vysokým plotem, za kterým venkov ani nevidí. Většina aktivit novousedlíků zůstává orientována do jádrového města. Vznikají tak větší nároky na dopravní infrastrukturu a obslužnost, zvyšuje se intenzita dopravy. SALDO STĚHOVÁNÍ NA 1 000 OBYVATEL CELKEM V ROCE 2009 Počet obyvatel nových domů v obci Hlušovice severně od Olomouce převyšuje původní populaci Činnosti na venkově aneb venkov minulý a současný > Vybavíte si venkov v minulosti z povídaní Vašich rodičů nebo prarodičů? > Jak se žilo na venkově v minulosti a dnes? > Jak se proměnily funkce venkova? > Existuje v současnosti ještě venkov? Ve n ko vs ké p rostřed í funkcemi: o produkční, o rezidenční, o rekreační. je definováno třemi základními • Význam jednotlivých funkcí se v průběhu času proměňuje • Produkční funkce venkova ustupuje funkci rekreační a rezidenční a proměňuje se i vnitřně, když dříve zcela dominantní zemědělskou činnost stále více nahrazuje průmysl a služby (z pohledu zaměstnanosti obyvatel venkova). • Stále více se snižující pracovní příležitosti jsou jedním z významných problémů současného českého venkova. • Nutná diverzifikace činností na venkově. Tradiční vs. moderní venkov Oblast Tradiční Současný Většina obyvatel venkovských obcí pracuje v zemědělství, rodinná hospodářství Nízká zaměstnanost v zemědělství a lesnictví - možnosti ekologického zemědělství, venkovský a agro-turismus Zemědělství Vztah obyvatel k půdě a ke krajině — Pěstování zemědělských produktů převážně pro svoji potřebu, chov domácích zvířat na dvorku domu Zahrady plní rekreační funkci Zaměstnanost podle odvětví NH v ČR Zaměstnanost podle odvětví NH [%] v ČR v letech 1989-2007 60 -i— 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Rok ^—Primér ^—Sekunder ^—Terciér Zaměstnanost podle NH v ČR Podíl ekonomicky aktivních obyvatel pracujících v jednotlivých sektorech NH ve venkovských obcích a v celé ČR k 3. 3.1991 a 1. 3. 2001 1991 2001 Venkov CR Venkov CR Zemědělství, lesnictví, rybolov 28,5 11,6 11,1 4,5 Průmysl a stavebnictví 41,4 44,9 42,3 38,6 Služby 27,9 40,4 39,4 52,7 Nezjištěno 2,2 3,1 7,2 4,2 Míra ekonomické aktivity 66,8 66,6 59,4 61,3 Podíl vyjíždějících za prací 64,6 32,4 81,2 41,7 Zemědělství Zemědělství Zemědělství Agroturistika jako návrat k zemědělství nebo zájem obyvatel měst podívat se, co je to zemědělství? Tradiční vs. moderní venkov Oblast Tradiční Současný Odchod mladých, vzdělaných lidí do měst, stárnutí obyvatelstva Suburbanizace - stěhování na venkov (zázemí měst) Práce v obci (nejčastěji v zemědělství) Dojížďka za prací a službami do měst - obec slouží jako noclehárna Obyvatelstvo, sociální vztahy Lokální dělba práce, vzájemná výpomoc — Rodáci, starousedlíci Nově přistěhovalí Izolovanost venkovských komunit, soudržnost, všichni se znají, neexistuje anonymita - předávání zkušeností potomkům Přejímání městského způsobu života, narušení integrity, kontakty max. v popracovní době - závislost na městě Venkované - starousedlíci vs. náplava Sociální klima - možnosti: - Obě skupiny obyvatel se nestýkají, jejich vztah je spíše pasivní Nově příchozí obyvatelé se nevyčleňují a zapojují se do chodu obce - Napětí mezi starousedlíky a nově přistěhovalými Struktura obyvatel, bytová výstavba... Graf 6: Důvěra sousedům ve vybraných venkovských mikroregionech Česka Zdroj: dotazníkové šetření mezi rodiči žáků základních škol Bor Vejprty Žlutíce Březnice Netoltce Votice česká Kameníce Uhlířské Janovice Český Dub Kopidlno Konice Klobouky u Brna Osoblaha Bojkovice 0% 20% 40% 60% 80% 100% důvěřuji ■ spíše důvěřuji spíše nedůvěřuji nedůvěTuji Struktura obyvatel, bytová výstavba 1991 2001 9% —^18% 20% ^eSTI----^17% V \ \ /28% ---''43% □ ZŠ a neukončené □ SŠ bez maturity □ SŠ s maturitou ■ VŠ □ ZŠ a neukončené □ SŠ bez maturity □ SŠ s maturitou ■ VŠ Všední den zamestnaných obyvatel sjburbia Život v suburbin se pozvolna probouzí mezi S, a 7, hodinou ranní, kdy první lidé nasedají do automobilů, a odjíždějí do zaměstnání (O Automobilová doprava). Při odchodu do zaměstnaní stale častěji nehraje podstatnou roli skutečný začátek pracovní doby, ale spíše snaha vyhnout se dopravním zácpám. Silnice mezi suburbii a středem města jsou totiž zejména v ranních r.odinách (7,30-8.30 hod.) přetíženy a dopravní zácpy se stávají pravi- delným doplňkem cesty do zaměstnání. Do osmi hodin opustí suburbium téměř všichni pracující a postupné se přesouvají do kompaktní části jádrového města, kde se jich mezi 9. a 14. hodinou nachází více než 70 %. Konec pracovní doby není zcela pravidelný a záleží na aktuální situaci v zaměstnání. Většinou vsak pracující odcházejí ze zaměstnáni před 18. hodinou. Z celého průběhu dne je patrné, že zaměstnaní obyvatelé suburbii tráví v okolí bydliště a v celé příměstské zóně jen velmi málo času. □ doma ■ okolí bydKté ■ pfímĚstská zóna ■ kompaktní mĚsto ■ íirjícertfjm □ doprava □ zcela mima J> j$ j& J> j& j5> & «é> .# ÄtS> j$> ^ j§> J> j$> ■ ty ty ty' ty' Denní daba (ťiad," Zdroj: Uaiczníkavě šetření v zůzsn\í PŕChy, 2004. Tradiční vs. moderní venkov Oblast Tradiční Současný Ekonomické vztahy v Remesla Drobní živnostníci a podnikatelé Zaměstnanost v zemědělství Nedostatek pracovních míst Řemesla na venkově ❖ Řemesla - dřív způsob obživy, dnes obnova (důvod?) > Regionální značení ❖ Malé a střední podnikání > Rodinný podnik: je podnik vlastněný, případně i řízený rodinou/rodinami, či vybranými členy rodiny/n, přičemž se předpokládá, že podnik bude předán následující generaci - vysoký podíl v zemědělství, SHR PRŮMĚRNÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V OBCÍCH S MÉNĚ NEŽ 2 000 OBYVATELI V OKRESECH ČR K 31.12. 2008 í nad Labe se nadd Chomutov Louny 'Mělník adá Boleslá Rakovník [fifi-nr Beroun Příbram Praha t-zápa Kolín Náchod i Hradec Králové1 Klatovy Kutná Hora / Jf\^ Chrudim Benešov \ r-"*1^ Havlíčkův Brod 12.1 -I0U / Šumperk 'A Opava Ostrava-městoKarviná .NovýJičín ' Přerov p-me^Vyškov vKroměfíž Zlín lerské Hraáišť Vsetín f 25 50 100 km j_i_i_i_i_i_i_i Pramen: MPSV ČR, 2009 Tradiční vs. moderní venkov Oblast Tradiční Současný Služby, vybavenost Nízká náročnost na kvalitu služeb, komunikací a vybavenosti, neexistence kanalizace, COV Rozvoj dopravy, telekomunikací (internet), budování kanalizace, plynofikace, COV Produkce odpadu zlikvidována spalováním Svoz odpadu Nízká intenzita hromadné dopravy Nízká intenzita hromadné dopravy (pokud není v IDS), využití osobních automobilů Vybavenost a služby na venkově • V obci není základní škola a obchod s potravinami > Nově přistěhovalí obyvatelé dojíždějí za nákupy do obchodních center v blízkých městech, děti vozí do škol do měst > Důsledek: Ztráta sociálních kontaktů na venkově? > Co starousedlíci? • Pohostinství využívají nově příchozí obyvatelé z důvodu jeho zaměření minimálně. > Důsledek: Ztráta sociálních kontaktů na venkově? • Řada obcí nově vybudovala sportoviště / dětské hřiště • MŠ? Obr. I; Základni Škola ■ úplná * neúplná Chybějící hodnoty Krajskí hranice SO 25 0 SOKrn Stav sítě ZS v roce 1961 a 2004 Obr. 4: 2004 Základní skala * úplná • neúplná nľ::-7:::H Chybějící hodnoty i | Krajská hranice SO 25 0 60 Km Vybavenost a služby na venkově - doprava Rozvoj IDS LEGENDA Železniční linky Železniční stanice Tramvaje ~ Autobusy a trolejbusy Čísla linek Kuřim Názvy obci jŕ** Zastavěné území Samostatná síť městských linek Tarifní zóny 100 Čísla tarifních zóri IDSQJMK PLAN REGIONÁLNÍCH LINEK stav k 28. 6. 20OS (nezahrnuje výluky) Informace: www.idsjmk.cz, M 5 4317 4317 Koordinátor IDS JMK: KORDIS JMK, spol. s r. o. INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTEM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ©KORDÍSJMřCspol.sr.o TONÍK A Ařv/f ,/joy JWKOŽflW - WC j/KOV/S/E • • • A JAH0.J7ATA/E"7 0 0 pa 0 0 PO do Skočí CHoorjArti PUMOVÁ CO W • JEPN0WO PNE JEL 4LE PREiTEHOV% pí? VLASmfíO • vrßtRou ji kJpvo^ MP/čKr a PČPefKOVE 3 ■ATM JE i MMlNKi ~7 ž Vř5N/CE Pí? tf^JTAv. A zreT. - - p0kola IN(/,2«»JTrrA fKOMrsixrsi ftČPEM OßCAWKOU VYBAVÜVOjf OBCE VZHLEPEM KE iVjfrf rOT^tßA'M NfrH" CPFEÖ..- Obr. 2: Regionální diferenciace dopravního chování obyvatel - vyjížďka veřejnou dopravou a automobilem Zdroj dat: SLDB 2001 Podíl vyjíždějících automobilem Podíl vyjíždějících autobusem 07,75-21,14 21.15- 26,65 26,66-30,72 30,73-35,15 35.16- 45,54 Obr. 4: Schéma začarovaného kruhu obslužnosti veřejnou dopravou na venkově Zdroj: vlastní zpracování na základě Nutley (2000) V obslužnosti veřejnými dopravními prostředky se projevuje Izv. začarovaný kruh veřejné dopravy na venkově, který lze zjednodušeně popsat následovně: malá populační velikost podminuje malou ekonomickou efektivitu spojů a nutnost dotací z verejných fondů; snaha o zvýšení rentability vede k redukci málo využívaných spojů, čímž dojde ke snížení nabídky a kvality obslužnosti, a část uživatelů se pralo přesune na jiné druhy dopravy (zpravidla automobil); snížení počtu uživatelů však dále sníží rentabilitu spojů... tyKlY/uIlíónf ílulebmi.t ivykjiif te miro oulomabiliioK ( / •JitiÍMithliiátólií oulcmobituace úpadek tluleb na vcnkayí ( faorlí kvattla potkjrUianřib ikiltb zvýlenl (en jfidného teduVce ipojC verejné dopiavy Tradiční vs. moderní venkov Oblast Tradiční Současný Prostorové znaky Jasné vymezení města a venkova Ztráta ostrých hranic mezi městem a venkovem Nízká hustota zalidnění, nižší intenzita zástavby (s vysokým podílem hospodářských stavení) Vilové čtvrtě Tradiční architektonické znaky -nízká zástavba, zemědělská stavení, stodoly, každý dům má dvorek s hospodářskými zvířaty Ústup tradičních venkovských architektonických prvků, místo dvorku terasa k rekreaci, bazény (proč mít zvířata, když se dneska dá všechno koupit?) Množství křížů, božích muk, svatých obrázků a kapliček Charakteristická krajina - mozaika polí, luk, lesů Obr. 1: Podíl věřících obyvatel v Česku, obce, 2001 Autori: Hovltfek, Kapková, Smržová 2007 Zdroj dat: ČSÚ 2001 Česko-nSmecká jazyková hranice v roce 1930 Podíl věřících obyvatel (%): 03,8 ■ 24,9 25,0 - 39,9 ■i 40,0 • 59,9 60,0- 79,9 ■ 80,0 - 98,9 Česko = 32,1 Základní charakteristika Vybrané modelové mikroregiony M&Kicgio* T6b« 25,95 Holešovice 14,35 Pykty 21,15 Srbikó Komenke 12,59 Sltonl 13,88 100 km Tradiční vs. moderní venkov Oblast Tradiční Současný Zvyky, tradice — Víkendové chalupaření Pravidelná nedělní návštěva kostela - místo setkávání, hospoda, hody atd. Ztráta tradičních hodnot Tradiční nářečí, kroje Ustup nářečí, krojů (?) Starosta, farář, doktor, učitel -nej větší autority Starosta jako autorita Kulturně-společenské akce, spolky Aktivita spolků nižší Škola a základní služby v téměř každé obci Snaha o udržení školy a dalších služeb Sportovní a kulturní centrum Staré Město, Národní Vás srdečně zvou na folklórní pořad Slovácký verbuňk Mistrovské dílo UNESCO Sportovní a kulturní centrum Staré Město sobota 4. září 2010 v 19:30 hodin ústav lidové kultury Strážnice a Soubor lidových písní a tanců Dolina V programu se Vám představí: Ruda Tuček z Tvrdonic, Štěpán Hubačka z Lužic, Jožíček Jagos z Lipová, Erik Feldvabel a Josef Bazala ze Starého Města, Miroslav Vymazal z Velkých Pavlovic, Tomáš Machalínek a Jakub Džubera z Kyjova, Jan Gajda a Josef Šťastný ze Strážnice, Ivan Marčík ze Záhorovic, Petr Vozár z Uherského Brodu a další významní tanečnici. Dále soubor Dolina a děti z Dolinečky. Doprovází CM Burčáci z Míkovic a CM BáIešáci ze Starého Města Účinkují nejlepší tanečníci slováckého verbuňku z celého regionu jihovýchodní Moravy. Programem provází: Jan Blahůšek a David Pavlíček Následuje beseda u cimbálu s CM Bálešáci Občerstvení zajištěno Zlínský kraj SPOlECENSKO-KULTURNi centrum wmwi witiri«iw w miniu I NARUDNI ÚSTAV 11[>< )\ f Ml II KY Tradiční vs. moderní venkov Oblast Tradiční Současný Ostatní Chudoba v Rozvoj díky dotacím CR a EU Environmentálni význam 4. Aktéři rozvoje venkova > Co si vybavíte, když se řekne „aktér rozvoje venkova"? > Jak se proměnila role aktéru rozvoje venkova? > Kdo vlastně skutečně ovlivňuje rozvoj venkova? > Ajak se můžeme zapojit my? Aktéři rozvoje venkova Veškeré instituce či jednotlivci, kteří nějakým způsobem svými aktivitami vstupují do dění na venkově nebo kteří jsou součástí venkova Široká škála aktérů odráží rozmanitost venkova Řada kategorizací > základní dělení vychází z hierarchického postavení vzhledem k správní organizaci území - Aktéři na lokální úrovni - Aktéři na regionální/krajské úrovni - Aktéři na národní úrovni > Podle formálnosti struktury a fungování - Veřejná správa, zájmová samospráva (institucionalizovaní aktéři) - Organizace neziskového sektoru (částečně institucionalizovaní) - Zájmové skupiny (neformální; zejména obyvatelé) Aktéři rozvoje venkova ❖ V obecné rovině můžeme rozlišit několik typů subjektů podle vztahu k řešenému problému či k připravovanému projektu: > podílející se (shareholders), tj. subjekty, které jsou hlouběji zapojeny do procesu řešení či přípravy, podílí se na něm (např. spolupracující obce a podnikatelé), > zainteresovaní (stakeholders), tj. subjekty, na které bude jistá aktivita působit (např. občané a jejich sdružení, návštěvníci aj.), > dotčení (placeholders) myšleno na územním principu, tj. subjekty, v jejichž zájmovém území se aktivita realizuje (např. krajský úřad, správa chráněné krajinné oblasti či národního parku, ministerstvo). Aktéři rozvoje venkova Tab. 4: Matice aktérů - prostorová úroveň versus typ sektoru SEKTORY Verejný Podnikatelský Neziskový Nadnárodní zájmová Evropská Evropská komise (rámec SZP EU) uskupení (např. COPA a další svazy zemědělců, výrobců a producentů) Sítě > Národní Ministerstva; Celostátní síť pro venkov Celostátní zájmová uskupení Spolky, svazy, sítě 0 Krajská Kraj; Vysoké školy; Krajská informační střediska Podnikatelská sdružení Nezisková sdružení Lokální Obce - DSO, MAS; Obcí zřizované organizace Podnikatelé, zemědělci Zájmová sdružení, spolky Pramen: vlastní zpracování Model aktérů rozvoje venkova Je skutečně potřebné zřizovat celou škálu aktérů rozvoje venkova, kteří působí v EU? Jak se osvědčují tyto subjekty v českých podmínkách? -např. KIS, různé „sítě", agentury pro zemědělství a venkov... Ústřední pozemkový úřad Ministerstvo pro místní rozvoj Svaz měst a obcí Celostátní síť pro rozvoj venkova Evr. vzdělávací fórum pro rozvoj venkova Národní síť MAS Spolek pro obnovu venkova European Centre for Ecology and Tourism Ministerst ÚROVEŇ NÁRODNÍ Svaz venkov turistiky ROZVOJ VENKOVA A ZEMĚDĚLSTVÍ PILIR HOSPODÁRSKY PILÍŘ SOCIÁLNÍ PILÍŘ E NVI RON MENTÁLNÍ SFÉRA VEREJNÁ ^ ZÁJMOVÁ SAMOSPRÁVA SFÉRA SOUKROMÁ SFÉRA NEZISKOVÁ Národlí ústav lidovéltultury Ministerstvo ZP. Státní fond Z P LesyCR _ Zem. vodohosp. správa Ministerstvo zemědělství -^""^rní komora CR dělské VS lospi ^^^T" jJýzkumné ústavy komoda^PSv^y producenti ČR grární komora, formační středisko UROVEN KRAJSKÁ UROVEN MIKROREGION/fLNI Nestátní nezisková organizace veterinární správa ské oly Ageřmura pro zemědělství (^fca venlov ™|^Okre| ""komol Zemmdělské chniÁr - druž%vo (a.s., s.r.o.) Cestovní ruch podn\Kan\ Problémy aktérů Nejasné rozdělení kompetencí (MMR, Mze, MŽP) Vysoký počet aktérů na národní úrovni, nízký na lokální: >vysoká administrativní zátěž >aktér na úrovni EU nebo ČR nemá příliš ponětí o tom, co se děje „dole", přesto řídí Jednotliví aktéři nespolupracují, činnosti se často překrývají Spolupráce je základem pro rozvoj venkova Graf 1: Kdo se nejvíce podílí no organizování společenského o kulturního života ve Vaší obci? Zdroj: Dotazníkové selľení nezi pľedslaviteli vybraných obcí neformální 7% parta nadšenců v obci společenský a kulturní život neexistuje starosta tradiční spolky, kluby, sdružení (hasiči, fotbalisté, myslivci...) neformální parta nadšenců chalupáři, rekreanti rerJ itel(ka) školy, učitelé jiní jednotlivci (kronikář, knihovnice) Graf 3: Jaké dobrovolniclcé organizace vyvíjejí aktivní činnost ve Vaší obci? Zdroj: Dotazníkové šetření mezi představiteli vybraných obcí Graf 2: Jsou mezi chataři a chalupáři tací, kteří se zajímají o život v obci a účastní se některých akcí pořádaných obcí či občany obce? Zdroj: Dotazníkové šetření mezi představiteli vybraných obcí 350 300 k/1 250 > 200 J. >- 150 i 100 50 0 ano většina ano, ale jen menšina ano, ale jen výjimky ne Aktéři rozvoje venkova - lokální úroveň Lokální Obce-DSCX MAS; Obcí zřizované organizace Podnikatelé, zemědělci Zájmová sdružení, spolky Produkce potravin Údržba krajiny Ekonomika venkova -zaměstnanost... Spolupráce s obcí (zimní údržba...) Organizace kulturních, společenských a sportovních akcí, rozvoj měkkých aktivit Místní akční skupina Místní akční skupina (MAS) je partnerství lidí, popř. subjektů z veřejného sektoru (představitelé samosprávy) a podnikatelského sektoru (živnostníci, majitelé firem, > 50 %), kteří mají zájem podílet se a významně přispívat k rozvoji venkova v regionu. Poskytovatelé služeb společenství a kulturních služeb Veřejná správa Vnejsi site a výzkum Místní akční skupina i Ekologická sdružení Profesní organizace a svazy (zastupující zemědělce, další odborníky a mikropodniky) Občané, obyvatelé a jejich místní organizace 7 principů metody Leader: 1. místní partnerství, tj. partnerství soukromého a veřejného sektoru jehož organizační forma je právě MAS 2. společná strategie rozvoje, která vychází ze specifik daného regionu 3. přístup zdola, kdy místní subjekty rozhodují o strategii, výběru priorit, které budou uplatněny v jejich území 4. integrované a vícesektorové akce, tj. společné projekty k naplnění strategie využívající veřejných i soukromých zdrojů 5. inovativnost, tj. důraz na aktivity a akce, které jsou v daném území nové a rozvojové 6. spolupráce - uvnitř MAS, mezi MAS navzájem v rámci země i v rámci zem í Evropy 7. účast a práce v sítích - volné sdružování MAS za účelem výměny výsledků, zkušeností a know-how > Iniciativa LEADER je založena na principu zdola-nahoru. > Veškeré náměty a projekty by měly vycházet z myšlenek a podnětů místních venkovských subjektů a občanů, tedy zdola, nikoliv direktivně řízeny krajskou, státní nebo evropskou politickou mocí shora. > Lidé bydlící v oblasti vědí více než vrcholní úředníci, co jejich kraj potřebuje. > Opakem top-down A, 7"ftr ppaA; A-/ tfif top fOtí Itt Individua)- ňut a team-guidlng sys tem -c- yersorts trom fŕtc camntututy f*Ae oucr respon&ibility íor trie rariotrs secfore- oí Ihe A cfirn/mintly ur (;':>;;<: pnpuístiart r.-.taMisfiřrtQ ■ mil me&t tttdtr agenda, ^^^^^^^^^m Strategický plán Leader (SPL) > Základní dokument místní akční skupiny. > Místní akční skupina (MAS): ❖ Partnerství různých subjektů v území - nejčastěji obce a podnikatelé, dále také NNO ❖ Minimálně 50% zastoupení soukromé sféry ❖ Pracuje metodou LEADER ❖ Určeno pro rozvoj venkovských oblastí - součástí Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 > SPL má závaznou osnovu a rozsah, 11 kapitol, max. 60 s. > SPL specifikuje rozvojové struktury, financování a rámec fungování MAS a kritéria výběru projektů v rámci „grantových schémat MAS" > Bodové hodnocení jednotlivých částí. Přidělení prostředků na provoz MAS s nejvyššími součty bodů. Místní akční skupina / ./ ✓ / S f y / S f S > <ř / <ŕ / / J? 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 Opatření osy IV PRV i Finanční alokace ■Počet projektů Místní akční skupina Zpracování: GaREP, spol. s r.o., Brno 2011 PARADOX MAS ❖ jsou v současnosti spíše veřejných prostředků), ale (oživení a endogenní rozvoj) (využití ❖ Strategické dokumenty svazků obcí > Nejčastěji „Strategie rozvoje > Nalezení a vysvětlení příčin vývoje i současné situace > Poznání základních podmínek a předpokladů rozvoje v širších souvislostech > Vyjasnění si společných zájmů, vizí a cílů spolupracujících obcí > Základ pro spolupráci při řešení problémů, na něž síly jednotlivých obcí nestačí > Existující metodické materiálů k jejich zpracování: ❖ Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. Zpracoval Ústav územního rozvoje, Brno (dostupné na www.uur.cz) ❖ Metodika tvorby lokálních rozvojových strategií. Zpracovala Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, 2006. (Dostupné z http://brouk.kr-ustecky.cz/souborv/450018/metodika%5Flrs.pdf) ❖ Perlín, R., Bičík, I.: Strategický plán mikroregionů metodická příručka pro zájemce o strategické plánování ve venkovských mikroregionech a obcích. Praha: Př.F UK, 2006. Obyvatelé venkova Viz prezentace 1 - starousedlíci x nově přistěhovalí venkova Obr. 2: Podii obyvatel ve věku 65 a více let úhrnem za obce i méně než 3 000 obyvateli obvody obci t roztiřenou půiobnoiti, 2005 Podíl v %: • S SI Mí.» o 5 Aktéři rozvoje venkova - krajská úroveň Krajská Kraj; Vysoké školy; Krajská informační střediska Podnikatelská sdružení KIS = „informátoři" zemědělských subjektů Agentury pro zemědělství a venkov - podpora při žádosti o dotaci VŠ - zapojení do projektů rozvoje Agrární komora -lobby, informační podpora Asociace soukromého zemědělství -konkurenční zájmová skupina AK Řada dalších uskupení zemědělců a jiných podnikatelů Nezisková sdružení Organizace kulturních, společenských a sportovních akcí, rozvoj měkkých aktivit Aktéři rozvoje venkova - lokální úroveň > Národní Ministerstva; Celostátní síť pro venkov Celostátní zájmová uskupení Spolky, svazy, sítě Spolupráce s EU -vyjednávání podmínek SZP Regulace Administrativa Dotace Kontrola AK ČR - lobby, ochrana zájmů svých členů - českých zemědělců HK ČR Sokol 5. Nástroje rozvoje venkova Základní otázky „venkovské" problematiky > Co je to nástroj rozvoje venkova? > Jaké je jejich členění? > Kdo jaké nástroje využívá? > Jaké nástroje jsou opomíjeny? Nástroje rozvoje venkova Několik různých členění... Makroekonomické > Fiskální politika (např. daně) > Monetární politika (např. usnadnění přístupu k úvěrům ve vybraných regionech) > Protekcionismus (např. uvalení dovozních limitů a cel na produkty vyráběné v upadajících regionech) - užití omezeno národohospodářskou politikou Mikroekonomické > Relokace pracovních sil (úhrada nákladů na stěhování...) > Relokace kapitálu (levné půjčky, snížené daně...) Ostatní nástroje - spíš výjimečné použití > Administrativní nástroje (správní rozhodnutí...) > Institucionální nástroje (regionální rozvojové agentury) 91 Nástroje rozvoje venkova ❖ Několik různých členění... ❖ administrativní nástroje (legislativa, závazné procedury, postupy, organizační normy), ❖ koncepční nástroje (strategie, programy, plány, politické deklarace, územně plánovací dokumenty, pozemkové úpravy), ❖ institucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální management), ❖ věcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb, hmotného plnění, poradenství), ❖ sociálně-psychologické nástroje (vzdělávání, komunikace, motivace), ❖ finanční nástroje (systémy finančních podpor, dotace, granty). 92 Administrativní nástroje ❖ Legislativa: > Zákon č. 248/200 Sb., o podpoře regionálního rozvoje > Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích > Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích ❖ Jinak rozvoj venkova neřešen Koncepční nástroje - strategie, programy, plány ❖ Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013. Praha: Mze, 2006. URL ❖ Program rozvoje venkova české republiky na období 2007-2013. Praha: Mze, 2007, aktualizace 2010. URL ❖ Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007-2013. Praha: MMR ČR, 2006. URL < http ://www. m m r. cz/qetdoc/f 77e 14bc-2c26-4884-9fda-b47c24a5294b/Strateqie-reqionalniho-rozvoie-Ceske-republikv-pro> 94 Koncepční nástroje - strategie, programy, plány ♦♦♦Strategie / programy rozvoje krajů ♦♦♦Strategie / programy rozvoje mikroregionů ♦♦♦Strategie / programy rozvoje obcí ♦>SPL- Strategický plán Leader 95 JAK MA VYPADAT KONCEPČNÍ DOKUMENT? Jeden strategický dokument tvořený hierarchicky odstupňovanými a vzájemně provázanými částmi. > Analytická Část - průběžná aktualizace > Návrhová část ❖ Strategická část („kam jdeme") ❖ Programová část („jak jdeme") ❖ Projektová část - akční plán („co děláme") Roste frekvence aktualizace > Implementační část - způsob realizace, monitoringu, aktualizace a financování (projektová část může být rovněž zařazena až v implementační části) Transparentní způsob tvorby se zapojením všech aktérů Podoby jednotlivých části se odvíjí od charakteristik nositele. Koncepční n. - Pozemkové úpravy Komplexní pozemkové úpravy Jednoduché pozemkové úpravy > Pokud je nutné vyřešit pouze některé hospodářské potřeby (například urychlené scelení pozemků, zpřístupnění pozemků) nebo ekologické potřeby v krajině (například lokální protierozní nebo protipovodňové opatření) nebo když se pozemkové úpravy mají týkat jen části katastrálního území Význam PÚ: > pro vlastníky pozemků > pro obce > pro katastr nemovitostí 97 Nedoceněný nástroje rozvoje venkova (stojí hodně peněz, realizace trvá dlouho) Vzhledem k minulosti, kdy došlo k významnému narušení vlastnických vztahů a k problematickému využívání půdy, představují pozemkové úpravy nástroj pro vyřešení těchto problémů a mohou také přispět k podstatně efektivnějšímu využívání půdy i k dalším možnostem rozvoje konkrétní venkovské obce Prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy Uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena Zajišťují podmínky pro zlepšení ŽP, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny Výsledky PÚ poté slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování 98 Pozemkové úpravy - vlastníci pozemků Obnova katastru nemovitostí, uspořádání vlastnictví pozemků co do výměry i polohy. Scelení pozemků, úprava tvaru pozemků, případně i jejich vytyčení v terénu. Možnost rozdělení spoluvlastnictví, možnost zahájení užívaní svých pozemků (před pozemkovou úpravou nepřístupných) a ukončení zatímního užívání cizích pozemků. Výstavba společných zařízení - polních cest, zařízení k ochraně půdy proti erozi, vodohospodářských například protipovodňových opatření. Vytváření územních systémů ekologické stability. Revize a obnova nájemních smluv jako rámce vztahu uživatele s konkrétním vlastníkem pozemku. Uvolnění trhu s pozemky v extravilánu obcí. Zvýšení tržní ceny pozemků. 99 Pozemkové úpravy - obce Pozemková úprava je technický i ekonomický rozvojový impuls pro obec prvořadého významu, plně zabezpečovaný státem. Zprůhlední vlastnické vztahy k pozemkům v obvodu pozemkové úpravy, přispěje k dohledání doposud nezapsaného obecního majetku. Obec získá přehled o pozemcích státu, církví, krajů a dalších významných partnerů. Pozemková úprava je realizací územního plánu v nezastavěném území a podporuje rozvoj urbanizace území. Většina pozemků v rámci společných zařízení pozemkových úprav je převedena do vlastnictví obce a tím se zjednoduší jejich následná realizace (to platí zejména pro vodohospodářská protipovodňová opatření). Pozemková úprava je nástrojem obce k získání vnějších finančních zdrojů k realizaci společných zařízení (Program rozvoje venkova, Státní fond životních prostředí ČR). Výstavbou polních cest v rámci schválených pozemkových úprav dojde ke snížení pohybu zemědělské techniky uvnitř obce, nově vybudované polní cesty můžou sloužit i jako cyklotrasy a tím turisticky zatraktivnit danou oblast. Realizací protierozních a vodohospodářských omezení lze docílit vyřešení neškodného odvedení povrchových vod a ochranu území před záplavami, výsadbou místních prvků ÚSES dojde ke zvýšení ekologické stability okolní krajiny a její pestrosti. Na obec přejde kontrolovatelná zodpovědnost za provoz a údržbu společných zařízení pozemkových úprav. 100 Pozemkové úpravy - katastr nemovitostí ❖ Obnova katastrálního operátu, vznik digitální katastrální mapy. ❖ Promítnutí skutečného stavu do katastru nemovitosti, výměry jednotlivých parcel vypočteny přesně ze souřadnic, odstranění bezprizorních parcel. ❖ Zahuštění polohového bodového pole. ❖ Dořešení doposud nedokončeného scelovacího řízení a přídělového řízení, vyřešení duplicitních vlastnictví. Pozemkové úpravy ❖ Přehled pozemkových úprav: http://eaari.cz/public/app/eaariapp/PU/Prehled/ O A i O eagri.cz/public/app/eagriapp/PU/Prehled/ Rozcestník eAGRI ► Pozemkové úřady > Pozemková úpravy í- Uživatelské jméno Legenda Aktuální vrstva Okres Zahájené KPU ■ 0 Ukončené KPU ■ □ KPU k zahájení ■ 0 Zahájené JPU Ukončené JPU ■ 0 Kra; Olomoucký Okres Olomouc v KU Olomouc-město Potvrdit a zobrazit Olomouc-město Seznam komplexních a jednoduchých PÚ | Tvp Název | 102 O 50 100 150 200 Km 103 O 100_200 300 Km ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^ Hana Svobodová, Brno 2009 Zdroj: Ústřední pozemkový úřa< 104 Veřejný LPIS Mapový panel 0 Mapové vrstvy J o PLPIS 3 e>LPIS j j Půdní blolíy/di!y půdních bloků ^ účinné a kultura a kultura - kód y ekologie g> Čtverce g y Nitrátová směrnice 0 Zranitelné oblasti g g)Eroze a ±i> Mapový podklad y Česká Republika i ttfc j Okresy ±1 j Obce il ^ Mapové listy 0 Rastrová mapa ^ OPVZ - nezávazné y Ortofotomapa il 9 Katastr nemovitostí +| w Enviro louky y Ochranná pásma MP +1 , Krajinné prvky i) y Eup ■ Legenda Informační panel t^Export dat Vyhledávání II KP II obec 3901- Katastrální území: Půdní blok/díl KÚ Okres Čtverec Parcela 4- Podrobné Klasifikace 630-1170 4102/4 Účinný 09.02.2008 AcrcFarm sec £ r c 24.09 ha orná půda Konvenční hospodaření způsobilý Územní příslušnost: AZV Třebíč Ukázka z veřejně dostupného registru LPIS Pramen: Veřejný registr půdy - LPIS. URL Vyhledat I Dotace na rozvoj venkova Evropské > PRV Národní > Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) > Národní podpory (tzv state aid) > Podpora venkova prostřednictvím MMR ČR • Program obnovy venkova • Vesnice roku Krajské > Od 2004 došlo k převedení části kompetencí v oblasti POV z MMR na jednotlivé kraje 106 Dotace na rozvoj venkova - evropské SAPARD OP rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství + HRPD PRV: > Osa 1: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví > Osa 2: Zlepšování životního prostredia krajiny > Osa 3: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova > Osa 4: Leader Aktuální stav implementace PRV - k 30.4.2011 Roipočet PRV 2007 ■ 2013 Proplaceno Schválené závazky Zbývá k zá vaz kování míl. Kč mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % G SA 20 601,6 8 334,6 42,5 15 763,0 7E,5 4 838. E 23,5 OSA II 46 697,7 27 521,9 5&.S 27 993,9 59,9 18 703,B 40,1 DSA III 15 501,9 6 443,4 41,6 10 73S,3 69,3 4 763,É 30,7 □SA IV 4 347,9 1 285,8 26,5 2 &3S,9 59,6 1 959,0 40,4 TP 432,5 75,9 17,5 1^4.7 33,5 2 37, & 6E.5 CELKEM 88 081,6 44 167,8 50,1 57 528,8 65r3 30 552,8 34,7 OSAI OSA II OSAMI OSA IV ■ Rozpočet PRV 2007 - 2D13 ■ Schválené závazky ■Proplaceno 107 Dotace na rozvoj venkova - národní Mze - state aid (spíše zemědělství než venkov): ❖ Dotace v zemědělství a potravinářství podle Zásad ❖ Dotace ve vodním hospodářství ❖ Dotace v lesním hospodářství a rybářství ❖ PGRLF - program „Podpora obcím" MMR ❖ Vesnice roku (http://www.vesniceroku.cz) ❖ Cílem soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňovaní programů obnovy vesnic a upozornit širokou veřejnost na význam venkova. Soutěž poprvé vyhlásil Spolek pro obnovu venkova ČR v roce 1995 pod názvem "Soutěž o nejzdařilejší program obnovy vesnice". Od roku 1996je jedním z vyhlašovatelů Ministerstvo pro místní rozvoj a Svaz měst a obcí ČR. Ministerstvo zemědělství se mezi vyhlašovatele připojilo v roce 2007. 108 Dotace na rozvoj venkova - krajské ❖ Od 2004 došlo k převedení části kompetencí v oblasti POV z MMR na jednotlivé kraje ❖ Kraje si samy nastavují parametry dotačního programu a výši dotace ❖ JMK: "Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje" pro rok 2011 - schváleno 543 projektů za 81 249 000,00 Kč ❖ ZK: Podprogram na podporu obnovy venkova 2011 rok částka vyčleněná na podprogram požadovaná částka počet žadatelů počet příjemců % uspokojených žadatelů 2004 30,1 mil. Kč 61,7 mil. Kč 156 75 48,08 2005 31 mil. Kč 47,8 mil. Kč 118 78 66,10 2006 39,45 mil. Kč 45,9 mil. Kč 125 109 87,20 2007 44,65 mil. Kč 54,5 mil. Kč 222 178 80,18 2008 52,75 mil. Kč 95,84 mil. Kč 215 146 67,91 2009 52,75 mil. Kč 88,28 mil. Kč 175 111 63,43 2010 32,452 mil. Kč 48,947 mil. Kč 119 91 76,47 celkem 283,152 mil. Kč 442,967 mil. Kč 1 130 788 PARADOX ROZVOJOVÝCH NÁSTROJŮ Paradoxem je, že při plánování či realizaci rozvojových aktivit jsou ; ostatní typy nástrojů jsou využívány výrazně méně, případně vůbec. Paradoxem je, že , zatímco . Často i bez potřebné zpětné vazby od budoucích uživatelů. 110 6. Problémy, paradoxy a možnosti rozvoje venkova Základní otázky „venkovské" problematiky > S jakými problémy venkova se venkov potýkal v minulosti? > S jakými problémy venkova se venkov potýká dnes? > Jak problémy řešit? Problémy v rozvoji venkova Oblast Tradiční, před r. 1989 Současný Trh práce Zemědělství je nej důležitější hospodářskou aktivitou na venkově Změny v zaměstnanosti, výrazný pokles zaměstnanosti v zemědělství, snížení produkce, změna pracovních možností, ekologické zemědělství Práce v dělnických profesích brána jako samozřejmost Vzdělání jako možnost pro lepší práci, vyšší platy a lepší postavení ve společnosti Tradiční řemesla Hledání méně náročných zaměstnání, nedostatek kvalifikovaných pracovníků (zahraniční pracovníci) Poddimenzovaný terciemi sektor Stále p Služby Základní služby v obci Odliv základních služeb z vesnic (mateřské školy, obchody - snižuje se občanská vybavenost venkovských obcí) Obchody v každé obci (Včela, atd.), případně zajíždění pojízdné prodejny Obnova malých obchodů a hospůdek, avšak rozvoj omezen malou poptávkou Horší vybavenost domácností, zaostávání za městem Vybavenost venkovských domácností stejná jako ve městech (televize, mobilní telefon, počítač, internet) Doprava silně dotována státem Redukce veřejné (především autobusové) dopravy, omezený počet linek i spojů - omezení mobility starších lidí Funkce venkova Funkce obytná a pracovní Pouze funkce obytná, později získání nové funkce -rekreační zázemí pro obyvatele přilehlých měst (chaty a chalupy - krátkodobá rekreace) Problémy v rozvoji venkova Oblast Tradiční, před r. 1989 Současný Obyvatelstvo — Změny demografické struktury venkovského obyvatelstva -stárnutí vesnice Vysoký podíl věřícího obyvatelstva Snížení podílů věřícího obyvatelstva Většina obyvatel se středním vzděláním bez maturity, minimum VS Růst podílu osob se středním vzděláním s maturitou a VS Tradiční místa setkávání - návsi, obchody, kostel atd. Vymizela tradiční místa setkávání - návsi, obchody, kostel atd. Izolovanost obyvatel, tradiční způsob života Přejímání městského způsobu života Práce v místě bydliště Dojížďka Bohatý kulturní a společenský život Úpadek kulturního a společenského života (snižování různorodosti kulturních akcí, vymizení některých tradičních slavností) Obnova venkova — Snaha o obnovu venkova a jeho rozvoj; dotační programy (podpora zemědělství, enviromentálních, sociálních funkcí, rozvoj venkova venkov) - finance zejména z EU - zvyšování ekonomického růstu, vytváření nových pracovních příležitostí, udržitelný ekonomický rozvoj. Vytvoření příznivých podmínek pro život i na venkově. Soustředění se na objem produkce - zcelování polí, meliorace, silné hnojení, obří výrobní závody Environmentálni pohled na zemědělství a venkov Obec Centralistické uplatňování střediskové soustavy a direktivního řízení Zrušeny národní výbory, znovuzavedení obecní samosprávy - vymezeny samosprávné kompetence obcí Slučování obcí Desintegrace obcí Nivelizace socialistického režimu utlumovala nárůst rozdílů Nárůst rozdílů mezi chudými a bohatými oblastmi - vznik disparít Možnosti řešení problémů venkovských obcí PROBLÉM: Změny ve struktuře obyvatelstva na venkově ŘEŠENÍ: Vytváření podmínek pro příchod (mladých) obyvatel > vytváření technických podmínek pro bydlení > fungování mateřských a základních škol v obci; > poskytování základních veřejných i komerčních služeb pro občany v obci a blízkém okolí (např. koordinace mobilních poskytovatelů služeb ve formě pojízdných prodejen); > nabídku možností využití volného času (kulturní, sportovní a zájmové aktivity); > vytvoření podmínek pro důstojný život seniorů (např. domácí péče o seniory, pečovatelské služby apod.); > vznik a udržení pracovních míst v obci; > příjemné prostředí v obci atd. > obecní marketing a budování atraktivního obrazu obce Možnosti řešení problémů venkovských obcí PROBLÉM: Útlum občanských aktivit ŘEŠENÍ: Podpora občanských aktivit (kulturních, sportovních a zájmových) > činnost spolků, > aktivizace obyvatel, > zapojení všech věkových skupin obyvatel, > zapojení žen, > pravidelné setkávání obyvatel a společné řešení problémů, > existence historické paměti (kroniky, památky, zvyky), > rozvoj místního cestovního ruchu JAK, pouze příklady: > Pravidelné setkávání zástupců neziskového sektoru a obce > Rozvoj materiálního zázemí pro pořádání obecních akcí i akcí neziskových organizací (přístřešky, prostory, mobilní stoly apod.) > Vybudování víceúčelové místnosti pro setkávání občanů v rámci spolků i pro neformální setkávání > Vytvoření pravidel pro přidělování finanční podpory > Vyhledání a iniciace zviditelnění a prezentace tradičních řemesel provozovaných občany obce. Vytvoření podmínek pro předání tradičních dovedností mladší generaci > Zviditelnění rodáků a místních zajímavostí: vybudování naučné stezky, mapy, informační cedule v obci apod. Možnosti řešení problémů venkovských obcí PROBLÉM: Vyšší nezaměstnanost na venkově ŘEŠENÍ: Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti > Podpora podnikání: - spolupráce s hospodářskou komorou, agrární komorou a případnými dalšími subjekty v oblasti informační a metodické pomoci pro malé a drobné podnikatele, - zpřístupnění relevantních informačních a metodických materiálů pro podnikatele, - získávání pravidelné zpětné vazby o potřebách podnikatelů, - uplatnění místních podnikatelů při zajišťování chodu obce a při obecních rozvojových projektech, - realizace společných aktivit obce a podnikatelů, - zveřejnění aktuálních a podrobnějších informací o podnikatelích působících v obci a o jejich nabídce na internetových stránkách obce. > Diverzifikace činností (viz dále): - zemědělství - nové produkty a inovace, - klastrování - síla spolupráce, - cestovní ruch - šance pro originalitu. Možnosti řešení problémů venkovských obcí PROBLÉM: Horší dopravní dostupnost a obslužnost ŘEŠENÍ: Zlepšení dopravní dostupnosti > cyklistická doprava jako alternativa k individuální automobilové dopravě (IAD) a městské hromadné dopravě (MHD), > cykloturistika jako jedna z aktivit cestovního ruchu v území, - cyklostezky - společné účelové komunikace pro cykloturistiku a pěší turistiku bez přístupu frekventované silniční dopravy, - cyklotrasy - komunikace pro cykloturistiku využívající stávajících komunikací s menší frekvencí silničního provozu. ŘEŠENÍ: Zajištění dopravní obslužnosti > Integrované dopravní systémy - aktivně se účastnit ladění zapojení obce do IDS - s předstihem a ve spolupráci s okolními obcemi vyjednávat o jízdních řádech, zohlednit potřeby pracujících i dostupnost služeb v okolních obcích; významnými faktory pro úspěšnost vyjednávání je společný postup více obcí (např. svazku obcí), kvalitní argumentace a zejména ochota finanční spoluúčasti obce na zajištění vyšší úrovně dopravní obslužnosti; > Autobus na zavolání > Podpora sdílených jízd > zkvalitnit autobusové zastávky v obci - přebudováním nástupních ostrůvků a vybudováním přístřešků na ochranu před nepříznivým počasím; > podněcovat budování a rekonstrukce místních komunikací; > podporovat výstavbu cyklostezek mezi jednotlivými obcemi a v turisticky atraktivních oblastech; > podporovat projekty zvyšující bezpečnost silničního provozu. Možnosti řešení problémů venkovských obcí PROBLÉM: Dopady suburbanního rozvoje ŘEŠENÍ: Obcím lze na základě zkušeností ze zahraničí a studia dopadů suburbanního rozvoje v českých podmínkách doporučit, aby respektovaly v územním plánování, resp. v územním plánu tyto zásady: > uvažovat při pořizování územního plánu o území jako o celku, „shora", z pohledu potřeb obce, a nepodléhat tlakům vlastníků pozemků a různých zájmových skupin (např. developerů, investorů); > dobře definovat Zadání územního plánu - jasně říci, kterým směrem se rozvoj ne/má, ne/může ubírat (např. udržení druhého bydlení, žádná průmyslová výroba, pouze omezená výstavba komerčních objektů apod.); > aktualizovat územní plán zhruba každé 4 roky a nepřipustit jeho časté a účelové změny; > chránit nezastavěné území a u ploch na okraji obce, které jsou součástí zemědělského půdního fondu, nepovolit účelovou přeměnu v zastavitelné území; > nevymezovat v územním plánu plochy k zastavění, které přímo nenavazují na stávající zástavbu, respektovat pravidlo kompaktnosti zástavby a zajistit územním plánem, aby nová zástavba byla se stávající výstavbou dobře propojena dopravními komunikacemi; > předem řešit vliv nárůstu výstavby a počtu obyvatelstva na kapacitu technické, dopravní a sociální infrastruktury (např. dostatečná kapacita čističky odpadních vod a technických sítí, mateřské a základní školy) a zajistit v územním plánu plochy pro její případné nutné rozšíření; > zajistit v rámci ploch určených k bydlení, ale i ke komerční zástavbě vymezení veřejných prostor (veřejné zeleně, dětských hřišť apod.); > před samotnou výstavbou smluvně ošetřit, kdo bude vlastnit pozemky pod komunikacemi, resp. komunikace a technické sítě v nové zástavbě - osvědčuje se model, aby byl po jejich vybudování zajištěn bezplatný převod na obec; > vhodně definovat regulativy a v součinnosti se stavebním úřadem přísně dbát na jejich dodržování; > používat „neformální" nástroje územního plánování (například situační plán, urbanistickou studii, architektonickou studii). PARADOX ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Řešení zjevných problémů je neúčinné, protože se (skryté problémy). Neřeší se problémy, které jsou nejvíce potřeba řešit, ale řeší se problémy, které řešit umíme (které daný subjekt řešit umí). Liší se vnímání problémů na centrální (národní) úrovni, na krajské úrovni a na obecní úrovni. 120 Problémy obcí v závislosti na velikosti obce Podíl odpovědí na celkové počtu obcí v % Nedostatek pracovních příležitostí □ 0-199 □ 200-499 ■ 500-999 □ 1000-1999 Spatná finanční situace Snižování Nedostatek Neprovedené Zanedbaná Nedostatečná Nezájem počtu obyvatel pozemků pro komplexní technická dopravní obyvatel o dění výstavbu pozemkové infrastruktura obslužnost v obci úpravy Problémy obcí v závislosti na poloze obce Podíl odpovědí na celko\ém počtu obcí v % ■ Zázemí měst □ Dobrá dopravní poloha □ Průměrná dopravní poloha □ Spatná dopravní poloha Nedostatek Špatná Snižování Nedostatek Neprovedené Zanedbaná Nedostatečná Nezájem pracovních finanční počtu obyvatel pozemků pro komplexní technická dopravní obyvatel o dění příležitostí situace výstavbu pozemkové infrastruktura obslužnost v obci úpravy Diverzifikace zemědělských aktivit Zemědělská diverzifikace 1. Nekonvenční produkce • Rostlinná výroba: lněné semeno, triticale, fenykl, mák, květiny.... • Živočišná produkce: chov jeleno vitých, chov koní, pštrosů... • Ekologické zemědělství 2. Lesnictví: •Pěstování, těžba a zpracování dřeva, pěstování rychle rostoucích energetických dřevin, rekreační využití lesa, údržba chráněných oblastí 3. Poskytování zemědělských služeb: • Pro zemědělské podnikatele • Pro nezemědělské podnikatele a jednotlivce, obce (odkliz sněhu, údržba komunikací) Strukturní diverzifikace 1. Přidávání hodnoty zemědělským produktům: • Přímý prodej produkce: prodej ze dvora, faremní obchod, prodej rozvozem k zákazníkovi • Zpracováním produkce: zpracováním zemědělské produkce a výroba potravinářské produkce, speciální balení • Prodej vlny, kůže atd. 2. Cestovní ruch: • Ubytování - místa pro kempování a karavany, bed & breakfast, stravování na farmě • Rekreační aktivity - občerstvení na farmě, demonstrace/dny otevřených dveří, faremní zoo, centrum řemesel, naučné stezky, venkovské parky • Sportovní aktivity - střelba, motosport, hipoaktivity, válečné a bojové hry • Kombinace předešlých Pasivní diverzifikace • Pronájem budov, pronájem pozemků Typologie diverzifikačních aktivit Pramen: podle Winter, M., Turner, M. et al. Farm Diversification Activities: Benchmarking study 2002. Finál report to DEFRA, Centre for Rural Research, University of Exeter & Rural Tourism Research Group, University of Plymouth, 2002; upraveno iverzifikace zemědělských aktivit - motivace • Impulsy a motivace pro diverzifikaci aktivit (J. Hrona a kol., 2008): o zájem o další rozvoj podniku - když možnosti rozvoje samotné zemědělské výroby jsou již vyčerpány nebo omezeny (např. omezenou možností koupě zemědělské půdy, výstavby ustájovacích kapacit apod.), o zájem o využití nevyužívaných výrobních faktorů podniku -zpravidla nemovitostí, o zájem o vyřešení problému s odbytem současné produkce, resp. jejího lepšího zpeněžení, získání nezávislosti na odběratelích, zájem o obchodování přímo s konečným zákazníkem, o zájem o získání dotace - faktor, který je svojí povahou specifický, o tah poptávkou - identifikace neuspokojené poptávky po určitém produktu (výklenek na trhu). Diverzifikace zemědělských aktivit - ekologické zemědělství Graf 1 Vývoj počtu farem a celkové plochy v EZ a podílu na celkovém ZPF (1990-2009) N 3 000 Lil > o 2 500 ô o 2 000 Q. V) o £ £ 1 500 OJ i_ ra *■ o 1 000 »o o o. (0 o o o 500 0 ai 01 ■■— Početfarem hospodařících v EZ ♦ Výměra celkové Podíl z celkové 0 Cl 01 CM 01 01 01 Ol Ol Ol lO CD Ol Ol Ol Ol LO ÍD O O O O cn cm h- 00 Ol O O O o o o CM CM CM 0. N c "D O a Zdroj: MZe (údaje k 31. 12. daného roku) Diverzifikace zemědělských aktivit - ekologické zemědělství Graf 2 Počet ekofarem a výměra ekologických ploch v krajích ČR v roce 2009 IVýměra celkové plochyvEZťlOOO ha) Počet ekofarem Zdroj: MZe (údaje k 31. 12. daného roku); zpracoval ÚZE! uŕ ŕ <ŕ ŕ *ŕ «ŕ J* <ŕ ŕ *ŕ jŕ J* ď *ŕ Graf 3 Struktura užití půdy v EZ a zemědělství celkem (1999, 2004 a 2009) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% -1-i-1-l-1-1-1-1-1-1 '999 i EZ) 2004 (EZ) 2009 (EZ) 1999 celkem ČR 2004 celkem ČR 2009 celkem ČR H I Orná půda ■ Trvalé travní porosty □ Trvalé kultury □ Ostatní plochy Zdroj: MZe, ČÚZK Diverzifikace zemědělských aktivit - značení výrobků Značka jako záruka • původu - dříve samozřejmost, dnes příležitost • kvality = kritéria pro udělování; ta v celoevropském měřítku obdobná: - šetrnost k životnímu prostředí - maximální podíl místních surovin a ruční práce -jedinečnost ve vztahu k regionu, obnova nebo tvorba tradice, výjimečné vlastnosti iverzifikace zemědělských aktivi Přidružená výroba • Dříve součást JZD • Po roce 1989 řada činností osamostatněna • Dnes znovu hledání činností Alternativní zdroje energií • Bioplynové stanice u zemědělských podniků -výhodnější produkty spalovat než prodávat do výkupu (!) Tatnoiw Gón. Semca Trnava WienQ- Bratislava Map data ©2oft Google, PPVVK, Tele Atlas, Trans legenda_ D Bioplynové stanice KOMUNÁLNÍ 0 Bioplynové stanice ZEMĚDĚLSKÉ Bioplynové stanice OSTATNÍ Bioplynové stanice ve výstavbě ) nad 550 kW ©do 550kW ©do2S0kW I nad 550 kW ©do 550kW ©do2S0kW 'nad 550 kW ©do 550 kW ©do 250 kW □ ®Akce Pobočky bank □© Poradenské firmy Vzdělávací instituce □<8> Prodejci Dodavatelské firmy Dodavatelé kongenei Dodavatelé ferrnentoi ) Poptávka po digestát iverzifikace zemědělských aktivi Přijďte využít možnost nakoupit lokální produkty od farmářů a pěstitelů z našeho okolí. www.trhy.zivyliskovec.eu I V Ý S B o V E C Přímé zpracování produktu v zemědělském podniku + prodej ze dvora www.naidisisvehofarrriare.cz Farmářské trhy ^J+JívChc^jto 1—Jo/y Vary o švwdmca O .Watbrzych O M.l|> Satellite Hybrid |* t^-^j^-Dzierzoniow O Cham ensburg traubing o „Jindřichův Ceske ° Hradec • O Deggendorf — / powERte'Bv Hauzenbera^vJ .B V Krum lov Zwettl-Niederasterreich m °P0|e f \^ )o Nowa Ruda" \^ gTíKtodzkoo <<-^Kedzierzyn-Kožle Zat>rze ° Gtuchotazy/g j\ 0 O ^^aroHibice _Sun™^r' Havlíčkův .V // ^^_Trenťln ionin Rfl Map data ©2011 Ööö&te. P^S^Tele Atlas - fem^uffifse r o Treble Tarnowskie 2av. Gory ,. Katov Gliwice ° o Rybník O _ . 8TJ Tychy o uKarviná q a,»ř«7, Bielsko-Bialí avirov- Pova2ska.o2|| Bystnca ~ i Martin O .Trenčín <- *- ) 1 Banská 0 Bystnca Prievidza iverzifikace zemědělských aktivi 0% 20% 40% 60% 80% 100% Možnosti využití zemědělských brownfields iverzifikace zemědělských aktivi EUROFARMS. s.r.o. HeroKice 65 586 01 JIHLAVA Telefon: 567 220 686 Fax: 567 220 687 IČ: 25252895 DIČ CZ 25252895 SLOVENSKO. RAKOUSKO •"•«■»■* ' ' Další informace o celé skupině získáte na www.spearheadinternational.cz www.spearheadinternational.com Jsme certifikovánínormou EUREPGAP- a GLOBALGAP. pearheac Vstup zahraničního kapitálu (pozitivum x negativum?) příklad: http ://www. eu rofarms .cz/ ľMiJl-rl.JI-ll g o JŇethertands ' Hannover Btlqirí Deutschland -UJ-Frankfurt Foe ,T>-amMain Brsisga Brasga^Jig^^Oilerreieh.jr France' : va&-^\^!""JÍ» i Hmstska' ... \ 5 U ™ Diverzifikace zemědělských aktivit - venkovský turismus Definice: Venkovský cestovní ruch (též rurální cestovní ruch; angl. rural tourism) představuje souborné označení pro druh CR s vícedenním pobytem s rekreačními aktivitami na venkově (procházky, pěší turistika, projížďky na kole nebo na koni, pozorování a péče o domácí zvířata, konzumace podomácku vyrobených potravin atd.) a s ubytováním v soukromí nebo v menších hromadných ubytovacích zařízeních. (Pásková, Zelenka, 2002) Venkovská turistika a agroturistika Ing. Marie Stříbrná Obr. 1: Venkovský cestovní ruch Zdroj: Vystoupil o kol. 2007 mapový podklad: ArcČR 1997 ARCDATA PRAHA, s.r.o. tematický obsah: ESFMU BRNO horská krajino venkovská krajina s velmi příznivými předpoklady pro CR venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro CR venkovská krajina s minimálními předpoklady pro CR urbanizované prostory velkoplošné pískovcové skalní útvary venkovské obce s hromadným ubytovacím zařízením Obr. 2: Druhé bydlení (chataření a chalupaření) Zdroj dat: ČSÚ 1992 mapový podklad: ArcČR 1997 ARCDATA PRAHA, s.r.o. lematický obsah: ESF MU BRNO Počet chat a chalup: 100 km 40-99 100-249 250 - 499 500 - 999 Binek, J. a kol. Venkovský prostor a jeho oživení. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2006. 145 s. Galvasová, I. a kol. Synergie ve venkovském prostoru - Aktéři a nástroje rozvoje venkova. 1. vyd. Brno: GaREP Publishing, 2009. 98 s. ISBN 978-80-904308-0-8. Svobodová, H. Faktory rozvoje venkova v podmínkách České republiky [rigorózní práce]. Brno: Geografický ústav PřF MU, 2009. URL https://is.muni.cz/auth/th/67632/prif r/Rigo final.pdf Perlín, R. a kol. Venkovy a venkované. Praha: MMR, 2010. ISBN 978-80-87147-27-6. Varianty vymezení venkova a jejich zobrazení ve statistických ukazatelích v letech 2000 až 2006. Praha: ČSÚ, 2008. URL Suburbanizace.cz URL Wokoun, R.: Regionální rozvoj - východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, 2008. Perlín, R. a kol. Venkovy a venkované. Praha: MMR, 2010. ISBN 978-80-87147-27-6. Fišer, R, Labounková, V., Puček, M. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. Brno: Ústav územního rozvoje, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009. 47 s. ISBN 978-80-87318-02-7. Mze: www.eaqri.cz MMR: www.mmr.cz Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. Praha: MZe, 2006. Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. Praha: MZe, 2006. Kašparová, L., Rozehnalová, E. a kol. Nově stavby pro venkov. Ediční řada Venkov, svazek 8. Brno: ÚÚR, 2005.[on-line] Suburbanizace.cz URL Varianty vymezení venkova a jejich zobrazení ve statistických ukazatelích v letech 2000 až 2006. Praha: ČSÚ, 2008. URL Děkuji za pozornost. RNDr. Hana Svobodová, Ph.D.