Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Jednotlivá období výuky geografie v našich zemích : ► ►První období: 1809 – 1859 ►Druhé období: 1860 – 1918 ►Třetí období: 1919 – 1947 ►Čtvrté období: 1948 – 1989 ► Páté období: 1990 – současnost ► ► ►Toto dělení je jen účelové a podle dějin pedagogiky by se dalo dělit ►na více částí, které by odpovídali např. jednotlivým školským ►reformám. Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►V českých a slovenských zemích se datuje zavedení vyučovacího ►předmětu zeměpis od roku 1809. ►Nejprve na gymnáziích a živnostensko-obchodních školách, později i na ►školách všeobecných. ► ►Výuka zeměpisu a pojetí osnov je označováno jako statické. Jednalo se ►především o přehledy a seznamy zemí, hor, řek, měst, panovníků, ►významných míst a bitev. Byl zde velmi patrný vliv dějepisu. ► ►Se zavedením výuky zeměpisu se objevili také první autoři učebnic, kteří ►se také podíleli na tom, co učit. Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Představitelé prvního období: ► ►K.S. Amerling – využití místní krajiny – „Učitel má shromažďovat dostupné ►přírodniny svého okolí a vytvářet přírodovědné sbírky…“ ► ►K.V. Zap – Zeměpis Čech, Moravy a Slezska, podíl na Merklasově atlasu. Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►V tomto období působili i první metodikové, jako byli např. F. Lepař a A. ►Tille. ► ►F. Lepař – Metodika zeměpisu (1886) – význam pomůcek pro výuku, ►vycházky do okolí atd. ► ►A. Tille – vysvětlování učiva o světě by mělo navazovat na učivo o vlasti. ► ►R. 1869 – reforma Exner-Bonitzova – zařazení zeměpisu do škol ►obecných. ► ►90. léta a přelom století – Kl. David – metodika – Jak vyučovati zeměpisu ►s oporou nových čítanek. Uspořádání učiva – dom. kraj – vlast – Evropa – ►svět. ► Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Normální učební osnovy z roku 1885. ► ►Vychází také mnoho doprovodných materiálů – zeměpisné čítanky, ►příručky pro výuku zeměpisu. ► ►Působí zde další učitelé a metodici: S. Nikolau (středoškolské učebnice, ►časopis !Širým světem“), J. Harapat (čtyřdílné rozpravy zeměpisné) a ►F. Machát (Ilustrovaný zeměpis všech dílů světa a podíl na redigování ►Atlasů spolu s J. Brumclíkem). ► ►Výuka zeměpisu měla stále popisný ráz, i když metodiky byly hodně ►pokrokové. Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Třetí období začíná vznikem samostatné Československé republiky. ► ►Jedním z velkých úkolů nejenom zeměpisu bylo, aby si lidé uvědomili ►svoji samostatnost se všemi jejími důsledky. ► ►Kl. David vydává první poválečnou metodiku zeměpisu. Na výuku začínají ►působit i odkazy reformní pedagogiky. ► ►F. Dejmek propagoval projektovou metodu, daltonský plán a činnou školu. ►Vydal učebnice pro 6.-8. ročník podle nových osnov. ► ►Ve dvacátých letech začala práce na nových osnovách. Vyšly v roce 1933 ►jako „Normální učební osnovy“. V tomto období pracovalo také stále více ►učitelů na příručkách pro zeměpis, učebnicích atd. ► ► Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Normální učební osnovy ► ►6. roč. Domov a jeho přírodní a zeměpisná oblast. Čs. republika se ►zvláštním zřetelem k rodné zemi. Základy fyzického zeměpisu. Roční ►pohyb Země, kalendář, čtvero ročních období. 2 h týdně ► ►7. roč. Speciální mapa domácího kraje. Evropa. Země jako hvězda. Slunce ►a Sluneční soustava. 3 h týdně ► ►8. roč. Speciální mapa domácího kraje. Jízdní řád. Evropa (pokračování). ►Celkový obraz Evropy. Postavení ČSR, styky národohospodářské a ►kulturní. Asie, Austrálie s Oceánií. Kraje polární. Patero dílů světa, hvězdy ►a vesmír. ► 3 h týdně ►Křivánek,J. 1930 Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Významná osobnost této doby: Kamila Spalová ►Je autorkou metodiky zeměpisu – 1926 – 36 vyšla třikrát. Psala také ►učebnice. Do výuky zeměpisu se dostává také hospodářský zeměpis. ► ►„Zeměpis prací tvořivou“ – je to učebnice a první část tvoří metodika. ► ►Metoda činné školy vyžaduje od žáků samostatnou práci, při které budou ►používat nejen knihu, ale také mapu, vlastní pozorování a na tomto ►základě hledat odpovědi na zadané úkoly. ►Geografická věda začala v té době řešit problém přírody a člověka – jejich ►vzájemný vztah – tuto úroveň se snažila Spalová dostat do škol. ► žák společnost věda učební osnovy Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Koncept učebních osnov vychází z potřeb žáka, zohledňuje nároky ►společnosti a spolu s vědeckými poznatky jsou transformovány do obsahu ►a metod předmětu jež zpětně působí na žáka. ► ►Spalová se dále ve své metodice zabývá i činností učitele, plánováním ►Výuky, využíváním dalších zdrojů pro výuku – časopisy atd. ► ►Další podněty – J. Hanus – M. Drástová – pracovní sešity. ► ►N. Hradilová – B. Uher – učebnice Zlínských pokusných škol. ► ►Projevoval se velký vliv americké pedagogické školy. ► ►Do tohoto období spadá i 2. sv. válka. Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Čtvrté období ► ►Zásadní změna v českém školství začala vydáním nového školského ►zákona ze dne 21.4. 1948. ► ►Mezi nejdůležitější úkoly zeměpisu patřila láska k vlasti. Přátelství se ►Sovětským svazem a ostatními zeměmi „tábora míru“. ► ►Při tvorbě osnov se uplatňovaly zejména nároky společnosti a stávající ►ideologie. ► ►Učební osnovy ► ►6. roč. základy mat. zeměpisu, fyzický zeměpis, přehled dílů světa, ČSR a ►přírodní oblasti. Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►7. roč. – mimoevropské státy světa a Evropa. ►8. roč. – hospodářský zeměpis ► ►Opět zde zavládla přemíra politicko-hospodářské faktografie. ► ►Reforma 1953 – osmiletá a jedenáctiletá škola. Polovina 50. let – vznik ►didaktiky geografie – zakladatelé – O. Tichý, J. Janka. ► ►60. léta – návrat k základní devítileté škole. ► ►70. léta - „Projekt dalšího rozvoje výchovně vzdělávací soustavy“ ► ►Tvorba učebnic – prozatímní učebnice – specifický vzorek ověřování ►reformy. Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►5. roč. – Úvod do zeměpisu. Obecný fyzický zeměpis. Zeměpis světadílů a ►Oceánů (Afrika, Indický oceán, Austrálie, Tichý oceán a Oceánie, ►Austrálie). ►6. roč. Zeměpis světadílů a oceánů (Amerika, Atlantský a Severní ledový ►Oceán), Evropa a Asie bez SSSR. ►7. roč. SSSR. Politické rozdělení světa. Obecná socioekonomická ►geografie. Krajina a životní prostředí. Globální problémy lidstva. ►8. ČSFR. ►9. Úvod do vyučování. Místní region a jeho postavení v ČSFR. Postavení ►ČSFR v Evropě. Přehled světa. ► ►Osobnosti didaktiky geografie: J. Turkota, J. Machyček, M. Papík, J. ►Šupka, H. Kuhnlová, F. Brabec, A. Wahla, ► Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Páté období – 90. léta – současnost: ► ►Vyznačují se rozpadem jednotné školy a snahou o alternativní výuku. To ►vše je provázeno uvolněním trhu s učebnicemi a jejich tvorbou různými ►nakladatelstvími a autorskými kolektivy. ► ►Vznikají tři programy Základní škola, Obecná škola a Národní škola. Vedle ►nich jsou povoleny alternativní školy – Daltonský plán a Waldorfská škola. ► ►Nastává ústup a krize oborových didaktik. ► ►Až koncem 90. let nastává změna v podobě diskuse nad zaměřením školy ►v nových podmínkách. ► ► K zamyšlení: ►Poslední kurikulární reforma naráží ještě na jeden aspekt, který trefně ve svém příspěvku uvádí Ondřej Šteffl - poprvé: ► ►Existuje ale ještě celá skupina dalších příčin, které vedou k zhoršování výsledků školního vzdělávání. Takových příčin, které za našeho mládí nebyly, snad proto si jich mnohdy nevšímáme. Jejich vliv na úpadek školy je přitom zcela zásadní: mění se totiž svět, který školu obklopuje. Mění se stále rychleji. Škola se ovšem mění pomalu, a tak školní vzdělávání odpovídá spíše potřebám minulosti a stále více se vzdaluje potřebám a požadavkům současného a hlavně budoucího světa. Žáci i rodiče si stále více a častěji uvědomují, že to, co škola dětem nabízí, je stále hůře připravuje pro jejich budoucí život. ► Před další částí prezentace si položme následující otázky: • Jak se vyvíjelo geografické vzdělávání na základních školách po roce 1989? • Kdo byl tvůrcem osnov zeměpisu a jak se na něm podílela profesní geografická organizace – vzdělávací sekce ČGS? • Jaké bylo a je zapojení do tvorby geografického kurikula akademické geografie? • • Proběhla mezi akademickou obcí někdy diskuse k cílům geografického vzdělávání? • • Kdo je skutečným tvůrcem obsahového kurikula? • Jak se stará akademická obec o budoucnost svého oboru? Jak se vyvíjelo geografické vzdělávání na základních školách po roce 1989? Liberalizace ve vzdělávání Svět se mění Permanentní reforma Kdo byl tvůrcem osnov zeměpisu a jak se na něm podílela profesní geografická organizace – vzdělávací sekce ČGS? Jaké bylo a je zapojení do tvorby geografického kurikula akademické geografie? Proběhla mezi akademickou obcí někdy diskuse k cílům geografického vzdělávání? Rozpracované očekávané výstupy v tematickém celku, který není nikde v učebnicích prezentován Ondřej Šteffl po druhé: Žáci by v současné škole spíše potřebovali pomoc při vyhledávání, ověřování, posouzení důležitosti a relevance, při analyzovaní informací, potřebují podporu při uvádění znalostí do kontextu, jejich propojování, při syntéze informací. Hlavně však potřebují naučit se to vše dělat sami bez pomoci – a k tomu si potřebují vytvořit struktury myšlení. Z tohoto příspěvku vyplývá jedno: „Učitel v současné škole není jediným nositelem informace, učitel učí žáky, jak s informacemi zacházet a to je důležitá změna jeho dosavadní role!“ Příkladová úloha z Thinking Geography od Berryho a kol., 2006 Úkol č. 3 Vyber si jeden z tvých uvedených zdrojů a zhodnoť zaujatost či nezaujatost autora. Jinými slovy – zhodnoť do jaké míry je článek objektivní podle následujícího postupu: Přečti si článek a sepiš jeho hlavní myšlenky. Posuď – Kdo psal tento článek; Odkud čerpal informace; Zda je článek napsán přesvědčivě; Zda není autor příliš jednostranný; Zda jsou pohledy odlišné od autorova v článku obsaženy; Zda článek neodporuje informaci, kterou jsi našel jinde; Čím. Práce s textem ►Přečti pozorně článek a potom odpověz na otázky. ►Velká pětka ► Co to tedy velká pětka neboli Big Five vlastně je? White hunters (bílí lovci) takto pojmenovávali pět zvířat z Afriky, které je podle jejich názoru nejobtížnější ulovit při pěším lovu. Zvířata, která do tohoto "seznamu" zařadili, patří opravdu mezi nebezpečná, ovšem zejména pro lidi, kteří se k nim nechovají tak jak by měli. Jedná se o lva, levharta, buvola kaferského, nosorožce (více ceněný byl nosorožec dvourohý) a samozřejmě slona. Jestli trošku znáte chování a povahy těchto zvířat, je vám jasné, proč byla tato zvířata vybrána a naopak proč chybí například žirafa. Někteří lidé mylně rozšiřují názor, že Big Five jsou velká africká zvířata. Není to pravda, protože to by mohli zařadit například i žirafu a jak vidíte, tak ta v seznamu chybí. Chybí proto, protože to není zvíře, které by bylo obtížné ulovit. Buvol kaferský je ale člověku nebezpečný i živý, natož postřelený, takže proto byl zařazen. Ze stejných důvodů tyhle lidé preferují/rovala nosorožce dvourohého, který je agresivnější a nervóznější, než jeho bratranec nosorožec tuponosý. I na těchto pár příkladech můžete vidět, co jsou tito zabijáci vlastně za „lidi“. (Zdroj: http://www.saveafricananimals.org/afrika-safari/africka-velka-petka-big-five) ► Práce s textem ►Napište vlastními slovy, co se nám pokoušejí autoři článku sdělit. ► ►Jak v Africe mohou bojovat za zachování zvířat? (Zakládáním přír. parků, zavedením legislativních opatření…) ► ►Napiš, jaká je podle tebe ochrana přírody nejúčinnější? Výchova a vzdělání. ► ►Jmenuj alespoň tři další africká zvířata, přemýšlej proč nebyla do Velké pětky zařazena (Zebra, antilopa, žirafa, pakůň…) ► Kdo je tedy skutečným tvůrcem současného obsahového kurikula? Jak se stará akademická obec o budoucnost svého oboru? Jednou z hlavních akcí je práce s talentovanou mládeží. P8250490.JPG Central European Olympiad - CERIGEO 2011 – venkovský terénní projekt P8250501.JPG E:\CERIGEO_CZECH 24. - 27. 8. 2011\DSC_0610.jpg E:\CERIGEO_CZECH 24. - 27. 8. 2011\DSC_0552.jpg CERIGEO 2011 – městský terénní projekt Závěrem Až se Vám, zájemcům dostanou do rukou některé práce z oblasti kurikula, sedněte, vydechněte a sdělte svůj pokrokový názor. Ubezpečujeme Vás, že budete vyslyšeni. Geografické vzdělávání potřebuje ze všeho nejvíce společnou komunikaci.