PedF, katedra geografie 1 Ze2BP_ORP6 Region jako objekt zkoumání regionální geografie PedF, katedra geografie 2 Obsah přednášky * Koncept regionu * Historický vývoj * Základní znaky * * * Metody vymezování regionu * Regionální klasifikace * Regionální hierarchie * Regionální taxonomie * PedF, katedra geografie 3 Co je to region? PedF, katedra geografie 4 Koncept regionu * Region = objekt sociální nebo regionální geografie? * Složitý dynamický prostorový systém. * Vznikl na základě interakcí přírodních a sociálně-ekonomických jevů a procesů. * Vykazuje určitý typ organizační jednoty, která jej odlišuje od ostatních regionů. 1. PedF, katedra geografie 5 Historické vymezení • • •19. století: * Svět se skládá z regionů, které jsou ovládány konkrétní svrchovanou silou (Humbolt, Ritter – 19. století). * Z latiny – „regere = ovládat“ „regio = království, krajina či politické území“. * 19. století – geografie popisná – popis regionů. * Deterministický přístup (Humbolt, Ritter). * • 1. http://antika.avonet.cz/upload.cs/b/bd668124_b_0_thracia.png PedF, katedra geografie 6 Historické vymezení •20. století: * P. de la Blache – komplexní pojetí – vývoj posibilismu. * Idiografické pojetí – popis znaků, které region odlišovaly od ostatních regionů. * * R. Hartshorne – prostorová (územní) diferenciace. * Indeterministický přístup – popírá spojení společnosti a krajiny. * • 1. PedF, katedra geografie 7 Současnost * Regiony jsou objektivně existující entity (Baškovský a Lauko 1990). * * Idiografický a nomotetický přístup. * * Hodnotí podobné znaky (např. obyvatelstvo, služby, dopravu apod.). * * Region je výsledkem prostorové diferenciace (přírodní, politický, ekonomický, sociální či kulturní přístup). • 1. PedF, katedra geografie 8 Region •Obecné vymezení: * Navzájem lišící se části geo sféry. * Část geografické sféry, která je vymezená na základě zvoleného kritéria. * Část geografické sféry, která je menší než celá zájmová oblast výzkumu, ale větší než konkrétní místo. * Nejlogičtější způsob organizace geografických informací. • • (Hagget 1965, Domański 1982, Baškovský a Lauko 1990, Johnson a kol. 2000, Mičian 2007) 1. PedF, katedra geografie 9 Metody vymezení regionu * * Klasifikace * * Hierarchie * * Taxonomie • 1. PedF, katedra geografie 10 Klasifikace regionů PedF, katedra geografie 11 Klasifikace regionů * Klasifikace slouží pro výzkumné účely. * * Rozdělení regionů dle různých kritérií: * 1.Odvětvové hledisko 2.Metodologické hledisko 3.Taxonomické hledisko 4.Hledisko formy * 4. PedF, katedra geografie 12 Odvětvové hledisko * * Dle odvětví 3 typy regionů: * 1.Fyzickogeografický region (litologické, geomorfologické, klimatické, hydrogeografické, pedogeograf. a biogeograf.) 2. 2.Sociálněgeografický region (zemědělské, průmyslové, dopravní, dojížďkové, rekreační, administrativní atd.) 3. 3.Komplexní geografický region * PedF, katedra geografie 13 Fyzickogeografické regiony Typy FG regionů * Oblast kaledonských pohoří - území s četnými fjordy, půdy jsou chudé, často skalnaté. Povrch je kryt vřesovišti, tundrami a lesy. * * Oblast variských pohoří - území vysočin středních nadmořských výšek, s měkkými tvary. Povrch byl ve třetihorách zmlazen (vyzdvižen), vznikla tak kerná pohoří s temenními plošinami. * * Oblast třetihorních pohoří - představována vysokými pohořími, s ostrými tvary (štíty, hřebeny). Výškové rozdíly jsou značné. Horská pásma často představují významný klimatický předěl. * * Oblast velkých nížin a pánví - představována rozsáhlými nížinami, které vznikly ledovcovou nebo říční nánosovou činností. PedF, katedra geografie 14 PedF, katedra geografie 15 PedF, katedra geografie 16 Severoatlantské a polární ostrovy Skandinávská oblast Britské ostrovy Atlantská Francie Hercynská střední Evropa Alpsko-karpatská oblast Iberská oblast Apeninská oblast Balkánská oblast Východoevropská rovina Krymsko-kavkazská oblast Ural PedF, katedra geografie 17 http://www.lib.utexas.edu/maps/europe/spain_mineral_1974.jpg Nerostné bohatství PedF, katedra geografie 18 http://www.lib.utexas.edu/maps/europe/netherlands_resources_1970.jpg PedF, katedra geografie 19 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-03 (III)\ScannedImage-35.jpg Geomorfologie ČR PedF, katedra geografie 20 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-03 (III)\ScannedImage-36.jpg Geologie ČR PedF, katedra geografie 21 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-03 (III)\ScannedImage-37.jpg Podnebí ČR Povodí řek * PedF, katedra geografie 22 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-03 (III)\ScannedImage-38.jpg PedF, katedra geografie 23 Sociogeografické regiony Administrativní členění státu * Členění státu na menší územně-správní jednotky. * * Vyznačují se určitým stupněm autonomie – samospráva. * * Regiony homogenní a skladebné. * * Hierarchické v závislosti na legislativních podmínkách. * Typy hranic – katastrů, obcí, okresů, krajů, VÚC a státu. PedF, katedra geografie 24 PedF, katedra geografie 25 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\Obrázky\big_20080605_103648.gif PedF, katedra geografie 26 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\Obrázky\800px-Austria_states_blank.png PedF, katedra geografie 27 Soubor:BlankMap-EnglandAdministrativeCounties.png Regiony NUTS * Nomenklatura územních statistických jednotek (Nomenclature des Unites Territoriales Statistique). * * Územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu pro porovnání a analýzu ekonomických ukazatelů, statistickému monitorování, přípravě, realizaci a hodnocení regionální politiky členských zemí EU. * * Zavedena do praxe v roce 1988 - (v ČR Usnesením vlády České republiky č. 707 ze dne 26. října 1998). * * Legislativně Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (ES) 1059/2003. PedF, katedra geografie 28 Regiony NUTS * Administrativně dělí státy na menší celky. * * Normativní regiony – dané legislativou členského státu * * Analytické (funkční) regiony – vymezeny na základě geografických a socioekonomických kritérií. * * * Územní jednotky jsou vymezeny na základě (ekonomických, dopravních, společenských a demografických aspektů). * •Důraz při vymezování je kladen na historické a přírodní podmínky daného státu! PedF, katedra geografie 29 Regiony NUTS * Hierarchičnost na různých úrovních. * * Do 31. 12. 2007 skladebnost od NUTS 0 – NUTS 5. * * Od 1. 1. 2008 pouze tři úrovně (NUTS 1, 2 a 3) * * * * * * * Např. NUTS 1 pro Francii, Itálii, Řecko nebo Španělsko, NUTS 2 pro Německo, NUTS 3 pro Belgii, atd. * * PedF, katedra geografie 30 Level Minimum Maximum NUTS 1 3 million 7 million NUTS 2 800 000 3 million NUTS 3 150 000 800 000 Regiony NUTS v EU * 97 regionů na úrovni NUTS 1 * * 271 regionů na úrovni NUTS 2 * * 1303 regionů na úrovni NUTS 3 * •Příklady zvláštních regionů NUTS 1: * Manner-Suomi (FI) s 303 000 km² * Norra Sverige (SE) s 288 450 km² * Nordrhein-Westfalen (DE) – 18 mil. obyvatel * Nord-Ovest (IT) - 15 mil. obyvatel * Åland (FI) - 26 000 obvatel PedF, katedra geografie 31 Regiony NUTS v EU •Příklady zvláštních regionů NUTS 2: * Övre Norrland (SE) s 153 440 km² * Pohjois-Suomi (FI) s 133 580 km² * Île de France (F) – 11 mil. obyvatel * Lombardia (F) - 9 mil. obyvatel * 14 regionů nad 300 tis. obyvatel - Åland, Burgenland (AT), Guyane, Ceuta, Melilla, Valle d’Aosta/Vallée d’Aoste, Luxembourg (BE), La Rioja, Corse, Açores, Madeira, and 3 regiony v Řecku • PedF, katedra geografie 32 Regiony NUTS v EU •Příklady zvláštních regionů NUTS 3: * Norrbottens län (SE) s 98 250 km² * Lappi (FI) s 93 000 km² * Västerbottens län (SE) s 55 200 km² * Španělské provincie Madrid a Barcelona, italské provincie - Milano, Roma a Napoli, německé město - Berlin a řecká obec Attiki – více jak 3 mil. obyvatel. * Regiony v Německu, Španělsku, Řecku, Anglii, Belgii, Rakousku a ostrov Gozo na Maltě pod 50 000 obyvatel. • PedF, katedra geografie 33 PedF, katedra geografie 34 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\Obrázky\bg2.png Regiony LAU * Systém LAU (Local Administrative Units – místní správní jednotka). * * Do r. 2007 součást klasifikace NUTS (V ČR NUTS 4, 5). * * Určen zejména pro potřeby statistiky regionů. * * Chybí legislativní opora! • •2 základní úrovně: ØLAU 1 (dřívější NUTS 4) – 3 334 Ø ØLAU 2 (obce) - 112 119 • * * * PedF, katedra geografie 35 * Nadnárodní typ svazků či sdružení měst a obcí. * * Regionální formy spolupráce. * Hlavním důvodem zakládání takovýchto svazků je odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice. * Spolupráce zasahuje do všech oblastí života občanů na kulturní, sociální, hospodářské a infrastrukturní úrovni. • •Formy Euroregionů: * veřejnoprávní (státy, země, okresy, okrsky, obce) * soukromé, občanskoprávní * smíšené právní formy veřejných a soukromých organizací, public-private partenship (PPP) * bez právně formální formy. * Euroregiony v EU PedF, katedra geografie 36 PedF, katedra geografie 37 http://strangemaps.files.wordpress.com/2007/03/saxat.GIF Mikroregiony ČR * Vznik mikroregionů je nutný pro společné prosazování zájmů a záměrů venkovských obcí s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích určitého prostoru a je pozitivním trendem probíhajícím ve venkovském prostoru. * * Legislativně vymezen zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů (§ 49 – 51). * * Mikroregiony, vznikající zdola mají tedy v poslední době stále častěji komplexní charakter a monofunkční mikroregiony se vyskytují stále v menší míře. * PedF, katedra geografie 38 Mikroregiony ČR - zaměření * Úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata, * zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, * zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území, * správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi. PedF, katedra geografie 39 Mikroregiony ČR PedF, katedra geografie 40 Rok Počet obcí celkem Obce v mikroregionech Obce mimo mikroregiony Počet mikroregionů Absol. % Absol. % Absol. 2003 6 249 4 625 74,01 1 624 25,99 491 2004 6 249 4 685 74,97 1 564 25,03 505 2005 6 248 5 280 84,51 968 15,49 533 2007* 6 249 5 385 86,17 864 13,83 551 2008 6 249 5 473** 87,58 776 12,42 570 Tabulka: Zapojení obcí do mikroregionů v letech 2003-2008 PedF, katedra geografie 41 Kartogram 1 Typy problémových regionů ČR * Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje (novelizace v roce 2007). * Strukturálně postižené regiony * Soustřeďují se v nich negativní projevy strukturálních změn, dochází k útlumu odvětví a výroby a k růstu nezaměstnanosti. * * * Hospodářsky slabé regiony * Vykazují podstatně nižší úroveň rozvoje než je průměr EU. * PedF, katedra geografie 42 Typy problémových regionů ČR * Venkovské regiony * Charakterizované nízkou hustotou zalidnění, poklesem počtu obyvatel a vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství. * * * Ostatní regiony * Jejich podporování státem je žádoucí z jiných důvodu (např. regiony pohraniční, se silně narušeným ŽP, s vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti vůči EU). PedF, katedra geografie 43 Regiony se soustředěnou podporou státu PedF, katedra geografie 45 Metodologické hledisko * K čemu regiony slouží? * Proč je vymezujeme? * * 3 základní přístupy k regionu (Dziewoński 1967): * 1.Region jako nástroj geo výzkumu (statický region) 2. 2.Region jako objekt geo výzkumu („cílový“ region) 3. 3.Region jako nástroj managementu území (plánovací region) * • 46 PedF, katedra geografie PedF, katedra geografie 47 Taxonomické hledisko * Důležitá geografická lokace: * 1.Individuální regiony (vymezeny na základě unikátních a specifických znaků) – mají své neopakovatelné jméno (např. Krkonoše, Valašsko, Jižní Morava) 2. 2.Typologické regiony (definovány na základě obecných a typických vlastností (např. národní parky, regiony s hustou železniční sítí, řídce osídlené oblasti apod.) • * * PedF, katedra geografie 48 Taxonomické hledisko C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-02 (II)\ScannedImage-2.jpg PedF, katedra geografie 49 Hledisko formy * * Nejdůležitější vymezení. * 3 základní typy regionů (Hagget 1965, Hampl 1971). * 1.Homogenní regiony (formální, skalární, uniformní regiony) 2. 2.Nodální regiony (uzlové, vektorové, funkční, spádové regiony) 3. 3.Plánovací regiony (organizační, rozvojové regiony) • * * PedF, katedra geografie 50 Homogenní region * * Kritérium vymezení platí po celé ploše území! * Vzhledem ke složitosti geografické sféry se nikdy nejedná o homogenní region. * Regiony jsou proto „relativně (geneticky)“ homogenní, kvazihomogenní. * * Typické pro FG (geologické, geomorfologické, klimatické, biogeografické vymezené). * * V SG (produkční zemědělské regiony, politické, administrativní celky apod.). * PedF, katedra geografie 51 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-02 (II)\ScannedImage-3.jpg PedF, katedra geografie 52 Nodální region * Základem jsou funkční vztahy v území! * * Základem je jádro, kolem kterého je region organizován. * * Vychází z polarizace prostoru. * * Častější v SG (dopravní obslužnost, dojížďka do zaměstnání, spádové regiony nemocnic apod.). * * Založeny na vazbách mezi jádrem a periferií (Thünen 1826, Weber 1909, Christaller 1933, Lösch 1940, Isard 1956). * PedF, katedra geografie 53 Nodální region C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-02 (II)\ScannedImage-4.jpg PedF, katedra geografie 54 Plánovací region * * Vymezeny prostorem, pro který plánujeme nové využití, změnu vnitřní struktury, nové funkční řešení, atp. v procesu regionálního a územního plánování. * * * Může být homogenní i nodální! * * PedF, katedra geografie 55 Hierarchie regionů PedF, katedra geografie 56 Hierarchie * Složitost geo sféry nutí zavedení systému = hierarchické struktury. * * Regiony jsou různé – základní princip velikost či měřítko. • •2 typy: * * Skladebné (jednotky nižní vytvářejí prostorovou strukturu jednotky vyšší) * * Neskladebné • PedF, katedra geografie 57 Hierarchie fyzickogeografická * Nutné definovat nejvyšší a nejnižší úroveň! * * Nejvyšší – Planeta Země * Nejnižší – elementární jednotky * 1.Topická (nejnižší úroveň, relativně homogenní – od 0,5 ha do několika km2) 2.Chorická (relativní homogenita) 3.Regionální (heterogenní) 4.Planetární PedF, katedra geografie 58 Hierarchie sociálněgeografická * Nutné definovat nejvyšší a nejnižší úroveň! * * Nejvyšší – Planeta Země * Nejnižší – nejmenší administrativní jednotka, lidský jedinec * 1.Mikroregionální Jedinec 2.Mezoregionální Rodina (cenzová domácnost) 3.Makroregionální Komunita 4.Národní Lokalita 5.Globální Region 6. Příklady hierarchie * Biogeografické členění ČR: * 1.geobiocenóza 2.biochora 3.biogeografický region 4.biogeografická podprovincie 5.provincie 6.biosféra * Sídelní systém: * 1.zóna sídla 2.sídlo 3.spádové území střediska osídlení místního významu 4.okres 5.kraj 6.země 7.stát 8.společenství států 9.antroposféra PedF, katedra geografie 59 PedF, katedra geografie 60 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-02 (II)\ScannedImage-5.jpg PedF, katedra geografie 61 Regionální taxonomie * Periodizace * Uspořádání v čase * * Regionální taxonomie * Uspořádání v prostoru * * Klasifikace * Uspořádání nezávisle na prostoru a čase Regionální taxonomie PedF, katedra geografie 62 Regionální taxonomie * Speciální případ klasifikace obsahující prostorový aspekt (uspořádání informací v prostoru). * * Slouží k diferenciaci nehomogenního prostoru a k vymezování regionů. * * Regiony mohou mít různou genezi, velikost, hierarchické postavení, vnitřní strukturu atd. PedF, katedra geografie 63 Regionální taxonomie * Klasifikace se může uskutečnit dvojím způsobem: * rozklad množiny na množiny menší – na základě přítomnosti nebo nepřítomnosti určitého klasifikačního znaku (znaků), regionalizačního kritéria, který se v dané chvíli a na dané úrovni považuje za podstatné. * * slučování základních (individuálních) jednotek do větších množin – na základě shlukovacích procedur. PedF, katedra geografie 64 * V prvním případě jsou klasifikační kategorie předem definované, některé z nich však mohou po dokončení klasifikace zůstat prázdné. Tento postup se nazývá deduktivní (nebo také „od shora dolů“). Postupuje se tedy rozkladem určité kategorie na kategorie menší, teoreticky až k individuální jednotce (individuu). * * Ve druhém případě jsou kategorie na počátku procedury tvořeny individuálními jednotkami (co jednotka to jedna kategorie), které se slučují do vyšších kategorií. Klasifikace se pak může ubírat různými směry a přizpůsobovat se průběžným výsledkům. Tento postup se nazývá induktivní (nebo také „ze zdola nahoru“). * * V obou případech jsou výsledkem klasifikační procedury hierarchie kategorií (tříd). * * Kategorie jsou vnitřně homogenní a mezi sebou heterogenní. Regionální taxonomie PedF, katedra geografie 65 klasifikace PedF, katedra geografie 66 * 50. a 60. léta: základní FG problém, prakticky cíl výzkumu. * * V současné době je její význam především metodologický a metodický. * * Každá práce věnovaná konkrétnímu území musí nějakým způsobem řešit problematiku regionalizace. Regionální taxonomie PedF, katedra geografie 67 Regionální taxonomie * Regionalizační kritérium = klasifikační znak * Volí ho ten, kdo provádí regionalizaci * Je tedy do jisté míry subjektivní. * Je nutné subjektivní momenty co nejvíce potlačit. * * Je vybíráno z vlastností geografické sféry. * Stavová veličina (u homogenních regionů). * Spádovost k jádru vyjádřená určitou prostorovou vazbou (u nodálních regionů). n PedF, katedra geografie * Georeliéf * Morfometrické, morfogenetické charakteristiky * Litosféra * Kritéria hornin a jejich vlastnosti * Atmosféra * Makroklimatické, mikroklimatické parametry * Hydrosféra * Kritéria vybrané z povrchových a podzemních vod * Pedosféra * Fyzikální, chemické vlastnosti půdy, úrodnost * Biosféra * Znaky přirozené potenciální vegetace, reálné vegetace, areály land cover n Regionalizační kritérium PedF, katedra geografie 69 Regionalizace 1.Regionalizace * nebo také individuální regionalizace * 2.Regionální typologie * nebo také typologická regionalizace * * * Obě části spolu velice úzce souvisí. * * Ze striktně metodologického hlediska navazuje regionální typologie na regionalizaci! * PedF, katedra geografie 70 Regionalizace * * Proces vlastního vymezování regionů na zvolené hierarchické úrovni. * * Regionalizace se zaměřuje na odlišnosti v rámci geografické sféry. * * Regionalizace má individuálních charakter a identifikuje tedy individuální regiony. * * Stupeň vnitřní homogenity výsledné kategorie (třídy) z toho důvodu logicky klesá. PedF, katedra geografie 71 Regionální typologie * Hledá opakující se charakteristiky. * * Regionální typologie je analogická k obecné klasifikační proceduře, je to tedy proces seskupování prostorových jednotek do kategorií (tříd) na základě zvolených kritérií. * * Regionální typologie má typologický charakter a identifikuje tedy typologické regiony. * * Homogenita výsledných kategorií (tříd) je vyšší než v předchozím případě. PedF, katedra geografie 72 rys21 Typologie a regionalizace Regionalizace * Podle obsahu * Odvětvová (geomorfologické, zemědělské jednotky….) * Částečně komplexní (FG, SG regiony) * Komplexní (komplexní geografické regiony) * n PedF, katedra geografie 74 * Podle způsobu klasifikace * Nehierarchická (jednostupňová) – území se člení na základě 1 regionalizačního znaku * Hierarchická (vícestupňová) – území se člení na základě vícero regionalizačních znaků n Regionalizace jedno-vicestupnova regionalizace PedF, katedra geografie 75 * Podle postupu * Deduktivní – dělení větších jednotek na menší (teoreticky od celé geografické sféry po topickou dimenzi v případě FG, po mikroregionální dimenzi v případě SG). * Induktivní – slučování menších jednotek ve větší (teoreticky od topické dimenze v případě FG, či od „základní prostorové jednotky“ v případě SG po geografickou sféru). n Regionalizace PedF, katedra geografie 76 * Podle formy * * Formální (pro vymezování homogenních regionů) * n x p atributů * * Funkční (pro vymezování nodálních regionů) * n x n - interakční matice * n Regionální taxonomie PedF, katedra geografie 77 * Vymezení regionů dle n atributů. * * Rozdělení podle územních celků počátku. * * Typické pro SG – CR, Zemědělství, Sídla. * * n Rajonizace PedF, katedra geografie 78 n Rajonizace PedF, katedra geografie 79 C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\MU, PF, KGEO\Předměty\SG\Přednášky\G CR\regiony3_mapa.jpg Rajonizace CR v ČR •= zařazení regionů / rajony, oblasti / do čtyř kategorií podle vhodnosti pro CR. • •I. - mezinárodní význam (Praha, NP, UNESCO, ZČ lázně) •II. - národní význam (Říp, hrady , zámky, lázně, CHKO …) •III. - oblastní význam (Nechanice, Králův Dvůr, Svitavy …) •IV. - lokální význam (kostely, chr.naleziště, městská muzea …) • •hodnotící faktory - přírodní podmínky (hory, lesy, vodní plochy…) • - výsledky lidské činnosti (kult-hist., lázně, přehrady…) • - vybavenost (ubyt., strav., lanovky, půjčovny,+služby) • - dopravní předpoklady = realizační předpoklady • - negativní faktory (ceny, kriminalita, hmyz, ŽP ) PedF, katedra geografie 80 Zonace PedF, katedra geografie 81 * Vymezení samostatných oblastí – vnitřně homogenních a externě separovaných zón. * * * FG (biomy – zonobiomy, orobiomy, krajina – CHKO, NP). * * * SG (sídla – A. Lösch, W. Isard, doprava – IDS JMK). Zonace PedF, katedra geografie 82 http://www.idsjmk.cz/mapa/Plan-site-celek.gif Burgesův Hoytův Půdorysné a funkční modely města podle Chicagské školy PedF, katedra geografie 83 Půdorysné a funkční modely města podle Chicagské školy Harris-Ullmannův PedF, katedra geografie 84 PedF, katedra geografie 85 Výsledek regionalizace: regiony * Regionalizační kritérium (znak) by mělo uvnitř regionu (či regionální kategorie) být maximálně homogenní (v případě nodálních regionů by vnitroregionální integrační procesy měly být maximálně uzavřené). * * Mezi jednotlivými regiony (či regionálními kategoriemi) by regionalizační kritérium (znak) mělo být maximálně odlišné (v případě nodálních regionů by měly být minimalizovány meziregionální procesy). * * Vymezené regiony by měly mít určitou minimální velikost, která závisí na cílech výzkumu. * * Vymezené regiony by měly být skladebné do vyšších hierarchických úrovní. PedF, katedra geografie 86 PedF, katedra geografie 87 Vnitřní struktura regionů Homogenní regiony * Regionalizační kritérium platí po celé ploše! * * * Vnitřní diferenciace prvků je prakticky zanedbatelná. * * Homogenita klesá: * * Se vzrůstající hierarchickou úrovní regionu. * * Se vzrůstajícím počtem kritérií, na jejichž základě je region vymezen. * * Region má určitou vnitřní strukturu! PedF, katedra geografie 88 Struktura homogenních regionů 1.Jádrová oblast – platí všechna regionalizační kritéria užitá k vymezení regionu. 2. 2.Ostatní oblasti – platí pouze některá regionalizační kritéria. * * * U homogenních regionů sledujeme především jejich hranice – oddělující jednotlivé regiony. * * Hranice mohou být – ostré nebo rozvolněné (tzv. hraniční zóny) * * Ostré – typické v SG (administrativní členění) a člověkem ovlivněných regionů.. PedF, katedra geografie 89 Rozvolněné hranice * Uplatnění v člověkem neovlivněné či málo ovlivněné krajině. * PedF, katedra geografie 90 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-02 (II)\ScannedImage-7.jpg C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-02 (II)\ScannedImage-7.jpg Nodální regiony * Regiony jsou vnitřně heterogenní! * * Skládají se z jádra regionu a jeho zázemí. * * Geografické jevy se koncentrují v nodu (jádře) regionu! * * V ostatních částech regionu jsou rozptýleny. * * Sledujeme intenzitu vztahů mezi jádrem a jeho zázemím. PedF, katedra geografie 91 Nodální regiony * Na základě vazeb mezi jádrem a okolím lze charakterizovat následující strukturu: 1. 1.Jádro regionu (nodus) 2. 2.Zázemí jádra 3. 3.Semiperiferní oblasti 4. 4.Periferní oblasti PedF, katedra geografie 92 Nodální regiony * Jádro – středisko prostorové organizace regionu. Sbíhají se v něm prostorové vazby různého charakteru. Většinou má městský charakter. * * Zázemí – s jádrem je spojeno nejtěsnějšími a nejsilnějšími vazbami a jádro obklopují. * * Semiperiferie a periferie – intenzita prostorových vazeb klesá, někdy až na minimum. Intenzita regionálních vazeb a její pokles je funkcí vzdálenosti (pozor – není však lineární!). 1. PedF, katedra geografie 93 Nodální regiony – ideální a modifikovaný případ PedF, katedra geografie 94 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-02 (II)\ScannedImage-8.jpg C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-02 (II)\ScannedImage-8.jpg Nodální regiony – J. von Thünenova teorie PedF, katedra geografie 95 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-02 (II)\ScannedImage-8.jpg Vývoj nodálních regionů v čase PedF, katedra geografie 96 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-02 (II)\ScannedImage-6.jpg Vývoj nodálních regionů v čase PedF, katedra geografie 97 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-02 (II)\ScannedImage-6.jpg Vývoj nodálních regionů v čase PedF, katedra geografie 98 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-02 (II)\ScannedImage-6.jpg Německá škola * Walter Christaller (1893 – 1969): „Teorie centrálních míst“ – výzkum centrality a hierarchie sídel podle různých funkcí * Pojmy: centrální místo, spádové území, centralita (hierarchie, hexagonalita). * Vyšší spádového místo překrývá území nižšího spádového místa. * PedF, katedra geografie 99 [Photo of Walter Christaller] Teorie centrálních míst * Rovnoměrně rozmístěná populace. * Centrální místa poskytují zboží, služby a administrativní funkce jejich zázemí. * Spotřebitelé minimalizují svoji cestovní vzdálenost. * Poskytovatelé služeb se snaží pokrýt co nejširší možnou oblast trhu. * Všichni spotřebitelé mají stejný příjem a stejné požadavky na služby. * Čím častěji obyvatelé dané zboží (může se jednat i o služby) potřebují, tím je centrum jeho poskytování lokalizováno blíže či dále. PedF, katedra geografie 100 Teorie centrálních míst * Existuje centrální místo (koncentrace služeb, obslužné středisko v prostoru). * Kužel poptávky – poptávka klesá s dostupností centrálního místa. * Vzniká pravidelná šestiúhelníková síť obslužných oblastí. * Princip obsluhy – každé místo vyššího řádu poskytuje služby všech nižších řádů. * Každé místo obsluhuje dvě centrální místa a 3 místa nižšího řádu – tzv. princip K=3. PedF, katedra geografie 101 * minimální práh (nabídka) * minimální počet zákazníků potřebných k fungování služby * * maximální práh (poptávka) * odkud až jsou zákazníci ochotni dojíždět nakupovat poskytované služby (dopravní náklady) maximální práh minimální práh PedF, katedra geografie 102 K=3 teorie * V základním modelu každé centrum vyšší velikosti obsluhuje 3x větší území než centrum o řád nižší. PedF, katedra geografie 103 Centrum * Obchodní centrum (export a import zboží i služeb). * Lokalizace přibližně v geometrickém středu oblasti. * Centra si postupně vyvíjejí obslužnou funkci pro svoje širší okolí (zázemí). * Význam centra se nehodnotí podle počtu obyvatelstva, ale dle tzv. indexu centrality (rozsah poskytovaných služeb). • •Hranice dosahu: * Maximální vzdálenost, kterou jsou lidé ochotní cestovat za danou službou. PedF, katedra geografie 104 k = 6/3 + 1 = 3 Obslužný princip PedF, katedra geografie 105 Dopravní princip k = 4 PedF, katedra geografie 106 Administrativní princip k = 7 PedF, katedra geografie 107 Moderní metody regionální geografie * Regionální analýza * * Regionální syntéza * * Historická metoda * * Analýza obsahu a textu * * Metoda sběru informací * PedF, katedra geografie 108 Regionální analýza * Není to pouhá analýza, ale komplexní syntetické poznání. * Nutný detailní průzkum území!!! * * Terénní šetření – průzkum, dotazníky, fotodokumentace, inteview atd. * Tzv. „kabinetní metody“ – studium podkladů, literatury, leteckých snímků atd. * Kauzální analýza – odhalení příčin vztahů v regionu. * Funkční analýza – zjištění funkcí jevů v regionu. * Strukturní analýza – vnitřní stavba komponentů a prvků v regionu. * Genetická analýza – vnik a původ sledovaných jevů – dynamika v čase. * Systémová analýza - zkoumá systémy holistickým přístupem. * Matematické modelování * * PedF, katedra geografie 109 Regionální syntéza * Komplexní regionalizace x problematika hranic. * Možné použít tzv. integraci (Hampl, 1971) – vzájemná závislost a podmíněnost částí v celku. S růstem komplexity se integrace snižuje! * * Metoda překrývání analytických map – stejné měřítko! Mapy se kladou na sebe. * Metoda hlavního komponenta - hranice 1 složky, která má vedoucí funkci. * Metoda generalizace textu – vybírání podstatných prvků, faktů a vztahů. * Metoda studia geo komplexů na profilech – profily se určí na základě studia pramenů a terénního šetření. * Fyzickogeo analýza a Socioekonomická analýza – skloubením obou map = komplexní nebo typizace území. * Metoda vertikální struktury – kvantitativní a kvalitativní hodnocení dílčích složek. * Metoda faktorové analýzy v kombinaci s numerickou taxonomií – sledujeme korelace mezi ukazateli v území. PedF, katedra geografie 110