PedF, katedra geografie
1
Ze2BP_VSC6
Synergie prostorových struktur v území

PedF, katedra geografie
2
Osnova
•Krajina a její složky:
* Klasifikace krajiny.
* Kulturní krajina.
* Racionální a iracionální složka území.
* Sociokulturní regulativy.
* Synergie v území.
*
•Územní identita
* Identita. Lokální identita.
* Genius loci, genius regionis.

PedF, katedra geografie
3
•
•Krajina
•
•

a její složky
P2174655 Svitavsko (10)

Holistický přístup
* Krajina = složitý systém, který nelze pochopit analýzou dílčích částí, ale pouze systémovým
přístupem.
*
* Systémový přístup musí být celostní – tedy zahrnovat všechny složky krajinné sféry a všechny
vzájemné interakce a vazby.
*
* Výzkumné otázky – vazby, procesy a principy.
4
PedF, katedra geografie

* Systém = složitý reálný nebo abstraktní objekt, v němž rozlišujeme části, vztahy mezi nimi,
vlastnosti. Vůči okolí vystupuje systém jako celek. Části systému jsou ve vzájemné interakci.
Označujeme je jako prvky systému a vztahy mezi nimi nazýváme vazbami systému. Prvky jsou nositeli
vlastnosti systému.
*
* „Systém je komplex prvků nacházejících se ve vzájemné interakci.“
Systém a jeho vymezení
PedF, katedra geografie
5

Přístupy k vymezení krajiny
* Legislativní přístup – zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
* „Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně
propojených ekosystémů s civilizačními prvky (§ 3, písm. K, zák. č. 114/1992 Sb.).
*
* Geografický přístup – např. Troll, 1966
* „Část zemského povrchu, která podle svého vnějšího obrazu    a vzájemného působení svých jevů,
tak jako vnitřních                 a vnějších vztahů polohy, tvoří prostorovou jednotku určitého
charakteru a na geografických přirozených hranicích přechází v krajiny jiného charakteru.“
6
PedF, katedra geografie

Přístupy k vymezení krajiny
* Ekologický přístup – heterogenní část zemského povrchu, skládající se ze souboru vzájemně se
ovlivňujících ekosystémů.
* Architektonický (funkčně-estetický) přístup – „rozlehlá všeobsahující totalita, místo, které má
vždy svou zvláštní identitu vyplývající z místních podmínek.“  (Norberg-Schulz , 1994).
* Historický přístup – území, jež se po určitou dobu svérázně vyvíjelo geopoliticky, hospodářsky a
kulturně v závislosti na přírodních podmínkách, vyplývajících v podstatě ze zeměpisné polohy.
* Demografický  přístup –  území obývané lidmi.
* Emocionální přístup - emocionální vztah k přírodnímu prostředí (krajině), intuitivní smysl pro
procesy, které v něm probíhají, a také intuitivní vědomí, že existuje mez nároků člověka vůči
přírodě.
7
PedF, katedra geografie

Umělecké pojetí krajiny (Kotalík, 2001)
* Obraz krajiny jako dokumentární svědectví o stavu krajiny  (vnější   a vnitřní).
* Obraz krajiny ve smyslu stylizace a symbolu přírodní reality.
* Interpretace krajiny zahrnující umělecké dílo pokoušející se postihnout duchovní obsah, význam či
atmosféru krajiny prizmatem tvůrčího subjektu.
* Objevování a odkrývání krajiny ve smyslu hledání její kosmologické podstaty.
* Tvorba krajiny jako zpětná vazba mezi krajinným prostředím               a architektonickou,
urbanistickou a uměleckou tvůrčí činností.
* Žalující memento přinášející varovné apely a nastolující otázky              o vztahu ke krajině
a její budoucnosti.
* Projev – krajinomalba.
*
*
*
*
8
PedF, katedra geografie

Umělecké pojetí krajiny
9
PedF, katedra geografie
Soubor:Goyen 1628 krajobrazzpostaciami 5vy.jpg Soubor:Antonin Slavicek - U nas v Kamenickach
(1904).jpg http://nd01.jxs.cz/962/396/1c08ecafa5_37356768_o2.jpg

Kategorizace krajiny
10
PedF, katedra geografie
* Krajina přírodní, přirozená, primární - vytváří se působením přírodních, abiotických i biotických
krajinotvorných procesů bez ovlivnění antropogenními faktory, nebo jen s jejich minimálním
působením.
* Krajina kulturní, sekundární – krajina ovlivněná člověkem. Rovnováha mezi působením
antropogenních                    a ostatních faktorů. V plné míře přetrvává i autoregulační
schopnost na jednotlivých úrovních ekosystémů.
*
* Krajina terciární – krajina ovlivněná legislativními opatřeními formou zákonů a nařízení.
* Krajina kvartérní – duchovní podstata krajiny.

Kulturní krajina
* Harmonická kulturní - zaujímá cca 1/2 až 2/3 území České republiky (v závislosti na subjektivním
posouzení meze této rovnováhy jednotlivými autory).
* Narušená kulturní krajina – antropické vlivy ve větší míře narušují stabilitu přírodních složek.
Přesto je zachována autoregulační schopnost ekosystémů a jejich schopnost restaurace.
* Devastovaná krajina – dochází k těžkému narušení autoregulační schopnosti a náprava je možná jen
za předpokladu značných energetických vstupů                         a ekonomických prostředků.
*
11
PedF, katedra geografie

Účelové klasifikace kulturní krajiny
* Atlas životního prostředí a zdraví obyvatel ČSFR (1992): 1) lesní, luční a skalní;  2.)
zemědělsko-luční;          3) zemědělská; 4) urbanizovaná a technizovaná krajina.
*
* Demek a kol. (1976) : 1) vlastní kulturní krajina;            2) narušená kulturní krajina; 3)
devastovaná krajina (ztrácí schopnost autoregulace).
12
PedF, katedra geografie

* (Forman a Godron 1993): 1) přírodní krajina;                2) extenzivně kultivovaná krajina; 3)
intenzivně kultivovaná krajina; 4) příměstská krajina; 5) městská krajina.
*
* OECD: 1) městská krajina; 2) industriální krajina;               3) zemědělská krajina.
Účelové klasifikace kulturní krajiny
13
PedF, katedra geografie

Typy české kulturní krajiny (Lipský 1999)
* Stará zemědělská krajina (osídlená a odlesněná od neolitu; do 350 m, dnes jen do 10 % lesů).
*
* Venkovská krajina osídlená  v průběhu středověké kolonizace (12.-14. stol.; 400-700 m).
*
* Mladá kulturní krajina (osídlená až  v 16.-18. stol.; nad 700 m, valašská kolonizace).
14
PedF, katedra geografie

* Popis krajiny – systematické sbírání a interpretace informací o krajině.
*
* Klasifikace krajiny – krajina je analyticky diferencována do typů či jednotek se zřetelně
definovanými charakteristikami.
*
* Hodnocení krajiny – interdisciplinární činnost, kdy je krajina popisována, klasifikována a
analyzována                      s následnou formulací výsledků.
PedF, katedra geografie
15

Hodnocení krajiny
* Kvantitativní - rozlišitelné a prostorově se opakující seskupení vzájemně se ovlivňujících
ekosystémů, geomorfologií a režimy disturbance.
*
* Kvalitativní - objekt vizuálního vnímání, ale současně jako fenomén s fyziografickými, kulturními
a historickými atributy.
*
* Geografická analýza x geografická syntéza.
* Objektivní x subjektivní.
*
*
16
PedF, katedra geografie

Kde hledat podstatu krajiny?
* Racionální složka území – vše co se v krajině nachází, tj. složka přírodní (biota, abiota), území
ovlivněné činností člověka a mefamorfované pro současné podoby.
*
* Pokuste se definovat racionální složku území okresu              Brno-město!
*
* Iracionální složka území
* „Neuvěřitelně, až vášnivě se mi chce žít, a žít přece znamená prodírat se kupředu, k něčemu
vyššímu, k dokonalosti                 a dosahovat ji.“  (Boris Pasternak)
*
*
*
*
*
*
17
PedF, katedra geografie

Co znamená iracionálno?
* Jednotlivá území jsou definována nejen souborem přírodních a socioekonomických složek, ale také
složkou lidskou, kterou tvoří především samotní lidé.
*
* Žít a prožívat život znamená pochopit soubor vzájemných složitostí a vazeb, které mám umožňují se
orientovat                 v prostoru.
* Život tedy má nejen biologickou stránku, ale také společenský rozměr (duševní život jedince).
* Pestrost a jedinečnost života je souhrnem sil a vztahů působících v prostoru a čase.
*
18
PedF, katedra geografie

Co znamená iracionálno?
*
*
19
PedF, katedra geografie
„Je-li tedy život sám o sobě dobrý a žádoucí, a když si pak vidoucí uvědomí, že vidí, slyšící, že
slyší, jdoucí, že jde a když máme i pro všechny ostatní činnosti vědomí, že jsme činní, takže
vnímáme, že vnímáme, a myslíme, že myslíme, je to pro nás známka, že jsme.“
Aristotelés, Etika Nikomachova IX.9., 1170a25 a násl.
„Cogito ergo sum“
„Myslím, tedy jsem“
                          Descartes, Rozprava o metodě IV.,1637

Vědomí jako stavební kámen
* Vědomí = principiální schopnost duševního života lidí.
* Vědomí integruje rozmanité duševní či mentální činnosti (vnímání, cítění, vyjadřování, paměť,
pozornost atd.) a do jisté míry je řídí.
* V praxi existuje tzv. společenské vědomí – odraz společenského bytí vědomí lidí.
* Jaké znáte formy společenského vědomí?
*
* Promítají se do chování a činnosti obyvatel.
*
20
PedF, katedra geografie

Vnímání
*
* Schopnost rozeznávání estetických hodnot, zapadajících do společenského rámce
a kulturních hodnot.
*
*
*
* Co je vkusné, co nikoli? Co je dobré, co špatné?
*
21
PedF, katedra geografie

Kultura
* Zahrnuje společenské vědomí, ale i materiální a duchovní produkty společenské tvorby:
* co se musí člověk naučit, aby se stal platným členem své společnosti;
* co sám většinou nevytváří, nýbrž přejímá od starších;
* co je spíše kolektivním a často anonymním, nastřádaným dílem mnoha generací;
* co se udržuje tím, že se o to lidé starají a pečují;
* co dané společenství spojuje a zároveň odlišuje od jiných.
* Utvářena společenskou praxí a předávána prostřednictvím kulturního dědictví.
*
*
22
PedF, katedra geografie

Identita obyvatel
* V minulosti chápána jako příslušnost lidí k určitým výtvorů, jejich práce (tzv. artefaktům).
* Na tomto principu se vytvořila silná regionální identita (např. těšínské Slezsko, moravské
Valašsko, Slovácko, Haná, české Chodsko, slovenský Šariš, Zahorie apod.).
*
* Identita =  vztah ke kultuře.
*
* Jaké prvky tvoří iracionální podobu těchto regionů? (tzv. sociálněkulturní regulativy)
*
23
PedF, katedra geografie

Sociálněkulturní regulativy
* Morálka jako společenský luxus
* Životní styl
* Vkus
* Právo
* Politika
* Umění
* Svoboda
* Víra
* Emoce
*
•Které z těchto regulativů považujete za nejdůležitější?
*
*
24
PedF, katedra geografie

Morálka
* Z latiny – moralis = mrav, mravy.
* Soubor hodnot a norem a vzorců chování mezi jednotlivci, společenskými skupinami.
* Nepsané „morální“ normy jsou již od raného dětství vštěpovány dětem.
* „Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.“ (Bible, Tob 4,15)
*  „Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.“ (Bible, Lk 6,31).
* „Jiný kraj, jiný mrav!“
*
* Morální kodex – nezbytná podmínka užívání svobody a demokracie.
*
25
PedF, katedra geografie

Životní styl a vkus
* Každá etnická skupina má určitý vkus ve smyslu stylu či slohu.
*
* Životní styl – souhrn zvyků, obyčejů, respektive aplikovaných společenských norem, se promítá do
prostorového chování obyvatel.
*
* Vkus – vyjadřuje životní styl obyvatel. Nejde o to, říct, že je něco dobré či spatné. Důraz na
estetické cítění.
*
*
26
PedF, katedra geografie

Politika
* Společenský jev, který stanovuje právní normy, ukládající lidem povinnost chovat se určitým
způsobem.
*
* Chování a jednání jednotlivce nebo skupiny nebo nasazení prostředků (ať legitimních nebo ne) k
dosažení určitého cíle.
*
* Komunikační prvek mezi zákonodárci a jednotlivými členy společnosti.
*
* Regulace činností a postavení jedince ve společnosti.
PedF, katedra geografie
27

Umění
* Tvůrčí činnost a její výsledky.
* Forma společenského vědomí ve spojitosti s emocionálními prožitky vnímání vnějšího či vnitřního
prostředí člověka.
*
* Uchovává obraz svědectví doby, dává obraz o úrovni a rozvoji daného území, o způsobu života lidí
a jejich pocitů apod.
*
* Umění s vysokou hodnotou sebereflexe může u ostatních jedinců navozovat zážitky, které intenzivně
působí na emotivní složku lidské existence.
*
28
PedF, katedra geografie

Svoboda
* Možnost člověka jednat jak chce, jakýsi projev libovůle.
*
* Podřízenost vůči regulativům, morálním principům, společenské dohodě – stanovení základních
pravidel chování.
*
* Bez omezení osobní svobody nemůže existovat žádná trvalá svoboda.
29
PedF, katedra geografie

Emoce
* Subjektivní reakce člověka na podněty, jenž vnímá z vnějšího i vnitřního prostředí.
* Subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené fyziologickými změnami (změna srdečního tepu,
změna rychlosti dýchání), motorickými projevy (mimika, gestikulace), změnami pohotovosti a
zaměřenosti. Hodnotí skutečnosti, události, situace a výsledky činností podle subjektivního stavu a
vztahu k hodnocenému, vedou k zaujetí postoje k dané situaci.
*
* Emoce narušují pocit harmonie s prostředím!
*
* Pozitivní x negativní
30
PedF, katedra geografie

Víra
* Vnitřní jistota o správnosti nebo existenci něčeho.
*
* Přesvědčení, že něco je skutečné či pravdivé.
*
* Projev postoje a motivace chování lidí v konkrétním území.
*
* Ztráta naděje naopak vyvolává bezmocnost, vede                k odcizení, stahování se do ústraní
a oslabování rozvoje identity.
*
31
PedF, katedra geografie

Vztah mezi složkami v území
* Existence objektů (složek) racionální povahy, které vnímáme svými smysly, je odrazem mnoha
souvislostí a významů, jež           v daném území ovlivňují jejich uspořádanost a funkčnost.
*
* U racionální složky se může jednat např. o souvislosti polohové, kompozičně-proporcionální,
samoregulační, asynchronní, doplňkovost.
*
* Samotná existence racionální složky znamená, že budou existovat vztahy, které se na jedné straně
vylučují, ale na druhé straně naopak vzájemně podmiňují.
*
32
PedF, katedra geografie

Vztah mezi složkami v území
* Lidé potřebují ke svému spokojenému životu, aby byly naplněny a uskutečňovány potřeby
(sociálně-kooperativní, obecně lidské).
* Kooperativní souvislosti vycházejí z akceptace společenských cílů, metod a rychlosti cílů
dosáhnout.
* „Čím je území větší, rozlehlejší, a tedy počet obyvatel v něm žijících vyšší, tím je vliv
jednotlivce na formování celku menší!“
* „Čím člověk realitu území vnímá z hlediska reálné možnosti spoluúčasti na jeho proměnách, tím
více se posilují  pocity spoluodpovědnosti  každého jednotlivce za dané území, tím více se
posilují  pocity  lidí za spoluodpovědnosti ve věcech veřejných, a prohlubuje se tím identita
obyvatel s komplexně pojímaným územím. „
33
PedF, katedra geografie

Vztah mezi složkami v území
* Lidé potřebují ve svých pocitech být spoluúčastni nejen při změnách obsahu a proměně reálných
složek krajiny, ale také potřebují mít možnost ovlivňovat jejich rozvoj.
* Čím intenzivněji jsou uvedené principy naplňovány, tím výraznější funkci nabývá vzájemná
komunikace lidí.
*
* Jakou roli zde hraje důvěra lidí?
*
* Vazby mezi jednotlivými složkami jsou tak složité a dynamické, že je třeba určitá míra vzájemné
tolerance.
* Tolerance = ochota připustit u druhého člověka odlišný názor, chování, vzhled apod.
34
PedF, katedra geografie

Změny v území
* Působnost člověka v území sebou nesla prvky územní uzavřenosti – racionální prvky lidské aktivity
(soudržnost, rodina) – sociální vazby vycházející z rozumového poznání. Kritérium – pravda a
objektivita.
*
* Přechod od uzavřenosti k iracionální otevřenosti je způsobena fázovými společenskými přechody ve
společnosti (ekonomické, sociální krize).
* Výsledkem dynamických procesů – vliv racionální i iracionální složky území.
* Ve společnosti se projevují prvky odpovědnosti, tolerance             a vlivu na okolním dění.
*
35
PedF, katedra geografie

Integrita v území = synergie vazeb
* Pociťují-li lidé v jistém smyslu spoluodpovědnost za realizaci určitých činností, projevuje se
jejich identita nejen k dané činnosti, ale i k území, kde se realizovala.
*
* Posilování projevů sounáležitosti a spoluodpovědnosti!
*
* Není to pouze postoj a názor, ale také čin nebo chování obyvatel.
*
* Jaký vztah máte k např. Evropské unii, NATO?
*
*
36
PedF, katedra geografie

Integrita v území = synergie vazeb
* Pokud budeme hledat vazby mezi složky v krajinné sféře, musíme vycházet ze vzájemných
souvislostí. Za účelem nalezení optimálního řešení.
* Prezentováno prostřednictvím hledání stavby (složení), významu a propojení dílčích částí celku
(nelezení harmonie).
*
* Harmonie = soulad, souzvuk, souznění.
* Fungování harmonie závisí na prostoru a čase. Společensko-kulturní proměny krajiny jsou velmi
markantní v proměnách harmonie.
*
* Pokuste se vysvětlit vztah mezi harmonií a symetrií a uveďte příklady.
37
PedF, katedra geografie

Prostorová synergie
* Dána vazbami mezi racionální a iracionální složkou území.
*
* Projevuje se s různou intenzitou v prostoru a čase.
*
* Dána vnějšími a vnitřními vazbami.
*
* Aby nastala synergie v území musí nastat harmonie.
*
* Výrazný vliv na míru synergie mají tzv. kohezní síly.
*
*
*
38
PedF, katedra geografie

Kohezní síly
* Síly, které spojují jednotlivé složky krajiny a vytvářejí z nich celek.
*
* Rozlišujte vnitřní a vnější síly!
*
* Koheze = soudržnost, celistvost území z pohledu jednotlivých složek.
*
* Čím jsou síly silnější, tím dochází k rovnováze v území!
39
PedF, katedra geografie

Územní identita
* Identita = totožný, stejný.
*
* Vyskytuje se v nejrůznějších oblastech – psychologii, matematice, ekonomii apod.
* Územní identita = nezaměnitelná jednota a shodnost => nalezení harmonie v chování souboru
obyvatel daného území   v konkrétním čase!
*
* Identita vypovídá o tom, jakým způsobem sami sebe poznáváme, jak se ztotožňujeme s jinými apod.
* Není založena na vazbách, ale na principu přijetí rovnocennosti a identického postavení ve
společnosti.
40
PedF, katedra geografie

Prvky identity
1.Aktivita lidí.
2.Uvědomělost.
3.Odpovědný vztah k prostoru, lidem i k sobě samotnému.
4.Vázána na konkrétní činy.
5.Odraz postojů, myšlení a všech fenoménů podílejících se na formování nás samých.
6.Proměnnost v čase a prostoru.
7.Tzv. „Intimita zažití“.
*
* Vytvářena z faktů lidské paměti! Schopnost ukládat, třídit                      a vybavovat si
určité informace!
* Identita obyvatel je tím významnější, čím těsnější vztahy mají dané vědomosti lidí s jejich
činnostmi, zájmy a aktuálními úkoly.
*
*
*
*
41
PedF, katedra geografie

Kolektivní identita
* Předpokladem je existence tzv. kolektivní paměti.
*
* Zachycuje významné historicko-společenské jevy ve společnosti.
*
* Pokud je kolektivní paměť dlouhodobá – historická paměť.
*
*
*
*
42
PedF, katedra geografie

Smysl identity
* Základním smyslem identity obyvatel v prostoru a čase je posilování vědomí kontinuity vývoje.
* Výrazným projevem jsou mezigenerační vazby a přenos informací.
*
* Jakým způsobem zde vstupuje dizkurz tradice x inovace?
*
* Smyslem identity je kontinuální propojení protisměrného působení tradic a inovací, směřující k
harmonii                    a generačnímu přenosu vědomí identity.
43
PedF, katedra geografie

Uplatnění identity v geografii
* Při hledání identity se pohybujeme vždy na úrovní určitého území.
* Posilování identity vede k větší účasti obyvatel na veřejném životě.
* Identitu lze tedy hledat na lokální, regionální, národní či nadnárodní úrovni.
*
* Harmonie jakéhokoli územního celku je spojena                    s protisměrností sil na
úrovních: makro-mikro, vnějšek-vnitřek, společné-odlišné apod.
*
44
PedF, katedra geografie

Uplatnění identity v geografii
* Fungování jakéhokoli regionu ČR v rámci EU je nemyslitelné bez akceptování tzv. principu
subsidiarity.
*
* Změny probíhající v dílčích územích ČR by měly být akceptovány v novém „sociálněgeografickém“
pojetí rozvoje území – region se stává nejvýznamnějším místem střetu společenských, makrostrukturně
se vyvíjecích změn a mikrostrukturně působícího lidského činitele.
*
* Dynamika rozvoje území = místo střetu makro a mikro zájmů celku a jednotlivce.
*
45
PedF, katedra geografie

Lokální identita
* Významným prvkem identity na nejnižší úrovni je lokální kultura (tradice, zvyky,obyčeje apod.).
*
* Lokální kultura představuje pestrý a mnohovýznamový program činnosti jednotlivců a skupin, který
je neustále modifikován sociokulturními regulativy určitého období, akceptován kulturními
stereotypy, uchováván a předáván prostřednictvím kulturního dědictví (Vencálek, 1998).
*
46
PedF, katedra geografie

Lokální identita
* Nejcennějším fenoménem kulturní krajiny  je ochota lidí ke spoluúčasti na rozvoji všech
časoprostorových aspektů území.
* Svoji roli zde hraje také sociální struktura obyvatel. Lokální společnost byla základním
stavebním kamenem tradiční společnosti, následně zaniká ve vyspělých zemích prostřednictvím
průmyslové revoluce, industrializace a urbanizace krajiny.
* V moderní společnosti se projevují nové prvky – odcizení se, nárůst sociálně-patologických jevů,
chybějící opora jednotlivců apod.
*
47
PedF, katedra geografie

Lokální identita
* Společnost se projevuje nejen kulturou, ale také odlišným životním stylem.
*
* Porovnejte důsledky přímé urbanizace na prostorovou strukturu rurálního prostoru!
*
* Významnou roli zde hrají sociální kontakty, sítě a vazby.
*
* Ke stavebním prvkům také patří např. duch veřejného života, charakter vzájemného soužití lidí,
lidská kultura apod.
*
48
PedF, katedra geografie

Genius loci
* Lat. „duch místa“.
*
* „Genius loci je to, proč se na nějaké místo vracíme, nebo to, k vůli čemu lezeme po rozhlednách.“
(Cílek, 2002)
*
* Nalezení harmonie mezi racionální a iracionální složkou území.
*
* „Duch místa živí přístup a činy těch, kteří ho řídí, stavějí, spravují a užívají. Není proto
divu, že se necítíme dobře v supermarketech ovládaných pojmem ,ber‘, který není doplněn o ,dávej‘
prostřednictvím řemesel a služeb… Kde se zničí místo, tam se zničí i kultura, následuje sociální
i osobní znehodnocení.“ (Christopher Day)
*
*
•
*
PedF, katedra geografie
49

Genius loci
* Lat. „duch místa“.
*
* „Genius loci je to, proč se na nějaké místo vracíme, nebo to, k vůli čemu lezeme po rozhlednách.“
(Cílek, 2002)
*
* Nalezení harmonie mezi racionální a iracionální složkou území.
*
* „Duch místa živí přístup a činy těch, kteří ho řídí, stavějí, spravují a užívají. Není proto
divu, že se necítíme dobře v supermarketech ovládaných pojmem ,ber‘, který není doplněn o ,dávej‘
prostřednictvím řemesel a služeb… Kde se zničí místo, tam se zničí i kultura, následuje sociální
i osobní znehodnocení.“ (Christopher Day)
*
*
•
*
PedF, katedra geografie
50

Genius loci
* Nalezení paměti krajiny je podstatné pro její další rozvoj!
*
* „Nehmotná součást krajiny projevující se jako krajinný ráz, vyplývající ze vzájemného vztahu
přírodních aspektů s komplexně pojatým v ní se odehrávajícím životem lidí.“ (Ivanička, 2000).
*
* Genius loci krajinu oživuje a současně je jí neustále aktualizován.
*
* Umožňuje dešifrovat pamětní kód předcházejících generací, jeho hodnotové systémy a etické normy.
Odhalování pestrosti a bohatství lidských artefaktů.
*
* Vzniká, když lidé mimo své běžné činnosti začínají více vnímat fenomén času!
*
*
*
*
•
*
PedF, katedra geografie
51

Genius regionis
* Regiony nejsou jen územím vymezeném na mapě.
*
* Musí být vnímány také z hlediska času a ve vztahu k nejrůznějším významovým úrovním, ve vztahu k
pojetí a charakteru života lidí, existenci, či neexistenci racionální a iracionálních sil v území.
*
* Máme-li hledat „genius regionis“, a tedy porozumět lidem, kteří v daném regionu žijí, máme-li
pochopit jejich projevy i to, čím jsou tyto projevy podmíněny, musíme se snažit pochopit jak tyto
zvláštnosti                          a významovosti v krajině působí.
*
* Vyjadřuje draze a obtížně mnoha generacemi získané poznatky                    a zkušenosti,
které vedly k existenci a rozvoji daného regionu (území).
*
* V krajině je genius regionis velmi stabilní.
*
•
•
*
PedF, katedra geografie
52

Pro dnešek vše!!!
PedF, katedra geografie
53