SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU Geografie výrobní sféry Přednáška č. 5 Původní tvář SZP EU (I.) • Kořeny SZP v 50. letech 20. století v Z Evropě, která měla po válce nevýkonné a ochromené zemědělství s nejistými dodávkami potravin • Zpočátku v rámci SZP kladen důraz na: – podporu vyšší zemědělské produkce, – stálou dostupnost potravin spotřebitelům, – životaschopnost zemědělství. • SZP nabízela zemědělcům subvence a systémy garantování vysokých cen, udělovala pobídky pro vyšší produkci. Původní tvář SZP EU (II.) • Tato forma politiky a podpor zpočátku velmi úspěšná • V 80. letech – nadprodukce hlavních zemědělských produktů - některé z nich vyváženy (s pomocí subvencí), ostatní musely být uskladněny nebo zlikvidovány v rámci EU • Tato opatření byla velmi nákladná, narušila některé světové trhy, ne vždy sloužila nejlepším zájmům zemědělců, a rychle se stala pro spotřebitele a daňové poplatníky nepopulární • Zároveň se společnost začala více zajímat i o udržitelnost zemědělství z hlediska životního prostředí - významným mezníkem v tomto ohledu byl Earth Summit v Rio de Janeiru v roce 1992 Reformy a současná SZP EU (I.) • V 80. l. a poč. 90. let prošla SZP obdobím důležitých změn. • Zavedeny limity, které pomohly snížit nadprodukci (kvóty na produkci mléka v r. 1983) • Důraz na postupy šetrné k životnímu prostředí. • Zemědělcům vyplácena přímá podpora příjmu, museli se však začít více ohlížet na potřeby trhu a měnící se požadavky společnosti MacSharryho reforma z roku 1992 – Hlavním bodem snížení garantovaných cen, aby se přiblížily cenám na světovém trhu, a byla omezena rozloha obdělávané půdy. Pokles příjmů zemědělců byl kompenzován přímými platbami • Reformy z roku 1992 úspěšné: – Podíl zemědělství na rozpočtu EU klesal – Snížení nadbytečných zásob • 1997 – Agenda 2000 – Pokračování v nahrazování subvencování cen přímými platbami – Záměr na zpracování kompaktní politiky rozvoje venkova – Agenda 2000 znamenala změnu financování SZP - zvýšen objem prostředků na rozvoj venkova, objem finančních prostředků na SZP omezen finančním stropem • 2002 - formulována tzv. průběžná zpráva o stavu SZP (tzv. mid-term review) – Nejradikálnější proměna SZP za její existenci – Klíčový prvek – zrušení vazby mezi dotacemi a objemem zemědělské produkce tzv. decoupling (má bránit nadvýrobě a donutit farmáře orientovat výrobu více podle potřeb trhu) • Hlavní body reformy: – jednotná platbu na farmu nezávislou na produkci pro zemědělce EU, přičemž omezené propojení produkce a podpory je možné kvůli zachování produkce, tzv. SPS – Podmíněnost této platby respektováním norem životního prostředí, bezpečnost potravin, zdraví zvířat a rostlin, dobrého zacházeni se zvířaty, zachováni veškeré zemědělské půdy za uspokojivých agronomických podmínek s ohledem na životni prostředí (dodržování zásad správné zemědělské praxe) – Zvyšovaní významu politiky rozvoje venkova a objemu finančních prostředků na ni určených a ochrana krajiny – Aplikace systému finanční disciplíny, který má zajistit dodržení rozpočtu SZP schváleného do roku 2013 – Redukce přímých plateb (tzv. modulace) určených velkým zemědělským podnikům, přičemž ušetřené prostředky poplynou na rozvoj venkova Reformy a současná SZP EU (II.) • Na rozdíl od uplynulých let zemědělci nedostávají peníze jen na to, aby produkovali potraviny • Dříve platilo čím více zemědělec vyprodukoval, tím větší získal subvence, se nyní drtivá část finanční pomoci zemědělcům vyplácí bez ohledu na to, kolik vyprodukují • Podle nových pravidel zemědělci nadále dostávají přímé platby pro zajištění stabilních příjmů, avšak nezávislé na objemu produkce • Zemědělci musejí respektovat normy na ochranu životního prostředí, zajištění bezpečnosti potravin, rostlinolékařské normy a normy na zachování dobrých životních podmínek zvířat tzv. welfare • Výroba musí vyhovovat legislativním opatřením v oblasti rostlinné i živočišné výroby - tzv. cross-compliance (zemědělská výroba napříč všemi členskými státy splňuje zhruba stejné kvalitativní či environmentální standardy, zakotvené v současnosti v 19 základních legislativních předpisech) • Díky zrušení vazby mezi výší subvencí a objemem produkce - lepší orientace zemědělců na trh. Produkce podle toho, co se nejvíce vyplatí • Snižovat se mají i přímé platby pro velká hospodářství - ušetřené peníze rozvoj venkova, který nabývá stále většího významu (princip modulace) Reformy a současná SZP EU (III.) • 2008 – zpracována průběžná zpráva o stavu SZP – Health check tzv. kontrola „zdravotního stavu“ SZP - přezkoumání efektivity reforem a podpor uvedených do praxe Fishlerovou reformou • Potencionální změny: – zvýšená modulace na 13 % v roce 2013 (odvod finančních prostředků z přímých plateb z 1. pilíře PRV do 2. pilíře), – degresivita (celkové snižování velikosti finančních podpor) – tzv. „caping“ (krácení určitého procenta finančních podpor největším zemědělským subjektům). • Tyto opatření znevýhodňují některé členské státy, např. ČR vzhledem k charakteru svého koncentrovaného zemědělství (mnoho velkých subjektů dle výměry obhospodařované půdy i celkové finanční podpory dotacemi) by byla těmito opatřeními značně znevýhodněna. • Platby TOP-UP (v současnosti slouží členským státům EU, které přistoupili v roce 2004 k podpoře vybraných strategických komodit, jež nelze v rámci EU podporovat). V roce 2013 by se však měly platby SAPS resp. SPS dorovnat s úrovní původních států EU – 15, což by znamenalo konec plateb TOP-UP. Jak strategické komodity po roce 2013 podporovat, aniž by došlo ke střetu zájmů s EU? • 2010–2011: řada jednání o nastavení SZP po roce 2013 Reformy a současná SZP EU (IV.) Principy fungování současné SZP • Současná SZP založena na fungování 3 základních principů: – fungovaní jednotného zemědělského trhu v rámci EU – zvýhodnění produkce ze zemí EU (ochranná cla, vývozní dotace) – finanční solidarita • Dalším významným faktem fungování SZP je tzv. Společná organizace trhu – regulační opatření, vztahující se na odlišné sektory zemědělské výroby – účelem je podporovat trhy dané zemědělské komodity prostřednictvím • Klíčový význam v provádění SZP měl do konce roku 2006 Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF) – Na přelomu 70. – 80. let odčerpával až 70 % rozpočtu EU. – Vznikl v důsledku principu finanční solidarity, řadil se mezi strukturální fondy • V současnosti nahrazen Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EAFRD), který není strukturálním fondem EU, spadá přímo pod SZP EU. Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství, lesnictví a k rozvoji venkovských oblastí. • Ke komplexním nástrojům regulace zemědělského trhu patří – přímé platby – intervenční opatření (nákup, prodej, podpora soukromého skladování) – kvótní systémy – vývozní a dovozní licence, vývozní subvence – strukturální prostředky ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ČR Zemědělská politika ČR • Česká zemědělská politika se pohybuje v mantinelech SZP i v mantinelech vnitřní povahy: – kolektivizace má dodnes za následek, že převažují velcí producenti (na rozdíl např. od Polska) nad tzv. rodinnými farmami (typické pro řadu zemí EU), kterým nahrává současný systém podpor SZP – industrializace a modernizace daly zemědělské výrobě poměrně vysokou efektivitu a podílejí se do určité míry i na její konkurenceschopnosti, kterou prokázalo otevření tržních bariér v 90. letech. Koncepce agrární politiky ČR na období po vstupu do EU (2004–2013) • Koncepce reaguje na potřebu odstartování přeorientace zemědělské politiky ČR v souladu s celosvětovými a evropskými trendy a s naléhavostí domácích problémů – Posílení environmentálních, sociálních a ekonomických principů trvale udržitelného českého zemědělství, při zohlednění jeho specifických podmínek a problémů jako důsledků dlouhodobě uplatňované zemědělské politiky více zaměřené na podporu velkovýrobního industriálního zemědělství a jeho sociální stability – Konkurenceschopnost českého zemědělství při pokračující globalizaci je koncepčně stimulována do produkce, která zohledňuje stále sílící požadavky spotřebitelů na bezpečnost potravin a na environmentální a k pohodě zvířat přihlížející způsoby výroby – Koncepce vytváří předpoklady, aby se zemědělství stalo integrální součástí a páteří rozvoje venkovských oblastí a zlepšování kvality života venkovské populace, včetně podmínek pro diverzifikaci činností zemědělských podniků podle místních podmínek • Kompatibilní s principy a opatřeními SZP EU a s dalšími opatřeními EU ve vztahu k zemědělství, bezpečnosti potravin, životnímu prostředí a rozvoji venkova • V rámci SZP a dalších společných opatření EU má ČR prostor pro formování vlastní zemědělské politiky zejména v oblastech: – specifické podmínky poskytování přímých plateb (národní řešení zjednodušeného systému poskytování přímých plateb včetně navýšení z národních zdrojů v období 2004 – 2013; podmínky poskytování těchto plateb - „cross-compliance“) – orientace a struktura podpor dříve využívaných programů Horizontálního plánu rozvoje venkova, OP zemědělství a nyní Programu rozvoje venkova – orientace a struktura národních podpor (state aid), včetně dalších strukturálních podpor k ochraně krajiny, životního prostředí, kulturního dědictví a investičního rozvoje venkova (ze zdrojů MŽP, MMR, ad.). Reforma zemědělské politiky ČR v roce 2008 • Březen 2008 – představeny základní body reformy české zemědělské politiky. Základním pilířem reformy jsou 4 body (tři v souladu s SZP EU): • Zvýšení kvality života na venkově, péče o krajinu a kvalitní potraviny – cíl rovnováhy mezi zdravou produkcí ekonomicky stabilních zemědělských farem a všemi dalšími požadavky na funkci krajiny. Snaha podpořit produkci typických českých a moravských potravin a biopotravin. Musí být kvalitní a bezpečné a spotřebitelé musejí mít možnost identifikovat jednotlivé výrobky až ke konkrétnímu zvířeti či farmě. V neposlední řadě lze uvést podporu zemědělských technologií snižující klimatická rizika. • Podpora konkurenceschopnosti a omezení byrokracie v podnikání – podpora konkurenceschopnosti zemědělského podnikání ve spravedlivém podnikatelském prostředí. Snaha snížit administrativní a byrokratickou zátěž. Podpora usnadnění vstupu nové generace zemědělců do podnikatelského prostoru a rozvíjení potenciálu podniků na bázi rodinných farem. Podpora výroba energie z obnovitelných zdrojů, zejména z nepotravinářských surovin a jinak nevyužitelných odpadů. • Liberální, ale spravedlivé pojetí zemědělské politiky EU – Snaha poukázat na množství regulací, které se za 50 let existence SZP nashromáždily a které omezují aktivity zemědělců a venkova nejen v ČR. Snaha zjednodušit pravidla spojená se zemědělským podnikáním a snížení administrativních nároků. V oblasti trhu hájit pragmatická a liberální stanoviska a prosazovat evropské zemědělství bez bariér na vnitřním trhu. Snaha o nastavení rovných podmínek financování zemědělství pro všechny členské státy Unie. • Narovnání vlastnických vztahů k půdě – není ovlivněno SZP EU, v kompetenci ČR. Cílem je obnovení historické hranice pozemků, aby bylo jejich právoplatným vlastníkům umožněno s nimi svobodně a odpovědně nakládat. V krajině bude podporováno obnovení starých cest s alejemi, návrat vody do přirozených toků a obnova malých rybníků. Bude prosazován zákon, který umožní navrácení majetku všem, kteří mají své právoplatné podíly v transformovaných zemědělských podnicích a bude prosazováno spravedlivé vypořádání státu s těmi, kdo často nedobrovolně odevzdali svůj majetek někdejšímu družstvu. VYUŽITÍ NÁSTROJŮ PODPORY A DOTAČNÍCH TITULŮ EU A ČR Využití nástrojů podpory a dotačních titulů EU a ČR • Zemědělství je odvětví národního hospodářství, které je omezené mnoha zákony a předpisy ČR i EU • Zemědělství je podporováno řadou programů ze zdrojů ČR a EU, finanční podporu ze zdrojů EU mohli čeští zemědělci využívat již před vstupem ČR do EU z tzv. předstupních programů. • Každý nástroj podpory, dotační titul, program, opatření byl a je koncipován pro určité časové období, nicméně finanční vypořádání a uzávěrka dobíhá dlouho po roce, v níž skončil daný titul svou podporu. • Podle chronologického hlediska a charakteru jejich základní struktury se rozdělují programy do dvou základních skupin: • Programy zaměřené na investice do zemědělství (investiční projekty) – program SAPARD, OP rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství a Program rozvoje venkova • Přímé platby a platby vztažené na plochu (neinvestiční programy) – LFA, AEO, SAPS a TOP-UP z programů HRDP a PRV Národní podpory („state aid“) • Dotační prostředky plně hrazeny ČR, ale je pro ně nutno vyjednat povolení ze strany EU (notifikovat jej). • Struktura dotačních opatření v rámci této skupiny podpor se s jednotlivými roky mění, přičemž v roce 2008 byly poskytnuty finanční prostředky na podopatření: – Podpora včelařství – Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách – Podpora restrukturalizace ovocných sadů – Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat – Podpora ozdravování polních a speciálních plodin – Nákazový fond – Poradenství a vzdělávání – Školní závody – Podpora poradenství v zemědělství – Podpora marketingu a propagace na vybraných mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí – Podpora České technologické platformy pro potraviny – Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu – Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond I • Založen v r. 1993 • Jeden z nejefektivnějších nástrojů českého zem. působící v rámci tzv. "národní pomoci". • Právní formou je PGRLF akciovou společností, ve které 100 % akcií vlastní ČR, práva jediného akcionáře zajišťuje Mze • Neodmyslitelnou součástí podpor v resortu zemědělství. Zemědělcům pomohl hl. v dobách, kdy bylo nutné zajistit začínajícím subjektům výraznou garanci, aby se pro ně staly úvěry od bank dostupnou formou zajištění zejména rozšířené produkce. Podpora ze strany PGRLF na poskytování garancí a dotací části úroku z úvěru. PGRLF pracoval intenzivně hl. v letech 1996–1998, kdy byla dotace ze státního rozpočtu největší. V tomto období byly úvěry zatíženy vysokou úrokovou mírou a v českém zemědělství byla akutní potřeba investic. • V současnosti není tak hojně využíván, má v rámci současného systému podpor spíše doplňkové uplatnění. Programy nastaveny tak, aby pokrývaly prostor podpory, do něhož neproudí finance z EU. Programy PGRLF pokračují i po vstupu ČR do EU, a to v rámci systému tzv. Národních podpor, které jsou v souladu s podmínkami Evropské komise. • Programy: – Investice - cílem je podpořit rozvoj perspektivních podnikatelských subjektů v zem. odvětví. Zaměřen na restrukturalizaci subjektů s hl. váhou na propojení vazeb mezi výrobci, zpracovateli a distributory. – Podpora pojištění – poskytuje ochranu proti nepředvídatelným škodám – Podpora obcím – Umožnění projektových záměrů obcí (svazků obcí) realizovaných ve veřejném zájmu v rámci PRV Programy zaměřené na investice do zemědělství (investiční projekty) • Před vstupem ČR do EU byly investice do zemědělství podporovány ze dvou základních zdrojů: – z prostředků PGRLF – z programu SAPARD = předvstupní fond EU, který měl pomoci zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství a naučit české zemědělce využívat finanční prostředky EU na tyto účely – po přistoupení do EU byl v ČR program SAPARD nahrazen OP Zemědělství (2004–2006) – 2007 – 2013: Program rozvoje venkova • Financován z nově vytvořeného Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova – EAFRD Program SAPARD • Zahájen v dubnu 2002 – období příprav ČR, jako kandidátské země, na čerpání finančních prostředků z fondů EU a usnadnění vstupu a napojení do struktur Evr. společenství. • Nejdůležitějšími úkoly v oblasti zemědělství bylo: – posílení konkurenceschopnosti prvovýroby a zpracovatelských odvětví, – dosažení vysoké kvality zemědělských a potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou, – dokončení restrukturalizace zemědělských a zpracovatelských podniků, – posílení pozice zemědělské prvovýroby na trhu. • Specifickým úkolem bylo vytvoření podmínek pro jasnou identifikaci vlastnictví půdy a rozvoj trhu s pozemky a zaměření se na podporu ostatních funkcí zemědělství, jako např. tvorba krajiny nebo rekreační zázemí. • Celkem bylo v rámci celého finančního období programu SAPARD proplaceno 1 557 projektů v celkové výši finanční pomoci 4 126,3 mil.Kč. Proplácení projektů spolufinancovaných z programu SAPARD ukončeno v roce 2006. • Zkušenosti získané v rámci programu SAPARD výrazně přispěly k rychlému zahájení čerpání finančních prostředků v rámci strukturálních fondů EU. OP rozvoj venkova a multifunkční zemědělství • V roce 2004 navázal na realizaci předvstupního programu SAPARD. • Cílem bylo zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova, podpora zem. prvovýroby a zpracování zem. produktů. Byla zahrnuta i podpora lesního a vodního hospodářství. Posilování konkurenceschopnosti resortu zem. se zaměřovalo na zavádění nových úsporných technologií šetrných k životnímu prostředí, na zlepšování kvality produktů, na vyšší úroveň welfare, zlepšení situace v lesním a vodním hospodářství včetně ochrany před povodněmi a odstraňování následků přírodních katastrof. • V rámci OP Zemědělství byly financovány 3 priority, 7 opatření s celkem 14-ti podopatřeními z fondu EAGGF a FIFG (Finanční instrument pro podporu rybářství). • Doba platnosti OP Zemědělství stanovena na roky 2004–2006, propláceny a dodatečně schváleny byly projekty i v roce 2007 a 2008, aby byla celá určená finanční pomoc využita. • Z hlediska čerpání financí byl OP Zemědělství úspěšný hl. v opatřeních, ve kterých byla zkušenost s programem SAPARD (velmi plynulé čerpání a již od roku 2005 byl zaznamenán velký zájem o podporu). • Na OP zemědělství bylo pro období 2004–2006 v ČR alokováno 250 922 tis. EUR, – ze zdrojů EU hrazeno 173 901 EUR (69,3 % financí). Z této částky bylo 51 % prostředků OP vynaloženo na investice do zemědělského majetku – opatření 1.1. Program rozvoje venkova (PRV) • Program rozvoje venkova ČR (PRV) je programový dokument připravený MZe ČR pro poskytování dotací na zemědělství a rozvoj venkova v letech v letech 2007– 2013 • Dotace z PRV jsou spolufinancovány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a ze státního rozpočtu • Cílem PRV je rozvoj venkovského prostoru formou: – trvale udržitelného rozvoje, – zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření, – zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, – lesnictví a potravinářství. – Program podporuje rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. • PRV se člení do 4 základních os, každá z os naplňuje některý z cílů PRV a dle jednotlivých opatření je využitelná pro rozvoj zemědělství. – Osa I – zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví (23 % financí) – Osa II – zlepšování životního prostředí a krajiny (54 %) – Osa III – kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova (18 %) – Osa IV – Leader (5 %) • Celkové poskytnuté veřejné finance (ze státního a evropského rozpočtu) mohou činit až 3,6 miliardy EUR za celé sedmileté období Regionální operační programy (ROP) • Pro období 2007–2013: 7 ROP určených pro jednotlivá NUTS II ČR s výjimkou Hl. m. Prahy • ROP několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory • Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou příslušného regionu soudržnosti • Na regionální operační programy je z fondů EU vyčleněno 4,6 mld. EUR (cca 131,4 mld. Kč) • Pro zemědělskou výrobu nejsou příliš využitelné, v jejich podpoře nejsou vyčleněny tyto aktivity, lze využít podpory na diverzifikaci činnosti Přímé platby a platby vztažené na plochu (neinvestiční programy) • Významnou složkou podpor do českého zemědělství jsou od roku 2004 přímé platby poskytované na hektar obhospodařované ZP či na stav chovaných zvířat • Do oblasti přímých plateb patří tři základní typy podpor: – jednotná platba na plochu (SAPS) – doplňková platba k platbě na plochu (TOP-UP) – podpora méně příznivých oblastí a oblastí s ekologickými omezeními (LFA) • K přímým platbám jsou zahrnuty platby na agroenvironmentální opatření (AEO), která jsou obdobně vyplácena na hektar obhospodařované zemědělské půdy • Základním předpokladem čerpání všech těchto podpor je evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) a dodržení minimální výměry půdních bloků Platba SAPS • ČR uplatňuje od roku 2004 zjednodušený systém přímých plateb, tzv. „režim jednotné platby na plochu“ (SAPS). • Tuto platbu dostávají všechny zemědělské subjekty, které si o ni zažádají a obhospodařují zemědělskou půdu, která je na žadatele vedena v LPIS a jejíž výměra je 1 ha a více • Úroveň jednotné platby na plochu byla v roce 2004 na úrovni 25 % podpor zemí EU-15, v roce 2005 dosáhla úrovně 30 % podpor zemí EU-15 • Sazba na 1 ha se dle vyjednaných podmínek každoročně zvedá. Platby SAPS v Kč na 1 ha v období 2004 – 2007 v ČR • Zásadní zlom v této platbě měl přijít v roce 2009, kdy mělo české zemědělství přejít na zavedení jednotné platby na farmu (SPS) a plné zavedení crosscompliance (tzv. křížová shoda), kterou v současnosti praktikuje 17 zemí EU (EU – 15 a státy Slovinsko a Malta). • Jednotná platba na farmu se od SAPS liší v tom, že platby poskytnuté farmě za určité referenční období budou pro další léta fixovány. Dotace už nebudou tak jednoduché, ale budou vázány na farmu. Bude se muset stanovit referenční období, základní úroveň a nastartovat flexibilní mechanismus změn. Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 platba na 1 ha v Kč 1860 2110 2517 2791 3072 3710 meziroční nárůst v % 100,0 113,4 119,3 110,9 110,1 120,8 • V souladu s přístupovou smlouvou EU má ČR možnost dorovnávat přímé platby formou národních doplňkových plateb z vlastních zdrojů • S ohledem na potřebu cílené podpory byly pro národní doplňkové platby vybírány komodity, které jsou systémem SAPS nejvíce znevýhodněny • U přímých plateb byla vyjednána možnost jejich navýšení z národních zdrojů (TOP-UP) pro většinu komodit na úroveň 55 % (2004) a pro rok 2005 na úroveň 60 % podpor stávajících zemí EU…. (viz obr.) Platba Top-Up Platby LFA I • Smyslem plateb LFA je finanční vyrovnání méně výhodných podmínek k hospodaření v příslušných územích, kde není možné objektivně dosáhnout srovnatelných výnosů s produkčními lokalitami. • Podpory LFA jsou poskytovány na travní porosty a sazba dotace je odstupňována zařazením oblasti do 6 různých pásem: – Horské oblasti HA, Horské oblasti HB – Ostatní méně příznivé oblasti typu OA, Ostatní méně příznivé oblasti typu OB – Oblasti se specifickými omezeními S, Oblasti se specifickými omezeními SX • Do LFA je v ČR po zpřesnění zařazeno přibližně 1,75 miliónů hektarů zem. půdy (49,8 % ZPF) • V období 2004– 2006 platby LFA poskytovány v rámci HRDP, od r. 2007 hrazeny z PRV. Platby na agroenvironementální opatření • Podpora způsobů využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností • Podpora zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údržbu krajiny • V rámci HRDP (2004–2006) – opatření s největším objemem finančních prostředků poskytovaných do zemědělství z tohoto programu • Z podopatření největší zájem o realizaci Ošetřování travních porostů (v r. 2005 uplatněno na 61 % celé plochy realizovaných AEO). • Podopatření Postupy šetrné k životnímu prostředí (20,6 % z celkové plochy AEO) zahrnuje i titul ekologické zemědělství (EZ) a titul integrovaná produkce • Podopatření Péče o krajinu (18,3 % z celkové plochy AEO) - zatravňování orné půdy, pěstování meziplodin, trvale podmáčené louky, ptačí lokality na TTP, biopásy a tvorbu pásů na svažitých půdách. • AEO mají přísné podmínky hospodaření, které se na zemědělské půdě, na níž jsou AEO získána, musí dodržovat. • Tuto částečně pozměněnou strukturu převzal PRV na období 2007–2013: Podopatření A: Postupy šetrné k životnímu prostředí Titul A1: Ekologické zemědělství Titul A2: Integrovaná produkce Podopatření B: Ošetřování travních porostů Podopatření C: Péče o krajinu Titul C1: Zatravňování orné půdy Titul C2: Pěstování meziplodin Titul C3: Biopásy • Kromě plateb LFA a AEO podporoval HRDP zemědělskou činnost prostřednictvím dalších opatření. Většina těchto opatření je stále aktuální v rámci PRV: – předčasné ukončení zemědělské činnosti (umožňuje starším zemědělcům po dosažení věku 55 let ukončit aktivní zemědělskou činnost a poskytovanými podporami jim zabezpečuje důstojné životní podmínky, přičemž vytváří prostor pro nástup mladých zemědělců), – zalesňování zemědělské půdy, – založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití – zakládání skupin výrobců • Přímé platby (SAPS, TOP-UP, LFA a AEO) jsou hlavním zdrojem dodatečných příjmů zemědělských subjektů a lze je označit za jistý zdroj financí (alespoň do roku 2013), neboť jsou získávány každoročně a nepodléhají výkyvům trhu, nízké ceně a dalším problémům, s nimiž se zemědělci střetávají při uplatňování své produkce na trhu Ostatní platby Čerpání nárokových dotací z PRV v roce 2007