Geografie venkova Přednáška č. 6 Geografie venkova - rurální geografie *The study of the rural landscapes of the developed world. It includes the origin, development, and distribution of rural settlement, rural depopulation, the causes and consequences of agricultural change, patterns of recreational use of the countryside, tourism, planning, and the growing influence on rural areas of urban dwellers. Podle: www.answers.com Geografia poľnohospodárstva Politická geografia poľnohospodárske ekonomiky, štrukturálne zmeny charakteristiky obyvateľstva, migračné trendy vidiecke komunity, centrálne vidiecke obce vlastníctvo, podmienky, alokácia a dostupnost bývanie, druhé bývanie Schéma rurálnej geografie (Pacione, 1984) Základní otázky „venkovské" problematiky > Co je to venkov? > Má nějaké charakteristické znaky? > Jaké jsou charakteristické činnosti? > Kdo jsou venkované? > Kdo se pokoušel o vymezení venkova? Co je to venkov? > Abstraktní označení osídlené kulturní krajiny se specifickými charakteristikami > Individuální vnímání > Překrývání pojmu „venkovský" region (prostor, území) s pojmy „periferní" (okrajový, obvodový), „marginální" (okrajový, mezní) nebo „rurální" (venkovský, zemědělský, rolnický) region. Venkovský prostor \: \: Graf 1: Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne "venkov"? Zdroj; Dotazníková lotřeni mezi představiteli vybraných venkovských obcí místo, kde nacházej! domov ti, co prchají z přelidněných misi místo pro rekreaci a oddech fingující místní správo 8% 4% místo, kde se mohou uplatnit schopní lidé 36% místo, kde lidé moji k sobě mnohem bliíe o navzájem si pomáhají vhodná místo pro molé podnikáni a řemeslnou výrobu 5% 18% pohodlné bydleni opora ve vnějších polických strukturách 2% 14% dostatek mladých lidi, kleti maji zájem bydlel na venkově 20% schopný starosta na radnici ľ itiě-l získat dotace na projekty 16% dobrá poloho dobrá podmínky pro podnikáni 7% jiná možnost ochota lidi sdružoval se o společně Telil problémy Výsledky vychází z podkladů dotazníkového šetřeni, které bylo uspořádáno mezi 1 076 starosty a dalšími představiteli venkovských obci v (esku a dotazníkového šetření, které bylo uspořádáno mezi 4 375 rodiči žáků 54 základních škol v 15 venkovských mikroregionech Česko. Přístupy k vymezování venkova Odvíjí se od jeho hlavního účelu. Odlišujeme přístupy založené např. na: > velikosti sídel s aspektem na demografii a s úzkou vazbou na prostorovou strukturu; > charakteru krajiny, tj. jako výsledek dlouhodobé interakce lidí a přírodního prostředí, zrcadlící se v ekonomických, sociálních a ekologických funkcích krajiny; > charakteru sídel a života v nich, tj. vnímání role sídla ve správním systému, etnografické oblasti, vybavenosti včetně pracovních příležitostí, podnikání, politice v rámci obce a navenek; > eventuálně i jiné. Exaktní vymezení venkova je však v ojedinělých případech nezbytné -jasné vymezení příjemců dotací, tj. účelové vymezení pro uplatňování politiky rozvoje venkova. ❖ Nejsnadněji zjistitelnou a dlouhodobě sledovanou charakteristikou sloužící k vymezování venkova je velikostní kategorie obce. Velikostní struktura obcí podle krajů k 31.12.2011 (počet obcí) Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Praha ■ 0-200 ■ 2001-5000 ■ 50001-100000 0% 20% ■ 201-500 ■ 5001-10000 Nad 100000 40% 60% ■ 501-1000 ■10001-20000 80% 100% ■1001-2000 20001-50000 Velikostní struktura obcí podle krajů k 31.12.2011 (počet obyvatel) Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Praha 0% 20% ■ 0-200 "201-500 ■ 2001-5000 "5001-10000 50001-100000 Nad 100000 40% 60% ■ 501-1000 ■10001-20000 80% 100% ■1001-2000 20001-50000 Kvantitativní znaky vymezování venkova Za nejběžnější ukazatel postihující charakter osídlení a nepřímo tedy i charakter krajiny je hustota zalidnění. Vymezení OECD > založeno na podílu obyvatelstva, jež žije na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel/km2 > Podle této metodiky jsou venkovské oblasti definovány na dvou úrovních: - Na úrovni lokální (tj. obce) je venkov definován jakožto sídla s hustotou menší než 150 obyvatel/km2 - Na úrovni regionální definice vymezuje regiony: - převážně venkovské, kde více než 50 % obyvatel regionu žije ve venkovských obcích - významně venkovské, kde ve venkovských obcích žije 15-50 % obyvatel regionu - výrazně městské, kde ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel regionu. venkovské a městské obce 2000 - metodologie OECD Venkovská obec < 150 obyvatel/km Převážné venkovské (> 50 % obyvatel žijících ve venkovských obcích ) Významné venkovské (15-50 % obyvatel žijících ve venkovských obcích) Převážné méstské (< 15 % obyvatel žijících ve venkovských obcích) Obr. 2: Venkovské a městské území dle metodologie OECD, 2000 Pramen: Eurostat- population census [on-line] Kvantitativní znaky vymezování venkova Vymezení podle Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 > Konstatuje neexistenci jasného vymezení venkovských oblastí. > Přejímá vymezení OECD a doplňuje jej o typologii na základě vybavenosti subregionálních jednotek s 1 000-3 000 obyvateli, odpovídající obcím se základní občanskou vybaveností (škola, pošta, zdravotní středisko). > Takto lze vymezit tři typy venkovského prostředí: - příměstský venkov - zahrnuje venkovské obce v rámci městských aglomerací (urbanizovaná území s více net 50 000 obyvateli); - odlehlý venkov - zahrnuje zejména tzv. periferní území. tj. území s nepříznivými socio-ekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení; - mezilehlý prostor pak zahrnuje zbývající území ČR. Mapový podklad ČUZK 2003 Hranice subreciortahich |edno««li Obr. 3: Typologie prostoru pro vymezení venkovských oblastí Pramen: Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013, MZe 2008 Kvantitativní znaky vymezování venkova Vymezení podle ČSÚ > Osm variant vymezení venkova v rámci ČR! > Jednotlivé přístupy jsou založeny na kombinaci indikátorů o sídelní struktuře, počtu obyvatelstva a hustoty zalidnění: - 1: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel. - 2: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 1 000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 100 obyvatel/km2 - 3: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 1 000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km2 - 4: venkovským prostorem jsou všechny obce, které neměly statut města k 1. 1. 2007. - 5: venkovským prostorem jsou všechny obce, které nejsou obcemi s pověřeným obecním úřadem a nemají statut hlavního města. - 6: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel mimo obcí v zázemí krajských měst. - 7: venkovským prostorem jsou obce do 5 000 obyvatel vymezené multikriteriálně na základě 4 ukazatelů. - 8: z venkovského prostoru varianty 7 byly vyčleněny obce přechodného typu. Česká republika - varianta 2 Česká republika - varianta 5 Kvalitativní znaky vymezování venkova kritérium hlavní znak urbanistická struktura rozvolněná zástavba, zemědělský statek, rozsáhlé veřejné prostory, nízký podíl zastavěných ploch architektonické znaky nízkopodlažní zástavby, integrace obytné a dalších funkcí, absence nájemního bydlení, individuální výstavba sociální znaky konservatismus, tradicionalismus, sousedství, participace, kooperativnost, sdílení společné historie ekonomické znaky vyjížďka do zaměstnání, zaměstnanost v zemědělství, vyšší podíl samozásobitelství, kutilství veřejná správa označení obce, postavení obce ve struktuře veřejné správy velikostní znaky počet obyvatel, hustota zalidnění, rozloha, podíl zastavěné plochy Platí ještě tyto konkrétní znaky venkova? Kvalitativní znaky vymezování venkova Kvalitativní znaky vymezování venkova i0 vinili »♦♦♦♦♦■ i my* ose Penny Kvalitativní znaky vymezování venkova Vymezení podle Perlina (2010) - kombinace velikosti, stability, růstu a lidského potenciálu 5. Neprofilůvaný venkov 7. Strukturálně postiženy průmyslový venkov] 6. Intenzivní rekreační oblasti 5. Problémový rekreační venkov 4. Vybavený moravský venkov 3, Moravské periferie 2. Nerozvojový sousedský venkov 1. Rozvojový venkov vyřazeno Kvantitativní znaky vymezování venkova Jistou možností, zejména z hlediska charakteru sídel, je počet obyvatel na zastavěnou plochu/intravilán. Z hlediska rozvoje venkova jsou významné údaje o využití krajiny a jejich proměnách, proto je zajímavé i vymezování venkova na krajinných principech Velikostně-polohová diferenciace: velikostní kategorie jsou diferencovány dle počtu obyvatel obce, polohová diferenciace je založena na dopravní poloze obcí Velikostní kategorie Polohové kategorie 1 0-199 A Zázemí měst 2 200-499 B Obce s velmi dobrou dopravní polohou 3 500-999 C Obce s průměrnou dopravní polohou 4 1 000-1 999 D Obce se špatnou dopravní polohou 5 2 000-2 999 Polohová diferenciace obcí regionu Jihovýchod Dopravní poloho □ 0-2 □ 3-5 ■ 6-17 město zázemí Železniční komunikace -\— elektrifikovaná, železniční koridor -)— elektrifikovaná, celostátní - neelektrifikovaná, celostátní - nelektrifikovaná, regionální —..... úzkokolejná Železniční komunikace ^™ dálnice a rychlostní komunikace silnice I. třídy glorie středisko obvodu obce s rozšířenou působností 2: —i— 4: —i— 60 km _i Pramen: ŘSD, ČD, 2005 I Dlouhodobý vývoj změny paradigma v pojetí rozvoje venkova Pramen: OECD, 2006, s. 60 Starý přístup Nový přístup Cíle Rovnoměrné rozdělení, příjmy zemědělců, konkurenceschopnost zemědělství Konkurenceschopnost venkovských oblastí, zhodnocení místních aktiv, využití nevyužívaných zdrojů Hlavní cílové sektory Zemědělství Různé sektory venkovské ekonomiky (např. venkovská turistika, zpracovatelský průmysl, informační a komunikační technologie) Nástroje Podpory (subvence) Investice Klíčoví aktéři Národní vlády, zemědělci Všechny úrovně veřejné správy (nadnárodní, národní, regionální a místní), různí aktéři z veřejného i soukromého sektoru Cíle reforem společné zemědělské politiky EU se zaměřením na rozvoj venkova Pramen: podle Pělucha, M., 2010: prezentace „Změny vnímání venkova v rámci SZP EU 2010" produktivita Vznik SZP, 1957 Produkce potravin Stabilizace Trhu Podpora příjmů Krize Nadprodukce Produkce pro produkci Mezinárodní napětí Strukturální opatření McSharryho reforma, 1992 Redukce nadprodukce Životní prostředí Stabilizace příjmů Stabilizace rozpočtu konkurenceschopnost Agenda 2000 Prohloubení reformy Konkurenceschopnost Rozvoj venkova udržitelnost Mid-term review, 2003 Tržní orientace Potřeby spotřebitelů Zajištění příjmu Venkovský rozvoj Životní prostředí Health Check, 2008/2009 Lepší cílení podpor SZP EU Posílení tržní orientace zemědělců Upřesnění pravidel cross compliance Vztah regionální politiky a rurální politiky ❖ Venkovské oblasti představují 91 % území 27 členských států Evropské unie a jsou domovem více než 56 % jejích obyvatel, což z rozvoje venkova činí politiku prvořadého významu. ❖ V České republice zaujímá venkov téměř 90 % obcí, tři čtvrtiny rozlohy území, avšak pouze zhruba čtvrtinu obyvatel. ❖ Má být venkovská politika součástí regionálního rozvoje nebo ne? Činnosti na venkově Ve n ko vs ké p rostřed í funkcemi: o produkční, o rezidenční, o rekreační. je definováno třemi základními • Význam jednotlivých funkcí se v průběhu času proměňuje • Produkční funkce venkova ustupuje funkci rekreační a rezidenční a proměňuje se i vnitřně, když dříve zcela dominantní zemědělskou činnost stále více nahrazuje průmysl a služby (z pohledu zaměstnanosti obyvatel venkova). • Stále více se snižující pracovní příležitosti jsou jedním z významných problémů současného českého venkova. • Nutná diverzifikace činností na venkově. Řemesla na venkově ❖ Řemesla - dřív způsob obživy, dnes obnova (důvod?) > Regionální značení ❖ Malé a střední podnikání > Rodinný podnik: je podnik vlastněný, případně i řízený rodinou/rodinami, či vybranými členy rodiny/n, přičemž se předpokládá, že podnik bude předán následující generaci - vysoký podíl v zemědělství, SHR Vybavenost a služby na venkově • V obci není základní škola a obchod s potravinami > Nově přistěhovalí obyvatelé dojíždějí za nákupy do obchodních center v blízkých městech, děti vozí do škol do měst > Důsledek: Ztráta sociálních kontaktů na venkově? > Co starousedlíci? • Pohostinství využívají nově příchozí obyvatelé z důvodu jeho zaměření minimálně. > Důsledek: Ztráta sociálních kontaktů na venkově? • Řada obcí nově vybudovala sportoviště / dětské hřiště • MŠ? Obr. 4: Schéma začarovaného kruhu obslužnosti veřejnou dopravou na venkově Zdroj: vlastní zpracování na základě Nutley (2000) V obslužnosti veřejnými dopravními prostředky se projevuje Izv. začarovaný kruh veřejné dopravy na venkově, který lze zjednodušeně popsat následovně: malá populační velikost podminuje malou ekonomickou efektivitu spojů a nutnost dotací z verejných fondů; snaha o zvýšení rentability vede k redukci málo využívaných spojů, čímž dojde ke snížení nabídky a kvality obslužnosti, a část uživatelů se pralo přesune na jiné druhy dopravy (zpravidla automobil); snížení počtu uživatelů však dále sníží rentabilitu spojů... vyRfvrirfivóiif ilulebmht ivykjiif te miio oulomabiliioK ( / •JitiÍMithliiátolií oulcmobituace úpadek tluleb na vcnkayí ( hoitt kva tria poikjrUianřib ikiltb zvýlenl (en jfidného tedukce ipojC verejné dopiovy Venkované - starousedlíci vs. náplava Sociální klima - možnosti: Obě skupiny obyvatel se nestýkají, jejich vztah je spíše pasivní Nově příchozí obyvatelé se nevyčleňují a zapojují se do chodu obce - Napětí mezi starousedlíky a nově přistěhovalými Aktéři rozvoje venkova Veškeré instituce či jednotlivci, kteří nějakým způsobem svými aktivitami vstupují do dění na venkově nebo kteří jsou součástí venkova Široká škála aktérů odráží rozmanitost venkova Řada kategorizací > základní dělení vychází z hierarchického postavení vzhledem k správní organizaci území - Aktéři na lokální úrovni - Aktéři na regionální/krajské úrovni - Aktéři na národní úrovni > Podle formálnosti struktury a fungování - Veřejná správa, zájmová samospráva (institucionalizovaní aktéři) - Organizace neziskového sektoru (částečně institucionalizovaní) - Zájmové skupiny (neformální; zejména obyvatelé) Aktéři rozvoje venkova Tab. 4: Matice aktérů - prostorová úroveň versus typ sektoru SEKTORY Verejný Podnikatelský Neziskový Nadnárodní zájmová Evropská Evropská komise (rámec SZP EU) uskupení (např. COPA a další svazy zemědělců, výrobců a producentů) Sítě > Národní Ministerstva; Celostátní síť pro venkov Celostátní zájmová uskupení Spolky, svazy, sítě 0 Krajská Kraj; Vysoké školy; Krajská informační střediska Podnikatelská sdružení Nezisková sdružení Lokální Obce - DSO, MAS; Obcí zřizované organizace Podnikatelé, zemědělci Zájmová sdružení, spolky Pramen: vlastní zpracování Graf 1: Kdo se nejvíce podílí na organizování společenského o kulturního života ve Vaší obci? Zdroj: Dotazníkové selľení nezi pľedslaviteli vybraných obcí neformální 7% parta nadšenců v obci společenský a kulturní život neexistuje starosta tradiční spolky, kluby, sdružení (hasiči, fotbalisté, myslivci...) neformální parta nadšenců chalupáři, rekreanti rerJ itel(ka) školy, učitelé jiní jednotlivci (kronikář, knihovnice) Místní akční skupina Místní akční skupina (MAS) je partnerství lidí, popř. subjektů z veřejného sektoru (představitelé samosprávy) a podnikatelského sektoru (živnostníci, majitelé firem, > 50 %), kteří mají zájem podílet se a významně přispívat k rozvoji venkova v regionu. Poskytovatelé služeb společenství a kulturních služeb Veřejná správa Vnejsi site a výzkum Místní akční skupina i Ekologická sdružení Profesní organizace a svazy (zastupující zemědělce, další odborníky a mikropodniky) Občané, obyvatelé a jejich místní organizace Nástroje rozvoje venkova Několik různých členění... Makroekonomické > Fiskální politika (např. daně) > Monetární politika (např. usnadnění přístupu k úvěrům ve vybraných regionech) > Protekcionismus (např. uvalení dovozních limitů a cel na produkty vyráběné v upadajících regionech) - užití omezeno národohospodářskou politikou Mikroekonomické > Relokace pracovních sil (úhrada nákladů na stěhování...) > Relokace kapitálu (levné půjčky, snížené daně...) Ostatní nástroje - spíš výjimečné použití > Administrativní nástroje (správní rozhodnutí...) > Institucionální nástroje (regionální rozvojové agentury) 35 Nástroje rozvoje venkova ❖ Několik různých členění... ❖ administrativní nástroje (legislativa, závazné procedury, postupy, organizační normy), ❖ koncepční nástroje (strategie, programy, plány, politické deklarace, územně plánovací dokumenty, pozemkové úpravy), ❖ institucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální management), ❖ věcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb, hmotného plnění, poradenství), ❖ sociálně-psychologické nástroje (vzdělávání, komunikace, motivace), ❖ finanční nástroje (systémy finančních podpor, dotace, granty). 36 Administrativní nástroje ❖ Legislativa: > Zákon č. 248/200 Sb., o podpoře regionálního rozvoje > Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích > Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích ❖ Jinak rozvoj venkova neřešen Koncepční nástroje - strategie, programy, plány ♦♦♦Strategie / programy rozvoje krajů ♦♦♦Strategie / programy rozvoje mikroregionů ♦♦♦Strategie / programy rozvoje obcí ❖SPL- Strategický plán Leader 38 Koncepční nástroje - strategie, programy, plány ❖ Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013. Praha: Mze, 2006. URL ❖ Program rozvoje venkova české republiky na období 2007-2013. Praha: Mze, 2007, aktualizace 2010. URL ❖ Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007-2013. Praha: MMR ČR, 2006. URL < http ://www. m m r. cz/qetdoc/f 77e 14bc-2c26-4884-9fda-b47c24a5294b/Strateqie-reqionalniho-rozvoie-Ceske-republikv-pro> 39 Koncepční n. - Pozemkové úpravy Komplexní pozemkové úpravy Jednoduché pozemkové úpravy > Pokud je nutné vyřešit pouze některé hospodářské potřeby (například urychlené scelení pozemků, zpřístupnění pozemků) nebo ekologické potřeby v krajině (například lokální protierozní nebo protipovodňové opatření) nebo když se pozemkové úpravy mají týkat jen části katastrálního území Význam PÚ: > pro vlastníky pozemků > pro obce > pro katastr nemovitostí 40 Nedoceněný nástroje rozvoje venkova (stojí hodně peněz, realizace trvá dlouho) Vzhledem k minulosti, kdy došlo k významnému narušení vlastnických vztahů a k problematickému využívání půdy, představují pozemkové úpravy nástroj pro vyřešení těchto problémů a mohou také přispět k podstatně efektivnějšímu využívání půdy i k dalším možnostem rozvoje konkrétní venkovské obce Prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy Uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena Zajišťují podmínky pro zlepšení ŽP, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny Výsledky PÚ poté slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování 41 Dotace na rozvoj venkova Evropské > PRV Národní > Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) > Národní podpory (tzv. state aid) > Podpora venkova prostřednictvím MMR ČR • Program obnovy venkova • Vesnice roku Krajské > Od 2004 došlo k převedení části kompetencí v oblasti POV z MMR na jednotlivé kraje Dotace na rozvoj venkova - evropské ❖ ❖ ❖ SAPARD OP rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství + HRPD PRV: > Osa 1: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví > Osa 2: Zlepšování životního prostredia krajiny > Osa 3: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova > Osa 4: Leader Aktuální stav implementace PRV - k 30.4.2011 Rozpočet PRV 2007 - 2013 Proplaceno Schválené závazky Zbývá k závazková™' míl. Kč mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % C SA 20 601,6 S 334,6 42,5 15 763,0 76,5 4 838,6 23.5 OSA II 46 697,7 27 521,9 53,9 27 993,9 59,9 1S 703,3 40,1 OSA III 15 501,9 6 449,4 41,6 10 73S,3 69,3 4 763,6 30,7 C5A V 4 347,9 1285,3 26,5 2 S3S,9 59,6 1 959,0 40,4 TP ^32,5 75,9 17,5 144.7 33,5 287. S 65.5 CELKEM SB 081,6 44 167.6 50,1 57 5Z8,S 65,3 30 552,8 34,7 OSAI OSA IRozpočet PRV 2007-2013 OSAI Schválené závazky OSA IV ■ Proplaceno 43 Dotace na rozvoj venkova - národní Mze - state aid (spíše zemědělství než venkov): ❖ Dotace v zemědělství a potravinářství podle Zásad ❖ Dotace ve vodním hospodářství ❖ Dotace v lesním hospodářství a rybářství ❖ PGRLF - program „Podpora obcím" MMR ❖ Vesnice roku (http://www.vesniceroku.cz) ❖ Cílem soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňovaní programů obnovy vesnic a upozornit širokou veřejnost na význam venkova. Soutěž poprvé vyhlásil Spolek pro obnovu venkova ČR v roce 1995 pod názvem "Soutěž o nejzdařilejší program obnovy vesnice". Od roku 1996je jedním z vyhlašovatelů Ministerstvo pro místní rozvoj a Svaz měst a obcí ČR. Ministerstvo zemědělství se mezi vyhlašovatele připojilo v roce 2007. 44 Dotace na rozvoj venkova - krajské ❖ Od 2004 došlo k převedení části kompetencí v oblasti POV z MMR na jednotlivé kraje ❖ Kraje si samy nastavují parametry dotačního programu a výši dotace ❖ JMK: "Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje" pro rok 2011 - schváleno 543 projektů za 81 249 000,00 Kč ❖ ZK: Podprogram na podporu obnovy venkova 2011 rok částka vyčleněná na podprogram požadovaná částka počet žadatelů počet příjemců % uspokojených žadatelů 2004 30,1 mil. Kč 61,7 mil. Kč 156 75 48,08 2005 31 mil. Kč 47,8 mil. Kč 118 78 66,10 2006 39,45 mil. Kč 45,9 mil. Kč 125 109 87,20 2007 44,65 mil. Kč 54,5 mil. Kč 222 178 80,18 2008 52,75 mil. Kč 95,84 mil. Kč 215 146 67,91 2009 52,75 mil. Kč 88,28 mil. Kč 175 111 63,43 2010 32,452 mil. Kč 48,947 mil. Kč 119 91 76,47 celkem 283,152 mil. Kč 442,967 mil. Kč 1 130 788 Strategické dokumenty svazků obcí > Nejčastěji „Strategie rozvoje > Nalezení a vysvětlení příčin vývoje i současné situace > Poznání základních podmínek a předpokladů rozvoje v širších souvislostech > Vyjasnění si společných zájmů, vizí a cílů spolupracujících obcí > Základ pro spolupráci při řešení problémů, na něž síly jednotlivých obcí nestačí > Existující metodické materiálů k jejich zpracování: ❖ Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. Zpracoval Ústav územního rozvoje, Brno (dostupné na www.uur.cz) ❖ Metodika tvorby lokálních rozvojových strategií. Zpracovala Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, 2006. (Dostupné z http://brouk.kr-ustecky.cz/souborv/450018/metodika%5Flrs.pdf) ❖ Perlín, R., Bičík, I.: Strategický plán mikroregionů metodická příručka pro zájemce o strategické plánování ve venkovských mikroregionech a obcích. Praha: Př.F UK, 2006. Studijní materiály k tématu Binek, J. a kol. Venkovský prostor a jeho oživení. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2006. 145 s. Galvasová, I. a kol. Synergie ve venkovském prostoru - Aktéři a nástroje rozvoje venkova. 1. vyd. Brno: GaREP Publishing, 2009. 98 s. ISBN 978-80-904308-0-8. Svobodová, H. Faktory rozvoje venkova v podmínkách České republiky [rigorózní práce]. Brno: Geografický ústav PřF MU, 2009. URL https://is.muni.cz/auth/th/67632/prif r/Riqo final.pdf Perlín, R. a kol. Venkovy a venkované. Praha: MMR, 2010. ISBN 978-80-87147-27-6. Varianty vymezení venkova a jejich zobrazení ve statistických ukazatelích v letech 2000 až 2006. Praha: ČSÚ, 2008. URL Suburbanizace.cz URL