Box Bio1
• Koráli, mořští žahavci, žijí přisedle na mořském dně. Vylučují uhličitan vápenatý
(vápenec), ze kterého si kolem sebe budují ochranné schránky. Schránka tvoří
vnější kostru, živočich žije uvnitř. Když korál uhyne, jeho schránka zůstává a časem
ztvrdne. Na mrtvých schránkách roste další „patro“ schránek, takže korálový útes
se zvolna zvětšuje. Někteří koráli žijí v symbióze se zelenými řasami. Lépe tak
využívají produkované organické látky. Koráli obsahují fluorescenční barviva, která
odrážejí škodlivé záření a chrání tak symbiotické řasy.
• Koráli se mohou vyskytovat solitérně nebo v koloniích. Mohou vytvářet větvené
trsy (větevník) nebo trsy masivní - kulovité, pokud se jednotliví jedinci dotýkají po
celé délce svých stěn (mozkovník). I když solitérní (jednotliví) koráli se vyskytují i v
mořích mírného pásma, korálové útesy existují pouze v zóně mezi 30. stupněm
severní a jižní zeměpisné šířky. Obecně platí, že útesotvorné korály nerostou
hlouběji než do 30 m pod hladinou a ve vodě chladnější než 18 °C. Voda, kde se
korálům daří bývá průhledná, azurově modrá či indigová.
Obr. 4: Takhle jsme viděli korálový útes na vlastní oči …
• Koráli potřebují čisté podloží bez zvířených částic - skalnaté dno.
Vyžadují určitou salinitu (slanost), nerostou tedy při ústí řek. Na
okrajích útesů bývají měkké a ohebné druhy – vydrží narážející vlny,
křehké druhy jsou v klidnějších vodách. Na vytvořené korálové útesy
je potravně navázáno mnoho dalších organismů (Obr. 5). Ekosystém
korálového útesu je tak druhově výrazně diverzifikovaný a bohatý.
Různé vlivy působí velkoplošné odumírání korálových útesů (od 60.
letech 20. století). Dnes je více nebo méně poškozeno 70 %
korálových útesů.
• Obr. 5: Nápadnými obyvateli korálových útesů jsou korálové ryby
(zde pomec modrohlavý Pomacanthus xanthometopon)