Uluru,
skála boha téhož jména
Uluru (Ayers Rock) vzniklo z živcových zrn usazených na počátku prvohor (poč. kambria před cca 540 mil. l.) na náplavovém
kuželi. Jejich zpevněním (diagenezí) vznikly arkózy - pískovce tvořené živcovými zrny. Poměrně brzy, asi před 530 mil. l. byly
zvrásněny, ale v celkem jednolitém bloku a nebyly rozdrceny. Sklon vrstev arkóz je 85° k JZ, vrstevnatost je na fotografii
zřejmá jako téměř svislé rýhy. Arkózy jsou obecně málo odolné horniny, to že se zde takto zachovaly a vystupují umožnilo
suché polopouštní klima a eroze dna Amadeovy pánve během třetihor a starších čtvrtohor. V současnosti vystupuje 348 m
nad okolní víceméně rovinný povrch, vrchol leží ve výšce 863 m a obvod skály je 9,4 km.
Na skálu je v současnosti pod různými záminkami prakticky zakázán vstup a některá zvláště posvátná místa je pod pokutou
dokonce zakázáno i fotografovat. Bohužel často ta geomorfologicky nejzajímavější.
Foto: Panoramio
Uluru, 1 km
orientační tabule
Místo jediného možného výstupu na skálu. Zavřeno, ač je bezvětří. Dobře patrná je exfoliace desek,
které odpukávají rovnoběžně s povrchem bez ohledu na vrstevnatost horniny.
Původní barva arkóz je šedomodrá, teprve zvětráváním jejich povrchu v polosuchém tropickém
podnebí získaly oranžovou barvu od zoxidovaného železa. Posvátné místo, které lze fotografovat
Ve skále vznikají často rozsáhlá tafoni, v místech přílišného oslabení skály dochází k řícení.
Drobná exfoliace povrchu skály
Srážková voda převážně stéká po povrchu, částečně prosakuje trhlinami i tafoni a
vytéká z rozšířených puklin na úpatí.
Mutitjulu Waterhole
Erozní rýha s největším povodím na skále za přívalových dešťů odvádí velké množství vody se značnou erozní silou. Na úpatí
vymílá malá jezírka se stálým nadržením vody. Mutitjulu je z nich největší. Často se také jedná o posvátná místa.
Foto: Zdeněk Plachý
Tabulová hora občas zaměňovaná nedočkavými turisty za Uluru. Mt. Conner, 859 m n.m., Δ = 300 m, vrstva
pevných pískovců nahoře je tvořena sedimenty mělkého moře usazenými v mladším proterozoiku před
1 mld. - 560 mil. let. Pískovce jsou tedy průměrně o cca 250 mil let starší než Uluru a nebyly
vrásněny.
Foto: Phang, Panoramio