Seminář z didaktiky přírodopisu 1 5. Typologie kognitivních VVC dle Blooma Mgr. Libuše VODOVÁ Katedra biologie PdF MU terén Javořice mikroskop zp02 463 9 ¡Po absolvování semináře bude student schopen…. ¡ …. objasnit princip Bloomovy klasifikace kognitivních VVC ¡ …sdělit s jakými hierarchickými úrovněmi tato taxonomie pracuje ¡ ….vlastními slovy vysvětlit rozdíl mezi jednotlivými hladinami ¡ …uvést příklady aktivizačních sloves jednotlivých hladin této taxonomie ¡ …vymyslet příklady VVC pro jednotlivé hladiny ¡ …posoudit do jaké hladiny konkrétní VVC patří ¡ … začleňovat do přípravy na vyučování VVC různých hladin Taxonomie kognitivních výchovně vzdělávacích cílů podle Blooma -Autor: Benjamin Bloom (v díle Taxonomy of Education Objectives),1956 ¡ Podrobně rozpracováno např. v Pasch, M. et al.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. -6 hierarchických úrovní („hladin“) - o nejjednodušší k nejsložitější: znalost, pochopení, aplikace, analýza, syntéza a hodnocení -Nevýhody: l1) hranice mezi kategoriemi nejsou jasně definované (např. aplikace a analýza) l2) Složitější úlohy v sobě zahrnují několik úkonů – obtížně zařaditelné l=> Není důležitá skutečnost, zda se jedná o aplikaci, nebo analýzu, ale zda učitel vyšší VVC formuluje a snaží se jich dosáhnout! l l ¡1. zapamatování (znalost) -Nejnižší úroveň kognitivních cílů (nejméně náročná) ÞŽák má zoopakovat (reprodukovat) to, co už dříve slyšel (naučil se) ÞStejná formulace ¡ ¡Př.: Definujte vyšší rostliny. ¡ Uveďte mi tři zástupce korýšů, o kterých jsme v minulé hodině mluvili. ¡ Kdo objevil strukturu DNA? ¡ Vyberte z uvedeného seznamu rostliny jednoděložné. ¡ U uvedených přírodnin určete, zda se jedná o nerost či horninu. ¡ Vyjmenujte organely rostlinné buňky. ¡ ¡typická slovesa používaná k vymezování cílů: definovat vyjmenovat doplnit napsat opakovat pojmenovat přiřadit reprodukovat seřadit vybrat určit vybavit si uvést výčet (seznam) identifikovat nazvat označit vysvětlit říci kdy říci kde říci kdo ¡2. Pochopení (porozumění) ¡ -2. nejnižší úroveň Bloomovy taxonomie kognitivních cílů ÞŽák učivo pochopil a je schopen vysvětlit ho vlastními slovy ÞVybaví si naučenou látku a vyjádří ji vlastními slovy Þjiná formulace, ale stejný význam ¡ ¡Př.: Vlastními slovy vysvětlete co jsou to vyšší rostliny. ¡ Stručně shrňte vlastnosti pryskyřníkovitých rostlin. ¡ Objasněte rozdíl mezi rostlinami jednoděložnými a dvouděložnými. ¡ Zkuste vlastními slovy definovat pojem hlodavci. ¡ . ¡ ¡Typická slovesa používaná k vymezování cílů: ¡ definovat vlastními slovy jinak formulovat jinak vyjádřit vyjádřit vlastními slovy vysvětlit uvést příklad interpretovat ilustrovat objasnit odhadnout opravit přeložit převést vypočítat zkontrolovat změřit popsat shrnout říci, co znamená… ¡3. Aplikace (použití) ¡ ÞŽák je schopen vybavit si informace a dále je transformovat („něco s nimi udělat“) ÞAbstrakce v konkrétních situacích ÞPřenos informací do nových (problémových) situací ¡ ¡Př.: Proč žížaly vylézají za deště ze země? ¡ Uspořádejte Národní parky v České republice podle rozlohy. ¡ Zařaďte skokana zeleného do taxonomických jednotek. ¡ ¡ ¡Typická slovesa používaná k vymezování cílů: ¡ aplikovat demonstrovat diskutovat interpretovat údaje načrtnout navrhnout plánovat použít prokázat řešit uvést vztah mezi zařadit nalézt vybrat vyčíslit uspořádat vyzkoušet ¡4. Analýza ¡ ÞŽák nejprve rozebere (analyzuje) komplexní informaci na prvky a části – obeznámí se s jejich hierarchickým uspořádáním, vztahem a interakcí Þ Formuluje vlastní závěry Þ ¡Př.: Které faktory nejvíce přispěly k přechodu rostlin z vodního prostředí na souš? ¡ ¡ -Typická slovesa používaná k vymezování cílů: - ¡ ¡ ¡ analyzovat najít princip uspořádání provést rozbor rozhodnout rozlišit rozdělit specifikovat porovnat diferencovat rozebrat ¡5. Syntéza ¡ ÞSložení prvků a částí do předtím neexistujících celků ÞŽák sám vytvoří svůj „originál“ (něco co předtím neexistovalo) ÞMusí přemýšlet – provádí více operací ÞFormuluje vlastní závěry ¡ ¡Př.: Rozvrhněte výuku přírodopisu do ročního tématického plánu. ¡ Napište esej na téma život v deštném pralese. ¡ ¡ ¡Typická slovesa používaná k vymezování cílů: ¡ ¡ tvořit stavět vytvořit originál komponovat psát řešit předvést stanovit předpovědět kombinovat modifikovat napsat sdělení (zprávu) navrhnout organizovat reorganizovat vyvodit obecné závěry postavit poskládat vynalézt naplánovat ¡6. Hodnocení (Hodnotící posouzení) ¡ ÞŽák hodnotí na základě kritérií a norem (předem dána nebo si je stanoví sám) ÞSám zaujme stanovisko, rozhodne, která možnost je dle stanovených podmínek nejvhodnější ÞJe schopen svou volbu zdůvodnit a obhájit ¡ ¡Př.: V čem podle vás spočívá přínos projektové výuky v přírodopisu? Svoji odpověď zdůvodněte. ¡ Zhodnoťte význam parku Lužánky pro obyvatele města Brna. ¡ Diskutujte o významu primární prevence jako nástroje boje proti HPV. ¡ Posuďte seminární (bakalářskou, diplomovou práci). ¡Typická slovesa používaná k vymezování cílů: ¡ argumentovat obhájit vyvrátit rozvíjet kritizovat posoudit ocenit oponovat podpořit porovnat zaujmout stanovisko ospravedlnit diskutovat prověřit rozhodnout vybrat uvést klady a zápory zdůvodnit zhodnotit Časté otázky? ¡Různé názory na zařazení kognitivních VC do jednotlivých úrovní Bloomovy taxonomie -Dostatečné znalosti o vyučovaném tématu ¡ Časté otázky? ¡Složitost Bloomovy taxonomie ¡Zjednodušená verze – pouze tři hladiny ¡HLADINA C: syntéza a hodnocení ¡HLADINA B: aplikace a analýza ¡HLADINA A: znalost a porozumění ¡ Nejčastější chyby ve formulaci učebních úloh 1)Příliš obecně formulovaná učební úloha ¡Např. řekni něco o houbách ¡ ¡2) Učební úloha je formulována jako uzavřená otázka uvozená zájmenem. ¡ Žák nemusí vykonávat složitější myšlenkové operace a většinou odpoví jednoslovně. ¡ Na začátku věty bývají zájmena co, jak, proč, kdy, kde. ¡ ¡ Např. Kde v rostlinné buňce najdeme buněčnou stěnu? ¡3) Učební úloha je vyjádřena nedokončenou oznamovací větou, kterou má žák pouze doplnit ¡Např. Srdce je uloženo v …………………………. ¡ ¡4) Učitelovo zadání je komplikované. Často vzniká nahromaděním více otázek bez důrazu na požadovaný výkon žáka. ¡ Např. Řekněte nám něco o síle, podle jakého vzorce ji vypočítáme, jak je definována její jednotka….