49 I U R S ñ I n s t i t u t p r o u d r û i t e l n ˝ r o z v o j s Ì d e l o . s . w w w . b r o w n f i e l d s . c z VaÚkovka krok za krokem... Vaňkovka – bývalá strojní továrna Friedricha Wanniecka – byla jako více než dvouhektarový areál s pozoruhodným souborem budov, zapsána v r.1992 do seznamu památek průmyslové architektury ČR. V době svého vzniku v r.1864 byla továrna za hradbami historického jádra. Díky výstavbě ve svém okolí se však Vaňkovka postupně ocitla prakticky v centru města – na frekventované cestě mezi hlavním autobusovým a vlakovým nádražím. Vaňkovka je důležitým symbolem industriální kultury Moravy a má historický význam vzhledem k souvislosti s řemeslnou a průmyslovou kreativitou místního obyvatelstva.Brno bylo v období průmyslové epochy skutečným centrem inovací a technických vynálezů. Vaňkovka svého času představovala inovaci a technologický pokrok města. Ve své současné rozvojové strategii chce Brno na tyto kořeny navázat. V této příloze demonstrujeme, jak důležitou tvořivou a vizionářskou roli představuje občanská iniciativa a neziskový sektor právě v procesu regenerace místních brownfields. Příloha je prezentována Občanským sdružením Vaňkovka , které se po dobu 10 let angažovalo ve znovuvyužití tohoto areálu. Příběh dokazuje, že znovuvyužití brownfields je běh na dlouhou trať, plný zvratů a nutných kompromisů. P ÿ Õ L O H A 3 P¯Ìpad VaÚkovka, Brno Světla v jádrovně, foto: Václav Jirásek B R O W N F I E L D S S N A D N O A R Y C H L E 50 J i ¯ i n a B e r g a t t J a c k s o n a k o l e k t i v PrvnÌ krok ñ seznamujeme se s VaÚkovkou Po listopadu 1989 jsme se při rozhovorech se zahraničními odborníky zajímali hlavně o jejich zkušenosti z vývoje amerických i západoevropských měst v posledních dvaceti letech. V sedmdesátých letech se totiž urbanismus soustředil na rostoucí nároky automobilové dopravy, které ještě umocnila neuvážená politika podporující podnikatelskou výstavbu „na zelené louce“. Mnohá městská centra tak ztratila svou tradiční obchodní a společenskou funkci a postupně se vylidňovala. V té době se v Brně začal připravovat projekt Jižního centra – projekt urbanizace rozsáhlého nedostatečně využitého území mezi vlakovým a autobusovým nádražím. Ve východní části tohoto území se rozkládal více než dvouhektarový průmyslový areál bývalé strojírny a slévárny Vaňkovka. Kolem jeho chátrajících objektů procházelo denně nevšímavě tisíce lidí… Poprvé byl námět revitalizace Vaňkovky zveřejněn v r. 1993 v příspěvku o projektu Jižního centra na slavnostní konferenci k sedmisetpadesátiletému výročí města Brna a byl publikován v katalogu této konference. V r. 1994 jsme začali spolupracovat s odborníky z nevládní organizace Project for Public Spaces (PPS) z New Yorku. Ti podpořili svými zkušenostmi i startovním grantem z americké nadace náš záměr nového využití Vaňkovky. Bývalá továrna podle nich představovala městotvorný prvek a potenciální magické místo, které může nastartovat oživení okolního zanedbaného území. Podobné projekty se totiž již v Americe i Evropě realizovaly – a mnohdy se o ně zasloužila malá skupina nadšených a vytrvalých lidí, kteří jsou všude na světě nevyčerpatelným zdrojem energie, nápadů i znalostí místních souvislostí. Rozhodli jsme se proto založit nadaci. V té době to byla nejjednodušší forma sdružení občanů. Cílem nadace byla zejména podpora záměru rekonstrukce a oživení areálu Vaňkovka v Brně pro obchodní, kulturní a vzdělávací účely. Našim vkladem do nadace bylo v počátku ovšem pouze naše nadšení a pracovní nasazení. Pak nám ale finančně i metodicky pomohla podpora od PPS. Ta umožnila začít pracovat na studii proveditelnosti a uspořádat výstavu uměleckých fotografií Vaňkovky Václava Jiráska. Katalog k této výstavě se stal prvním propagačním materiálem revitalizace Vaňkovky. Po komunálních volbách v r.1994 jsme se obrátili na Radu města Brna (RMB), informovali jsme ji o dosavadní činnosti a požádali o podporu. RMB delegovala dva zástupce města do rady nadace a povolila nám bezplatné užívání magistrátní pošty a telefonu. Během dalších měsíců jsme shromáždili podklady pro předběžnou studii realizovatelnostiStrojírna a prostor pod jeřábovou dráhou Fasáda šaten bývalé slévárny (budoucí Salon Vaňkovka) 51 I U R S ñ I n s t i t u t p r o u d r û i t e l n ˝ r o z v o j s Ì d e l o . s . w w w . b r o w n f i e l d s . c z nového využití celého areálu. Byly to jak záměry potenciálních pronajímatelů a uživatelů jednotlivých prostorů ve Vaňkovce, tak také technické podklady – výkresy jednotlivých objektů, statické posouzení stavebních konstrukcí apod. Pronikli jsme také do základů obchodního marketingu. S metodickou pomocí amerického kolegy jsme odhadovali kapacity různých sortimentů existující obchodní sítě i koupěschopnost brněnských občanů, sčítali kolemjdoucí chodce, provedli anketní šetření atd. V r.1995 jsme shrnuli výsledky do přehledné „samizdatové“ brožury s textem v české a anglické verzi a umožnili jsme tak Vaňkovce získat si příznivce i v zahraničí. Doplnili jsem ji barevnými fotografiemi a schématy. Následně jsme s výsledky této studie seznámili širší veřejnost. Bylo to na prvním „Setkání přátel Vaňkovky“, které jsme uspořádali v Moravské galerii. Během r.1995 jsme věnovali spoustu energie kontaktům s představiteli města a jejich přesvědčování. Chtěli jsme, aby město intenzivně usilovalo o získání Vaňkovky v rámci privatizace. V té době patřila Vaňkovka státnímu podniku ZETOR. Získali jsme pro tuto myšlenku pochopení prvního náměstka primátora. Po zdlouhavých jednáních se podařilo, že byla Vaňkovka jako památkově chráněný areál vyjmuta z „balíku“ zbytkového majetku státního podniku ZETOR, jehož komplikovaná privatizace se pak opravdu táhla další léta. Postupně jsme shromáždili různé technické i ilustrační materiály a spolupracovali jsme s městem při přípravě oficiální marketingových materiálů, používaných pro propagaci Vaňkovky v rámci projektu celého Jižního centra. Kontakt na Nadaci Vaňkovka byl tehdy uveden i v brožurách pro veletrhy IMOS Realex v Praze a MIPIM v Cannes. Druh˝ krok ñ otevÌr·nÌ VaÚkovky V r.1996 jsme uzavřeli písemnou smlouvu s vedením státního podniku Zetor, že můžeme uspořádat přímo v areálu Vaňkovky velkou kulturní akci – „Pro Vaňkovku“, na kterou se přišlo podívat více než 1000 lidí. Byl to úžasný zážitek, slavné zmrtvýchvstání! Město organizaci akce podporovalo a částečně ji spolufinancovalo. Zbytek dodal nebo dotoval soukromý sektor – stavební firma sídlící v sousedství pomohla upravit terén a půjčila elektrický kabel, pivovar Starobrno dodal sponzorsky pár soudků piva, atd... Velmi nám také pomohlo ocenění v soutěži o cenu Místa v srdci, které jsme získali koncem r.1996. Dodalo nám to další odvahu a chuť do práce a také z našeho hlediska veledůležitou finanční odměnu 100 000 Kč. Ta nám pak umožnila zprovoznit část prostorů v budově Modelárny před další sezónou. Odborníci ze Zetoru, kteří Vaňkovku důvěrně znali, nám na základě smlouvy provedli P ÿ Õ L O H A 3 Týden dětské tvořivosti 97 (JUNIOR – DDM) Anna Franková – odkaz pro současnost ČT Brno natáčí v Jádrovně Hudba k 9. 9. 99, foto: „fixca.info“ B R O W N F I E L D S S N A D N O A R Y C H L E 52 J i ¯ i n a B e r g a t t J a c k s o n a k o l e k t i v kontrolu a opravu elektrické instalace a přivedli do objektu vodu hadicí z hlavního uzávěru. Učni ze sousedního stavebního učiliště za levný peníz zasklili rozbité okenní tabulky a my jsme otloukli opadávající omítku a provedli úklid. V budově tohoto učiliště jsme hned v lednu uspořádali další „Setkání přátel Vaňkovky“ s odborným výkladem. Na podzim téhož roku jsme podnítili Útvar hlavního architekta, aby zadal zpracování stavebně-historického průzkumu, protože bez vyjasnění podmínek památkové ochrany nelze připravit žádný reálný projekt. PhDr.Crhonek – autor průzkumu a uznávaný brněnský historik architektury – propagoval v následujících měsících myšlenku revitalizace Vaňkovky na několika přednáškách i v rozhlasovém pořadu. V Českém rozhlase Brno jsme měli od začátku trvalou podporu! Pro rok 1997 jsme si proto troufli připravit již více akcí a získali jsme na ně také finanční příspěvek – od města Brna, nadace Open Society Fund a nadace Partnerství. Během jara až podzimu 1997 se ve Vaňkovce vystřídalo mnoho různých aktérů i návštěvníků – proběhly zde workshopy se slovenskými a rakouskými výtvarníky, výstava Anna Franková – odkaz pro současnost, Týden dětské tvořivosti „Modelárna 97“, čtyřdenní „Festival v prvním patře“ za účasti začínajících divadelních souborů a tři koncerty. Vańkovku tak poznávali lidé z nejrůznějších zájmových a společenských skupin a postupně přibývalo těch, kteří sami přicházeli s vlastními náměty dalších akcí: spolupracovali jsme s Domem dětí a mládeže JUNIOR na Dornychu, nadací Nová škola, Romskou sekcí Helsinského občanského shromáždění, Židovskou obcí, FAVU a získali jsme další příznivce a pomocníky. V létě r.1997 jsme na základě opakovaně vyslovovaných obav odborníků iniciovali na odboru životního prostředí MMB vypracování průzkumu ekologického znečištění areálu, aby se alespoň řádově upřesnily rizikové náklady budoucích investorů. Průzkum v zásadě potvrdil předpokládaný druh a intenzitu znečištění, vyčíslil vzniklé vícenáklady a současně varoval, že zatékání do hal neopravovanými střechami může ohrozit spodní vody! V prosinci 1997 Zastupitelstvo města Brna po dlouhých měsících dohadování definitivně rozhodlo, že město podepíše trojstrannou smlouvu s Fondem národního majetku a Konzolidační bankou, v níž se zavazuje, že za převedení Vaňkovky do vlastnictví města v rámci privatizace uhradí ze svého rozpočtu Konzolidační bance část dluhu Zetoru s.p. a to ve výši úředního odhadu – 36,6 mil.Kč. Podařilo se to ovšem až na druhý pokus – po neúspěšném říjnovém zasedání nám pomohla reakce brněnských medií (které se o Vaňkovku trvale zajímají) a také snad to, že jsme se vydali se svými argumenty přímo na schůzky politických klubů! Dny evropského dědictví 2002 Heuréka 2002 – vědecká herna v Jádrovně Vaňkovka z ptačí perspektivy (ortofotomapa GEODIS BRNO spol. s r.o., www.geodis.cz) 53 I U R S ñ I n s t i t u t p r o u d r û i t e l n ˝ r o z v o j s Ì d e l o . s . w w w . b r o w n f i e l d s . c z P ÿ Õ L O H A 3 Vzhledem k novele zákona o nadacích jsme koncem r. 1997 založili nástupnickou organizaci – nynější Občanské sdružení Vaňkovka – pod jehož jménem od té doby realizujeme záměry původní nadace. Na základě odezvy kulturní veřejnosti na akce ve Vaňkovce jsme do r. 1998 vstupovali s odhodláním uhájit v rámci programu výběrového řízení na investory revitalizace Vaňkovky třípatrový objekt Modelárny a nejmenší z hal – Jádrovnu – pro neziskové tvůrčí aktivity. Od dubna r.1998 opět ožila Modelárna – zahájili jsme seminářem pro neziskové organizace o Strategii rozvoje města na Den země ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody, následoval(a) „Pleš“ studentů architektury, týdenní workshop slovenskýchí studentů Akademie výtvarných umění z Ružomberoku, další ročník divadelního festivalu, v souběhu s multikulturním festivalem ETHNOBRNO, který organizovala opět Rómská sekce hCa a týden „Snění o Vaňkovce“ opět v režii Domu dětí a mládeže JUNIOR. Díky intenzivní práci dobrovolníků načištění Jádrovny se tato hala poprvé v celé své kráse představila při Továrenské párty v červnu 1998.V následujících letech zde společnost ARS KONCERT pořádala Expozice nové hudby, které nahrávala ČT Brno. (Dokumenty o Vaňkovce v archivu ČT Brno by jistě vydaly na celovečerní pořad!) Během Dnů evropského dědictví jsme pod názvem „Za záchranu Vaňkovky“ poprvé pro veřejnost otevřeli severojižní průchod dosud nepřístupným areálem… V letech 1998 a 1999 se Vaňkovka stala pojmem na kulturní mapě Brna i regionua získala pozornost i podporu i v zahraničí. Kromě organizace Project for Public Spaces a Nadace Místa v srdci to byla také Nadace Prince of Wales Business Leaders Forum, Nadace pro rozvoj občanské společnosti, Nadace Open Society fund, Nadace VIA a Nadace Partnerství. (Zakladatelka Nadace pro občanskou společnost paní Wendy W. Luers Vaňkovku v r.1999 navštívila.) Ve Vaňkovce se v té době uskutečnilo přes sto sedmdesát akcí – poslední z nich 27. listopadu 1999. Většina z nich byla v Modelárně, ale stále větší oblibu si získávala atmosféra Jádrovny a její unikátní akustika. V červnu se v Modelárně během týdenního workshopu zamýšleli nad budoucností Vaňkovky studenti urbanismu z New Yorku, Dortmundu a Vídně a jejich profesoři Ron Shiffman, Petr Zlonicky a Gerhard Schimak. Postupně krystalizovala představa o využití jednotlivých objektů areálu – Modelárnu a Jádrovnu jsme chtěli zachovat pro nekomerční kulturu, zatímco velké haly Strojírny a Slévárny včetně „ budovy úřednictva“ by měly přinášet zisk svým komerčním využitím.V tomto duchu vyznělo dokonce ještě usnesení Zastupitelstva města Brna z 5. září 2000, kdy město vložilo areál Vaňkovky do své akciové společnosti Jižní centrum Brno. 4. ZMB doporučuje společnosti JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a. s., umožnit v rámci schváleného programu obecně prospěšnou činnost Občanského sdružení Vaňkovka (zaměřenou na kulturu a vzdělávání) v objektech bývalé Modelárny a Jádrovny – na základě předložené studie realizovatelnosti Nakonec ale vše dopadlo jinak: Aktivity našeho sdružení Vaňkovku nejen zdokumentovaly a zviditelnily, ale pomohly ji také vyřešit složitý vlastnický problém. Naší činností se zvýšil společenský potenciál a tím i komerční Mezinárodní studentský workshop 1999 Plánovací víkend 2001 B R O W N F I E L D S S N A D N O A R Y C H L E 54 J i ¯ i n a B e r g a t t J a c k s o n a k o l e k t i v atraktivita lokality, kterou chtělo město Brno využít – mimo jiné také proto, aby omezilo tlak na výstavbu na zelené louce. Konečně i ti, kdo památkově chráněnou Vaňkovku považovali dlouho pouze za nepříjemnou komplikaci a prostor pro „alternativní kulturu“, začali chápat její oživení v širších souvislostech. Potvrdilo se tak, že zahraniční zkušenosti platí i u nás! Město Brno nám přispívá každoročně na kulturní a propagační akce, které ovšem v posledních letech již nemohly probíhat v samotném areálu. Výjimkou bylo zpřístupnění Jádrovny pro hudební festivaly ARS KONCERTU a také např. pro koncert Ivy Bittové, což nám umožnilo uspořádat v tomto prostoru také Dny evropského dědictví. V r. 2002 navštívili zatím poslední EHD ve Vaňkovce také potomci zakladatele Friedricha Wanniecka, kteří žijí v Mnichově. T¯etÌ krok ñ projektov·nÌ novÈ VaÚkovky Brzy poté, co se město Brno v září r. 2000 stalo majitelem areálu, se objevil „skutečný a velký“ investor! Německá firma ECE prezentovala na radnici svůj záměr – investovat cca 3 miliardy Kč do výstavby obrovského shopping mallu – 37 000 m2 obchodních ploch. Zprvu tento záměr likvidoval celou Vaňkovku – až na uliční fasádu administrativní budovy. Firma je zkušený investor, specializovaný na projekty tohoto druhu. Byla proto ochotna se zástupci našeho sdružení hned od počátku komunikovat. Sdružení Vaňkovka v následujících měsících připravilo několik akcí za účasti odborníků a veřejnosti, zaměřených na širší souvislosti této stavby. První byl plánovací víkend pro veřejnost – „Ulice ve Vaňkovce“, který byl zaměřený na veřejné prostory a probíhal přímo v areálu. Další dvě akce se konaly za účasti zahraničních expertů, odborné veřejnosti, představitelů města a ECE. Byl to kulatý stůl o regeneraci městských center a o urbanistických a ekonomických souvislostech výstavby velkých nákupních komplexů. Následoval workshop „Všechny cesty vedou do Vaňkovky“, zaměřený na podporu pěší dopravy v okolí Vaňkovky. Výsledky všech těchto akcí využilo sdružení Vaňkovka jako účastník územního i stavebního řízení ve svých připomínkách ke zpracovávané dokumentaci. Představitelé ECE konstatovali, že tento přístup a aktivní participace veřejnosti výsledně přispěly k lepší kvalitě jejich projektu. »tvrt˝ krok ñ rekonstrukce VaÚkovky Po demolicích, které proměnily takřka celý blok ve staveniště nákupní Galerie Vaňkovka, zůstaly z pěti objektů památkově chráněného areálu Vaňkovky stát pouze dvě budovy – hala Strojírny a „budova úřednictva“, zatímco torzo Jádrovny a fasáda části Slévárny jsou integrovány do novostavby. Dvě ponechané budovy bude Městská rozvojová společnost Jižní centrum Brno kompletně rekonstruovat. Z toho bývalou Strojírnu opraví v první fázi do podoby univerzálního halového prostoru, na jeho využití vypsala výběrové řízení. Po více než 15 letech tak toto území přímo ve středu města přinese městu užitek a příjem. EHD 2001 Experti, město a ECE – listopad 2001 Bourání modelárny 55 I U R S ñ I n s t i t u t p r o u d r û i t e l n ˝ r o z v o j s Ì d e l o . s . w w w . b r o w n f i e l d s . c z P·t˝ krok ñ »eho jsme dos·hli? Jako uznání naší práce ECE pronajalo dlouhodobě a za velmi výhodných podmínek část zrekonstruovaných prostorů přízemí šaten bývalé Slévárny Občanskému sdružení Vaňkovka. Vznikne zde Salon Vaňkovka, který bude sloužit potřebám nevládních organizací i veřejnosti z Brna i celého kraje. Prostory v přízemí (celkem cca 450 m2 ) budou využity např. pro Info centrum, „kavárnu na půl cesty“, prodej výrobků z chráněných dílen a velmi potřebný universální sál, který bude sloužit pro kulturní i společenské akce – a to zejména ty neziskové. Předpokládáme, že Salon Vaňkovka bude organizovat příležitostné akce také venku – v nově vzniklém veřejném prostoru jehož krystalizační jádro bude tvořit nová pěší ulice pod opravenou jeřábovou dráhou. Vaňkovka přináší do 21. století poselství tvořivosti a lidské spolupráce. Právě tyto vlastnosti nám pomohou uspět v konkurenci EU. Širším cílem našeho záměru je ovlivnit také využití nyní městského majetku –zrekonstruované Strojírny – pro veřejné účely. Považujeme za optimální realizovat v tomto objektu centrum interaktivního vzdělávání mládeže, které pracovně nazýváme Studio Vaňkovka. Je to rozsáhlý projekt uskutečnitelný pouze na základě širokého partnerství a s pomocí strukturálních fondů EU. Na přípravě tohoto projektu spolupracujeme s JUNIOREM – Domem dětí a mládeže za morální i finanční podpory Jihomoravského kraje již déle než dva roky. Projekt tohoto druhu však potřebuje spolupráci a podporu mnoha institucí včetně zastupitelstva Statutárního města Brna. Součástí našeho záměru, který jsme předložili JCB a.s. je proto návrh založení nového právního subjektu, který bude schopen řídit další přípravu projektu a posléze jeho provoz. Jistě se teď mnozí lidé ptají, zda se nedalo zachránit z Vaňkovky víc a proč jsme se rázně nepostavili proti zbourání Slévárny a Modelárny? Během více než deseti let kdy jsme se aktivně zabývali podporou znovuvyužití Vaňkovky se v Brně neobjevil žádný investor se záměrem komerčního využití celého památkově chráněného a nevyužitého komplexu. Město samo do rekonstrukce takového areálu nemohlo jít kvůli rizikům, jaké by taková investice pro samosprávu představovala. Neexistovaly u nás také žádné dotační tituly, které by městu s revitalizací rozsáhlé lokality pomohly. To, že silný investor vylepšil soukromými prostředky ekonomické přínosy části tohoto území, zajistilo potřebnou stabilitu na zbývajícím území areálu. To vedlo k tomu, že investorská rizika se pro město natolik zlepšila, že je nyní schopné je akceptovat. Kdyby se tak nestalo a kdyby na obou stranách plotu nepřevládl v ten pravý čas ten správný realismus, mohl by takový investor od svého záměru upustit a realizovat svoji investici jinde. Chátrání areálu by pak beznadějně a rychle pokračovalo a celá oblast by se propadala do stále větších problémů. Za několik let by již nebylo co zachraňovat. Vše tedy mohlo dopadnout daleko hůř! Stavba nákupní Galerie Vaňkovka P ÿ Õ L O H A 3 Bourání části jádrovny Modře – zachovaná část areálu B R O W N F I E L D S S N A D N O A R Y C H L E 56 J i ¯ i n a B e r g a t t J a c k s o n a k o l e k t i v Dělíme se zde o naši zkušenost hlavně z toho důvodu, abychom inspirovali další a pomohli jim v chápání celého procesu. Bude li někdo úspěšnější, než jsme v něm byli my, bude nám to činit nesmírnou radost. äest˝ krok ñ nov˝ ûivot ve VaÚkovce Ten by měl začít na jaře r. 2005…. Ing. arch. Eva StaÚkov· ObËanskÈ sdruûenÌ VaÚkovka Email: e.stankova@tiscali.cz Foto: archiv sdruûenÌ VaÚkovka ñ Eva StaÚkov· (pokud nenÌ uvedeno jinak)