Některé aktuální umělecké směry a jejich ohlas ve výtvarné pedagogice – public art, graffiti, net art, digitalizace ve volném umění Jiří Langer, 409547 LS 2012/13 KVV PDF MUNI Současné směry ve výtvarné pedagogice •Do výtvarné pedagogiky se postupem času více či méně zdařile začleňují společensky akceptované umělecké směry, hnutí, subkultury mezi které patří například public art – umění ve veřejném prostoru –Zahrnuté podžánry jako graffity či street art •Díky rozvoji nových médií a stále sílící potřebě digitalizace většiny lidských výkonů a produktů se samozřejmě musí počítat i s rostoucím nátlakem na operování v digitálním prostoru čili kyberprostoru –Tedy zaměřit se na problémy, které jsou s pohybem v kyberprostoru spjaty Public art - graffiti •Přibližně od 70. let, které se považují za léta zrodu graffiti, toto samotné médium ušlo obrovský kus cesty a navíc bylo více méně společensky přijato •Díky tomu se také postupně dostává i do výtvarné pedagogiky, ovšem všeobecná forma graffiti stále brání větší výkladové progresi •Hlavní důraz je v současnosti kladen na rozlišování graffiti a prostého vandalismu –Ne vše je vandalismus a ne vše je umění Public art - street art •Oproti graffiti je street art – pouliční umění – vcelku široký pojem, který ovšem vznikl posléze a nyní zahrnuje ve své obsáhlosti většinu projevů ve veřejném prostoru –Součástí jsou i hudebníci hrající v ulicích, prodavači hand-made výrobků, herci a básníci, apod. –Navíc sem spadá i ona samotná umělecky zainteresovaná společnost, tedy ti, jejichž práce dosahuje výraznější legitimity v posuzování kvality •Zde tedy pro přehlednost pojmů ve výkladu můžeme říci, že graffiti je spíše forma operující ve 2D, naopak street art šíří svého záběru ve 3D • Public art – graffiti a street art •TAKI 183 – první náznaky • • • • •Banksy – jeden z nejznámějších světových street-artistů C:\Users\Jiří Langer\Desktop\Graffiti\BANKSY\prt27054.jpg C:\Users\Jiří Langer\Desktop\Graffiti\BANKSY\ChrisRossArtandFilm.com_.jpg C:\Users\Jiří Langer\Desktop\Graffiti\TAKI a počátky v americe\2taki 183 (1).jpg C:\Users\Jiří Langer\Desktop\Graffiti\TAKI a počátky v americe\2taki 183 (2).jpg Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Public art – graffiti a street art •Jan Kaláb aka POINT – nejznámější český street-artový umělec • • • • • • •Jakub Matuška aka Masker – nominovaný na cenu Jindřicha Chalupeckého C:\Users\Jiří Langer\Desktop\Graffiti\ČR\MASKER\MaskerLondon2012RedGallery3.jpg C:\Users\Jiří Langer\Desktop\Graffiti\ČR\POINT\kalab_jan_kalab_3D point2004_104.jpg C:\Users\Jiří Langer\Desktop\Graffiti\ČR\POINT\3352130-point-3d-graffiti.jpg Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Graffiti a street art •Skrze graffiti se v rámci výkladu látky dá dále zasahovat do komixu, karikatury, kresebné manýry, linie a samozřejmě se dá aplikovat na výklad textu a písma, kaligrafii a typografii •Street art nabízí možnost pro vysvětlení veřejných instalací a soch, dokonce na pohybové a herecké postupy, tedy k happeningu, veřejným intervencím a do jisté míry i k performance •Všechny tyto postupy nezbytně mohou fungovat i opačným směrem Nové technologie a nové možnosti •Velká spousta moderních technologií přináší nové přístupy ve vnímání a komunikaci •Vznikají díky nim specifické komunikační prostory (např. kyberprostory), skrze které se učíme uvažovat a dorozumívat •Nevznikají jen nástroje, které přetvářejí již hotové produkty, ale také vytváří nové světy s novými nebo re-produkovanými prostředky Postprodukce •Nicolas Bouriaud ve své knize Postprodukce použil příhodné přirovnání práce současného výtvarného umělce k DJ-ovi, který si vybírá ze skladeb jiného autora a ty pak přehrává pokaždé v jiném sledu, s jinou délkou, v různých spojitostech, v různých re-produkcích a v několika proměnlivých vrstvách •Současný výtvarník tedy komponuje a používá originály jiných umělců, aby je přetvořil, rozebral, slepil nebo pouze vystavil v jiném kontextu •Umění se tedy stává souborem „ingrediencí“, protože díla jsou nově prezentována a v duchu moderních trendů společnosti v jistém smyslu recyklována Net art •Základní vlastností, které nová média nabízejí, je jejich možnost vzájemného propojování – hypertextualita •Jednotlivé kódy, prvky a vzorky jsou navzájem propojeny odkazy – linky, jde tedy o jakési nelineární koláže textů, obrazů, zvuků, videosekvencí –hypertext je vlastně cesta, jakou je jedna část informace vázána na jinou –Internet je založen právě na hypertextových odkazech •Principu hypertextuality využívá i mnoho současných umělců –některá díla jsou například vytvořena jen z odkazů na obrázky, filmy či texty a vzniká tak specifický vizuální tvar •Žáci a studenti ke své tvorbě čím dál častěji hledají relevantní nástroje a využívání hypertextových odkazů je pro ně velmi přirozeným prostředkem •Právě práce s internetem a jeho odkazy, nabízí nové možnosti k tvorbě díla Digitalizace ve volném umění •Mnoho umělců při svých dílech spolupracuje na vývoji současných technologií a programů, hledá světy, které nám přinesou nový pohled a poznání •Ve výuce výtvarné výchovy je tak stěžejní využívat různých druhů komunikačních nástrojů a jejich možnosti reflektovat •Novou kvalitou děl vytvářených například na počítači je jejich číselná hodnota – vše, co máme v počítači, jsou vlastně data Digitalizace ve volném umění •Struktura číselného kódu nám dovoluje dílo dělit na řadu nezávislých jednotek (pixelů, vzorků) •S těmi můžeme pracovat, množit je, vkládat do jiných souborů, transformovat je, atd. •Například obraz nebo tvar může být popsán pomocí matematické funkce a za použití vhodného algoritmu můžeme automaticky odstranit „nevhodnost“ z fotografie, zlepšit kontrast, umístit hrany tvarů nebo změnit proporce • Digitalizace ve volném umění •Rozvoj vizuální gramotnosti –Aby se naše směřování a postupy neztratily v záplavě obrovského množství informací, je potřeba používat ověřené strategie vyjadřování, působící všeobecné porozumění –U žáků a studentů bychom proto měli rozvíjet zejména jejich vizuální gramotnost, která i přes záplavu informací je stále v souladu se současnou vizualitou světa Použité zdroje: •Mezi viděním a věděním: Between seeing and knowing : sborník kolokvia doktorského studia oboru Výtvarná výchova pořádaného 9.9.2009 na Katedře výtvarné kultury PF UJEP v Ústí nad Labem. Vyd. 1. Editor Hana Babyrádová. V Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2009, 115 s. ISBN 978-80-7414-152-2 •BOURRIAUD, Nicolas. Postprodukce: kultura jako scénář: jak umění nově programuje současný svět. Vyd. 1. Praha: Tranzit, 2004, 106 s. ISBN 80-903-4520-4 •ICT a současné umění ve výuce - inspirace pro pedagogy výtvarné, hudební a mediální výchovy. Editor Lucie Chocholová, Barbora Škaloudová, Lucie Štůlová Vobořilová. V Praze: Národní galerie, 2008, 156 s. ISBN 978-807-0353-783. • Použité obrázky: •Obr. 1 a 2: TAKI183 [online]. 2009 [cit. 2013-06-14]. Dostupné z: http://taki183.net/ •Obr. 3 a 4: Banksy [online]. 1999 [cit. 2013-06-14]. Dostupné z: http://www.banksy.co.uk/ •Obr. 5 a 6: OnePoint [online]. 1999 [cit. 2013-06-14]. Dostupné z: http://www.onepoint.cz/ •Obr. 7: Masker [online]. 2012 [cit. 2013-06-14]. Dostupné z: http://www.masker1.net/ •