15B Školy se speciálním zaměřením a možnosti jejich kontaktů s výtvarným uměním a výstavními institucemi, zprostředkování umění pro znevýhodněné skupiny. předmět: Metodika galerijní pedagogiky pro: Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D. autor: BcA. Dušan Nečas 2013, MU PdF KVV Systém vzdělávání v ČR 00.jpg Současnost a umění •Dnešní doba umožňuje díky novým technologiím •přesnější pohled na umělecká díla a také urychluje •šíření, sdílení a popularizaci umění. Otázkou dneška je, •nakolik jsme ochotni pilně studovat, uvažovat, •dávat si věci do souvislostí a propojovat získané znalosti. •Největším rizikem současnosti je nepřeberné množství •podnětů a kusých informací, na úkor chápání celku •a tvořivého myšlení. Je zapotřebí velké sebekritiky •a trpělivosti, abychom se naučili v úžasném světě umění •pohybovat jako v dobře známých vodách. • • Kontakt s uměním •Myslím si, že je skvělé, že existují specializovaní odborníci na •umění. Umění jde ruku v ruce s historií a vývojem společnosti, •zahrnuje velké množství zajímavostí, které lze donekonečna •analyzovat , zpřesňovat a dávat do nových souvislostí. Tato •hloubka zájmu by však neměla odrazovat širokou veřejnost •od upřímného zájmu o kulturu a umění. První krok lze udělat •pohledem na obraz, který nás uchvátí, donutí k zamyšlení. •Pak lze dohledat informace o umělci, stylu, období, technice, •a tak si lépe díla zažít. Velkým posláním propagátorů umění •je právě probudit touhu poznávat a být fascinován, nadchnout •své svěřené tak, aby příště chodili do galerií atd. s větším elánem. • • Kde se setkat s uměním •Galerie, Muzea •Galerijní animace •Hrady, zámky •Besedy, autogramiády •Přednášky umělců •Výtvarné dílny, kurzy •Soukromé sbírky •Životopisné filmy, dokumenty •Internet (Youtube, Smarthistory…) •Univerzitní videa online (Harvard) • Situace do roku 1989 •„Do listopadu 1989 u nás existoval státní monopol a provozování a zajišťování •činnosti výtvarného umění, včetně ideologického dohledu nad jeho • infrastrukturou a výkonu cenzury. Hustá síť ideologicky jednotných a státem •řízených kulturních institucí, v rozpětí od muzeí přes menší galerie, kulturní •domy a střediska, ke knihovnám, památkovým objektům apod., pocházela •z období budování„lidově demokratického“ státu v 50. letech. Prošla dílčí •transformací v letech šedesátých a strukturální reorganizací v období •normalizace let sedmdesátých. Vše bylo dotováno státem podle jednoduché •zásady: kultura podporuje politiku strany a vlády. Jinak to kultura není.“ • •BARANČICOVÁ, Svatava. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. V Praze: •Institut umění – Divadelní ústav, 2009, 215 s. ISBN 978-80-7008-235-5. • Situace od roku 1989 •„Počátkem 90. let se tento výchozí stav radikálně změnil •a následně došlo k opačnému extrému. Ve jménu •depolitizace kultury a jejího odidealizování se rozbila •kulturní infrastruktura oborových uměleckých obcí •a místo její transformace došlo v mnoha případech •k její likvidaci. Bez náhrady byli zrušeny i některé •centrální instituce“ • •BARANČICOVÁ, Svatava. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. V Praze: •Institut umění – Divadelní ústav, 2009, 215 s. ISBN 978-80-7008-235-5. • Odborné školství •„Umělecké - profesní odborné vzdělávání vnímáme jako • to, které připravuje výkonné umělce - profesionály. •Na druhou stranu zejména v oblasti vyššího •odborného a vysokoškolského vzdělávání bereme •částečně v potaz i vzdělávání, které se zabývá teorií •a výzkumem umění, pedagogikou v uměleckých •oborech a vzdělávání směřující do dalších oblastí •kulturního průmyslu. “ • •BARANČICOVÁ, Svatava. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. V Praze: •Institut umění – Divadelní ústav, 2009, 215 s. ISBN 978-80-7008-235-5. • Úvaha k zamyšlení •„Potřebujeme k tomu, aby vznikala umělecká díla •a abychom byli schopni tato díla vnímat a prožívat, •výchovu? Pokud si připustíme, že umění je v mnoha •aspektech nepostižitelné a nepředvídatelné, je vůbec •nutné se na jeho tvorbu nějak připravovat, je vůbec nutné •„školit se“ v oblasti přístupů k umění?“ • •BABYRÁDOVÁ, Hana. Výtvarná dílna. Vyd. 1. Praha: Triton v koedici •s Masarykovou univerzitou v Brně, 2005, 289 s. ISBN 80-7254-705-4. Přístupy ke vzdělávání o umění •„Někteří teoretikové a praktici se přiklánějí spíše •k preferenci intelektuálně založené praxe výtvarné edukace, •kdy se předpokládá jistá primární znalost umění jako •podmínka k rozvíjení praktických výtvarných aktivit, •jiní zastávají názor, že vzdělání v oblasti umění má mít •povahu intuitivně iniciované interakce, po níž teprve •následuje určité uvědomování si principů, •na nichž je umění vybudováno.“ • •BABYRÁDOVÁ, Hana. Výtvarná dílna. Vyd. 1. Praha: Triton v koedici •s Masarykovou univerzitou v Brně, 2005, 289 s. ISBN 80-7254-705-4. • • Dnešní podoba dílny •„Novodobá výtvarná dílna vypadá poněkud jinak než •tradiční umělecko-řemeslná dílna. Estetická edukace, •která je její náplní, již není vázána na ovládnutí kánonu, •i když získání určitých řemeslně-technologických dovedností •prostřednictvím práce v dílně je velmi důležité. Důraz je •kladen především na invenci, prožitek, experiment, přičemž •řemeslná stránka tvorby artefaktu by rovněž neměla •být podceňována.“ • •BABYRÁDOVÁ, Hana. Výtvarná dílna. Vyd. 1. Praha: Triton v koedici •s Masarykovou univerzitou v Brně, 2005, 289 s. ISBN 80-7254-705-4. • • Sebekritikou ke zlepšení •„Výrazy jako „sebekázeň“ a „sebekritika“ mohou znít •v souvislosti s úvahami o povaze výtvarného vyjadřování velmi •cize a pedantsky. Z četných autobiografických výpovědí umělců •se však dozvídáme, že opak je pravda. I umělci, jejichž život byl •spojován s pečetí bohémství, vypovídali o svém přístupu k tvorbě •jako o neustálém střetávání se se sebou samými, o důsledném •zápasu a mnohdy také o nekonečném drilu a asketické •pracovní morálce.“ • •BABYRÁDOVÁ, Hana. Výtvarná dílna. Vyd. 1. Praha: Triton v koedici •s Masarykovou univerzitou v Brně, 2005, 289 s. ISBN 80-7254-705-4. • • Nalezení potenciálu •„Je zřejmé, že vizuální a obsahové struktury děl moderního •a současného umění vyžadují více než příležitostnou •přednášku nebo tradiční prohlídku s průvodcem. •Vyžadují a podněcují proces, v němž se budou navazovat •a generovat myšlenky a významy, proces, v němž se jeho •účastníci dozvědí o potenciálu uměleckých děl •i o svém vlastním potenciálu.“ • •Cornelia Brüninghaus-Knubel • Umění pro všechny •Umění je ve většině případů tvořeno lidmi pro lidi. Nemusí jít •o prvoplánový záměr zaujmout diváky, ale o přenesení části svého nitra •a pohledu na svět do svého díla, které pak komunikuje s ostatními. •Vnímání i tvorba uměleckých děl je velmi subjektivní záležitostí. Není •však sociální, rasové, ideologické a jakékoliv jiné skupiny společnosti, •která by nemohla být obohacena alespoň jedním druhem umění. Pro •ujasnění však vyznačuji znevýhodněné skupiny, kterým by se mělo •zprostředkovávat umění specifickým a efektivním způsobem. • •ZNEVÝHODNĚNÉ SKUPINY: Rasové menšiny, Etnické menšiny •Podřadné kasty, Ženy, Tělesně postižení, Veteráni, Osoby se •základním vzděláním, důchodci… • • • • Osobní zkušenost •Popularizaci a vzdělání v oblasti umění pro znevýhodněné skupiny •vidím vcelku pozitivně. Spodním záchranným patrem a také skvělou •didaktickou pomůckou dneška jsou internet a nové technologie. •Neslyšící mohou studovat umění s pomocí titulků a popisek, •slepý mohou poslouchat univerzitní odborné přednášky o umění. •V některých případech si zájemci poradí samy, v jiných potřebují •dobrého průvodce. Osobně jsem se zúčastnil keramické dílny v centru •Lužánky s mentálně positženými a výsledky jejich snažení byli úžasné. •Tvoření jim přinášelo upřímnou radost. Stejnou zkušenost mám z praxe •v obchodním centru Vaňkovka, kam chodí mnoho Romů, kteří při •dostatečné motivaci dokážou tvořit vytrvale a s dobrými výsledky. • • • Tvorba mentálně postižených •„V posledním desetiletí se rozrostly veřejné prezentace umění tvůrců •s mentálním handicapem astronomickou řadou. Vystoupily z ústavních sálů •renomovaných galerií a muzeí. Dosavadním vyvrcholením této tendence byla •nedávná výstava v londýnském The Museum of Everything – Exhibition # 4. •Tato netradiční galerie zaměřená na art brut a outsider art vznikla roku 2009 •z iniciativy sběratele Jamese Bretta, který se ji snaží vymanit z rámce klasických •výstavních institucí nejen tím, že ji definuje jako ne-muzeum ne-umění. •Exhibition # 4 prezentovala díla více než50 specializovaných ateliérů pro •mentálně handicapované z celého světa.“ • •BABYRÁDOVÁ, Hana. Obrazy příběhů - příběhy obrazů: (výzkum fenoménu příběhovosti v •obrazech autorů s mentálním postižením). Brno: Masarykova univerzita, 2011, 110 s. ISBN •978-80-210-5734-0. • • • Vhodná témata pro handicapované •„Ačkoliv se může zdát, že mentálně postižení autoři jsou jako malé děti, •které postrádají racionální myšlení, a z tohoto důvodu nejsou schopni •konceptuální tvorby, v praxi studentů PdF MU v Brně v nejrůznějších •zařízeních pro lidi mentálně handicapované se prokazuje, že lze buď •individuálně nebo ve skupinách realizovat s těmito lidmi konceptuální •výtvarná díla. Konceptuální výtvarná nebo i mezioborová tvorba mentálně •retardovaných jedinců pak není zaměřena pouze na expresivní projevy, •ale orientuje se více na socializační projekty a v tomto směru tedy •koresponduje více s metodami speciální pedagogiky“ • •BABYRÁDOVÁ, Hana. Obrazy příběhů - příběhy obrazů: (výzkum fenoménu příběhovosti v •obrazech autorů s mentálním postižením). Brno: Masarykova univerzita, 2011, 110 s. ISBN •978-80-210-5734-0. • • • Galerijní animace jako služba •„…aktivizující galerijní programy jsou plnohodnotnou součástí •dnešního provozu umění, do nějž nebyly nějakým násilným •způsobem dosazeny, ale přirozeně se v něm vyvinuly. •Sám provoz umění si jejich existenci vyžádal, protože působení •umělců, teoretiků, sběratelů a kritiků nestačilo uspokojit zájem •veřejnosti. Animace na výstavách i další programy rozšiřují působení •výtvarného umění, aniž by nějak ovlivňovaly svébytné působení •vlastních uměleckých děl. Je ovšem nezbytné, aby všechny podoby •zprostředkování umění byly v rukou odborníků, pro jejichž práci by •ve výstavních institucích měly být vytvořeny vhodné podmínky.“ • •HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění: poslání, možnosti a podoby •seznamování veřejnosti se soudobým výtvarným uměním prostřednictvím aktivizujících •programů na výstavách. Brno: CERM, 1998, 142 s. • • • http://artlist.cz/updata_az/a/g/h/CARLO%200765.jpg http://g.denik.cz/50/d9/ftg_vystava_luzanky_jedno_svetlo_ste__19__denik-1024.jpg http://g.denik.cz/50/d9/ftg_vystava_luzanky_jedno_svetlo_ste_streit_20__denik-1024.jpg C:\Users\DUKE\Desktop\01.jpg C:\Users\DUKE\Desktop\02.jpg Použitá literatura • • • • BARANČICOVÁ, Svatava. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. V Praze: Institut umění – Divadelní ústav, 2009, 215 s. ISBN 978-80-7008-235-5. BABYRÁDOVÁ, Hana. Výtvarná dílna. Vyd. 1. Praha: Triton v koedici s Masarykovou univerzitou v Brně, 2005, 289 s. ISBN 80-7254-705-4. BABYRÁDOVÁ, Hana. Obrazy příběhů - příběhy obrazů: (výzkum fenoménu příběhovosti v obrazech autorů s mentálním postižením). Brno: Masarykova univerzita, 2011, 110 s. ISBN 978-80-210-5734-0. HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění: poslání, možnosti a podoby seznamování veřejnosti se soudobým výtvarným uměním prostřednictvím aktivizujících programů na výstavách. Brno: CERM, 1998, 142 s. Obrazová příloha •Organizace vzdělávací soustavy v ČR •http://www.msmt.cz/vzdelavani/system-vzdelavani-v-cr •Art brut, Carlo Zinelli, 1960 •http://www.artlist.cz/?id=4238 •Jedno světlo - výstava fotografií J. Štreita a keramických kachlů •http://g.denik.cz/50/d9/ftg_vystava_luzanky_jedno_svetlo_ste__19__denik-1024.jpg •Jedno světlo - výstava fotografií J. Štreita a keramických kachlů •http://brnensky.denik.cz/galerie/vernisaz_jedno_svetlo.html?mm=3377317 •Moje výtvarná praxe ve Vaňkovce - Dětský koutek •2x foto © Dušan Nečas 2013 • • • • © Dušan Nečas 2013